Ne slažem se sa njima kada... je njihova ideja roditeljskog saosećanja... ošinuta, u redu?
Já myslím, že- já myslím, že s nimi moc nevycházím... jejich představa rodičovského soucitu je, víte... vata, víte?
Uspešniji sam jer igram na kartu saosećanja pred ženama.
Bude to ještě lepší protože mě teď budou ženský litovat.
Tvoj prijatelj ima malo više saosećanja od tebe.
Jak se zdá, tvůj přítel je mnohem soucitnější než ty.
Imali su dovoljno saosećanja da prvo budu dobri prema sebi, a onda i prema drugima, jer, kako se ispostavilo, ne možemo biti saosećajni prema drugima ako nismo ljubazni prema sebi.
Měli soucit, byli laskaví nejdřív k sobě a pak také k ostatním, protože, jak se ukazuje, nemůžeme mít soucit s ostatními lidmi, pokud neumíme jednat laskavě sami se sebou.
Dok sam radila u zatvosrkom sistemu, sledeće mi je bilo vrlo jasno: mnogi od nas u ovoj sobi i kod skoro svih ljudi koji su čekali smrtnu kaznu i sa kojima sam radila, seme njihovog saosećanja nikada nije bilo zalivano.
A když jsem pracovala ve věznicích, bylo mi zřejmé, že mnohým z nás i v této místnosti a skoro všem na smrt odsouzeným, se kterými jsem pracovala, semínka soucitu nebyla nikdy zalévána.
Još jedna stvar kod saosećanja je da ono pojačava ono što se zove nervna integracija.
Další vlastností soucitu je, že skvěle podporuje tzv. neurální integraci.
Ali saosećanje, stvaranje saosećanja, zapravo mobiliše naš imunitet.
ale soucit, jeho vytváření, skutečně mobilizuje naši imunitu.
Zašto ne glasamo za ljude u vladi na osnovu saosećanja, tako da možemo da imamo brižniji svet?
Proč nehlasujeme pro lidi v naší vládě na základě soucitu, tak, abychom měli laskavější svět.
Žene su pokazivale hiljadama godina snagu koja se rađa iz saosećanja na sirov, neposredan način osećaju patnju kakva jeste.
Ženy po tisíce let ukazují sílu plynoucí ze soucitu vnímaným nepředmyšleně, přímo, tak, jaký je.
Iskra saosećanja postala je glavni oslonac za Self Evident Truths.
Vyvolaná empatie se stala hlavní oporou Self Evident Truths.
Možda ono što je nedostajalo nisu bile samo žene, već ženske vrednosti saosećanja, milosti i uključivanja.
Možná, že to co chybělo, nebyly pouze ženy, ale ženské hodnoty jako je soucit, shovívavost a otevřenost.
i pozivamo na „dane besa“. Moramo početi da se ponašamo kao zastupnici saosećanja i milosti.
Potřebujeme začít jednat jako poslové soucitu a shovívavosti.
I tako, kao što materica potpuno obavija embrion koji raste unutar nje, božanska matrica saosećanja neguje čitavo postojanje.
A jak lůno celkově obklopí embryo, které uvnitř roste, svatý prostor obohacení v sobě chová všechnu existenci.
Svo ovo pronalaženje saosećanja i zajedničke osnove sa neprijateljima je za mene neka vrsta političko-duhovne prakse a ja nisam Dalaj Lama.
Celé to hledání soucitu a společné řeči s vaším nepřítelem je pro mě něco jako politicko-spirituální cvičení, a to nejsem Dalajláma.
Zapravo, u svom istraživanju u laboratoriji pronašli smo da male psihološke intervencije, male promene u ljudskim vrednostima malo guranje u određenom pravcu, mogu da vrate nivo egalitarizma i saosećanja.
Ale ve skutečnosti jsme v našem vlastním laboratorním výzkumu zjistili, že malé psychologické zásahy, malé změny v lidských hodnotách, a malá šťouchnutí jistým směrem mohou obnovit úroveň rovnostářství a empatie.
Tiče se stanja samilosti, bezuslovnog saosećanja.
zabývá se stavem soucítění, nepodmíněného soucítění.
Ovo se posebno odnosi na neke očigledne oblasti, poput našeg saosećanja za decu i mlade, za osoblje, i za stare i nemoćne.
Je to hlavně zaměřené na obvyklé oblasti jako je naše empatická reakce vůči dětem a mladým lidem, vůči osobním službám a starším a nemohoucím.
Ne pokrećem ovo pitanje da bih se žalila ili da bih bilo kako izazvala neku vrstu saosećanja.
Nejsem tu proto, abych si stěžovala, nebo vyvolávala jakýkoliv soucit.
Mislim da se ovo odnosi na spektar koji ide od potpune okupiranosti sobom, preko primećivanja, do empatije i saosećanja.
A myslím, že tady se bavíme o celém spektru, které jde od úplného soustředění na sebe sama, přes všimnutí si, přes empatii, až po soucit.
Psihopata je osoba koja, na njegovu ili njenu žalost, nema sposobnost saosećanja s drugim ljudima.
Psychopat je člověk, který, bohužel pro něj nebo ni, má nedostatek schopnosti empatie s jinou lidskou bytostí.
Ovo se nije često dešavalo te 1998, pod ovim, mislim na krađu privatnih reči, dela, razgovora ili fotografija i na njihovo objavljivanje - objavljivanje bez dozvole, objavljivanje mimo konteksta i objavljivanje bez saosećanja.
To nebylo něco, co by se v roce 1998 dělo pravidelně, myslím tím to, že by někdo kradl lidem jejich soukromá slova, činy, konverzace nebo fotky, a pak je zveřejnil – zveřejnil bez svolení, zveřejnil bez kontextu, a zveřejnil bez soucitu.
Stoga je istinsko pitanje: da li bi izuzetan altruizam, koji je suprotan psihopatiji u smislu saosećanja i žudnje da se pomogne drugima, mogao da proistekne iz mozga koji je takođe suprotan mozgu psihopate?
Tak skutečná otázka je, může mimořádný altruismus, který je opakem psychopatie, ve smyslu soucitu a touhy pomáhat lidem, vznikat v mozcích, které jsou opakem mozků psychopatů.
Tako je jer ako nemate središte kruga, onda nema unutrašnjih ili spoljašnjih krugova, niko nije više ili manje vredan vaše brige i saosećanja od bilo koga drugog.
Protože když váš kruh nemá střed nemůže mít vnitřní nebo vnější vrstvy, nikdo, kdo by byl více či méně hodný soucitu než někdo jiný.
Godinama se osećam frustrirano jer sam, kao istoričar religije, postala bolno svesna centralnog mesta saosećanja u svim većim svetskim verama.
Po léta jsem se cítila bezmocná, neboť jakožto historička náboženství jsem si začala jasně uvědomovat centrální roli soucítění ve všech hlavních světových vyznáních.
Ljudi su naglašavali značaj saosećanja ne samo zato što zvuči dobro, već zato što deluje.
A lidé zdůrazňovali důležitost soucítění nejenom proto, že to dobře zní, ale protože funguje.
Širom Evrope, muslimanske zajednice organizuju događaje i diskusije, razmatraju središnju ulogu saosećanja u islamu i svim verama.
Napříč Evropou muslimské komunity uspořádávají akce a debaty, diskutují centrální roli soucítění v Islámu a ve všech vyznáních.
Htela bih da pozovem učene ljude da istraže temu saosećanja u sopstvenoj tradiciji i tradicijama drugih ljudi,
Ráda bych vyzvala vědce k probádání tématu soucítění v jim vlastních i cizích tradicích.
Ali, kako da se ponašate saosećajno ako nemate saosećanja?
Ale potom tedy, jak jednat soucitně, když vám chybí soucit?
Ponašajte se saosećajno kao da imate saosećanja, škrgućite zubima, iskoristite sve vrste pomoći,
Jednáš soucitně, jako bys měl opravdový soucit, zatni zuby, využij všech dostupných prostředků,
Ne, a ja to nazivam zagonetkom saosećanja.
Není, a říkám tomu hlavolam soucitu.
2.7837870121002s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Já myslím, že- já myslím, že s nimi moc nevycházím... jejich představa rodičovského soucitu je, víte... vata, víte? 