A kad Jakov vide Rahilju kćer Lavana ujaka svog, i stado Lavana ujaka svog, pristupi Jakov i odvali kamen studencu s vrata, i napoji stado Lavana ujaka svog.
Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého.
I Jakov odlučivaše mlad, i obraćaše stado Lavanovo da gleda u šarene i u sve crne; a svoje stado odvajaše i ne obraćaše ga prema stadu Lavanovom.
Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.
I predade ih slugama svojim, svako stado napose, i reče slugama: Idite napred preda mnom, ostavljajući dosta mesta izmedju jednog stada i drugog.
A poručil je služebníkům svým, každé stádo obzvláštně, a řekl služebníkům svým: Jděte přede mnou, a stádo od stáda ať jde opodál.
A Jakov mu reče: Zna gospodar moj da su ova deca nejaka, i imam ovaca i krava dojilica, pa ako ih usteram jedan dan, poginuće mi sve stado.
I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek.
A sveštenik madijanski imaše sedam kćeri, i one dodjoše i stadoše zahvatati vodu i nalivati u pojila da napoje stado oca svog.
I přišli pastýři, a odehnali je. Tedy Mojžíš vstav, pomohl jim a napojil dobytek jejich.
A dodjoše pastiri, i oteraše ih; a Mojsije usta i odbrani ih, i napoji im stado.
A když se navrátily k Raguelovi, otci svému, řekl on: Jakž jste to dnes tak brzo přišly?
A one rekoše: Jedan Misirac odbrani nas od pastira, i nali nam i napoji stado.
I řekl dcerám svým: Kdež pak jest? Pročež jste pustily muže toho? Povolejte ho, ať pojí chleba.
A Mojsije pasaše stado Jotoru tastu svom, svešteniku madijanskom, i odvede stado preko pustinje, i dodje na goru Božiju Horiv.
Mojžíš pak pásl dobytek Jetry tchána svého, kněze Madianského, a hnav stádo po poušti, přišel až k hoře Boží Oréb.
Ispuštaju kao stado decu svoju, i sinovi njihovi poskakuju.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
Medje pomiču bezbožni, otimaju stado i pasu;
Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
Stado Tvoje življaše onde; po dobroti svojoj, Bože, Ti si gotovio hranu jadnome.
Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval.
Ne daj zverima dušu grlice svoje, nemoj zaboraviti stado stradalaca svojih zasvagda.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
I povede narod svoj kao ovce, i vodi ih kao stado preko pustinje.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
On izvlači ubogoga iz nevolje, i plemena množi kao stado.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
Lepa ti si, draga moja, lepa ti si, oči su ti kao u golubice izmedju vitica tvojih; kosa ti je kao stado koza koje se vide na gori Galadu;
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí mezi kadeři tvými, vlasy tvé jako stáda koz, kteréž vídati na hoře Galád.
Zubi su ti kao stado ovaca jednakih, kad izlaze iz kupala, koje se sve blizne, a nijedne nema jalove.
Zubové tvoji podobní stádu ovcí jednostejných, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné.
Zubi su ti kao stado ovaca kad izlaze iz kupala, koje se sve blizne, a nijedne nema jalove.
Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými.
I biće kao srna poplašena i kao stado koje niko ne sabira; svako će gledati za svojim narodom, i svako će bežati u svoju zemlju.
I bude jako srna zplašená, a jako stádo, když není, kdo by je shromáždil; jeden každý k lidu svému se obrátí, a každý do země své uteče.
Kao pastir pašće stado svoje; u naručje svoje sabraće jaganjce, i u nedrima će ih nositi, a dojilice će voditi polako.
Jako pastýř stádo své pásti bude, do náručí svého shromáždí jehňátka, a v klíně svém je ponese, březí pak poznenáhlu povede.
Jer pastiri postaše bezumni i Gospoda ne tražiše; zato ne biše srećni, i sve se stado njihovo rasprša.
Nebo zhlupěli pastýři, a Hospodina se nedotazovali; protož nevede se jim šťastně, a všecko stádo pastvy jejich rozptýleno jest.
Ako li ovo ne poslušate, duša će moja plakati tajno radi oholosti vaše i roniti suze, suze će teći iz oka mog, jer će se zarobiti stado Gospodnje.
Jestliže pak toho neuposlechnete, v skrýších plakati bude duše má pro pýchu vaši, a náramně kvíliti bude. Potekou, pravím, z očí mých slzy, nebo zajato bude stádce Hospodinovo.
Teško pastirima koji potiru i razmeću stado paše moje! Govori Gospod.
Běda pastýřům hubícím a rozptylujícím stádce pastvy mé, dí Hospodin.
Čujte, narodi, reč Gospodnju, i javljajte po dalekim ostrvima i recite: Koji raseja Izrailja, skupiće ga, i čuvaće ga kao pastir stado svoje.
Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvěstujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého.
Narod je moj stado izgubljeno; pastiri njegovi zavedoše ga, te luta po gorama, ide s brda na humove, zaboravivši stan svoj.
Ovce hynoucí jsou lid můj, pastýři jejich působí to, aby bloudily, a po horách se toulaly, s hůry na pahrbek chodily, zapomenuvše na příbytky své.
Izrailj je stado razagnano, lavovi ga rasplašiše; najpre ga jede car asirski, a posle mu kosti izlomi Navuhodonosor, car vavilonski.
Hovádko zahnané jest Izrael, kteréž lvové splašili. Nejprvé zžíral je král Assyrský, tento pak poslednější, Nabuchodonozor král Babylonský, kosti jeho potřel.
I tobom satrh pastira i stado njegovo, i tobom satrh orača i volove njegove ujarmljene, i satrh tobom knezove i vlastelje.
Abych rozrážel skrze tebe pastýře s stádem jeho, abych rozrážel skrze tebe oráče s spřežením jeho, abych rozrážel skrze tebe vývody a knížata.
Kao što pastir traži stado svoje kad je kod ovaca svojih raspršenih, tako ću tražiti ovce svoje i oteću ih iz svih mesta kuda se raspršaše kad beše oblačno i mračno.
Jakož shledává pastýř stádo své tehdáž, když bývá u prostřed ovec svých rozptýlených: tak shledávati budu stádo své, a vytrhnu je ze všech míst, kamž v den oblaku a mrákoty rozptýleny byly.
Ja ću pasti stado svoje, i ja ću ih odmarati, govori Gospod Gospod.
Já pásti budu stádo své, a já způsobím to, že odpočívati budou, praví Panovník Hospodin.
A vama, stado moje, ovako govori Gospod Gospod: Evo ja ću suditi izmedju ovce i ovce, izmedju ovnova i jaraca.
Vy pak, stádo mé, slyšte: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já soudím mezi dobytčetem a dobytčetem, mezi skopci a kozly.
Zato ću izbaviti stado svoje da ne bude više grabež, i sudiću izmedju ovce i ovce.
Protož vysvobodím stádo své, aby nebylo více v loupež, a souditi budu mezi dobytčetem a dobytčetem.
A vi ste stado moje, ovce paše moje, vi ljudi, a ja sam Bog vaš, govori Gospod Gospod.
Vy pak ovce mé, ovce pastvy mé, jste vy lidé, a já Bůh váš, praví Panovník Hospodin.
Ovako veli Gospod Gospod: još će me tražiti dom Izrailjev da im učinim, da ih umnožim ljudima kao stado.
Takto praví Panovník Hospodin: Ještě toho hledati bude při mně dům Izraelský, abych je rozmnožil. Rozmnožím je lidmi jako stády.
Kao sveto stado, kao stado u Jerusalimu o praznicima njihovim, tako će pusti gradovi biti puni stada ljudi, i poznaće da sam ja Gospod.
Jako stádo k obětem, jako stádo Jeruzalémské při slavnostech jeho, tak města pustá budou plná stád lidí, i zvědí, že já jsem Hospodin.
Doista æu te sabrati svog, Jakove, doista æu skupiti ostatak Izrailjev; postaviæu ih zajedno kao ovce vosorske, kao stado usred tora njihovog, biæe vreva od ljudstva.
Jistotně zberu tě, Jákobe, docela, jistotně shromáždím ostatky Izraele, a seženu je v hromadu jako ovce v Bozra, jako stádo do prostřed ovčince jeho, i vzejde hluk od lidu.
Pasi narod svoj s palicom svojom, stado nasledstva svog, koje živi osamljeno u šumi, usred Karmila; neka pasu po Vasanu i po Galadu, kao u staro vreme.
Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních,
I Gospod Bog njihov izbaviće ih u taj dan kao stado svog naroda, jer će se kamenje u vencu podignuti u zemlji njegovoj.
A tak je vysvobodí v ten den Hospodin Bůh jejich, jakožto stádce lid svůj, a vystaveno bude kamení pěkně tesané místo korouhví v zemi jeho.
Jer likovi govore ništavilo i vrači vide laž i govore zaludne sne, teše taštinom; zato otidoše kao stado, i ojadiše se, jer ne beše pastira.
Nebo obrazové mluví marnost, a věšťci prorokují faleš, a sny marné mluví, marností potěšují. Protož šli jako stádo, ztrestáni jsou, proto že žádného nebylo pastýře.
Gnev se moj raspali na pastire, i pokarah jarce; jer Gospod nad vojskama obidje stado svoje, dom Judin, i učini da su mu kao konj okićen za boj.
Proti pastýřům takovým zažžen jest hněv můj, a kozly ty trestati budu, ale stádo své, dům Judský, navštíví Hospodin zástupů, a učiní je jako koně ozdobného k boji.
I pasoh ovce klanice, nevoljne od stada, i uzevši dva štapa nazvah jedan blagost, a drugi nazvah sveza, i pasoh stado.
Nebo jsem pásl ovce k zbití oddané, totiž vás chudé toho stáda, a vzav sobě dvě hole, nazval jsem jednu utěšením, a druhou jsem nazval svazujících. A pásl jsem, pravím, ty ovce,
Ne boj se malo stado! Jer bi volja vašeg Oca da vam da carstvo.
Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království.
I druge ovce imam koje nisu iz ovog tora, i one mi valja dovesti; i čuće glas moj, i biće jedno stado i jedan pastir.
A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
Pazite dakle na sebe i na sve stado u kome vas Duh Sveti postavi vladikama da pasete crkvu Gospoda i Boga koju steče krvlju svojom;
Buďtež tedy sebe pilni i všeho stáda, v němžto Duch svatý ustanovil vás biskupy, abyste pásli církev Boží, kteréž sobě dobyl svou vlastní krví.
Ili ko pase stado i od mleka stada da ne jede?
Anebo kdo pase stádo a mléka od stáda nejí?
Pasite stado Božije, koje vam je predato, i nadgledajte ga, ne silom, nego dragovoljno, i po Bogu, niti za nepravedne dobitke, nego iz dobrog srca;
Paste stádo Boží, kteréž při vás jest, opatrujíce je, ne bezděky, ale dobrovolně, ne pro mrzký zisk, ale ochotně,
0.7156879901886s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
No, pastýř musí chránit tohle stádo. 