Prevod od "společenských" do Srpski


Kako koristiti "společenských" u rečenicama:

Tolik společenských povinností, tak málo času.
Toliko društvenih obaveza... tako malo vramena.
Ve čtyři hodiny navštěvují dívky hodiny etikety, kde se zdokonalují ve společenských způsobech.
U 4:00 devojke imaju obuku iz bontona gde ih uèimo pravilima ponašanja u društvu.
Můžete se úplně vzdát vašich společenských zodpovědností.
Ne može se potpuno odreæi svojih društvenih odgovornosti.
Skeč po skeči, jsme procházeli skvěle jizlivým "napichováním" současných společenských mravů.
Skec za skecom, tretirani smo kao... brilijantna, savremena i socijalna nacija.
Je to také stať o Viktoriánských společenských zvyklostech.
To je i rasprava o viktorijanskim obièajima.
Někdy mě tvůj nedostatek společenských dovedností udivuje.
Ponekada me tvoj nedostatak društvenih vještina iznenaðuje.
No, tyto závislosti mnohem více zničující v jejich společenských dopadech, než závislosti na kokainu nebo heroinu mých pacientů z centra.
Trenutno su ove ovisnosti mnogo više razorne u smislu posljedica po društvo nego kokainske i heroinske navike mojih pacijenata koji dolaze iz centra Eastsidea.
Stále více pozorujeme, že chronický stres má velmi zásadní vliv na zdraví, ale tím nejzávažnějším zdrojem stresu je kvalita společenských vztahů.
Sve više prepoznajemo da hronični stres ima bitan uticaj na zdravlje ali najznačajniji izvori stresa su kvaliteta društvenih odnosa.
Lily se probudila ve společenských šatech se závojem.
Лили се пробудила у вечерњој хаљини и велу за оперу.
Jsem Tom Bond, a v přestávce... ve studiu společenských věd se jdu projít a vraždím lidi.
Ja sam Tom Bond. Izmeðu nastave i velikog odmora, obavljam atentate.
A co se stane, když se lidé pokusí vrátit do života? Z důvodu společenských tabu o sebevraždě nevíme, co říci, a proto často neřekneme nic.
Дешава се да, када људи покушају да се уклопе поново у живот, због наших табуа у вези са самоубиством, ми нисмо сигурни шта да кажемо и веома често не кажемо ништа.
Problém je, že v současnosti dávají přednost nepřítomnému internetovému světu, než-li spontánní interakci ve společenských vztazích.
Проблем је у томе што они сада више воле асинхрони свет Интернета него спонтан однос друштвених односа.
Potkala jsem lidi všech společenských vrstev, mnoho z nich dělajících věci, které milovali, žíjící na hranicích možností.
Sretala sam ljude različitih životnih puteva, i mnogi od njih su radili ono što vole, idući do granica mogućnosti.
Před pár lety jsme s kolegy zkoumali jak látka v mozku, serotonin, ovlivňuje lidské rozhodování v různých společenských situacích.
Pre nekoliko godina, moje kolege i ja smo bili zainteresovani za to kako serotonin u ljudskom mozgu može da utiče na odluke ljudi u društvenim situacijama.
Takže veselé povídání o společenských změnách to není, a na zlepšení to nevypadá.
Nemam priču sa srećnim krajem u vezi sa ovim društvenim tendencijama, a takođe ni one ne pokazuju suprotne težnje.
Ale právě teď se deprese stala obětí společenských škrtů, kdy ji přelepíme náplastí a předstíráme, že tu není.
Ali trenutno, depresija je duboka rana društva preko koje ćemo staviti flaster i pretvarati se da ne postoji.
Ale totéž nemusí platit o nehmotných statcích a společenských zvyklostech jako je vzdělávání nebo o společném zapojení do občanského života.
Али исто можда не важи ако говоримо о нематеријалним добрима и друштвеним поступцима као што су подучавање и учење или заједнички живот.
Domnívám se, že pro zodpovězení této otázky se musíme zastavit a zamyslet se nad tím, jak rozumíme, a jak uvažujeme o oněch problémech a řešeních společenských výzev, kterým čelíme.
Da bismo se pozabavili ovim pitanjem, mislim da treba da se vratimo korak unazad i razmislimo na koji način smo shvatali i poimali probleme i rešenja ovih velikih društvenih izazova sa kojima se suočavamo.
Mnoho lidí pravděpodobně vidělo podniky jako problém, přinejmenším jako jeden z problémů, těchto společenských výzev před námi.
Verujem da su mnogi na biznis gledali kao na problem ili barem jedan od problema u ovim društvenim izazovima.
Jak jsme si tedy zvykli nahlížet na řešení těchto společenských problémů, těch mnoha záležitostí, kterým jako společnost čelíme?
A šta smo videli kao rešenja ovih društvenih problema, tog mnoštva problema sa kojima se suočavamo u društvu?
Co je tím nejzákladnějším problémem, kterému čelíme při řešení zmíněných společenských problémů?
Koji je glavni problem koji nam smeta u rešavanju ovih društvenih problema?
Jak jsou tyto zdroje vlastně tvořeny, zdroje, které budeme potřebovat k řešení všech těchto společenských výzev?
Kako se izvori sredstava zapravo stvaraju. ti izvori sredstava koji će nam trebati da bismo se izborili sa svim tim društvenim izazovima?
Také jsem ale během let stále víc a víc pracoval na společenských otázkách.
Ali sam se tokom godina sve više bavio društvenim pitanjima.
Soukromý sektor netvoří zisk díky působení společenských problémů, ve skutečnosti v žádném slova smyslu.
Firme ne zarađuju od izazivanja društvenih problema, bar ne u nekom fundamentalnom smislu.
Čím více se do těchto problémů ponoříme, tím více začínáme chápat, že soukromý sektor ve skutečnosti na řešení společenských problémů vydělává.
Što se više upuštamo u probleme počinjemo da shvatamo da firme zapravo zarađuju od rešavanja društvenih problema.
Pro soukromý sektor se dnes nabízí zásadní příležitost k ovlivnění a vyřešení těchto společenských problémů, a tato příležitost je tou největší byznysovou příležitostí, kterou vidíme v soukromém sektoru.
Firme danas imaju jedinstvenu priliku da se bave i utiču na ove društvene probleme, i ta prilika je najveća poslovna prilika koja postoji u biznisu.
V Egyptě, kam soustřeďuji svůj výzkum, jsem pozorovala spousty problémů uvnitř i vně společenských hradeb.
U Egiptu, gde je fokusirano moje istraživanje, videla sam mnogo nevolja unutar i izvan citadele.
Co ale podle mého názoru pomáhá nejvíce, především u společenských zvířat, je čas strávený s jinými společenskými zvířaty.
Ono što, pak, mislim da najviše pomaže, naročito kod društvenih životinja, je druženje sa drugim društvenim životinjama.
Toto je jen skutečný rys lidské povahy, který byl uznán ve společenských vědách, stejně tak jako v literatuře a náboženství a prakticky v každé sféře vědy.
Ово је чињеница људске природе која је препозната у социологији, књижевности, религији и у скоро сваком пољу и дисциплини.
Původně jsem se nechtěl plést do politických či společenských otázek.
Nisam ušao u to da bih otkrio političke i društvene stvari.
A ve společenských vědách, způsoby chápaní, které jsou vytvořeny, jsou způsoby, kterými chápeme sami sebe.
У друштвеним наукама, начини разумевања који се створе начини су разумевања нас самих,
Ukazuje se, že lidé, kteří jsou více sociálně propojení s rodinou, přáteli, komunitou, jsou šťastnější, tělesně zdravější a žijí déle než lidé, kteří jsou hůře zapojení do společenských vztahů.
Ispostavilo se da ljudi, koji su društveno povezaniji s porodicom, prijateljima, društvom, su srećniji, fizički zdraviji i žive duže od ljudi koji su lošije povezani.
Když se baví extroverti, chtějí mít hodně blízkých společenských setkání.
Ekstraverti, kad interaguju, žele da imaju što više društvenih susreta s naglaskon na bliskost.
Je mnoho příčin, které vedly k válce – společenských, politických i ekonomických.
Postoji mnogo razloga zašto je došlo do rata - društveni, politički i ekonomski.
V afroamerických společenských tancích vidíme přes dvě stě let, jak africká a afroamerická tradice ovlivnila naši historii.
Kod afroameričkih društvenih plesova vidimo preko 200 godina toga kako su afričke i afroameričke tradicije uticale na našu istoriju.
Žijeme ve světě, kde spolu žijí světle a tmavě pigmentovaní lidé jeden vedle druhého, ale často původně jen důsledkem oněch nespravedlivých společenských interakcí.
Živimo u svetu u kome svetlo i tamno pigmentirani ljudi žive jedni pored drugih. Ali često su dovedeni u prvobitnu blizinu kao rezultat individualnih socijalnih interakcija.
Myslím, že všichni, pokud nevěnujeme pozornost těmto datům, podceňujeme nesmírné změny v Asii, které spočívaly nejdříve ve změnách společenských a až pak v ekonomických.
Мислим да сви ми -- ако не гледамо податке -- потцењујемо огромну промену у Азији, која је била прво друштвена промена пре економске промене.
2.5199291706085s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?