Postala bih carev najpoverljiviji ministar... i ne bi se smeo usuditi da napravi potez bez moje konsultacije.
Stala bych se carovým ministrem, se kterým by se o všem radil.
Carev plemeniti sin Tiberije Druz Cezar!
Císařův syn, vznešený Tibérius Drusus Caesar!
Ja sam po poslu države i ne treba me ometati, bio to èak i carev sin.
Vykonávám státní službu a nikdo se do toho nesmí vměšovat a to ani císařův syn.
Carev brat Njegova Ekscelencija Pu Chieh.
Císařův bratr, Jeho Excelence, Pu Čie.
Rimljani, prijatelji, sledbenici mog cilja, ako je ikad carev sin Basijan, bio milostiv u oèima kraljevskog Rima, štitite ovaj pristup Kapitolu!
Římané a stoupenci čisté myšlenky, pokud Bassiana, syna císařova, si alespoň trochu vážil otcův zrak, potom volte tuto cestu do Kapitolu,
Carev glas je previše èist da bi se èuo na ovom Savetu.
Císařův hlas je příliš ryzí, aby ho v radě bylo slyšet.
A što se tièe moje naklonosti, znate da sam carev podanik.
Jistě dobře víte, že jsem podřízena císaři.
'ErEy' (carev ljekar)', trebaš prebaciti Cara u 'Gil' hram.
Doktore, měl byste přestěhovat krále do chrámu Gil. Neudělejte žádnou chybu.
Iako izgledaš kao carev brat blizanac... s njim je dijelila krevet, definitivno bi uoèila razliku.
I když vypadáš docela jako Jeho veličenstvo, spávali v jedné posteli, ona tě určitě rozpozná.
A David reče Saulu: Ko sam ja i kakav je život moj ili dom oca mog u Izrailju, da budem zet carev?
I řekl David Saulovi: Kdo jsem já, a jakýž jest rod můj a čeled otce mého v Izraeli, abych byl zetěm královým?
I zapovedi Saul slugama svojim: Recite Davidu tajno i govorite: Gle, omileo si caru, i sve sluge njegove ljube te; budi sada zet carev.
I rozkázal Saul služebníkům svým: Mluvte k Davidovi tajně, řkouce: Aj, libuje tě sobě král, a všickni služebníci jeho laskavi jsou na tebe; nyní tedy budiž zetěm královým.
I sluge Saulove rekoše te reči Davidu, a David reče: Mislite li da je lako biti zet carev?
A když mluvili služebníci Saulovi v uši Davidovy slova ta, odpověděl David: Zdaliž se vám malá věc zdá, býti zetěm královým?
I sluge njegove kazaše Davidu te reči, i Davidu bi po volji da postane carev zet.
Protož oznámili služebníci jeho Davidovi slova ta, a líbilo se to Davidovi, aby byl zetěm královým.
A David usta i otide sa svojim ljudima, i pobi dvesta Filisteja. I donese David okrajke njihove, i dadoše ih na broj caru da bi postao carev zet. I Saul mu dade za ženu Mihalu kćer svoju.
Když vstav David, odšel, on i muži jeho, a zbil z Filistinských dvě stě mužů, jejichž obřízky přinesl David, a z úplna je dali králi, aby byl zetěm královým. I dal jemu Saul Míkol dceru svou za manželku.
Zato nije došao na carev obed.
Tou příčinou nepřišel k stolu královskému.
A Ahimeleh odgovori caru i reče: A ko je izmedju svih sluga tvojih kao David, veran, i zet carev i poslušan tebi i poštovan u kući tvojoj?
Odpovídaje Achimelech králi, řekl: A kdo jest tak věrný ze všech služebníků tvých jako David, kterýž i zetěm královým jest, kterýž kráčí v poslušenství tvém, a vzácný jest v domě tvém?
I reče mu: Što se tako sušiš, carev sine, od dana na dan?
I řekl jemu: Proč tak chřadneš, synu králův, den ode dne?
A Joav mu reče: Nemoj danas biti glasnik, nego ćeš javiti drugi dan; a danas nemoj nositi glas, jer je sin carev poginuo.
I řekl jemu Joáb: Nebyl bys dnes dobrým poslem, ale oznámíš to jiného dne; dnes však neoznamuj, proto že syn králův umřel.
A Azarija sin Natanov, beše nad pristavima; a Zavud, sin Natanov, prvi većnik, prijatelj carev;
A Azariáš syn Nátanův nad úředníky, a Zábud syn Nátanův nejvyšší rada královská,
U to vreme ne beše cara u Idumeji, nego beše namesnik carev.
Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále.
A on dozva ostale vratare, i javiše u dom carev.
I volal ten na jiné branné, a ti ohlásili to po všem domě královském.
A kad vidjahu da ima mnogo novaca u kovčegu, tada dolažaše pisar carev s poglavarom svešteničkim, i izbrojavši svezivahu novce koji bi se našli u domu Gospodnjem.
A když rozuměli, že by mnoho peněz bylo v truhlici, tedy přicházel kancléř královský a kněz nejvyšší, a sčetše, schovávali ty peníze, kteréž se nalézaly v domě Hospodinově.
A Gospod udari cara, te bi gubav do smrti svoje; i življaše u odvojenom domu; a Jotam, sin carev upravljaše dvorom i sudjaše narodu u zemlji.
Ranil pak Hospodin krále, tak že byl malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním. Pročež Jotam syn královský držel správu nad domem, soudě lid země.
Tada grad bi provaljen, a vojnici svi pobegoše noću na vrata izmedju dva zida uz vrt carev; a Haldeji behu svuda oko grada; i car otide putem k pustinji.
I protrženo jest město, a všickni muži bojovní utekli noci té skrze bránu mezi dvěma zdmi u zahrady královské; Kaldejští pak leželi okolo města. Ušel také král cestou pouště.
I Ahitofel beše savetnik carev, i Husaj Arhijanin prijatelj carev.
Achitofel též rada králova, a Chusai Architský přítel králův.
A posle Ahitofela beše Jodaj, sin Venajin i Avijatar, a vojvoda carev beše Joav.
Po Achitofelovi potom byl Joiada syn Banaiášův, a Abiatar, a kníže vojska králova Joáb.
I načini car od tog drveta almugima put u dom Gospodnji i u dom carev, i gusle i psaltire za pevače; nikada se pre nisu videle takve stvari u zemlji Judinoj.
I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
I sav zbor učini veru u domu Božjem s carem; i Jodaj im reče: Evo, sin će carev carovati, kao što je rekao Gospod za sinove Davidove.
I učinilo všecko to shromáždění smlouvu v domě Božím s králem. Byl pak jim řekl Joiada: Aj, syn králův kralovati bude, jakož mluvil Hospodin o synech Davidových.
I načiniše joj mesto, te otide kako se ide vratima konjskim u dom carev, i onde je pogubiše.
A když se jí rozstoupili s obou stran, šla, kudy se chodí k bráně koňské k domu královskému, a tu ji zabili.
I postavi Levite u domu Gospodnjem s kimvalima i psaltirima i guslama, kako beše zapovedio David i Gad videlac carev i Natan prorok; jer od Gospoda beše zapovest preko proroka Njegovih.
Postavil zase i Levíty v domě Hospodinově s cymbály, loutnami a harfami podlé rozkázaní Davidova, a Gáda proroka královského, a Nátana proroka; nebo od Hospodina bylo to přikázáno skrze proroky jeho.
Da prinose mirisne žrtve Bogu nebeskom i da se mole za život carev i sinova njegovih.
Aby měli z čeho obětovati vůni příjemnou Bohu nebeskému, a aby se modlili za život krále i za syny jeho.
A ko ne bi izvršavao zakon Boga tvog i zakon carev, odmah da mu se sudi, bilo da se pogubi ili da se progna ili da se oglobi ili da se baci u tamnicu.
Kdož by pak koli neplnil zákona Boha tvého a zákona králova, ať se i hned soud vynese o něm, buď k smrti, buďto k vypovědění jeho, neb aby na statku pokutován byl, aneb vězením trestán.
I kad se razglasi reč careva i zapovest, i mnogo se devojaka skupi u Susan grad carski pod ruku Igajevu, bi i Jestira dovedena u dvor carev, pod ruku Igaja čuvara ženskog.
Stalo se tedy, když vyšlo slovo královské a rozkaz jeho, a když shromážďováno bylo panen mnoho do Susan, města královského, pod stráž Hegai, že i Ester vzata byla do domu královského pod stráž Hegai, strážného nad ženami.
Tada bi devojka išla k caru, i šta bi god rekla dalo bi joj se da s tim ide iz ženske kuće u dom carev.
A tak přicházela panna před krále. Cožkoli řekla, dávalo se jí, aby s tím šla z domu žen až k domu královskému.
Gnev je carev glasnik, ali mudar čovek ublažiće ga.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
Strah je carev kao rika mladog lava; ko ga draži, greši svojoj duši.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
On sidje u dom carev u klet pisarevu, i gle, onde sedjahu svi knezovi, Elisama pisar, i Delaja sin Semajin, i Elnatan sin Ahvorov, i Gemarija sin Safanov, i Sedekija sin Ananijin, i svi knezovi.
Hned šel do domu královského, do pokoje kancléřova, a aj, tam všecka knížata seděla: Elisama ten kancléř, a Delaiáš syn Semaiášův, a Elnatan syn Achborův, a Gemariáš syn Safanův, a Sedechiáš syn Chananiášův, i všecka knížata.
Tada uze Avdemeleh ljude, i dodje u dom carev pod riznicu, i uze odande iznošenih haljina i starih rita, i spusti ih Jeremiji u jamu o užima.
Tedy vzal Ebedmelech ty muže s sebou, a všel do domu královského pod pokladnici, a nabral starých hadrů strhaných, hadrů, pravím, zkažených, kteréž spustil k Jeremiášovi do té jámy po provazích.
A dom carev i domove narodne popališe Haldejci ognjem, i zidove jerusalimske raskopaše.
Dům také královský i domy toho lidu vypálili Kaldejští ohněm, a zdi Jeruzalémské pobořili.
Tada grad bi provaljen, i vojnici svi pobegoše i izidjoše iz grada noću na vrata izmedju dva zida uz vrt carev, a Haldejci behu svuda oko grada; i otidoše putem k pustinji.
I prolomeny jsou zdi městské, a všickni muži bojovní utekli, a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi, u zahrady královské, (Kaldejští pak leželi okolo města), a ušli cestou pouště.
Čujte, sveštenici, i pazi, dome Izrailjev, i slušaj, dome carev, jer je vama sud, jer ste zamka u Mispi i mreža razapeta na Tavoru.
Slyštež to, ó kněží, a pozorujte, dome Izraelský, i dome královský, poslouchejte, nebo proti vám soud tento jest, proto že jste osídlo v Masfa, a sítka rozestřená na vrchu Tábor.
I beše neki carev čovek čiji sin bolovaše u Kapernaumu.
I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
Reče Mu carev čovek: Gospode! Sidji dok nije umrlo dete moje.
Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
0.70568704605103s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Stala bych se carovým ministrem, se kterým by se o všem radil. 