Z matematického hlediska můžeme tvrdit, že učení se jazykovému materiálu se může zpomalit, když se ono rozdělení ustálí.
Ми тврдимо са математичког становишта да учење језичког материјала може да се успори када се наша расподела устали.
Tady vidíte výsledky jen zvukového záznamu – naprosto žádné učení – a výsledky videa – opět žádné učení.
Ово што овде видите је резултат за аудио - нема уопште учења - и резултат за видео - нема уопште учења.
Když mluvíte o učení se vlastním tempem, dává smysl dělat to tak pro všechny -- ve vzdělávání se to nazývá diferencované učení -- ale je to docela šílené vidět to ve třídě.
Када говоримо о учењу својим темпом, то има смисла за све - код диференцираног учења - али је прилично лудо кад видите у учионици.
Nuže tedy, mnohým komentátorům stačí, že máme kumulativní kulturní adapaci či sociální učení - tím je pro ně vše vyřešeno, tečka.
E sada, za mnoge komentatore, kumulativna kultralna adaptacija, ili socijalno učenje, je završen posao, kraj priče.
Ukazuje se však, že když někdy před těmi 200 tisíci lety náš druh vznikl a osvojil si sociální učení, tak to byl vlastně začátek našeho příběhu, nikoliv jeho konec.
Ali, zapravo, ispostavlja se da je nekad pre oko 200 000 godina, kada je naša vrsta nastala i usvojila socijalno učenje, to bio početak priče, a ne kraj.
Zatímco ostatní druhy zůstávají v oblastech, jimž jsou genetickou výbavou přizpůsobeny, my jsme využili sociálního učení a jazyka a přetvořili své prostředí tak, aby vyhovovalo našim potřebám.
Dok su druge vrste ograničene na mesta na kojima su se njihovi geni adaptirali, sa socijalnim učenjem i jezikom, mi smo mogli transformisati okruženje i prilagoditi ga našim potrebama.
Je to myšlenka rozvinutá na Stanfordově univerzitě Carol Dweckovou a je to přesvědčení, že schopnost učení není pevně daná, že se může změnit s vaším úsilím.
Ova ideja potiče sa Univerziteta Stanford od Kerol Dvek i to je verovanje da sposobnost učenja nije nepromenljiva, već uz trud može da se menja.
Podle mě problém tkví v tom, že se dominantní kultura výuky začala zaměřovat ne na výuku nebo učení, ale na testování.
što se dominantna kultura ne fokusira na podučavanje i učenje, nego na testiranje.
Učení mezi dospěláky a dětmi by mělo být vzájemné.
Učenje između odraslih i dece treba da bude recipročno.
Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
Jer si rekao: Čista je nauka moja, i čist sam pred očima tvojim.
Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
Slušajte, deco, nastavu očevu, i pazite da biste poznali mudrost.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Nemoj, sine, slušati nauke koja odvodi od reči razumnih.
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Prigni uho svoje i slušaj reči mudrih ljudi, i srce svoje privij k nauci mojoj.
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
I kad svrši Isus reči ove, divljaše se narod nauci Njegovoj.
Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
No zaludu me poštuju učeći naukama i zapovestima ljudskim.
Tedy srozuměli, že neřekl, aby se varovali od kvasu chleba, ale od učení farizeů a saduceů.
Tada razumeše da ne reče kvasca hlebnog da se čuvaju, nego nauke farisejske i sadukejske.
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
I čuvši narod divljaše se nauci Njegovoj.
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
I učaše ih u pričama mnogo, i govoraše im u nauci svojoj:
Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
I čuše književnici i glavari sveštenički, i tražahu kako bi Ga pogubili; plašili su Ga se, jer Ga je narod slušao.
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.
Tada im odgovori Isus i reče: Moja nauka nije moja, nego Onog koji me je poslao.
Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.
Ko hoće Njegovu volju tvoriti, razumeće je li ova nauka od Boga ili ja sam od sebe govorim.
Tedy nejvyšší kněz tázal se Ježíše o učedlnících jeho a o učení jeho.
Poglavar, pak, sveštenički zapita Isusa za učenike Njegove i za Njegovu nauku.
I zůstávali v učení apoštolském, a v společnosti, a v lámání chleba, a na modlitbách.
I ostaše jednako u nauci apostolskoj, i u zajednici, i u lomljenju hleba, i u molitvama.
A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
A sad, braćo, ako dodjem k vama jezike govoreći, kakvu ću korist učiniti ako vam ne govorim ili u otkrivenju, ili u razumu, ili u proroštvu, ili u nauci?
Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
Da ne budemo više mala deca, koju ljulja i zanosi svaki vetar nauke, u laži čovečijoj, putem prevare;
A protož, bratří, stůjtež a držtež se učení vydaného, jemuž jste se naučili, buďto skrze řeč, buďto i skrze list náš.
Tako dakle, braćo, stojte i držite uredbe kojima se naučiste ili rečju ili iz poslanice naše.
Jakož jsem prosil tebe, abys pozůstal v Efezu, když jsem šel do Macedonie, viziž, abys přikázal některým jiného učení neučiti,
Kao što te molih da ostaneš u Efesu, kad idjah u Makedoniju, da zapovediš nekima da ne uče drugačije,
Dokudž k tobě nepřijdu, buďiž pilen čítání, a napomínání, i učení.
Dokle dodjem pazi na čitanje, utešavanje i učenje.
Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení.
A sveštenicima koji se dobro staraju da se daje dvoguba čast, a osobito onima koji se trude u reči i u nauci.
Kteřížkoli pod jhem jsou služebníci, ať mají pány své za hodné vší uctivosti, aby jméno Boží a učení jeho nebylo rouháno.
Robovi koji su god pod jarmom da pokazuju svaku čast svojim gospodarima, da se ne huli na ime Božije i na nauku.
Na služebníka pak Božího nesluší vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všem, způsobný k učení, trpělivý,
A sluga Gospodnji ne treba da se svadja, nego da bude krotak k svima, poučljiv, koji nepravdu može podnositi,
Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti,
Sve je pismo od Boga dano, i korisno za učenje, za karanje, za popravljanje, za poučavanje u pravdi,
Nebo přijde čas, že zdravého učení nebudou přijímati, ale majíce svrablavé uši, podle svých vlastních žádostí shromažďovati sami sobě budou učitele.
Jer će doći vreme kad zdrave nauke neće slušati, nego će po svojim željama nakupiti sebi učitelje, kao što ih uši svrbe,
Každý, kdož přestupuje a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdož zůstává v učení Kristovu, tenť i Otce i Syna má.
Koji god prestupa i ne stoji u nauci Hristovoj onaj nema Boga; a koji stoji u nauci Hristovoj onaj ima i Oca i Sina.
Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte.
Ako ko dolazi k vama i ove nauke ne donosi, ne primajte ga u kuću, i ne pozdravljajte se s njim;
Tak i ty máš některé, kteříž drží učení Mikulášenců, což já v nenávisti mám.
Tako imaš i ti koji drže nauku Nikolinaca, na koju ja mrzim.
Vámť pak pravím i jiným Tyatirským, kteřížkoli nemají učení tohoto, a kteříž nepoznali hlubokosti satanovy, jakž oni říkají: Nevzložímť na vás jiného břemene.
A vama govorim i ostalima koji su u Tijatiru koji nemaju nauke ove, i koji ne poznaju dubina sotoninih (kao što govore): neću metnuti na vas drugog bremena,
0.41399502754211s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ми тврдимо са математичког становишта да учење језичког материјала може да се успори када се наша расподела устали. 