Naučna istraživanja danas pokazuju da ljudi, u stvari nisu motivisani monetarnom nagradom kada su u pitanju genijalnost i stvaralaštvo.
Vědecké studie dokázaly, že lidé ve skutečnosti nejsou motivováni peněžní odměnou, pokud jde o vynalézavost a tvorbu.
Malkolm Gledvel je napisao članak u ''Njujorkeru'' na temu inovacije, i njegovo stanovište je da su naučna otkrića retko proizvod individualnog genija.
Malcolm Gladwell napsal v článku pro časopis New Yorker o inovaci, že vědecké objevy jsou málokdy výsledkem práce jednoho génia.
Njihova postignuća, intelektualna i naučna, su sjajna, i toliko su značajna za vremena u kojima smo, kada bežimo iz oluja.
Jejich výsledky, z hlediska intelektu i vědy, jsou mimořádné a jsou tak moc příhodné pro dobu, ve které se nacházíme, kdy procházíme bouří.
To se već dešava, to nije naučna fantastika.
Toto se děje nyní, nejedná se o science-fiction.
Kada sam odrastao, shvatio sam da naučna fantastika i nije baš dobar izvor super moći, te sam se odlučio na put do realne nauke, kako bih pronašao korisniju istinu.
Když jsem vyrostl a zjistil, že sci-fi není tím pravým zdrojem zvláštních sil, rozhodl jsem se vydat místo toho cestu skutečné vědy a najít užitečnější pravdu.
Dakle, moje provokativno shvatanje ukazuje da nam je preko potrebna ozbiljna naučna teorija o gradovima.
Můj provokativní názor je, že zoufale potřebujeme seriozní vědeckou teorii měst.
Naučna teorija podrazumeva kvantitet - oslanjanje na opšteprihvaćene principe koji se mogu uspostaviti u predvidivom okviru.
A vědecká teorie znamená měřitelná - spolehnutí se na skryté všeobecné principy, které lze přetavit do odhadnutelného systému.
(Smeh) Istovremeno, nigde se drugde ne dešava naučna revolucija.
(Smích) Mezitím však nikde jinde k vědecké revoluci nedochází.
Nacionalna naučna fondacija i druge zemlje su veoma zainteresovane za ovo.
National Science Foundation [Národní vědecká nadace] i další země mají na této činnosti veliký zájem.
Znate, stalno govorim o ovoj ideji pričanja priče i kao da je naučna komunikacija pod nečim što nazivam tiranijom preciznosti, gde ne možete jednostavno da ispričate priču.
Víte, stále mluvím o této myšlence vyprávění příběhů, a přitom si vědecká komunikace vzala za svou myšlenku, kterou já nazývám „tyranie preciznosti“, kde nemůžete prostě vyprávět příběh.
Bilo je to kao da se obistinila najbolja naučna fantastika.
Bylo to jako zhmotnění toho nejlepšího sci-fi.
I zaista, naučna literatura raste zabrinjavajućim tempom.
A opravdu, objem vědecké literatury roste alarmujícím tempem.
To baš nije naučna teorija, pa možemo da je zaboravimo.
Příliš vědecká tato teorie není, takže ji můžeme vyloučit.
Kaže: "To su naučna istraživanja s pravom intelektualnom vrednošću."
Proust říká, že toto jsou „průzkumy vědeckého rázu s plnou intelektuální hodnotou“.
Kada je medicina postala koliko-toliko naučna, otprilike oko 450. godine p.n.e., sa Hipokratom i tim momcima, oni su pokušavali da nađu lekovito bilje, biljke koje bi bukvalno otresle loše duhove van.
Když asi 450 let před Kristem začala být medicína trochu vědecká, díky Hippokratovi a spol., snažili se najít byliny, které by ty zlé duchy doslova vytřepaly z těla ven.
Kada većina ljudi razmišlja o proširenoj realnosti, oni misle o "Suvišnom izveštaju" i Tomu Kruzu koji mlatara rukama u vazduhu, ali proširena realnost nije naučna fantastika.
Když většina lidí slyší termín "rozšířená realita", ihned je napadnou filmy jako Minory Report s Tomem Cruisem mávajícím rukama před obličejem. Rozšířená realita ale není sci-fi.
Veliki deo moga rada se oslanja na naučna istraživanja, pa se ovim odaje počast eksperimentu lavirinta, ali na drugačiji način.
V mnohém navazuji na vědecké pokusy s bludištěm, i když trochu po svém.
Ništa od ovoga nije naučna fantastika.
Nic z toho není žádná velká věda.
A interfejs za um i mašinu nije naučna fantastika, to je prosto izučavanje mozga.
Rozhraní mezi mozkem a strojem není žádná velká věda, stačí vám výzkum mozku.
Neki misle da su neke od ovih stvari kao naučna fantastika, uvrnute, lude.
Někteří lidé si myslí, že jde o věci patřící do science-fiction, tedy vzdálené a bláznivé.
U stvari, naučna fantastika je oko nekih stvari u pravu.
Takže i sci-fi má někdy pravdu.
Pa, naučna fantastika nije bila u pravu za neke stvari.
Science fiction se v některých věcech mýlí.
Najzad, naravno, kao veoma popularna naučna metafora, možemo videti da se stabla koriste za izradu mapa svih vrsta poznatih čoveku.
A konečně velmi známou vědeckou metaforou jsou stromy zobrazující všechny živočišné druhy známé člověku.
Međutim, mreže nisu samo naučna metafora.
Ale sítě nejsou pouze vědecké metafory.
Dakle, genetski izmenjeni ljudi još uvek nisu među nama, ali to više nije naučna fantastika.
Geneticky upravení lidé tu s námi ještě nejsou, ale už to není sci-fi.
BĐ: Postoje mnoge tehnologije i druga naučna polja koja se razvijaju eksponencijalno, skoro kao vaše polje.
BG: Podobně překotně se rozvíjejí i jiné technologie a vědní obory.
Međutim, upravo smo videli da ljudskost nije naučna činjenica, da je to ideja koja se stalno menja, nadograđuje i menja tokom vremena.
Ale to co jsme právě viděli je, že člověk není vědecký fakt, ale je to stále se vyvíjející, řetězící se myšlenka taková, která se mění s časem.
Svetska naučna zajednica kaže, od ljudi stvoreno globalno zagrevanje, ispušteno u okolinu, zgušnjavajući ovo, zarobljava više odlazećeg infracrvenog zračenja.
Celosvětová vědecká komunita říká toto: lidmi způsobené, globální znečistění ohřívající atmosféru, zhuštuje tuto vrstvu a zadržuje více odcházejícího infračerveného záření.
Ali dovoljan broj ljudi je shvatio da se radi o briljantnim ludacima, te je američka Nacionalna naučna fondacija odlučila da finansira njihovu ludu ideju.
Ale celkem dost lidí pochopilo, že jde o geniální blázny, takže se americká Národní nadace pro vědu rozhodla jejich šílený nápad financovat.
Verovatno je bilo prekasno i 1970-ih, kada nam je najbolja dostupna naučna teorija govorila da će industrijske emisije ubrzo doneti novo ledeno doba u kome će milijarde umreti.
Už bylo nejspíš pozdě v 70. letech, kdy nám nejlepší dostupná vědecká teorie říkala, že průmyslové emise urychlí příchod nové doby ledové, v níž zemřou miliardy lidí.
Na žalost, na ovom se ne radi dovoljno da bi Nacionalna naučna fondacija, Institut za mentalno zdravlje ili bilo ko drugi zaista ozbiljno razmotrio sve to.
Bohužel se to dostatečně neprovádělo pro Národní vědeckou nadaci, Národní ústav duševního zdraví, ani nikdo další se na to takto vážně nezaměřil.
Svi ti ljudi su između 20 i 30 godina starosti, i oni su motor koji pokreće naučna otkrića u ovoj zemlji.
Všichni tihle lidé mají mezi 20 a 30 lety, a jsou motorem, který žene vědecké bádání v téhle zemi.
Naučna misija bi bila testiranje granica vizuelne plastičnosti mozga.
A vědeckou misí by mělo být testovat hranice zrakové plasticity.
0.25239586830139s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Vědecké studie dokázaly, že lidé ve skutečnosti nejsou motivováni peněžní odměnou, pokud jde o vynalézavost a tvorbu. 