Prevod od "svemir" do Češki


Kako koristiti "svemir" u rečenicama:

Svemir je opasno mesto, ali u našoj buduænosti, moja posada i ja se borimo da bude bezbedno.
Vesmír je nebezpečný prostor, ale v budoucnosti budu za bezpečí s posádkou bojovat. Jsem Dylan Hunt.
Jedini put na koji mogu u svemir je oko sunca na ovom satelitu.
Jediná moje cesta vesmírem je na zeměkouli kolem Slunce.
Možda ti svemir daje božiæni dar.
Třeba ti vesmír přichystal vánoční dárek.
On æe posedovati svet, a vi svemir.
Svět bude jeho a vesmír váš.
Da, kocka je prolaz za drugi svemir.
Jo, ta krychle je bránou do druhého konce vesmíru, ne?
Pošaljete muškarce i žene u svemir zato jer imaju snagu suoèiti se s kosmièkim izgledima.
Vybrali jsme skutečné muže a ženy, protože ti mají sílu čelit nečekaným nástrahám vesmíru.
Mi sada znamo da je naš svemir daleko èudniji, daleko više živ nego što smo to ikada zamišljali.
Teď už víme, že náš vesmír je mnohem podivnější a mnohem živější, než jsme si kdy představovali.
Pitam se šta bi se desilo ako bi proširio Penrouzovu teoriju o crnim rupama na celi svemir?
Co by se asi stalo, kdybyste aplikovali Penrosovu teorii o černých dírách na celý vesmír?
Ako Ejmi želi da se pari tako što æe njena jaja biti ispaljena u svemir, onda æu ih ja rado uhvatiti reproduktivnim kesama iz mog gornjeg flermina.
Pokud chce Amy kopulovat vystřelováním svých vajíček, tak je rád chytím rozmnožovacím váčkem na mém horním flerminu.
Jer niko ne shvata ovaj svemir kao što si ga ti shvatala.
Nikdo našemu světu nerozuměl tak jako ty.
"Peni, svi smo saèinjeni od èestica koje postoje od trenutka kada je svemir nastao.
Penny, jsme tvořeni z částic, které existují od počátku vesmíru.
Albert Ajnstajn je rekao: "Kad prihvatiš da je svemir nešto što se beskonaèno širi u ništa što je zapravo nešto..."
Albert Einstein řekl: "Jakmile dokážete přijmout, že vesmír je něco, " "co se rozpíná do nekonečného ničeho, což je vlastně něco."
Ako je svemir stvarno beskonaèan, onda ne težimo neèemu što nam je zauvek izvan domašaja.
Pokud je vesmír skutečně nekonečný, pak jestli se nesnažíme o něco navždy nedosažitelného.
Drevni su ga koristili kao oružje, ali kad više nisu mogli da kontrolišu njegovu moæ, podelili su ga i polovine poslali u svemir, nadajuæi se da æe zauvek biti izgubljeno.
V dávných dobách byl používán jako zbraň. Aby nikdo nemohl ovládnout jeho smrtelnou sílu, rozdělili ho na dvě poloviny a vystřelili je do vesmíru. Doufajíc, že bude navždy ztracen.
Ako je poklopac otvoren, zapoèeæe novi ciklus, i usisaæe vas u svemir.
Pokud bude komora otevřená až procesor začne další cyklus, vycucne vás to do vesmíru.
Prvi put postavljamo kamere u svemir i gledamo dole k Zemlji, te možemo otkriti mesta i stvari koje nikad videli nismo.
Nyní dokážeme umístit kamery ve vesmíru a dívat se dolů na Zemi. Díky tomu můžeme objevit místa a věci, které jsme dosud neviděli.
I oslikaću solarni sistem na poleđini njenih dlanova, pa će morati da nauči čitav svemir pre nego što bude rekla: "Oh, znam to kao dlanove svojih ruku."
A prsty jí pokreslím sluneční soustavou, aby musela poznat celý vesmír dřív, než řekne: „To mám dávno v malíčku.“
Svemir je neuporedivo veći nego što je naš prorok rekao, veličanstveniji, finiji, elegantniji!"
Vesmír je daleko větší, než tvrdili naši proroci, impozantnější, důmyslnější, elegantnější'?
Kao kosmolog, želim da se pitam, zašto je svemir ovakav?
Jako kosmolog se chci zeptat, proč je vesmír takovýto?
koja su postala "Fejnmanova predavanja o gravitaciji" U svim tim knjigama, tim nizovima predavanja, naglašavao je ovu zagonetku: zašto je rani svemir imao tako nisku entropiju?
V každé z těchto knih, v každém z tohoto souboru přednášek, klade důraz na hádanku: Proč měl raný vesmír tak nízkou entropii?
Jer se tamna energija, za razliku od materije ili radijacije, ne razređuje kako se svemir širi.
Protože temná energie se, na rozdíl od hmoty či záření, rozpínáním vesmíru nezřeďuje.
Količina energije u svakom kubnom centimetru ostaje ista, iako svemir postaje sve veći i veči.
Množství energie v každém krychlovém centimetru zůstává stejné, i když vesmír se stává větším a větším.
Kada sam ja bio vaših godina nismo znali šta će svemir uraditi.
Dříve, když jsem byl ve vašem věku, jsme nevěděli, co se s vesmírem stane.
U međuvremenu, za sve namere i svrhe, svemir nama deluje ograničeno.
Prozatím vypadá vesmír ve všech směrech konečný.
Svemir je možda konačan ili beskonačan, ali pošto ubrzava, postoje delovi koje ne možemo da vidimo, i nikada ih nećemo videti.
Prostor může být konečný či nekonečný, ale protože rozpínání vesmíru se zrychluje, existují jeho části, které nejsme a nikdy nebudeme schopni vidět.
Tako da, iako se vreme večno pruža, svemir je za nas ograničen.
Takže i když čas pokračuje donekonečna, prostor je pro nás omezený.
Jako sličan proračun Hokinga i Garija Gibonsa je pokazao, da ako ima tamne energije u praznom prostoru, onda ceo svemir isijava.
Navlas stejné úvahy Hawkinga a Garyho Gibbonse ukázaly, že pokud máte temnou energii v prázdném prostoru, pak celý vesmír vysílá záření.
I iako će svemir trajati večno, i obična materija i radijacija će se razrediti, uvek će biti neke radijacije, nekih termalnih fluktuacija, čak i u praznom prostoru.
Takže navzdory tomu, že vesmír bude trvat věčně a běžná hmota a záření se rozptýlí, vždy bude existovat nějaké záření, nějaká tepelná fluktuace, dokonce i v prázdném prostoru.
Možda je naš svemir samo jedna od onih stvari koje se dešavaju s vremena na vreme.
Možná je náš vesmír jenom jednou z věcí, která čas od času vznikne.
Dakle zaključujemo da svemir nije fluktuacija".
Proto usuzujeme, že vesmír není fluktuací."
Svemir se širi otprilike proteklilh 10 milijardi godina
Vesmír se rozpíná posledních asi 10 miliard let.
Prvo: ako svemir traje 10 na 10-ti na 120-ti godina, zašto se rađamo u njegovih prvih 14 milijardi godina, u toplom, prijatnom odsjaju Velikog praska?
První: Pokud vesmír trvá 10 na 10 na 120 let, proč jsme se narodili v jeho prvních 14 miliardách, v teplém, příjemném doznívání velkého třesku?
Možda svemir nastaje iz svemirske kokoške.
Možná, že vesmír pochází z vesmírné slepice.
Možda grešim. Ali razmišljali smo kao ljudska rasa o tome kakav je bio svemir, zašto je postao i ostao kakav jeste tokom mnogo, mnogo godina.
Ale jako lidstvo už mnoho a mnoho let přemýšlíme o tom, jak vesmír vypadal a proč vznikl tak, jak vznikl.
Mi smo pametniji, prilagodljiviji, možemo više da naučimo, da preživimo u različitim okruženjima, mi smo migrirali širom celog sveta i čak smo otišli i u svemir.
Jsme chytřejší, přizpůsobivější, více se naučíme, přežijeme ve více odlišných prostředích, stěhovali jsme se, abychom zaplavili svět a dostali se i mimo něj.
Stiven Vajnberg, dobitnik Nobelove nagrade, je jednom rekao, ''Što nam se svemir čini razumljivijim, to se više čini da nema smisla''.
Steven Weinberg - nositel Nobelovy ceny - jednou řekl, "Čím více se zdá vesmír býti přístupným, tím více nám připadá zbytečným."
Sa tim objektom su se nadali da će svuda zainteresovati ljude time što će prvi osvojiti svemir.
Doufali, že zachytí pozornost všech lidí tím, že budou první ve vesmíru.
Mesec, koga je napravio čovek i koji mogu da vide obični građani, ulio je strahopoštovanje i ponos da je čovek konačno lansirao objekat u svemir.
Umělý měsíc, který byl viditelný obyčejnými občany, vzbuzoval úctu a hrdost, že lidé konečně vypustili objekt do vesmíru.
A mi ponovo stvaramo uslove koji su postojali manje od milijarditog dela sekunde nakon što je nastao svemir do 600 miliona puta u sekundi unutar tog detektora - ogromne brojke.
My tam vlastně znovu vytváříme podmínky, které nastaly po méně než miliardtině sekundy po stvoření vesmíru -- skoro 600 milionkrát za sekundu uvnitř tohoto detektoru – nesmírná čísla.
zašto stvarati uslove koji su postojali pre manje od milijarditog dela sekunde nakon što je nastao svemir?''
vytvářet podmínky, které panovaly méně než miliardtinu sekundy po vzniku vesmíru?"
Pa, utvrdili smo da kako idete dalje u prošlost, svemir biva sve topliji i topliji, gušći i gušći i jednostavniji i jednostavniji.
Zjistili jsme, že když se díváte zpět v čase, vesmír je víc a víc horký je víc a víc hutnější a jednodušší.
Tako na isti način posmatramo prošlost da bismo razumeli od čega je svemir napravljen.
A přesně v tom samém smyslu se díváme zpět v čase abychom porozuměli, z čeho je vesmír vytvořen.
U odnosu na svemir, i jeste samo niz ulicu.
Relativně k vesmíru je to jen za rohem.
I ideja jeste da ceo svemir -- i ne samo u svemiru, već unutar vas i mene -- ceo svemir je pun nečega što se zove Higsovo polje.
To znamená, že celý vesmír – a nejen prostor, ale i vy a já -- – je plný něčeho čemu říkáme Higgsovo pole,
Kada se čestica kreće kroz svemir, onda može da deluje sa Higsovim česticama.
Když se částice pohybuje vesmírem, může interagovat s t těmi Higgsovými částicemi.
Priča ide ovako: znamo da je svemir nastao pre 13, 7 milijardi godina, u neizmerno vrućem, gustom stanju, mnogo manjem od jednog atoma.
Ten příběh zní takto: víme, že vesmír začal před 13.7 miliardami let, v neuvěřitelně horkém a hustém stavu, mnohem menším než jediný atom.
Svetlost je počela da putuje kroz svemir.
Potom se začalo vesmírem šířit světlo.
Napravljeni su u zvezdama kao ova, zaključanih u njima a onda poslatih nazad u svemir u eksplozijama kao što je ova da bi se kondenzovali ponovo u planete, zvezde, nove solarne sisteme, i stvarno u ljude poput nas.
Byl vytvořen ve hvězdách jako je tato, uzamčen a pak navrácen zpět do vesmíru ve výbuchu jako je tento aby mohl vytvořit planety, hvězdy, nové slunečné soustavy a, dokonce lidi, jako jsme my.
0.404541015625s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?