Aby to fungovalo, musíme vás vystavit extrémnímu stresu.
Da bi se aktivirali, moraæemo da vas podvrgnemo ekstremnom stresu.
Jen jsem ti zvedl úroveň stresu, aby došlo k mutaci.
Samo sam toliko podigao nivo stresa da je aktivirao mutaciju.
Když jsem ve stresu nebo mě zachvátí panika, zavřu oči a představím si tu naši uličku, "cul-de-sac", a svou úžasnou ženu Karen a syny Patricka a Mikeyho.
Kad sam malo pod stresom ili zabrinut, zatvorim oèi i zamislim svoju slepu ulicu, svoju predivnu ženu, Karen, i naša dva sina, Patrika i Majkija.
Tyto typy stresu mají velmi charaktersitický efekt na fyziologii stresu.
Ова врста стреса је имала значајан ефекат на физиологију стреса.
Ukazuje se, že většina lidí starších 50-ti let se cítí lépe, jsou méně ve stresu, méně nevraživí, méně úzkostliví.
Ispostavlja se da se većina ljudi preko 50 oseća bolje, sa manje stresa, manje je neprijateljski nastrojeno, manje nervozno.
Fyziologicky se odlišují dvěma klíčovými hormony: testosteronem, který je hormonem převahy, a kortizolem, který je hormonem stresu.
Fiziološki, postoje razlike između dva ključna hormona: testosterona, hormona dominacije, i kortizola, hormona stresa.
Chcete vysoce výkonného lídra, který je dominantní, má hodně testosteronu, ale který podléhá stresu?
Stoga, želite li moćne lidere koji su dominantni, puni testosterona, ali loše reaguju na stres?
Chcete člověka, který bude mít moc, bude asertivní a dominantní, ale nebude podléhat stresu, prostě uvolněného člověka.
Želite osobu koja je moćna i asertivna i dominantna, ali koja ne reaguje loše na stres, osobu koja je opuštena.
Zvedněte ruku, pokud jste byli za uplynulý rok vystaveni malému množství stresu.
Hoću da podignete ruku, vi koji ste iskusili relativno malo stresa u protekloj godini.
A kdo zažil opravdu velké množství stresu?
Ko je osetio veliku količinu stresa?
Obávám se však, že něco z toho, co jsem učila posledních 10 let, páchá více škody než užitku, a týká se to stresu.
Ali plašim se da nešto što podučavam poslednjih 10 godina čini više lošeg nego dobrog i ima veze sa stresom.
Celá léta jsem lidem tvrdila, že ze stresu onemocní.
Godinama govorim ljudima da ih stres čini bolesnim.
Začnu studií, která mě přiměla přehodnotit můj celkový přístup ke stresu.
Dozvolite mi da počnem sa proučavanjem koje me je nateralo da promislim o celom svom pristupu stresu.
Tato studie sledovala 30 000 dospělých ve Spojených státech po dobu osmi let a začalo se tím, že se jich zeptali: „Jak velké množství stresu jste podstoupili v minulém roce?“
Ovo proučavanje je pratilo 30.000 odraslih u SAD-u osam godina i počelo je pitajući ljude: "Koliko ste stresa doživeli u protekloj godini?"
U lidí, kteří v uplynulém roce zažili velké množství stresu, bylo riziko úmrtí o 43 procent vyšší.
Ljudi koji su doživeli dosta stresa prethodne godine imali su za 43 procenta povećan rizik od umiranja.
Ve skutečnosti u nich bylo riziko úmrtí nejmenší ze všech účastníků studie, včetně jedinců, kteří zažili relativně malé množství stresu.
Zapravo, imali su najniži rizik od umiranja u odnosu na bilo koga u studiji, uključujući i ljude koji su imali relativno malo stresa.
Vědci tedy učinili odhad, že během těch osmi let, kdy sledovali úmrtí, zemřelo 182 000 Američanů předčasně nikoliv následkem stresu, ale protože věřili, že stres je pro ně špatný.
Istraživači su procenili da preko osam godina, koliko su pratili smrti, 182.000 Amerikanaca je umrlo prerano, ne od stresa, već od verovanja da je stres loš po njih.
Pokud je ten odhad správný, stává se víra ve škodlivost stresu patnáctou nejvýznamnější příčinou smrti ve Spojených státech za minulý rok, zabíjející lidi častěji než rakovina kůže, HIV/AIDS či vražda.
Ako je ta procena tačna, to čini verovanje da je stres loš po vas petnaestim najvećim uzrokom smrti u Sjedinjenim Američnim Državama u protekloj godini, koji ubija više ljudi nego rak kože, HIV/SIDA i ubistvo.
Pokud změníte své smýšlení o stresu, změníte také reakci svého těla na stres.
Kada promenite svoje mišljenje o stresu, možete da promenite i reakciju svog tela na stres.
Nazývá se to test společenského stresu.
Proučavanje je nazvano test socijalnog stresa.
Kdybyste se skutečně účastnili této studie, zřejmě byste byli trochu ve stresu.
Da ste zaista bili deo ovoga, verovatno biste bili malo istresirani.
Před absolvováním testu společenského stresu se učili vnímat svou reakci na stres jako přínosnou.
Pre nego što su prošli kroz test socijalnog stresa naučili su ih da razmišljaju o svojoj reakciji na stres kao korisnoj.
A toto je opravdu něco, co novodobá věda odhalila, a sice, že záleží na tom, jak o stresu smýšlíme.
Ovo je ono što nova nauka o stresu otkriva, da je bitan način na koji razmišljate o stresu.
Říkala jsem, že mám za sebou více jak deset let démonizace stresu, z níž se potřebuji dostat, takže si uděláme ještě jednu intervenci.
Rekla sam da sam više od jedne decenije demonizovala stres da bih se iskupila, pa ćemo uraditi još jednu intervenciju.
Abychom této stránce stresu porozuměli, musíme si popovídat o hormonu, oxytocinu, a já vím, že oxytocinu už se dostalo
Da bismo razumeli ovu stranu stresa moramo da razgovaramo o hormonu oksitocinu, i znam da oksitocin već dobija
Jak vás tedy povědomí o této stránce stresu může učinit zdravějšími?
Kako će vas onda poznavanje ove strane stresa, učiniti zdravijim?
ale také na tělo, přičemž jednou z jeho hlavních úloh v těle je chránit kardiovaskulární systém před následky stresu.
Utiče takođe i na vaše telo, a jedna od njegovih glavnih uloga u vašem telu je da štiti vaš kardiovaskularni sistem od efekata stresa.
Zdá se mi skvělé, že stresová reakce má zabudovaný mechanismus pro odolnost vůči stresu, a tím mechanismem je lidské spojení.
Meni je zapanjujuće, da vaša reakcija na stres ima ugrađen mehanizam za otpornost na stres, a taj mehanizam je ljudska veza.
Tato studie sledovala okolo 1 000 dospělých ve Spojených státech, bylo jim mezi 34 a 93 lety, a studie začala otázkou: „Jak velké množství stresu jste podstoupili v loňském roce?“
Ovo proučavanje prati oko 1.000 odraslih u SAD-u koji variraju u godinama od 34 do 93, a proučavanje je počelo pitanjem: "Koliko ste stresa iskusili u protekloj godini?"
Lidé, kteří se věnovali péči o druhé nevykazovali vůbec žádný nárůst úmrtí následkem stresu.
Kod ljudi koji su provodili vreme brinući o drugima uopšte nije bilo povećanog umiranja koje je u vezi sa stresom.
Znovu tedy poznáváme, že škodlivé účinky stresu na zdraví nejsou nevyhnutelné.
I još jednom vidimo da štetni efekti stresa na vaše zdravlje nisu neizbežni.
A pokud si zvolíte být s lidmi, když jste ve stresu, můžete si vybudovat odolnost.
A kada odlučite da stupite u vezu sa drugima pod stresom, možete da stvorite otpornost.
zvolíte-li si vnímat stres tímto způsobem, nebudete pouze lepší ve zvládání stresu, ve skutečnosti činíte velice hluboké prohlášení.
i kada izaberete da vidite stres na ovaj način, ne samo da postajete bolji u stresnim situacijama već zapravo govorite nešto vrlo suštinsko.
Připadá mi skvělé, že jen to, jak o stresu smýšlíme, může tolik ovlivnit očekávanou délku života člověka.
Deluje mi neverovatno da uverenje o stresu može učiniti toliku razliku u predviđanju nečijeg životnog veka.
A když jsme později ve stresu, stává se to spouštěčem potřeby vykouřit cigaretu nebo sníst něco sladkého.
Tako kasnije, osećanje da smo pod stresom pokreće tu potrebu da zapalimo cigaretu ili da pojedemo nešto slatko.
Několik mých oblíbených věcí, jako čokoláda a čaj, borůvky, alkohol v omezeném množství, zvládání stresu a kanabanoidy, které lze nalézt v marihuaně.
Neke od mojih omiljenih stvari, čokolada i čaj, borovnice, alkohol u umerenim količinama, upravljanje stresom i kanabinoidi nađeni u marihuani.
0.28662800788879s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Da bi se aktivirali, moraæemo da vas podvrgnemo ekstremnom stresu. 