Podsjeti me opet na ono koliko su samotni i nerazvijeni naši životi.
Ještě jednou mi připomeňte, jak že klášterní a seschlý máme život?
Iako su naši životi veoma skromni ono što imamo moramo da delimo.
I když jsou naše životy velmi skromné, o to co máme se musíme podělit.
Naši putevi će se ukrstiti ponovo, bez sumnje.
Není pochyb, naše cesty se znovu zkříží.
Moramo razmotriti ideju da nas naši posetioci podstièu da se meðusobno borimo, dok ne prevlada jedna frakcija.
Musíme zvážit myšlenku, že nás naši návštěvníci ponoukají k boji mezi sebou, dokud nezůstane jen jedna frakce.
Prema GPS-u, gde su naši timovi?
Kde jsou na GPS naše týmy?
Slušaj, slušaj, ne èujem te dobro, ali naši izvori proveravaju svaku bolnicu.
Špatně vás slyším, ale naše zdroje prověřily všechny nemocnice.
Ovi naši libijski prijatelji nisu od neke pomoæi.
Naši Libyjský kamarádi jsou nám prd platný.
Jer u okvirima poznate istorije, oni su bili lovci i sakupljači hrane, koji žive život u priličnoj meri kao što su i naši preci živeli u možda 99 procenata ljudske priče.
Protože koneckonců, kam paměť sahá, byli vždy lovci a sběrači, žili život velice podobný životu našich předků po možná 99 procent historie lidstva.
Kako se razdvajamo, prirodno je i da se naši jezici razlikuju.
Vzdalujeme se od sebe, naše jazyky se tedy od sebe vzdalují.
Ali činjenica je da su naši genomi međusobno više od 99 odsto slični.
Přesto platí, že naše genomy si jsou z více než 99 % podobné.
Ako možemo da pronađemo način da budemo pozitivni u sadašnjosti onda naši mozgovi rade još uspešnije jer smo sposobni da radimo napornije, brže i pametnije.
pak bude náš mozek pracovat dokonce více úspěšněji, jak budeme schopni pracovat pilněji, rychleji a chytřeji.
Treba da smo sposobni da izmenimo ovu jednačinu kako bismo otpočeli da uviđamo koliko su zapravo naši mozgovi sposobni.
Co potřebujeme být schopni udělat, je převrátit tento vzorec, abychom mohli vidět, čeho je náš mozek ve skutečnosti schopen.
Ali naše pitanje u suštini glasi: da li naši neverbalni znaci utiču na to kakvo mišljenje imamo o sebi?
Ale nás ve skutečnosti zajímalo to, jestli naše neverbální projevy ovlivňují to, jak sami o sobě přemýšlíme a jaký máme ze sebe pocit?
Jer iako se slikamo na isti način, naši pogledi na svet su drugačiji, ona ulazi u novu etapu, a ja vidim svet njenim očima onako kako ga ona vidi i kako se odnosi prema svemu.
Protože zatímco děláme ty samé fotogorafie, naše perspektivy se mění, ona dosahuje nových mezníků a já mám možnost vidět svět jejíma očima, jak se vším interaguje a vše vidí.
Naši podaci jasno pokazuju da ima puno talentovanih pojedinaca koji jednostavno ne istraju u svojim obavezama.
Naše data ukazují velmi jasně, že existuje spousta talentovaných jednotlivců, kteří jednoduše nedotahují své závazky do konce.
Naši najsrećnije upareni muškarci i žene su izjavili, u svojim 80-im, da je u danima kad su osećali više fizičkog bola, njihovo raspoloženje ostajalo jednako vedro.
Ženy a muži v nejlepších partnerských vztazích hlásili jako osmdesátníci, že ve dnech, kdy zažívají větší fyzickou bolest, jejich nálada zůstala stále dobrá.
Mi bismo zaista želeli brza rešenja, nešto što možemo da uzmemo zbog čega će naši životi biti dobri i takvi će i ostati.
Co bychom opravdu chtěli, je rychlá náprava, něco, co můžeme získat, co zlepší naše životy a uchová je tak.
Pa, naši geni nisu naša sudbina i ako napravimo te promene - oni su predispozicija, ali ako napravimo veće promene nego što smo mogli inače, stvarno možemo promeniti način ispoljavanja naših gena.
Naše geny nejsou naším osudem a pokud učiníme tyto změny -- předurčují nás, ale pokud uděláme větší změny, které bychom jinak neudělali, můžeme skutečně změnit to, jak naše geny vypadají.
Kada bi smo to samo mogli da povećamo na 4%, naši problemi bi nestali.
Pokud by se nám to podařilo zvýšit na 4 %, naše problémy by zmizely.
To znači da naši studenti umeju da čitaju.
To znamená, že naši studenti umí číst.
da bi pravi vrh -- onaj koji bi svi naši učenici, svi svršeni srednjoškolci trebali da znaju -- trebala biti statistika, verovatnoća i statistika.
- který by měl znát každý student, každý absolvent střední školy -- by měla být statistika - pravděpodobnost a statistika.
Mislim da kada bi naši učenici, naši srednjoškolci -- kada bi svi građani Amerike -- znali osnove verovatnoće i statistike, ne bismo bili u ovoj ekonomskoj zbrci u kojoj smo danas.
Myslím, že kdyby naši studenti, kdyby naši středoškoláci -- pokud ne všichni obyvatelé USA -- věděli o pravděpodobnosti a statistice, nebyli bychom v takovém ekonomickém nepořádku, v jakém jsme dnes.
Naši obrazovni sistem je oblikovao naš um tako da ogoljujemo Zemlju radi nekog proizvoda.
Náš vzdělávací systém vytěžil naši mysl stejným způsobem, jakým my těžíme ze země – těžíme určitou komoditu.
Kako bi trebalo da izgledaju naši izveštaji?
Jak by mělo vypadat naše vysvědčení?
Ova dva i po procenta naše populacije jesu naši inovatori.
Dvě a půl procenta populace jsou inovátoři.
Ali naši umovi su još uvek njima hipnotisani.
Jenže naše mysl je jimi stále hypnotizována.
Kada bi to što ljudima u našem društvu omogućava postojanje svih tih izbora nekako bilo raspoređeno na ona društva koja imaju svega nekoliko opcija, ne samo da bi životi tih ljudi bili poboljšani, već bi i naši bili takođe poboljšani.
Kdyby některé z těch věcí, které lidem v naší společnosti dávají tolik možností volby, byly přesunuty do společností, kde mají lidé příliš málo na výběr, nejen, že by se zlepšily životy těch lidí, ale zlepšily by se i naše životy.
I carevi naši, knezovi naši i oci naši ne izvršavaše zakon Tvoj niti mariše za zapovesti Tvoje i svedočanstva Tvoja, kojima si im svedočio.
I králové naši, knížata naše, kněží naši i otcové naši neplnili zákona tvého, aniž šetřili přikázaní tvých a svědectví tvých, jimiž se jim osvědčoval.
U Tebe se uzdaše oci naši, uzdaše se, i Ti si ih izbavljao.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
Učinio si da se oko nas svadjaju susedi naši, i neprijatelji se naši smeju medju sobom.
Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.
Tada će se vratiti natrag i posramiti se koji se uzdaju u lik rezani, koji govore likovima livenim: Vi ste naši bogovi.
Obrátí se zpět, zahanbeni budou ti, kteříž doufají v rytinu, kteříž říkají slitinám: Vy jste bohové naši.
Dom naše svetinje i naše krasote, u kome Te slaviše oci naši, izgore ognjem, i sve što nam beše drago potrveno je.
Dům svatosti naší a okrasy naší, v kterémž tě chválívali otcové naši, ohněm zkažen, a cožkoli jsme měli nejvzácnějšího, jest popléněno.
Nasledstvo naše privali se tudjincima, domovi naši inostrancima.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
A lude rekoše mudrima: Dajte nam od ulja svog, jer naši žišci hoće da se ugase.
Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
Kako Ga predadoše glavari sveštenički i knezovi naši te se osudi na smrt, i razapeše Ga?
A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Oci naši moliše se Bogu na ovoj gori, a vi kažete da je u Jerusalimu mesto gde se treba moliti.
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
Očevi naši jedoše manu u pustinji, kao što je napisano: Hleb s neba dade im da jedu.
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
I gle, kako govori slobodno i ništa mu ne vele: Da ne doznaše naši knezovi da je on zaista Hristos?
A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?
A dodje glad na svu zemlju misirsku i hanansku i nevolja velika, i ne nalažahu hrane oci naši.
Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši.
I Jakov sidje u Misir, i umre, on i očevi naši.
I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši.
Kog ne hteše poslušati oci naši, nego ga odbaciše, i okrenuše se srcem svojim u Misir,
Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta,
Očevi naši imahu čador svedočanstva u pustinji, kao što zapovedi Onaj koji govori Mojsiju da ga načini po onoj prilici kao što ga vide;
Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl.
Koji i primiše očevi naši i donesoše s Isusom Navinom u zemlju neznabožaca, koje oturi Bog ispred lica naših otaca, tja do Davida,
Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida.
Sad dakle šta kušate Boga i hoćete da metnete učenicima jaram na vrat, kog ni očevi naši ni mi mogosmo poneti?
Protož nyní, proč pokoušíte Boha, chtíce vzložiti na hrdlo učedlníků jho, kteréhož ani otcové naši, ani my nésti jsme nemohli?
Ali neću vam zatajiti, braćo, da očevi naši svi pod oblakom biše, i svi kroz more prodjoše;
Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,
Ali i naši neka se uče napredovati u dobrim delima, ako gde bude od potrebe da ne budu bez roda.
A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
Ako su nam dakle telesni očevi naši karači, i bojimo ih se, kako da ne slušamo Oca duhova, da živimo?
Ano tělesné otce naše měli jsme, kteříž nás trestali, a měli jsme je u vážnosti; i zdaliž nemáme mnohem více poddáni býti Otci duchů, abychom živi byli?
1.9523539543152s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Děkujeme vám, naši předkové, že bdíte nad námi. 