Unutar svake čahure, nalazi se mladi sunčev sustav.
Uvnitř každého obalu je mladý hvězdný systém.
Ovi punoglavci, mogu se pretvoriti, jednom, u potpuno odrasli sunčev sustav... Ali, neprekidno puhanje vjetra mogu spriječiti njihov razvoj.
Tito "pulci" se mohou jednou proměnit na dospělou sluneční soustavu, ale neustávající sluneční větry mohou ochromit jejich vzrůst.
Naš, vlastiti sunčev sustav, možda je izgledao, baš ovako kada je sunce stvoreno, ali Zemlja, još nije postojala.
Naše Sluneční soustava mohla vypadat také tak, když se Slunce vytvářelo, a když Země ještě neexistovala.
Bio je to veličanstven trenutak u kome je svet bio uveden u novu eru, sredinom oktobra '95, idejom da naš Sunčev sistem nije usamljen.
Byl to úžasný okamžik, světu bylo tehdy oznámeno, uprostřed října 1995, že náš sluneční systém není osamocený.
Sve zvezde na obodima svih galaksija kretale su se istom brzinom, na sasvim drugačiji način od onog na koji funkcioniše Sunčev sistem.
Všechny hvězdy ve všech vzdálenostech k okrajům galaxií, se pohybovaly tou stejnou rychlostí, tedy úplně jinak, než jak funguje sluneční soustava.
Sunčev sistem star je više od 4 milijarde godina.
Náš sluneční systém před více než 4 miliardami let.
Krhotine od tih sudara letele su kroz ceo rani Sunčev sistem.
Úlomky střel z těchto dopadů létaly všude po celém dávném slunečním systému.
Poznat kao Sunčev grad, ovo je jedna od najstarijih i najsvetijih lokacija drevnog Egipta.
Héliopolis, Káhira Známá jako Sluneční město, je tohle jedno z nejstarších a nejposvátnějších míst starověkého Egypta.
Eto kako je nastao naš sunčev sistem, pre četiri i po milijarde godina.
Takto byla vytvořena naše sluneční soustava před 4 a půl miliardami let.
On je zapravo slušao Sunčev vetar u interakciji sa našom jonosferom - fenomen koji možemo videti na ekstremno severnim i južnim geografskim širinama naše planete kao Auroru.
Byl to sluneční vítr přicházející do kontaktu s naší ionosférou, který Watson slyšel - úkaz, který můžeme pozorovat na nejsevernějších a nejjižnějších šířkách naší planety jako polární záři.
postavljanje sonde Hajgens, sonde razvijene u Evropi, koju je Kasini nosila sedam godina kroz Sunčev sistem. Postavili smo je u Titanovoj atmosferi, i trebalo joj je dva i po sata da se spusti i sleti do površine.
A to bylo vypuštění Huygensovy sondy. Huygensovu sonda, vyrobenou v Evropě, Cassini nesla sedm let napříč sluneční soustavou. Vypustili jsme ji do Titanovy atmosféry. Trvalo jí dvě a půl hodiny než se snesla na povrch, na který přistála.
U pitanju je sprava koju je napravio čovek, a koja je sletela u spoljni Sunčev sistem, po prvi put u istoriji čovečanstva.
Máme zde lidmi vyrobený přístroj který poprvé v lidské historii přistál ve vnější části sluneční soustavy.
I ako ste u skorije vreme gledali naslove u novinama, onda ste videli da smo otkrili podpovršinski okean na Evropi, Ganimedu, Enceladu, Titanu, i sada istražujemo gejzir i vrele izvore na Enceladusu. Naš Sunčev sistem se pretvara u džinovski spa centar.
A pokud jste poslední dobou sledovali titulky novin víte, že jsme objevili podzemní oceány na Europě, Ganymedu, Enceladu, na Titanu, a právě teď objevujeme gejzír a horké prameny na Enceladu – – náš solární systém se mění v obří lázně.
Pogledajte naš Sunčev sistem, i pogledajte Zemlju.
Podívejte se na sluneční soustavu, podívejte se na Zemi.
Sada u ovom putovanju kroz naš Sunčev sistem, nalazimo jednu veoma snažnu poruku koja kaže kako bi trebalo da tražimo vanzemaljski život, i mali i veliki.
Právě zde, na cestě naší sluneční soustavou, je zde opravdu velmi silný vzkaz, který říká, jak bychom se na mimozemský život měli dívat.
Ove kutije u kojima smo - Sunčev sistem je kutija.
Sluneční soustava je krabice, ve které žijeme.
U dvadesetom veku smo naučili da se svemir širi, a da naš Sunčev sistem nije centar širenja.
Ve 20. století jsme zjistili, že vesmír se rozpíná a že naše sluneční soustava není středem této expanze.
A to je da je planeta Zemlja ili sunčev sistem, ili naša životna sredina ili šta god, jedinstveno osposobljena da podrži našu evoluciju - ili kreaciju, kao što se ranije mislilo - i naše trenutno postojanje i što je najvažnije, naš budući opstanak.
A sice že planeta Země, nebo Sluneční soustava, nebo naše životní prostředí, a podobně, je jediněčně uzpůsobená pro naši evoluci -- nebo stvoření, jak se dřív myslelo -- pro naši současnou existenci, a především pro naše budoucí přežití.
A ako odete još dalje od toga, videćete Sunce, sunčev sistem, zvezde i tako dalje.
A když půjdete ještě dál, uvidíte Slunce, Sluneční soustavu, hvězdy a tak dál.
E sada, kako sunčev sistem - i naše okruženje, u formi nas - postiže ovu specijalnu vezu sa ostatkom univerzuma?
Jak si tedy Sluneční soustava -- a naše prostředí v podobě nás -- vytváří tento vyjímečný vztah ke zbytku vesmíru?
(Smeh) Jer zamislite kocku tamo negde u međugalaktičkom prostoru, iste veličine kao naš dom, sunčev sistem.
(Smích) Protože představte si v intergalaktickém prostoru krychli velkou jako náš domov, Sluneční soustava.
0.59572792053223s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Uvnitř každého obalu je mladý hvězdný systém. 