Onda za vikend, duvaæe vetar Santa Ana, a zatim æe ponovo biti toplo.
To tedy není. O víkendu se u Santa Any začne zvedat vítr a teploty se opět zvednou.
Znala sam da æe te vetar jednom vratiti do mene.
Já vždycky věděla, že tě sem vítr jednou zavane.
Ali, kada bismo to imali, to bi nam dalo vetar u leða da ih proteramo i zauzmemo naše domove nazad.
Ale kdybysme měli tohle, měli bysme se od čeho odpíchnout a mohli je vytlačovat a vzít si zpátky náš domov.
Taj povetarac, to obeæanje, postalo je vetar.
Ten vánek, ten příslib, se stal větrem.
Vetar koji je duvao širom Grèke noseæi poruku kazivanu opet i opet o našoj Gospi Slobodi... i kako je bila mudra da zaduži Leonidu da sve položi kod njenih nogu.
Větrem vanoucím Řeckem nesoucím vzkaz opakovaným znovu a znovu naší "dámy svobody". Jak byla moudrá, když pověřila Leónida, aby to vše složil u jejích nohou.
Vetar očitavanja taloženja u ćeliji koja ih prati daju veće šanse za uski levak.
Vítr a srážky v odtokové buňce vypadají lépe než trychtýř.
Momci su naleteli na jak vetar i najbolja šansa ti je da se spustiš niže.
Kluky zastihl silný vítr. Tvoje jediná možnost je dostat se níž.
Zapravo, to su izrazi koji odreðuju položaj u odnosu na vetar.
Ne, nesouhlasím solympiádou. Začala vroce 776 před naším letopočtem.
U leđa vam duva topao, vlažan vetar i osetite miris zemlje, pšenice, trave, naelektrisanih čestica.
Teplý, vlhký vítr vám vane do zad a je cítit po zemi, pšenici, trávě a nabitých částicích.
Čovek: budućnost je ovde. Vetar, sunce, nova energetska mreža.
Muž: Budoucnost je tady. Vítr, Slunce, nová elektrická síť.
Sunce ne sija ceo dan, ne sija ni svaki dan, i, slično, vetar ne duva stalno.
Slunce nesvítí celý den, a nesvítí ani každý den, a stejně tak vítr nefouká neustále.
I okrenu Gospod vetar od zapada vrlo jak, koji uze skakavce i baci ih u Crveno more, i ne osta nijedan skakavac u celoj zemlji misirskoj.
I obrátil Hospodin vítr západní tuhý velmi, kterýžto zachvátiv kobylky, uvrhl je do moře Rudého, tak že nezůstalo žádné kobylky ve vší krajině Egyptské.
A to vetar velik dodje ispreko pustinje i udari u četiri ugla od kuće, te pade na decu i pogiboše; i samo ja jedan utekoh da ti javim.
A aj, vítr veliký strhl se z té strany od pouště, a udeřil na čtyři úhly domu, tak že se obořil na děti, i zemřeli, a utekl jsem toliko já sám, abych oznámil tobě.
Mislite li da će reči ukoriti, i da je govor čoveka bez nadanja vetar?
Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
Opomeni se da je moj život vetar, da oko moje neće više videti dobra,
Rozpomeň se, ó Pane, že jako vítr jest život můj, a oko mé že více neuzří dobrých věcí,
Hoćeš li skršiti list koji nosi vetar ili ćeš goniti suvu slamku,
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Uzeće ga vetar istočni, i otići će; vihor će ga odneti s mesta njegovog.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
Podižeš me u vetar, posadjuješ me na nj, i rastapaš u meni sve dobro.
Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
Ali sada ne mogu ljudi gledati u svetlost kad sjaji na nebu, pošto vetar prodje i očisti ga;
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
Nisu takvi bezbožnici, nego su kao prah koji rasipa vetar.
Ne takť budou bezbožní, ale jako plevy, kteréž rozmítá vítr.
Pustiće na bezbožnike dažd od živog ugljevlja, ognja i sumpora; i ognjeni vetar biće im deo iz čaše;
Dštíti bude na bezbožníky uhlím řeřavým, ohněm a sirou, a duch vichřice bude částka kalicha jejich.
Opominjaše se da su telo, vetar, koji prolazi i ne vraća se.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Dune vetar na nj, i nestane ga, niti će ga više poznati mesto njegovo.
Jakž vítr na něj povane, anť ho není, aniž ho již více pozná místo jeho.
On obraća vetar u tišinu, i vali njihovi umuknu.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
Oganj i grad, sneg i magla, vetar silni, koji izvršuje reč Njegovu.
Oheň a krupobití, sníh i pára, vítr bouřlivý, vykonávající rozkaz jeho,
Vijaćeš ih, i vetar će ih odneti i vihor će ih rasuti, a ti ćeš se veseliti u Gospodu i hvalićeš se Svecem Izrailjevim.
Převěješ je, v tom je vítr zachvátí, a vicher rozptýlí, ty pak plésati budeš v Hospodinu, v Svatém Izraelském chlubiti se budeš.
Gle, svi su taština, ništa su dela njihova; liveni su likovi njihovi vetar i ništavilo.
Aj, všickni ti jsou marnost, za nic nestojí dílo jejich, vítr a daremní věc jsou slitiny jejich.
Nevoljnice, koju vetar razmeće, koja si bez utehe, evo ja ću namestiti kamenje tvoje na mramoru porfirnom, i osnovaću te na safirima.
Ó ssoužená, vichřicí zmítaná, potěšení zbavená, aj, já položím na karbunkulích kamení tvé, a založím tě na zafiřích.
Ali svi bejasmo kao nečisto šta, i sva naša pravda kao nečista haljina; zato opadosmo svi kao list, i bezakonja naša kao vetar odnesoše nas.
Ačkoli jsme jako nečistý my všickni, a jako roucho ohyzdné všecky spravedlnosti naše. Pročež pršíme jako list my všickni, a nepravosti naše jako vítr zachvacují nás.
U to će se vreme kazati ovom narodu i Jerusalimu: Vetar vruć s visokih mesta u pustinji duva ka kćeri naroda mog, ne da proveje ni pročisti.
V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.
On kad pusti glas svoj, buče vode na nebesima, podiže paru s krajeva zemaljskih, pušta munje s daždem, i izvodi vetar iz staja njegovih.
Kterýžto když vydává hlas, ječení vod bývá na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
Sve će pastire tvoje odneti vetar, i koji te ljubi otići će u ropstvo; tada ćeš se posramiti i postideti za svu zloću svoju.
Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.
Kad pusti glas svoj, buče vode na nebesima, podiže paru s krajeva zemaljskih, i pušta munje s daždem, i izvodi vetar iz staja njegovih.
Kterýžto, když vydává hlas, ječí vody na nebi, a kterýž působí to, aby vystupovaly páry od kraje země, blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
I videh, i gle, silan vetar dolažaše od severa, i velik oblak i oganj koji se razgorevaše, i oko njega svetlost, a isred ognja kao jaka svetlost;
I viděl jsem, a aj, vítr tuhý přicházel od půlnoci, a oblak veliký, a oheň plápolající, a okolo něho byl blesk, a z prostředku jeho jako nějaká velmi prudká světlost, z prostředku toho ohně.
Vetar će ih stegnuti krilima svojim, i oni će se posramiti od žrtava svojih.
Zachvátí je vítr křídly svými, i budou zahanbeni pro své oběti.
Zato će biti kao oblak jutarnji i kao rosa koja u zoru padne, pa je nestane, kao pleva, koju odnosi vetar s gumna, i kao dim iz dimnjaka.
Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní, kteráž odchází, jako plevy vichřicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu,
Ali Gospod podiže velik vetar na moru, i posta velika bura na moru da mišljahu da će se razbiti ladja.
Ale Hospodin vzbudil vítr veliký na moři. I stala se bouře veliká na moři, až se domnívali, že se lodí ztroskoce.
Svi će doći na grabež, s lica će biti kao istočni vetar, pokupiće roblje kao pesak.
Každý z nich k utiskování přijde, obrátíce tváři své k východu, když seberou jako písek zajaté.
A ladja beše nasred mora u nevolji od valova, jer beše protivan vetar.
Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.
No videći vetar veliki uplaši se, i počevši se topiti, povika govoreći: Gospode, pomagaj!
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
I kad udjoše u ladju, presta vetar.
A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.
I uplašiše se vrlo, i govorahu jedan drugom: Ko je Ovaj, dakle, da Ga i vetar i more slušaju?
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
I udje k njima u ladju, i utoli vetar; i vrlo se uplašiše, i divljahu se.
I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.
I plovivši mnogo dana sporo, i jedva došavši prema Knidu, jer nam vetar ne davaše, doplovismo pod Krit kod Salmone.
A když jsme za mnoho dní znenáhla se plavili a sotva připlouli proti Gnidum, a vítr nám bránil přiblížiti se k zemi, i podjeli jsme Krétu podle Salmóny.
Ali ne zadugo potom dunu, nasuprot njemu, buran vetar koji se zove Evroklidon.
Po neveliké pak chvíli zdvihl se proti nim vítr bouřlivý půlnoční, kterýž slove Euroklydon.
Ja dakle tako trčim, ne kao na nepouzdano; tako se borim, ne kao onaj koji bije vetar;
Protož já tak běžím, ne jako v nejistotu, tak bojuji, ne jako vítr rozrážeje,
I zvezde nebeske padoše na zemlju kao što smokva odbacuje pupke svoje kad je veliki vetar zaljulja.
A hvězdy nebeské padaly na zemi, podobně jako dřevo fíkové smítá s sebe ovoce své, když od velikého větru kláceno bývá.
I potom videh četiri andjela gde stoje na četiri ugla zemlje, i drže četiri vetra zemaljska, da ne duše vetar na zemlju, ni na more, ni na i kakvo drvo.
Potom jsem viděl čtyři anděly, stojící na čtyřech úhlech země, držící čtyři větry zemské, aby nevál vítr na zemi, ani na moře, ani na žádný strom.
0.86341595649719s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?