Je mi 26 a jsem svobodná a učitelka a tady jsem úplně na dně jámy.
26 mi je godina, neudana sam uèiteljica. Gore ne može biti.
To vysvětluje ty jámy všude kolem a špatný stav nálezu.
To objašnjava sve one iskopane rupe, i uopšte, slabo stanje svih nalaza.
Dracula mě nechal napospas těm ďáblicím z jámy pekelné.
Dracula me je ostavio ovim ženama. Ovim ðavolima sa sisama.
Když jsem v den D seskočil, tak jsem vlez do jámy po bombě.
Kad sam iskoèio na Dan D, završio sam u jarku, sam.
Od nejhlubší jámy po nejvyšší vrchol jsem bojoval s Morgothovým balrogem.
Od najdublje tamnice do najvišega vrha borio sam se s Morgothovim Balrogom.
Celej svět stojí nad propastí a dívá se do jámy pekelný.
Sada cijeli svijet stoji na rubu... Buljeæi u krvavi pakao...
Ale já jsem se nevyhrabával z jámy plný mrtvých lidí.
Nisam ga iskopao ispod hrpe mrtvaca.
Za bouřemi Ptolemaia, hluboko uprostřed jámy Judeccy, tam jeho ledové síně jsou dobře chráněny, a nikdo kromě nejmocnějších si cestu neproklestí.
Posle oluja Tolomeje, kroz duboke jame Judeke, tamo su njegovi zaštićeni smrznuti dvori, i niko sem najhrabrijih može naći put.
To je milé, vědět, že všechno naše jídlo zahazují do nějaké jámy.
Lijepo je znati da je sva naša hrana baèena u rupu.
Jako Daniel vstoupil do jámy lvové, i my musíme stanout tváří tvář šelmě.
Kao Danilo kada je ulazio u jazbinu lavova, gledat ćete na zver...
Udělá ze zbytku jen důlní jámy, pokud ho nezastavíme.
Претвориће остатак у рудничке јаме ако га не зауставимо.
Jsem na dně jámy a padám pořád hlouběji a už se z ní nevyhrabu.
Nalazim se na dnu jame i još uvek padam. Nikada se ne penjem.
A zmocnila se velmi ruka Madianských nad Izraelem, tak že synové Izraelští před Madianskými zdělali sobě jámy, kteréž jsou na horách, a jeskyně a pevnosti.
I osili ruka madijanska nad Izrailjem, te od straha madijanskog načiniše sebi sinovi Izrailjevi jame koje su po gorama, i pećine i ograde.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
Da bi sačuvao dušu njegovu od jame, i život njegov da ne naidje na mač.
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
On izbavi dušu moju da ne otide u jamu, i život moj da gleda svetlost.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
Da bi povratio dušu njegovu od jame, da bi ga obasjavala svetlost živih.
Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší.
Jer je milost Tvoja velika nada mnom, i izvadio si dušu moju iz pakla najdubljeg.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
Kao medju mrtve bačen, kao ubijeni, koji leže u grobu, kojih se više ne sećaš, i koji su od ruke Tvoje daleko.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
Oteža mi gnev Tvoj, i svima valima svojim udaraš me.
Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
Oholi iskopaše mi jamu nasuprot zakonu Tvom.
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy;
Proždrećemo ih kao grob žive, i svekolike kao one koji silaze u jamu;
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
Ko zavodi prave na zao put, pašće u jamu svoju, a bezazleni naslediće dobro.
A ty pak stržen jsi až do pekla, pryč na stranu do jámy.
A ti se u pakao svrže, u dubinu grobnu.
Ty pak zavržen jsi od hrobu svého jako ratolest ohyzdná, a roucho zbitých, ukrutně zraněných, kteříž se dostávají do jámy mezi kamení, a jako mrcha pošlapaná.
A ti se izbaci iz groba svog, kao gadna grana, kao haljina pobijenih, mačem pobodenih, koji silaze u jamu kamenu, kao pogažen strv.
I stane se, že kdož uteče před pověstí strachu, upadne do jámy, a kdož vyleze z jámy, v osídle uvázne; nebo průduchové s výsosti otevříni budou, a zatřesou se základové země.
I ko uteče čuvši za strahotu, pašće u jamu; a ko izadje iz jame, uhvatiće se u zamku; jer će se ustave na visini otvoriti i zatrešće se temelji zemlje.
Nebo ne hrob oslavuje tebe, ani smrt tě chválí, aniž očekávají ti, jenž do jámy sstupují, pravdy tvé.
Jer neće grob Tebe slaviti, neće Te smrt hvaliti, i koji sidju u grob ne nadaju se Tvojoj istini.
Poslouchejte mne, následovníci spravedlnosti, kteříž hledáte Hospodina, pohleďte na skálu, odkudž vyťati jste, a na hlubokost jámy, z níž vykopáni jste.
Poslušajte me koji idete za pravdom, koji tražite Gospoda; pogledajte stenu iz koje ste isečeni, i duboku jamu iz koje ste iskopani;
Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.
A kad Jeremija udje u jamu, u tamnicu, osta onde dugo vremena.
Ale jakž uslyšel Ebedmelech Mouřenín, dvořan, kterýž byl v domě královském, že dali Jeremiáše do té jámy, (král pak seděl v bráně Beniaminské),
Ali kad ču Avdemeleh Etiopljanin, dvoranin, koji beše u dvoru carevom, da su metnuli Jeremiju u onu jamu, a car sedjaše na vratima Venijaminovim,
Pane můj, králi, zle učinili muži tito všecko, což učinili Jeremiášovi proroku, že jej uvrhli do té jámy; neboť by byl umřel i na prvním místě hladem, poněvadž již není žádného chleba v městě.
Care gospodaru moj, zlo učiniše ti ljudi u svemu što učiniše Jeremiji proroku bacivši ga u jamu, jer bi i onde gde je bio od gladi umro, jer nema više hleba u gradu.
Protož poručil král Ebedmelechovi Mouřenínu, řka: Vezmi s sebou odsud třidceti mužů, a vytáhni Jeremiáše proroka z té jámy, prvé než by umřel.
Zato car zapovedi Avdemelehu Etiopljaninu govoreći: Uzmi odavde trideset ljudi i izvadi Jeremiju proroka iz jame dok nije umro.
Tedy vzal Ebedmelech ty muže s sebou, a všel do domu královského pod pokladnici, a nabral starých hadrů strhaných, hadrů, pravím, zkažených, kteréž spustil k Jeremiášovi do té jámy po provazích.
Tada uze Avdemeleh ljude, i dodje u dom carev pod riznicu, i uze odande iznošenih haljina i starih rita, i spusti ih Jeremiji u jamu o užima.
Ale stalo se, když přišli do prostřed města, že pobiv je Izmael syn Netaniášův, vmetal je do prostřed jámy, on i muži, kteříž s ním byli.
A kad dodjoše usred grada, pokla ih Ismailo, sin Netanijin, s ljudima koji behu s njim i baci ih u jamu.
Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.
Ko uteče od straha, pašće u jamu, a ko izadje iz jame, uhvatiće se u zamku; jer ću pustiti na njega, na Moava, godinu pohodjenja njihovog, govori Gospod.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Svališe u jamu život moj i nabacaše kamenje na me.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
Prizivah ime Tvoje, Gospode, iz jame najdublje.
I polékli na něj národové z okolních krajin, a rozestřeli na něj tenata svá, a do jámy jejich lapen jest.
I ustaše na nj narodi iz okolnih zemalja, i razapeše mu mrežu svoju, i uhvati se u jamu njihovu.
Do jámy spustí tě, a umřeš smrtí hroznou u prostřed moře.
Svaliće te u jamu i umrećeš usred mora smrću pobijenih.
Synu člověčí, naříkej nad množstvím Egypta, a snes jej i dcery národů těch slavných do zpodních míst země k těm, kteříž sstupují do jámy.
Sine čovečji, nariči za mnoštvom misirskim, i svali njih i kćeri jakih naroda u najdonji kraj zemlje s onima koji silaze u jamu.
A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi.
I donesoše kamen i metnuše jami na vrata, i car ga zapečati svojim prstenom i prstenom svojih knezova da se ništa ne promeni za Danila.
Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy.
Tada se car veoma obradova tom, i zapovedi da izvade Danila iz jame.
I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého.
I izvadiše Danila iz jame, i ne nadje se rane na njemu, jer verova Bogu svom.
I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.
Potom zapovedi car, te dovedoše ljude koji behu optužili Danila, i baciše u jamu lavovsku njih, decu njihovu i žene njihove; i još ne dodjoše na dno jami, a lavovi ih zgrabiše i sve im kosti potrše.
Anobrž ty, pro krev smlouvy své vypustil jsem vězně tvé z jámy, v níž není žádné vody.
A ti, za krv zaveta tvog pustih sužnje tvoje iz jame, gde nema vode.
On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž dosáhna nevytáhne jí?
A On reče im: Koji je medju vama čovek koji ima ovcu jednu pa ako ona u subotu upadne u jamu neće je uzeti i izvaditi?
1.3229849338531s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
26 mi je godina, neudana sam uèiteljica. Gore ne može biti. 