Možda bi trebalo da ga upucamo, pa mu onda sudimo.
Měli by sme je nejdřív zastřelit a pak je soudit.
Nije naše da sudimo, ko preostaje, a ko ne.
My nerozhodujeme, zda máme být ušetřeni nebo ne.
Ali prisjetimo se i Božje zapovijedi... da mi ne sudimo, jer æe i nama biti suðeno.
Ale nesmíme zapomínat na napomenutí Páně... nesuďme, nebo budeme souzeni.
Danas ne sudimo za sluèaj silovanja nego ubistva dvojice mladiæa i ako ovako nastavite optužiæu vas za nepoštovanje suda.
Nejednáme tu o znásilnění slečny Haileyové, ale o vraždě dvou mladíků, a pokud budete takto pokračovat, zažaluji vás pro urážku soudu.
Ima da ti sudimo, da paradiramo ulicama noseæi tvoju glavu...
My tě postavíme před soud a pak budem procházet ulicí s tvou hlavou na tyči!
Ser, siguran sam da je drugaèije u L.A ali u Nevadi, mi sudimo za javnu masturbaciju.
Pane jsem si jistý že v L.A je to jinak Ale v Nevadě, postihujeme veřejnou masturbaci.
Narode Engleske, ovdje smo se sakupili 27. sijeènja, A.D. 1649., da sudimo Charlesu Stuartu, kralju Engleske.
Dolní komora se tedy sejde 27. dne měsíce ledna, léta Páně 1649, k soudu nad Charlesem Stuartem, králem Anglie.
i tko smo mi da sudimo mudrost Svemoguæeg?
A kdo jsme my, aby jsme soudili moudrost Všemocného?
Znaš šta, nije bitno da li izgledam kul, po osobi sudimo po tome kakva je, a ne po tome šta nosi.
Ne. Víš, ono nezáleží na tom, jestli vypadám skvěle. Soudíme člověka podle toho, co má uvnitř, né podle toho, co nosí.
Ako je to uèinio bez vašeg dopuštenja, trebate nam ga predati da mu sudimo prema našem zakonu.
Pokud jednal bez vašeho souhlasu, měl by být předán naší vládě, aby mohl být vyslechnut a souzen podle našich zákonů.
Nismo u položaju da sudimo, dr Džekson.
Těžko máme právo je soudit, doktore Jacksone.
Rekao je da ne treba da sudimo po zapadnim standardima.
Říkal, že to nesmíme soudit podle západních měřítek.
Nije baš na nama da o tome sudimo, zar ne?
To my můžeme těžko posoudit, ne?
Moramo da mu sudimo i da dokažemo krivicu za zloèine protiv èoveèanstva.
Musí být souzen a potrestán za zločiny proti lidskosti.
Da, mi uvek sudimo, a nikada ni ne pomislimo da æe jednoga dana, neko suditi... nama!
Ano, tyhle rozsudky vynášíme pořád, Aniž bychom pomysleli, že jednou můžeme být posuzováni... i my sami.
Da, u našoj prirodi je da sudimo drugima, takoðe u našoj prirodi je...
Ano, je naší přirozeností, soudit lidi kolem nás. A také je naší přirozeností...
Ali šta se dešava, kada konaèno, zastanemo na momenat, da sudimo o svom životu.
Ale co se stane, když se konečně na chvilku zastavíme, abychom posoudili naše vlastní životy.
To je bilo samo lukavstvo, da te dovuèemo u Evropu, i sudimo ti za strašne zloèine koje si poèinio na ovom kontinentu!
Byla to jen lest, jak vás dostat do Evropy, abychom vás mohli soudit za odporné zločiny, které jste spáchal na tomto kontinentu!
Šta je sa onim da ne sudimo o knjizi po njenim koricama?
Co to je, soudíš knihu podle obalu?
U svakom sluèaju, tko smo mi da sudimo?
A stejně, kdo jsme my, abychom soudili?
Ne, rekao si i sam, nije na nama da sudimo.
Ne, řekl jsi to sám... není to na nás, abychom soudili.
Cijeli svijet zeli da sudimo caru.
Celý svět chce, aby se císař smažil v pekle.
Neka još dva leta uvenuti u svojoj gordosti pre nego što sudimo njeno pravo da bude supruga.
Aspoň dvě léta bych počkal rád, než řeknu jí, že je čas se vdát.
Ko smo mi da mu sudimo?
Kdo nám dal právo ho soudit?
U redu, ali morate da dovedete Mengelea u Nemaèku da mu sudimo ovde.
Dobře, ale musíte do Německa dostat Mengeleho. Uděláme s ním proces.
Ponudimo joj da sami sudimo deèku.
Nabídneme jí, že toho kluka budeme soudit sami. Tady.
Komunikacija se nastavlja na jeziku vrste kojoj sudimo.
Dialog bude veden v jazyce posuzovaného druhu.
Možda bi trebalo da zahvalimo ovoj ženi, a ne da joj sudimo.
Možná bychom té ženě měli děkovat... místo zatracování.
I zanima ga okult, ako sudimo po toj tetovaži.
A podle toho tetování ho zajímá okultismus.
Sudimo nekome jer je bila saoseæajna, jer se brinula za sebe.
Snažíme se tady o soucit, při pomyšlení na ni.
Zar ne? Kad mislimo na neverbalne znakove, mislimo na to kako sudimo o drugima, kako oni sude o nama i koje su posledice toga.
Takže když přemýšlíme o neverbálních projevech, zabýváme se tím, co si myslíme o jiných lidech, co si oni myslí o nás a jaké to má následky.
I na posletku, pokazaću da neke od razlika među ljudima, u tome kako sudimo o drugima, mogu da se objasne razlikama u ovom moždanom sistemu.
A pak nakonec, ukázat vám, že některé rozdíly mezi lidmi, v tom, jak soudíme ostatní, mohou být vysvětleny pomocí rozdílů v tomto mozkovém systému.
Sada ću vam predstaviti prvo od četiri predloga o tome kako da pojednostavimo zakone: Moramo da sudimo o zakonu prevashodno u smislu njegovog uticaja na šire društvo, a ne na individualne sporove.
Tak tady mám první ze 4 tezí, kterými vám nastíním, jak zjednodušit právo. Právo se musí hodnotit hlavně podle jeho dopadu na širší veřejnost, ne jednotlivé spory.
Umuknite preda mnom, ostrva; i narodi neka se potkrepe, neka pristupe, i tada neka kažu: Hajdemo da se sudimo.
Umlknětež přede mnou ostrovové, a národové nechať se ssilí, nechať přistoupí, a tu ať mluví. Přistupmež spolu k soudu.
Opomeni me, da se sudimo, kazuj, da se opravdaš.
Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti.
Koji se usudi i crkvu poganiti; koga mi i uhvatismo, i htesmo da mu sudimo po zakonu svom.
Jenž také i o to se pokoušel, aby chrámu poskvrnil; a kteréhožto javše, vedle Zákona našeho chtěli jsme souditi.
1.5973229408264s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Je naší přirozeností soudit lidi v našem okolí. 