On je pesnik i piše prelepe rečenice na svom jeziku, a smatra da pesnik ne treba da zagađuje svoje reči drugim jezikom što je...
Vážně? A proč? Protože je básník a píše ty nejkrásnější věty ve španělštině,...ale nevěří, že by měl básník poskvrnit svá slova nějakým jiným jazykem.
I pitam se da li će neki od vas primetiti konstrukciju rečenice iz 'Velikog Getsbija'.
A zajímalo by mne, zda si někteří z vás všimnou stavby věty z románu Velký Gatsby.
To nam daje vremenske serije učestalosti korišćenja ove rečenice kroz vreme.
To nám dá časovou řadu stopující jak často se tato věta v danné době použila.
je da, dok ste tek početnik, dobijate veoma jednostavne rečenice.
že když jste nováček, dostanete velice snadné věty.
Nasuprot učenju kroz izmišljene rečenice, uči se na stvarnim sadržajima, što je samo po sebi zanimljivije.
Na rozdíl od vymyšlených vět z učebnic, lidé se učí na skutečném obsahu, který je zajímavější.
Možete da zamislite da su te kratke sekvence koje se ponavljaju reči, a te reči stvaraju rečenice.
A GGY. Můžete přemýšlet o těchto krátkých znovu a znovu se opakujících motivech jako o slovech, a tato slova se objevují ve větách.
Ovde, objašnjavam kako kompjuter koristi englesku gramatiku da analizira rečenice, a ovde, ima pauza i student treba da se osvrne, razume šta se dešava i označi prave kućice pre nego što može da nastavi.
Tady vysvětluji, jak počítač užívá anglickou gramatiku k rozebírání vět, a teď přichází pauza a student se musí vyjádřit, rozumět a zaškrtnou správná políčka, než bude pokračovat.
Prebacili smo svoju pažnju u jednoj rečenici sa Džona na Meri i kao što vidite, Džon je veoma blizu kraja rečenice, pa, skoro blizu ispadanja sa mape naše psihičke ravni.
V jedné větě jsme přesunuli pozornost od Jana k Marii a vidíte, že Jan je až na konci věty, téměř mizí z mapy naší psychické roviny.
Hajde da počnemo od te rečenice: "David ima samo praćku", jer je to prva greška koju pravimo.
Nuže, začněme s tou větou "David má jen prak, " protože, to by byla první chyba, kterou děláme.
Ove slike su poređane u nizu i stvaraju rečenice, a onda se ove rečenice izgovaraju.
Tyto obrázky jsou poté zformovány do vět a tyto věty se nahlas přečtou.
Zato je rečenica: "Želim supu večeras." drugačija od rečenice kao što je: "Supa želeti ja večeras", koja je u potpunosti besmislena.
A proto věta "Já chci dnes večer polévku." je zcela odlišná od věty "Polévku chci já dnes večer. ", která nedává smysl.
Umesto ređanja reči u nizove, kao rečenice, poređajmo ih na ovu mapu, gde su sve one povezane ne putem njihovog nizanja jednih nakon drugih, već pitanjima, u parovima pitanja i odgovora.
Namísto řazení slov do vět, jak mají být, je můžeme seřadit do jakési mapy, ve které nejsou spojeny slovo za slovem, ale ve vztahu otázka - odpověď.
Ako uradimo ovo, onda ne prenosimo rečenicu na engleskom, ono što prenosimo je u stvari značenje, značenje rečenice na engleskom.
Když to takto provedeme, nesdělujeme vlastně větu v angličtině, ale pouze smysl, význam anglické věty.
Bio sam veoma uzbuđen ovim, znate, skakao sam gore-dole pokušavajući da otkrijem mogu li da pretvorim sve moguće rečenice koje čujem u ovo.
A já byl tímto nápadem zcela nadšený, poskakoval jsem dokola a přemýšlel jsem, zda bych mohl tímto způsobem převést jakékoliv věty.
Način na koji ovaj sistem radi je takav da možete da krenete od bilo kog dela ove rečenice.
Tento systém funguje tak, že je možné začít jakoukoliv částí.
Sada ćemo krenuti od drugog dela rečenice.
Teď začneme s jinou částí věty.
Pokušavao sam da pretvorim jezik, rečenice na engleskom u rečenice FreeSpeech-a i obrnuto, u jednom i drugom pravcu.
Pokoušel jsem se převést jazyk, převést věty v angličtině do vět ve FreeSpeech a obráceně.
Mogli su da stvaraju rečenice u FreeSpeech-u koje su bile mnogo složenije, ali i efikasnije od ekvivalenata na engleskom i počeo sam da razmišljam o tome zašto je to tako.
Byly schopné vytvořit věty ve FreeSpeech, které byly mnohem komplikovanější a zároveň efektivnější než podobné věty v angličtině. A já začal přemýšlet, proč to tak je.
Tako da smo svako jutro započinjali uzvikivanjem ove rečenice „Echo Dot”-u.
Takže náš den vlastně začínal křičením té fráze na Echo Dot.
Kao pisac, ja znam da ću često pokušati da ubacim dosta praznog prostora na stranici kako bi čitalac mogao da završi moje misli i rečenice i kako bi čitaočeva mašta imala mesta da diše.
U sebe vím, že jako spisovatel se často pokouším nechat na stránce dostatek volného místa, aby čtenář mohl dokončit mé myšlenky a věty, aby se jeho představivost mohla volně rozvíjet.
Tako mala promena u značenju te dve rečenice.
Významově se tato 2 podání lehce liší.
Vratimo se na ove tehnologije, svi se sećate rečenice iz onog poznatog filma o dinosaurusima: "Priroda će pronači način".
Zpět k těmto technologiím, všichni si pamatujeme známou hlášku z Jurského parku: „Příroda si najde cestu.“
Počeo sam da pišem poglavlje o odlaganju i jednog dana - bio sam na polovini - bukvalno sam ga u sred rečenice ostavio na nekoliko meseci.
Začal jsem psát kapitolu o prokrastinaci a jeden den ‒ byl jsem uprostřed ‒ jsem na měsíce doslova odložil práci v polovině věty.
Nama se više sviđaju kontekstualno složene, nepredvidljive, rečenice s izvijenim rečima - (Smeh) Manje-više.
Máme radši souvislé, komplexní, provázané, věty s chytrými slovy -- (Smích) Více méně.
A prečnik svake tačke odgovara dužini rečenice.
Velikost tečky koresponduje s délkou věty uvnitř.
A onda, usred rečenice, u sam sumrak sam se okrenuo i pogledao ka ulici.
A pak, uprostřed věty, právě při západu slunce, jsem se ohlédl do ulice.
Naime, ponekad kada bi pričala kod kuće ili u javnosti, ja bih je prekinuo u pola rečenice i završio njenu misao.
V podstatě jsem ji někdy, když chtěla něco říct doma nebo na veřejnosti, přerušil v půlce věty a dokončil jsem její myšlenku za ni.
Ali u muzici zapadne Afrike, smatra se da je "jedan" kraj strofe, kao tačka na kraju rečenice.
Raz, dva, tři, čtyři. Ale v západoafrické hudbě "raz" značí konec fráze, jako např. tečka značí konec věty.
0.28661513328552s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Vážně? A proč? Protože je básník a píše ty nejkrásnější věty ve španělštině,...ale nevěří, že by měl básník poskvrnit svá slova nějakým jiným jazykem. 