Ipak, od svih društvenih institucija, u kojima smo roðeni koje upravljaju i koje uslovljavaju naše ponašanje, èini se da nema sistema koji se uzima toliko zdravo za gotovo i toliko neshvaæenog, kao što je monetarni sistem.
Ve všech tradičních strukturách, do kterých se rodíme, nás dirigují a podléháme jim. Zdá se, že žádný systém není tak nepochopený a bez jakýchkoli otázek akceptovaný, jako peněžní systém.
Najosnovnija karakteristika naših društvenih institucija je težnja za samo-oèuvanjem.
Nejzákladnější vlastností charakterizující naše instituce je snaha udržovat sami sebe v chodu.
Moderni su, razumeju se u tehniku i vole da se hvale svojim ubistvima drugim kartelima preko društvenih mreža.
A osmiletá psala domácí úkol. Kulka proletěla oknem do její ložnice.
Lepo lice... bez imena, bez zapisa o roðenju, bez ikakvih društvenih podataka.
Pěkná tvářička. Beze jména, rodného listu nebo sociálních dat.
Sada, ja æu biti distribuciju ovo, jedini poznati fotografiju ili gospodin Darhk, u svakoj novini i društvenih medija hrane u zemlji.
Já teď budu distribuovat tuto jedinou známou fotku pana Darhka všem zpravodajstvím a sociálním médiím v zemi.
Po standardima društvenih mreža, ti više i ne postojiš.
Podle norem sociálních médií vůbec neexistuješ.
Ovo je mapa društvenih mreža celog sveta, a naravno da je Fejsbuk osvojio veći deo sveta -- što je ili dobra ili loša stvar, zavisno od toga da li vam se sviđa kako Fejsbuk upravlja svojim uslugama.
Tady je mapa světových sociálních sítí a Facebook samozřejmě dobyl většinu světa – což je dobrá i špatná zpráva, záleží na tom, jak se vám zamlouvá způsob, kterým Facebook řídí své služby.
Istraživali smo ulogu društvenih medija i pronašli da njihovo korišćenje izaziva stabilni, dvocifren porast oksitocina.
Takže jsme zjistili roli sociálních médií a objevili, že využívání sociálních médií způsobuje dvojciferné zvýšení hladiny oxytocinu.
Bila sam zaštićena od netrpeljivosti i društvenih ograničenja pri vaspitavanju zasnovanom na religiji.
Byla jsem chráněna před lidmi zaslepenými předsudky a společenskými omezeními nábožensky založené výchovy.
PISA testom smo hteli da izmerimo koliko jednakosti oni pružaju brinući pri tom da ljudi iz različitih društvenih slojeva imaju iste prilike za uspeh.
Projektem PISA jsme chtěli měřit, jak rovnoprávnost skutečně zajišťuje, zda mají lidé z různých sociálních vrstev stejné příležitosti.
Vidimo da je u nekim zemljama uticaj društvenih slojeva na rezultate školovanja veoma, veoma snažan.
A zde vidíme, že v některých zemích je dopad sociálně slabého prostředí na výsledky vzdělávání skutečně velmi znatelný.
Javlja se niz društvenih izazova oko kojih nisam toliko zabrinut, a oni su prikazani u ovakvim prizorima.
Tyto změny ve společnosti, které bývají zobrazeny takto, mě v podstatě netrápí.
Ja nisam zabrinut za ovu vrstu društvenih problema.
Tento druh problémů společnosti mě neznepokojuje.
Čini se kao da su nas tehnolozi odvratili, a sebe obogatili običnim igračkama, stvarima poput ajfona, aplikacija i društvenih mreža, ili algoritama za ubrzavanje automatske trgovine.
Vypadá to, jako kdyby nás technologové odvedli z cesty a obohacovali nás pouze triviálními hračkami, věcmi jako jsou iPhony, mobilní aplikace a sociální sítě, či algoritmy, které urychlí automatizované obchodování.
A šta smo videli kao rešenja ovih društvenih problema, tog mnoštva problema sa kojima se suočavamo u društvu?
Jak jsme si tedy zvykli nahlížet na řešení těchto společenských problémů, těch mnoha záležitostí, kterým jako společnost čelíme?
I zaista, ono što je obeležilo sposobnost organizovanja u grupe u ovom dobu je ogroman porast važnosti nevladinih organizacija i društvenih organizacija.
Je pravda, že jedinečnými organizacemi této doby jsou nastupující nevládní organizace a společenská hnutí.
Mislim, zar nismo svi mi dobri građani društvenih medija, gde je valuta zavist?
Jsme přece poslušné ovce sociálních médií, kde je závist hlavní měnou.
Još jedna velika promena na gore u statusu starijih je prekidanje društvenih veza s godinama, jer se stariji ljudi, njihova deca i njihovi prijatelji svi sele i raspršuju nezavisno jedni od drugih mnogo puta tokom njihovih života.
Další velkou změnou k horšímu v postavení seniorů je, že s věkem se zpřetrhají sociální vazby, protože staří lidé, jejich děti, a jejich přátelé ti všichni se často v životě stěhují a cestují nezávisle na sobě.
Toliko cenimo našu slobodnu volju i nezavisnost da mogućnost da nam ih oduzmu neviđene sile, budi neke od naših najdubljih društvenih strahova.
Tak si zakládáme na své svobodné vůli a nezávislosti, že vyhlídka ztráty těchto hodnot a čelení nepředvídanému zahrnuje mnoho našich nejhlubších společených obav.
Problem je u tome što se modeli poslovanja većine kompanija društvenih medija oslanjaju na deljenje i iskorišćavanje podataka korisnika na neki način.
Jenomže příjem takových společností vesměs plyne právě z toho, že data svých uživatelů nějak sdílejí a využívají.
Ono što, pak, mislim da najviše pomaže, naročito kod društvenih životinja, je druženje sa drugim društvenim životinjama.
Co ale podle mého názoru pomáhá nejvíce, především u společenských zvířat, je čas strávený s jinými společenskými zvířaty.
Ali svi znamo da do društvenih promena neće doći prosto znanjem više informacija, već njihovim raspolaganjem.
Ale my všichni víme, že společenská změna nenastane jen proto, že máme víc informací, ale protože s nimi něco uděláme.
Koristio sam informatičke alate kako bih ponovio ekspetimente iz društvenih nauka na razmeri interneta.
Využil jsem počítačových věd na replikování sociálně vědního experimentu v měřítku, ve webové měřítku.
Opčinili su me lepota i genijalnost tradicionalnih eksperimenata iz društvenih nauka koje su vršili Džejn Džejkobs, Stenli Milgram i Kevin Linč.
Uchvátila mne krása a génius tradičních pokusů v sociálních vědách, prováděných Jane Jacobsovou, Stanley Milgramem, Kevinem Lynchem.
I mislim da je to ono što se sada događa sa knjigama, sada je kada većina naše tehnologije, većina naših informacija, većina naših privatnih i društvenih zapisa u digitalnom formatu, mislim da to zaista dozvoljava knjigama da postanu nešto novo.
A to stejné se teď děje s knihami. Teď, když je většina našich technologií, většina informací, většina našich osobních a kulturních záznamů v digitální podobě, myslím, že to vlastně knihám umožňuje stát se něčím novým.
Pokrila sam niz tema koje se bave obrazovanjem žena, imajući u vidu razlike među arapskim zemljama zbog ekonomskih i društvenih faktora.
Zabývala jsem se mnoha problémy vzdělávání žen, s ohledem na rozdíly mezi arabskými zeměmi, založené na ekonomických a sociálních faktorech.
Jasno, bilo je to pre društvenih mreža, ali ljudi su i dalje mogli da ostavljaju komentare, prosleđuju mejlovima priče i, naravno, okrutne viceve.
Připusťme, že to bylo před sociálními sítěmi, ale už se mohlo komentovat online, e-mailovat báchorky a samozřejmě e-mailovat kruté vtipy.
Činjenica je da svi imamo predrasude naspram onoga što je različito, što se razlikuje od naših društvenih normi.
Všichni ve skutečnosti máme předsudky vůči tomu, co je jiné, co se odlišuje od našich sociálních norem.
Druga velika ideja je da je ovo era velikih podataka i mašinskog učenja, a mašinsko učenje obećava revoluciju u našem razumevanju svega, od društvenih mreža do epidemiologije.
Druhým velkým příběhem je, že žijeme v éře velkých dat a učících se strojů. Strojové učení může revolučně změnit náš pohled na vše od sociálních sítí po epidemiologii.
Mislila sam da će to dovesti do kulturnih i društvenih promena.
Myslela jsem si, že to povede ke kulturní a sociální změně.
Da, mračni internet ulazi u mejnstrim i predviđam da će uskoro svaka kompanija društvenih medija, svaki glavni izvor novosti i, prema tome, većina vas u ovoj publici koristiti mračni internet, takođe.
Ano, dark net se stává mainstreamem a odhaduji, že poměrně brzy budou všechna sociální média, všechny internetové noviny a tedy i většina z vás zde v hledišti, používat dark net také.
Možda će vas inznediti to što je Alchajmer, prosto rečeno, jedan od najvećih medicinskih i društvenih izazova naše generacije.
Možná vás překvapí, že Alzheimer je jednou z největších výzev naší generace.
To je priča o moći koje knjige imaju da nas povežu preko političkih, geografskih, kulturnih, društvenih, verskih podela.
Příběh o moci knih nás spojovat napříč politickými, geografickými, kulturními, sociálními a náboženskými propastmi.
Počela sam sa porodicom i prijateljima, zatim se sve više ljudi priključilo avanturi, zahvaljujući javnim pozivima sa društvenih medija.
Začala jsem se svou rodinou a přáteli. Postupně se k našemu dobrodružství připojili další a další lidé, Hlavně díky výzvám zveřejněným na sociálních sítích.
Sreli smo se davno pre društvenih mreža, a njegovu adresu su do sada premestili organi vlasti, kao što obično biva sa sirotinjskim krajevima.
Poznali jsme se v době bez sociálních sítí a jeho adresu úřady změnily, jak to u slumů často bývá.
Ekstraverti, kad interaguju, žele da imaju što više društvenih susreta s naglaskon na bliskost.
Když se baví extroverti, chtějí mít hodně blízkých společenských setkání.
Kod afroameričkih društvenih plesova vidimo preko 200 godina toga kako su afričke i afroameričke tradicije uticale na našu istoriju.
V afroamerických společenských tancích vidíme přes dvě stě let, jak africká a afroamerická tradice ovlivnila naši historii.
A smrt porodičnih farmi je deo ove slagalice, kao što je i sve ostalo, od propasti pravih društvenih zajednica (sela) do težine pronalaženja dobrog pradajaza, čak i tokom leta.
Konec rodinných farem je součástí, jako ostatně všechno, počínaje zánikem skutečné komunity a konče výzvou, jakou bylo sehnat dobré rajče, a to dokonce i v létě.
Ovo nije dobar eksperiment društvenih nauka, te sam, da bih ga uradio bolje, ponovio isti eksperiment na način koji sam vam već objasnio ranije.
Tedy, toto není zrovna sociální experiment provedený čistě vědecky, takže jsem provedl ten samý experiment, který jsem popsal předtím.
0.38325500488281s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ve všech tradičních strukturách, do kterých se rodíme, nás dirigují a podléháme jim. Zdá se, že žádný systém není tak nepochopený a bez jakýchkoli otázek akceptovaný, jako peněžní systém. 