Ove mutacije se manifestiraju u pubertetu i èesto ih pokrenu periodi poveæanog emotivnog stresa.
Tyto mutace se projevují v pubertě... a jsou často spouštěny periodami zvýšeného emočního stresu.
Suzbit æe naglo izbijanje neurona na sljedeæa tri sata, smanjujuæi šansu za napad u tom vremenu, ali Michael, bilo kakvo poveæanje mentalnog ili psihološkog stresa...
Potlačí to rychlé šíření vzruchů mezi neurony na příští tři hodiny, takže je nepravděpodobné, že bys měl v té době záchvat, ale Michaele, jakýkoliv další psychický či fyzický stres...
Da li u poslednje vreme osećaš više stresa nego inače?
Cítil jsi se v poslední době více stresovaný?
Redovan san, obroci, klonjenje od stresa, držanje rasporeda.
Pravidelný spánek a jídlo, vyhýbat se stresu, řád.
Velika je moguænost da pati od neke vrste posttraumatskog stresa.
Je možné, že trpí nějakou formou posttraumatického stresu.
Tragovi dve poznate marke dezodoransa reklamiranih kao jaki, što navodi na zaključak sa pati od hroničnog preteranog znojenja usled stresa.
Jsou z něj cítit dva dost silné deodoranty, takže se pod stresem zjevně chronicky potí.
Samo sam toliko podigao nivo stresa da je aktivirao mutaciju.
Jen jsem ti zvedl úroveň stresu, aby došlo k mutaci.
Poslednje što ti treba je još stresa.
Poslední věc, kterou teď potřebuješ, je stres.
I ono što su oni otkrili bez izuzetka je da ukoliko se otarasite patika, otarasite se i stresa, otarasite se povreda i bolesti.
A co společně objevili je, že když se zbavíte bot, tak se zbavíte i stresu, zbavíte se zranění a onemocnění.
Viđamo ih na ledu. Ovi medvedi već pokazuju znake stresa zbog nestajanja leda.
Vidíme je na ledu. Tito medvědi už ukazují důsledky mizejícího ledu.
Ispostavlja se da se većina ljudi preko 50 oseća bolje, sa manje stresa, manje je neprijateljski nastrojeno, manje nervozno.
Ukazuje se, že většina lidí starších 50-ti let se cítí lépe, jsou méně ve stresu, méně nevraživí, méně úzkostliví.
Fiziološki, postoje razlike između dva ključna hormona: testosterona, hormona dominacije, i kortizola, hormona stresa.
Fyziologicky se odlišují dvěma klíčovými hormony: testosteronem, který je hormonem převahy, a kortizolem, který je hormonem stresu.
Evo jednog primera: neuro napici, linija proizvoda, ukljućujući ovaj Neuro Bliss ovde, koji sudeći po etiketi pomaže pri savladavanju stresa, podiže raspoloženje, pruža viši nivo koncentracije i potpomaže pozitivno gledište.
Tady je jeden příklad: Neuro nápoje, řada produktů, mezi nimi „Neuro blaženost“ který podle etikety pomáhá snižovat stres, zlepšuje náladu, zajišťuje soustředěnou pozornost a podporuje pozitivní postoj k životu.
Naravno, jedna osobina stresa je gubitak pamćenja o čemu sam nagoveštavao nešto ranije.
Jednou ze součástí stresu je ztráta paměti, což se mi stalo právě před chvilkou.
Povećani nivoi stresa šalju glukozu u krvotok.
Zvýšená úroveň stresu zvyšuje glukózu v oběhu.
Hoću da podignete ruku, vi koji ste iskusili relativno malo stresa u protekloj godini.
Zvedněte ruku, pokud jste byli za uplynulý rok vystaveni malému množství stresu.
Ko je osetio veliku količinu stresa?
A kdo zažil opravdu velké množství stresu?
Ovo proučavanje je pratilo 30.000 odraslih u SAD-u osam godina i počelo je pitajući ljude: "Koliko ste stresa doživeli u protekloj godini?"
Tato studie sledovala 30 000 dospělých ve Spojených státech po dobu osmi let a začalo se tím, že se jich zeptali: „Jak velké množství stresu jste podstoupili v minulém roce?“
Ljudi koji su doživeli dosta stresa prethodne godine imali su za 43 procenta povećan rizik od umiranja.
U lidí, kteří v uplynulém roce zažili velké množství stresu, bylo riziko úmrtí o 43 procent vyšší.
(Smeh) Ljudi koji su iskusili dosta stresa, ali nisu verovali da je stres štetan, nisu imali uvećane šanse da umru.
(Smích) U lidí, kteří sice zažili velký stres, ale nenahlíželi na něj jako na škodlivý, pravděpodobnost úmrtí vymizela.
Zapravo, imali su najniži rizik od umiranja u odnosu na bilo koga u studiji, uključujući i ljude koji su imali relativno malo stresa.
Ve skutečnosti u nich bylo riziko úmrtí nejmenší ze všech účastníků studie, včetně jedinců, kteří zažili relativně malé množství stresu.
Istraživači su procenili da preko osam godina, koliko su pratili smrti, 182.000 Amerikanaca je umrlo prerano, ne od stresa, već od verovanja da je stres loš po njih.
Vědci tedy učinili odhad, že během těch osmi let, kdy sledovali úmrtí, zemřelo 182 000 Američanů předčasně nikoliv následkem stresu, ale protože věřili, že stres je pro ně špatný.
Proučavanje je nazvano test socijalnog stresa.
Nazývá se to test společenského stresu.
Pre nego što su prošli kroz test socijalnog stresa naučili su ih da razmišljaju o svojoj reakciji na stres kao korisnoj.
Před absolvováním testu společenského stresu se učili vnímat svou reakci na stres jako přínosnou.
Da bismo razumeli ovu stranu stresa moramo da razgovaramo o hormonu oksitocinu, i znam da oksitocin već dobija
Abychom této stránce stresu porozuměli, musíme si popovídat o hormonu, oxytocinu, a já vím, že oxytocinu už se dostalo
A kada se oksitocin oslobađa za vreme stresa, motiviše vas da potražite podršku.
A když je během stresové reakce oxytocin vylučován, motivuje vás vyhledat pomoc.
Kako će vas onda poznavanje ove strane stresa, učiniti zdravijim?
Jak vás tedy povědomí o této stránce stresu může učinit zdravějšími?
Utiče takođe i na vaše telo, a jedna od njegovih glavnih uloga u vašem telu je da štiti vaš kardiovaskularni sistem od efekata stresa.
ale také na tělo, přičemž jednou z jeho hlavních úloh v těle je chránit kardiovaskulární systém před následky stresu.
Takođe, pomaže da vaši krvni sudovi ostanu opušteni za vreme stresa.
Mimoto pomáhá cévám zůstat během stresu uvolněné.
i društvenom podrškom, tako da kada pod stresom posegnete za drugima bilo da potražite podršku ili da pomognete nekom drugom, oslobađate više ovog hormona, vaša reakcija na stres postaje zdravija, a vi se zapravo brže oporavljate od stresa.
a podporou, takže pokud pod stresem vyhledáte druhé, ať už s cílem pomoci sobě, nebo druhým, vyprodukujete více tohoto hormonu, vaše stresová reakce bude zdravější a ve skutečnosti se ze stresu rychleji zotavíte.
Ovo proučavanje prati oko 1.000 odraslih u SAD-u koji variraju u godinama od 34 do 93, a proučavanje je počelo pitanjem: "Koliko ste stresa iskusili u protekloj godini?"
Tato studie sledovala okolo 1 000 dospělých ve Spojených státech, bylo jim mezi 34 a 93 lety, a studie začala otázkou: „Jak velké množství stresu jste podstoupili v loňském roce?“
I još jednom vidimo da štetni efekti stresa na vaše zdravlje nisu neizbežni.
Znovu tedy poznáváme, že škodlivé účinky stresu na zdraví nejsou nevyhnutelné.
Ono kako razmišljate i kako se ponašate može da transformiše vaš doživljaj stresa.
Jak přemýšlíte a jednáte, může přetvořit vaši zkušenost se stresem.
Uticaj ličnog stresa i društvenog žigosanja su smrtonosna kombinacija.
Dopady osobního stresu a sociálních stigmat jsou smrtící kombinací.
U poslednjih 12 godina, njegovo stanje se sve više pogoršavalo, i njegova lutanja su donela puno stresa mojoj porodici.
Za posledních 12 let se jeho stav neustále zhoršoval a jeho toulky způsobovaly naší rodině hodně stresu.
Deca su naročito osetljiva na tu ponavljanu aktivaciju stresa, jer se njihov mozak i telo tek razvijaju.
Děti jsou velmi citlivé na tuto opakovanou stresovou aktivaci, protože se jejich mozky a těla teprve vyvíjejí.
U San Francisku smo osnovali Centar za dobrobit mladih da bismo predupredili, pregledali i zalečili uticaje NID i toksičnog stresa.
V San Franciscu jsme tedy založili Centrum pro zdraví mládeže, abychom předcházeli, testovali a léčili dopady NDZ a toxického stresu.
Konvencionalno mišljenje je bilo da trauma dovodi do stresa i bilo je dosta naglaska na posledičnim disfunkcijama.
Panuje přesvědčení, že trauma vede k utrpení a mnoho pozornosti se soustředí na výsledné dysfunkce.
Tako im možemo pomoći da urone u svoju prirodnu sposobnost radoznale svesnosti baš kada ta potreba za pušenjem ili jelom usled stresa i tome slično naiđe.
Můžeme jim pomoct, aby v sobě probudili vrozenou zvídavost zrovna ve chvíli, kdy vyvstane to nutkání kouřit nebo jíst ze stresu.
A upotrebom ove tehnologije, ne samo da mogu da otkrijem šta se dešava u njihovim životima, već i da istovremeno pratim njihov rad srca, nivo stresa, raspoloženje i da li doživljavaju bol.
Za pomoci této technologie mohu nejenom zjistit, jak se jim daří, ale zároveň monitorovat jejich tep, míru stresu, jejich náladu či zda v onu chvíli pociťují bolest či nikoli.
Takođe ga povezujemo sa odsustvom stresa i praznicima.
Tento zvuk si také spojujeme se stavem pohody a dovolenou.
1.1511011123657s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tyto mutace se projevují v pubertě... a jsou často spouštěny periodami zvýšeného emočního stresu. 