Kada pratiš svoj plen, moraš da budeš jedno sa zemljom.
Když stopuješ svou kořist, ty a země se musíte stát jedním.
Za naš najveæi i poslednji plen.
Na náš největší a poslední úspěch.
Ovo je plen koji smo uzeli nakon pretresa kuæe.
Tohle se našlo v domě během prohlídky.
Zapravo, plen je tako velik, kada završimo, odlazimo iz zemlje.
Popravdě je tam toho tolik, že až skončíme, tak opustíme zemi.
U knjizi je pisalo, "Boa konstriktor guta svoj plen bez žvakanja."
V ní stálo, že hroznýš královský spolkne svou kořist, nerozkouše ji.
Naivna seljančica s dobrim ocenama i idejama odlučuje "Pogledaj me, preseliću ću se u Zootopiju gde predatori i plen žive u harmoniji i pevaju Kumbaja!"
Naivní malá šprtka s dobrými známkami a velkými nápady si řekne "Hej, koukněte! Stěhuju se do Zootropolis, kde predátoři žijí s kořistí v harmonii a zpívají Kumbaya!"
Venijamin je vuk grabljivi, jutrom jede lov, a večerom deli plen.
Beniamin, vlk dravý, ráno bude jísti loupež, a večer rozdělí kořisti.
Neprijatelj reče: Teraću, stignuću, deliću plen; nasitiće ih se duša moja, izvući ću mač svoj, istrebiće ih ruka moja.
Řekl nepřítel: Honiti budu, dohoním se, budu děliti loupeže, nasytí se jimi duše má, vytrhnu meč svůj, zahladí je ruka má.
I povedoše k Mojsiju i Eleazaru svešteniku i ka zboru sinova Izrailjevih, i roblje i ostali plen i dobit u logor na polju moavskom, koje je na Jordanu prema Jerihonu.
Vedli je k Mojžíšovi a k Eleazarovi knězi, a ke všemu množství synů Izraelských, i zajaté i kořisti, i loupeže, k vojsku na roviny Moábské, kteréž jsou při Jordánu naproti Jerichu.
Samo stoku zaplenismo za se i plen što beše po gradovima koje uzesmo.
Toliko hovada rozebrali jsme sobě, a kořisti z měst, kterýchž jsme dobyli.
A svu stoku i plen po gradovima zaplenismo za se.
Všecka pak hovada a kořisti měst rozebrali jsme sobě.
Samo stoku i plen iz grada onog razgrabiše Izrailjci za se, kao što beše Gospod zapovedio Isusu.
Toliko hovada a loupež města toho rozbitovali mezi sebou synové Izraelští podlé slova Hospodinova, kteréž on přikázal Jozue.
A sav plen iz tih gradova i stoku pograbiše za sebe sinovi Izrailjevi; samo ljude sve isekoše oštrim mačem, te ih istrebiše, ne ostaviše ništa živo.
A všecky loupeže měst těch i hovada rozdělili mezi sebou synové Izraelští; toliko všecky lidi zbili mečem, dokudž nevyhladili jich, nenechavše žádného živého.
I naklopi se narod na plen, i nahvataše ovaca i volova i telaca, i poklaše ih na zemlji, i stade narod jesti s krvlju.
Protož obrátil se lid k loupeži, a nabravše ovcí a volů i telat, zbili je na zemi; i jedl lid se krví.
Zašto, dakle, ne posluša glas Gospodnji, nego se naklopi na plen, i učini zlo pred Gospodom?
Pročež jsi tedy neuposlechl hlasu Hospodinova, ale obrátil jsi se k loupeži, a učinils zlou věc před očima Hospodinovýma?
Takodje uze David i ostale sve ovce i volove, koje goneći pred svojom stokom govorahu: Ovo je plen Davidov.
Nadto szajímal David všecka stáda bravů i skotů, kteráž hnali před dobytkem svým, a pravili: Totoť jsou kořisti Davidovy.
A gle, sluge Davidove vraćahu se s Joavom iz boja, i terahu sa sobom velik plen; a Avenir već ne beše kod Davida u Hevronu, jer ga otpusti, te otide s mirom.
A aj, služebníci Davidovi a Joáb vraceli se z vojny, kořisti veliké s sebou nesouce. Ale Abnera již nebylo s Davidem v Hebronu, nebo byl ho propustil, a již odšel v pokoji.
I uze caru njihovom s glave krunu, u kojoj beše talanat zlata, s dragim kamenjem, i metnuše je na glavu Davidu, i odnese iz grada plen vrlo velik.
A sňal korunu krále jejich s hlavy jeho, kteráž vážila centnéř zlata, a bylo v ní kamení drahé, a vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
I ostaviću ostatak nasledstva svog, i daću ih u ruke neprijateljima njihovim da budu plen i grabež svim neprijateljima svojim.
A opustím ostatky dědictví svého, a vydám je v ruku nepřátel jejich, i budou v loupež a v rozchvátání všechněm nepřátelům svým,
I David uze caru njihovom s glave krunu, i nadje da poteže talanat zlata, i drago kamenje beše u njoj; i metnuše je na glavu Davidu, i odneše iz grada plen vrlo velik.
Tedy sňal David korunu krále jejich s hlavy jeho, a našel, že vážila hřivnu zlata. A bylo v ní kamení drahé, i vstavena byla na hlavu Davidovu. Vyvezl též kořisti města velmi veliké.
A kad prodje godina, podiže se na nj vojska sirska i udje u zemlju judejsku i u Jerusalim, i pobiše po narodu sve knezove narodne, i sav plen od njih poslaše caru u Damask.
I stalo se po roce, vytáhlo proti němu vojsko Syrské a přitáhlo proti Judovi a Jeruzalému, a vyhladili z lidu všecka knížata jejich, a všecky loupeže jich poslali králi Damašskému.
A vojnici koje Amasija posla natrag da ne idu s njim u boj, navališe na gradove Judine od Samarije do Vet-Orona, i pobiše po njima tri hiljade, i zapleniše velik plen.
Vojsko pak to, kteréž zase odeslal Amaziáš, aby netáhlo s ním na vojnu, vtrhlo do měst Judských od Samaří až do Betoron, a pobivše z nich tři tisíce, nabrali loupeží mnoho.
I zarobiše sinovi Izrailjevi braći svojoj dvesta hiljada žena i sinova i kćeri; i zapleniše veliki plen od njih, i odnesoše plen u Samariju.
Nadto zajali též synové Izraelští z bratří svých dvakrát sto tisíc žen, synů a dcer, ano i kořistí mnoho nabrali od nich, a vezli loupež do Samaří.
I ostaviše vojnici roblje i plen svoj pred knezovima i svim zborom.
Takž nechali vojáci těch zajatých i kořistí svých před knížaty a vším shromážděním.
Deset sinova Amana, sina Amedatinog neprijatelja judejskog pobiše, ali na plen ne digoše ruke svoje,
Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
I Judejci koji behu u Susanu skupivši se i četrnaestog dana meseca Adara pobiše u Susanu tri stotine ljudi, ali na plen ne digoše ruke svoje.
A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
A ostali Judejci koji behu po zemljama carevim skupiše se da brane život svoj i da se smire od neprijatelja svojih; i pobiše sedamdeset i pet hiljada nenavidnika svojih; ali na plen ne digoše ruke svoje.
Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
Koji su junačkog srca postaše plen, zaspaše snom svojim, i junaci ne nadjoše ruku svojih.
Slavný jsi učiněn a důstojný horami loupeže.
Radujem se reči Tvojoj kao onaj koji zadobije velik plen.
Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
Bolje je biti poniznog duha s krotkima nego deliti plen s oholima.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Rika će im biti kao u lava, i rikaće kao lavići; bučaće i ugrabiće plen i odneti ga, i neće biti nikoga da otme.
Řvání jeho jako řvání lva, a řváti bude jako lvíčata; a mumlati bude, a pochytí loupež a uteče, aniž bude, kdo by vydřel.
I reče mi Gospod: Uzmi knjigu veliku i napiši u njoj pismom čovečjim: Brz na plen, hitar na grabež.
I řekl mi Hospodin: Vezmi sobě knihu velikou, a napiš na ní písmem lidským: K rychlé kořisti pospíchá loupežník.
Jer pre nego dete nauči vikati: Oče moj i majko moja, odneće se blago damaštansko i plen samarijski pred carem asirskim.
Nebo prvé než bude uměti dítě to volati: Otče můj, matko má, odejme zboží Damašské a loupeže Samařské lid krále Assyrského.
Umnožio si narod, a nisi mu uveličao radosti; ali će se radovati pred Tobom kao što se raduju o žetvi, kao što se vesele kad dele plen.
Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti,
I pokupiće se plen vaš kao što se kupe gusenice, skočiće na nj kao što skaču skakavci.
A sebrána bude loupež vaše, tak jako sbíráni bývají chroustové; jako připadají kobylky, tak připadnou na ni.
Oslabiše tvoja uža, ne mogu tvrdo držati katarke svoje ni razapeti jedra; tada će se razdeliti velik plen, hromi će razgrabiti plen.
Oslábliť jsou provazové tvoji, aniž budou moci utvrditi sloupu bárky své, ani roztáhnouti plachty, anť již rozdělena bude kořist loupeže mnohé; i chromí rozchvátají kořist.
A narod je oplenjen i potlačen, svi su koliki povezani u pećinama i sakriveni u tamnicama; postaše plen, a nema nikoga da bi izbavio; postaše grabež, a nema nikoga da bi rekao: Vrati.
Že pak lid tento obloupený jest a potlačený, jehožto mládence, což jich koli, jímají a do žalářů skrývají, že jsou dáni v loupež, aniž jest, kdo by je vytrhl, v rozchvátání, aniž jest, kdo by řekl: Navrať zase,
Hoće li se junaku uzeti plen i hoće li se oteti roblje pravednome?
Ale díš: Zdaliž odjato bude reku udatnému to, což uchvátil? A zdaž zajatý lid spravedlivého vyproštěn bude?
Jer ovako govori Gospod: i roblje junaku uzeće se i plen jakome oteće se, jer ću se ja preti s onima koji se s tobom pru, i sinove tvoje ja ću izbaviti;
Anobrž tak praví Hospodin: I zajatý lid reku udatnému odjat bude, a to, což uchvátil násilník, vyproštěno bude; nebo s tím, kterýž se s tebou nesnadní, já se nesnadniti budu, a syny tvé já vysvobodím.
I kamile će njihove biti plen, i mnoštvo stoke njihove grabež, i rasejaću ih u sve vetrove, one što se s kraja strižu, i dovešću pogibao na njih sa svih strana, govori Gospod.
Budou zajisté velbloudi jejich v loupež, a množství dobytků jejich v kořist, a rozptýlím na všeliký vítr ty, kteříž i v nejzadnějších koutech bydlejí, a ze všech stran uvedu bídu na ně, dí Hospodin.
I daću ga u ruke inostrancima da ga razgrabe, i bezbožnicima na zemlji da je plen, i oskvrniće ga.
Nebo vydám ji v ruku cizozemců k rozchvátání, a bezbožným na zemi za loupež, kteříž poškvrní jí.
Proroci njeni složiše se u njoj, kao lav su, koji riče i grabi plen, žderu duše, otimaju blago i dragocene stvari, umnožavaju udovice usred nje.
Spiknutí proroků jejích u prostřed ní, jsou podobni lvu řvoucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a věci drahé berou, a činí mnoho vdov u prostřed ní.
Knezovi su njeni usred nje kao vuci, koji grabe plen, prolivajući krv, gubeći duše sramotnog dobitka radi.
Knížata její u prostřed ní jsou jako vlci uchvacující loupež, vylévajíce krev, hubíce duše, aby sháněli mrzký zisk.
Zato ovako veli Gospod Gospod: Evo ja dajem Navuhodonosoru caru vavilonskom zemlju misirsku, i on će odvesti narod i odneti plen i pograbiti grabež, i to će biti plata njegovoj vojsci.
Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dávám Nabuchodonozorovi králi Babylonskému zemi Egyptskou, aby pobral zboží její, a rozebral loupeže její, i rozchvátal kořisti její, aby mělo mzdu vojsko jeho.
I neće više biti plen narodima, i zveri zemaljske neće ih jesti, nego će živeti bez straha i niko ih neće plašiti.
I nebudou více loupeží národům, a zvěř zemská nebude jich žráti, ale bydliti budou bezpečně, aniž jich kdo přestraší.
Jer evo, ja ću mahnuti rukom svojom na njih, i biće plen slugama svojim, i poznaćete da me je poslao Gospod nad vojskama.
Nebo aj, já zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupež služebníkům svým, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne.
Evo ide dan Gospodnji, i plen će se tvoj razdeliti usred tebe.
Aj, den Hospodinův přichází, a rozděleny budou kořisti tvé u prostřed tebe.
Zato govori: Izišavši na visinu zaplenio si plen, i dade dare ljudima.
Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
0.42448592185974s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Když stopuješ svou kořist, ty a země se musíte stát jedním. 