Asi se na něj ještě zlobí. - Kdo? - Slečna Isabel.
Mislio sam da si ljuta na mene.
Jo. Myslel jsem, že se na mě zlobíš.
Da li si ljuta na mene?
Zlobíš se na mě? - Ne.
Još uvek si ljuta na mene?
Pořád jsi na mě naštvaná? Ani moc ne.
Jesi li ti ljuta na mene?
Nezlobíš se na mě, že ne?
Mislim da je ljuta na mene.
Myslím, že je na mě naštvaná.
Zašto bi bila ljuta na tebe?
Proč bych na tebe byla naštvaná?
Nije ni èudo što je ljuta.
No, já... Není divu, že se zlobí.
Ljuta si na mene, zar ne?
Ty jsi na mě naštvaná, že?
Da li je bila ljuta na mene?
Byla na mě naštvaná? - Já nevím.
Ne krivim te što si ljuta.
Neviním tě za to, že se zlobíš.
Jesi li još ljuta na mene?
Pořád se na mě zlobíte? Ne.
I dalje sam ljuta na tebe.
Pořád jsem na tebe hrozně naštvaná, víš to?
Imaš svako pravo da budeš ljuta.
Omlouváme se. Máte důvod se zlobit.
Zašto je bila ljuta na tebe?
Proč na tebe včera byla tak naštvaná?
Vidi, ako baš hoæeš da si ljuta na Sema - u redu je, razumem te.
Pokud chceš být naštvaná na Sama, dobře, chápu.
Kad bih baciti udarac, bih biti tako ljuta.
Než jsem někoho praštil, byl jsem hodně naštvanej.
Roberte, tvoja majka je veoma ljuta na mene.
Roberte, tvoje máma je na mě pořádně naštvaná.
Još uvek sam ljuta na tebe.
Pořád jsem na tebe naštvaná. To je v pořádku.
Nek' tamo leže dok njih ne proždre groznica i ljuta glad.
Ať je tam pod hradem zhltne hlad a zimnice.
Što više izgleda da si ljuta nego tužna.
Což vypadá víc na zlobu než smutek.
Da li je Beki još uvek ljuta na mene što sam te uvukao u plaæenike?
Pořád se na mě Becky zlobí, že jsem tě zverboval? Dej pokoj.
Tako na primer, kada sam bila ljuta i morala to da sakrijem, što i jesam često, bila sam jako vešta u prikrivanju onog što sam zaista osećala, i tada bi zvučao isfrustrirano.
Takže když jsem byla naštvaná a potřebovala to skrýt, což se stávalo často, protože jsem byla mistr na skrývání svých pocitů, tehdy ten hlas zněl frustrovaně.
Bila sam zbunjena, pomalo frustrirana i ljuta, kao da sam možda nešto pogrešno razumela.
Cítila jsem zklamání, trochu i marnost a zlost, jak kdybych snad něco zle pochopila.
A on je pozna i reče: Sina je mog haljina; ljuta ga je zverka izjela; Josif je doista raskinut.
A on poznav ji, řekl: Sukně syna mého jest; zvěř lítá sežrala jej, konečně roztrhán jest Jozef.
Zato neka spali onu haljinu ili osnovu ili poučicu od vune ili od lana, ili šta god bude od kože, na čem bude bolest; jer je ljuta guba, ognjem neka se spali.
I spálí to roucho aneb osnovu, aneb outek z vlny neb ze lnu, aneb jakoukoli nádobu koženou, na níž by byla rána ta; nebo malomocenství škodlivé jest, protož ohněm spáleno bude.
Tada došav sveštenik ako vidi da se bolest razišla po kući, ljuta je guba na kući, nečista je.
Tedy vejda kněz, uzří-li, an se rozmohla rána v domě, malomocenství rozjídající se jest v tom domě, nečistý jest.
Još reče Husaj: Ti znaš oca svog i ljude njegove da su hrabri i da su ljuta srca kao medvedica kad joj otmu medvediće u polju; svrh toga, tvoj je otac ratnik, neće noćiti s narodom.
Dále mluvil Chusai: Ty víš o otci svém i mužích jeho, že jsou udatní, k tomu zjitření na mysli, jako nedvědice osiřelá v poli. Nadto otec tvůj jest muž válečný, kterýž nebude nocovati s lidem.
Pretvorio si mi se u ljuta neprijatelja; silom ruke svoje suprotiš mi se.
Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
Danju radi da uzraste šta posadiš, i jutrom gledaj da ti seme nikne; ali kad dodje do branja razgrabiće se, i ostaće ti ljuta žalost.
V čas štěpování tvého štípí, aby rostlo, opatruješ, nýbrž téhož jitra o to, což seješ, aby se pučilo, pečuješ: v den však užitku odejde žeň, na žalost tvou přetěžkou.
Neće onde biti lava, i ljuta zver neće ići po njemu, niti će se onde naći, nego će hoditi izbavljeni.
Nebude tam lva, a lítá zvěř nebude choditi po ní, aniž tam nalezena bude, ale půjdou po ní ti, jenž budou vysvobozeni.
Teško meni od muke moje, reći će; ljuta je rana moja; a ja rekoh: To je bol, treba da ga podnosim.
Běda mně pro setření mé, přebolestná jest rána má, ješto jsem já byl řekl: Jistě tuto nemoc budu moci snésti.
Jer ovako veli Gospod: Smrtan je polom tvoj i rana tvoja ljuta.
Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.
Jer ovako veli Gospod Gospod: A kamo li kad pustim četiri ljuta zla svoja, mač i glad i zle zveri i pomor na Jerusalim, da istrebim u njemu ljude i stoku.
Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,
Nema leka polomu tvom, ljuta je rana tvoja; ko god čuje glas o tebi, pljeskaće rukama nad tobom, jer koga nije stizala zloća tvoja jednako?
K potření tvému není žádného léku, bolest rány tvé rozmohla se. Kteřížkoli uslyší pověst o tobě, rukama plésati budou nad tebou. Nebo na koho ustavičně nedocházelo ukrutenství tvé?
2.3918840885162s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Mrzí mě, že se na mě zlobíš. 