Uništili smo i pokorili svoj svet, a kad nam je ponestalo bića kojima možemo da dominiramo, izgradili smo ovo divno mesto.
Zničili a podrobili jsme si náš svět, a když nám došla stvoření, kterým by šlo vládnout, stvořili jsme toto překrásné místo.
Na ovaj ne tako dug spisak dospela su ljudska bića, prirodni oblici reljefa, umetnička dela i ljudsko umeće.
Tento velmi stručný seznam zahrnuje lidské bytosti, přírodní tvary a krajiny, umělecká díla nebo dovedné lidské aktivity.
Od Laskoa do Luvra ili Karnegi Hola, ljudska bića iskazuju nepromenjenu urođenu sklonost za vrhunske izvedbe u umetnosti.
Z Lascaux až do Louvre a Carnegie Hall, lidské bytosti mají neustálou přirozenou chuť na kvalitní ukázku umělecké práce.
Ljudska bića: mi smo mašine koje reaguju.
Lidské bytosti jsou málem stroje na reakce.
Pomogla nam je da unapredimo naša fizička bića, da brže idemo, da jače udaramo, ali i to je imalo svoju granicu.
Pomáhalo nám to rozšiřovat naše fyzické já, zrychlit, tvrději zasáhnout věci až to dosáhlo limitu.
Jedina stvar koja mi je parala uši bila je kada je Džefri Kacenberg rekao za mustanga: "Najveličanstvenija bića koja je Bog stavio na Zemlji."
Jen jsem sebou trochu trhl, když Jeffrey Katzenberg nazval mustanga "tím nejúžasnějším stvořením, kterým Bůh obdařil naši zemi."
E sad, veliki problem za svaku teoriju biološkog dizajna jeste objašnjenje statistički enormno malih verovatnoća za živa bića,
Velkým problémem každé teorie biologického designu je vysvětlit tu ohromnou statistickou nepravděpodobnost živých organismů.
Smejanje je jedna od najosnovnijih, biološki najuniformnijih ekspresija svih ljudskih bića.
Úsměv je jedním z nejzákladnějších, všechny lidi jednotícím, způsobem vyjadřování.
I takođe mi, ljudi, ih sami unosimo unutra kao i druga živa bića.
A jsou přineseny dovnitř lidmi a jinými tvory.
Ono što smo mi pronašli jeste da mehanički filtriran vazduh podseća na ljudska bića.
Co jsme zjistili je, že mechanicky větraný vzduch vypadá jako lidé.
I naravno, mi ljudska bića smo na krajnjim granicama krive distribucije, kao vrane.
A samozřejmě, my lidské bytosti se v tomto rozdělení nacházíme ještě mnohem dál.
Prihvatanje smrti znači da prihvatamo činjenicu da smo fizička bića, koja su na intiman način povezana sa okruženjem, kao što i istraživanje o toksinima u životnoj sredini pokazuje.
Přijmout smrt znamená přijmout fakt, že jsme fyzická stvoření, úzce spojená s životním prostředím, jak potvrzuje výzkum environmentálních jedů.
Kod glodara je poznat po tome što čini da majke brinu o svom potomstvu, a kod nekih drugih bića omogućava kohabitaciju u jazbini.
Je známo, že u hlodavců se díky ní matky starají o potomstvo, a u dalších tvorů, způsobuje toleranci ke spolubydlícím v noře.
Oni mogu da čuju kao ljudi, ili kao prava živa bića.
Slyší úplně jako lidé nebo živí tvorové.
Svi oni su preuzeli palicu, iako im je svaki atom njihovog bića govorio da ne rade to.
A ti všichni si stoupli na pódium, přestože jim každá kostička v těle říkala, aby to nedělali.
Zaista verujem, ako možemo jedni druge da vidimo kao jednaka ljudska bića, onda postaje vrlo teško tolerisati grozote kao što je ropstvo.
Opravdu věřím, že pokud dovedeme vidět jeden druhého jako rovné lidské bytosti, pak se stane velmi těžké tolerovat krutosti jako otroctví.
(Smeh) Ono što pokušavam da kažem je da ljudska bića nisu jedno-dimenzionalna.
(Smích) Co však říkám je, že lidé nemají jenom jeden rozměr.
Molim vas da nas ne pozdravljate kao strance, pozdravite nas kao ljudska bića i tačka.
Takže nás, prosím, nezdravte jako cizince, zdravte nás jako sobě rovné lidské bytosti, tečka.
Pre svega, ljudska bića su prirodno različita i raznovrsna.
Prvním principem je, že lidské bytosti jsou přirozeně rozlišné a různorodé.
Važna je jer se obraća delovima detetovog bića koji su inače zanemareni.
Je důležité proto, že hovoří k částem dětského bytí, ke kterému jinak neproniknete.
Ipak smo mi organska bića i kultura škole je od velike važnosti.
Jsme koneckonců organická stvoření a kultura školy je naprosto nezbytná.
Držali su samo onoliko stoke koliko je dovoljno za život tako da bi većina njihovog imanja ostala utočište za medvede, lavove i mnoga druga bića koja su tamo živela.
Měli jen tolik zvířat, aby je to uživilo, a tak jejich ranč se z velké většiny stal útočištěm medvědů, lvů a dalších zvířat, která tam žila.
One su živa bića i naša stoka već čini jednog od najvećih korisnika zemlje, sveže vode i jednog od najvećih proizvođača gasova staklene bašte koji dovode do promene klime.
Jsou to živoucí bytosti, a jen naše hospodářská zvířata tvoří jednoho z největších spotřebitelů země, čisté vody, a jednoho z největších producentů skleníkových plynů, které pohánějí klimatické změny.
Poenta ovih eksperimenata nije da se napravi neka vrsta cirkusa u kom prikazujemo neverovatna bića koja čine čudne stvari, ili tako nešto.
Pointou toho všeho však není založit cirkus výjimečných jedinců, kteří předvádějí skoky nebo cokoliv jiného.
To je poslednja, i mislim i najlepša lekcija Hauarda Moskovica: prihvatanjem različitosti ljudskih bića, pronaći ćemo sigurniji put do istinske sreće.
To je poslední a myslím že i nejkrásnější z lekcí Howarda Moskowitze. Že zahrnutím rozmanitosti lidských bytostí, najdeme jistější cestu k opravdovému štěstí.
Ljudska bića su "radovi u toku" koji pogrešno misle da su završeni.
Lidské bytosti jsou nedokončená díla, která se mylně domnívají, že jsou hotová.
Kada pogledaju oko sebe, oni ne vide ljudska bića s dubokim, bogatim, trodimenzionalnim ličnim životima, ciljevima i ambicijama.
Když se dívají kolem, nevidí jiné lidské bytosti s hlubokými, bohatými, trojrozměrnými osobními životy, cíli a ambicemi.
Mi smo bića energije, povezana jedna s drugima kroz svest u našim desnim hemisferama u jednu veliku ljudsku porodicu.
Jsme vzájemně propojenými energetickými bytostmi. Vědomí pravých hemisfér nás spojuje do jedné lidské rodiny.
To je ono što želimo kao ljudska bića.
To je to, co jako lidské bytosti chceme.
Kada ljudska bića koriste nešto u značenju nečeg drugog, mi to zovemo umetnošću.
Když lidé něco ztvárňují, říkáme tomu umění.
Zato obožavamo sami sebe. Naši junaci su ljudska bića.
A tak máme tendenci uctívat sami sebe. Naši hrdinové jsou lidští hrdinové.
To je najveća tajna sa kojom se ljudska bića susreću. Kako se sve ovo događa?
Je to ta největší záhada, která lidstvu stále čelí: Jak je tohle všechno možné?
Drugim rečima, uklonili ste barijeru između vas i drugih ljudskih bića.
Jinými slovy, rozpustili jste bariéru mezi vámi a ostatními lidskými bytostmi.
Uklonili ste barijeru između vas i drugih ljudskih bića.
Rozpustili jste překážku mezi vámi a ostatními lidmi.
Ovo je, naravno, u osnovi većine istočnih filozofija, to da ne postoji stvarno nezavisno jastvo, odvojeno od drugih ljudskih bića, koja posmatraju svet, koje posmatraju ljude.
A tohle je samozřejmě základem většiny Východní filosofie, tedy to, že doopravdy neexistuje žádné nezávislé já stranou od dalších lidských bytostí sledující okolní svět, pozorující ostatní lidi.
Znači, ono što govorim je da se vrednost može svesti na činjenice - činjenice o svesnom iskustvu - svesnih bića.
Tvrdím tedy, že hodnotu lze redukovat na fakta -- na fakta o vědomé zkušenosti -- vědomých bytostí.
Koliko ima ljudskih bića na planeti, toliko ima i načina da se bude racionalan, a to je jedna od divota ljudske egzistencije.
Existuje tolik různých způsobů racionálního uvažování kolik je lidských bytostí na téhle planetě, a to je jeden z nejúžasnějších aspektů existence lidí.
Ljudska bića imaju tu čudesnu adaptaciju da mogu da prožive iskustva u svojoj glavi, pre nego što ih isprobaju u stvarnom životu.
Lidské bytosti jsou tak skvěle vybaveny, že mohou dokonce prožívat zážitky jen v mysli, dřív, než je prožijí v opravdovém životě.
koju svako od nas ima. Ljudska bića poseduju nešto što bi se moglo okarakterisati
Lidské bytosti mají něco, o čem můžeme uvažovat jako o psychologickém imunitním systému.
Ili, naposletku, postoje li neke stvari u univerzumu toliko neobične da nikakva filozofija bića, koliko god božanskih, ne bi bila u stanju da ih zamisli?
A nebo, konečně, existují ve vesmíru věci tak podivné, že žádná filozofie ani bytost, jakkoli božská, si je nedokáže představit?
Koji budući sjajnost slave i obličje bića Njegovog, i noseći sve u reči sile svoje, učinivši sobom očišćenje greha naših, sede s desne strane prestola veličine na visini,
Kterýžto jsa blesk slávy, a obraz osoby jeho, a zdržuje všecko slovem mocnosti své, očištění hříchů našich skrze sebe samého učiniv, posadil se na pravici velebnosti na výsostech,
0.91123104095459s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
Zničili a podrobili jsme si náš svět, a když nám došla stvoření, kterým by šlo vládnout, stvořili jsme toto překrásné místo. 