Tedy požehnal Bůh Noé i synům jeho a řekl jim: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi.
I Bog blagoslovi Noja i sinove njegove, i reče im; radjajte se i množite se i napunite zemlju;
A když přestal Jákob přikazovati synům svým, složil nohy své na ložci a umřel; a připojen jest k lidu svému.
A kad izgovori Jakov zapovesti sinovima svojim, diže noge svoje na postelju, i umre, i pribran bi k rodu svom.
Řekl dále: Takto díš synům Izraelským: JSEM poslal mne k vám.
I reče: Tako ćeš kazati sinovima Izrailjevim: Koji jeste, On me posla k vama.
I mluvil Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, a přikázaní dal jim k synům Izraelským a k Faraonovi králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z země Egyptské.
Ali Gospod govori Mojsiju i Aronu, i zapovedi im da idu k sinovima Izrailjevim i k Faraonu, da izvedu sinove Izrailjeve iz zemlje misirske.
Protož ostříhati budete věci této za ustanovení tobě i synům tvým až na věky.
I držite ovo kao zakon tebi i sinovima tvojim doveka.
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.
I Gospod reče Mojsiju: Ovako kaži sinovima Izrailjevim: videli ste gde vam s neba govorih.
A tam budu přicházeti k tobě, a s tebou z té slitovnice, z prostředku dvou cherubínů, kteříž jsou nad truhlou svědectví, mluviti o všecko, cožť bych poroučeti chtěl k synům Izraelským.
I tu ću se sastajati s tobom i govoriću ti ozgo sa zaklopca izmedju dva heruvima, koji će biti na kovčegu od svedočanstva, sve što ću ti zapovedati za sinove Izrailjeve.
Vzal také tele, kteréž byli udělali, a spálil je v ohni, a setřel je až na prach, a vsypav na vodu, dal píti synům Izraelským.
Pa uze tele koje behu načinili i spali ga ognjem, i satre ga u prah, i prosu ga po vodi, i zapoji sinove Izrailjeve.
A abys nebral ze dcer jeho synům svým, i smilnily by dcery jejich, jdouce po bozích svých, a naučily by smilniti syny tvé, jdouce po bozích svých.
I da ne bi kćerima njihovim ženio sinove svoje, i da ne bi kćeri njihove čineći preljubu za bogovima svojim učinile da sinovi tvoji čine preljubu za bogovima njihovim.
Tedy řekl Mojžíš synům Izraelským: Pohleďte, povolal ze jména Hospodin Bezeleele, syna Uri, syna Hur, z pokolení Judova.
Tada reče Mojsije sinovima Izrailjevim: Vidite, Gospod pozva po imenu Veseleila sina Urije sina Orovog od plemena Judinog,
I řekl Mojžíš Aronovi a synům jeho: Vařte to maso u dveří stánku úmluvy, a jezte je tu, i chléb, kterýž jest v koši posvěcení, jakož jsem přikázal, řka: Aron a synové jeho jísti budou je.
Potom reče Mojsije Aronu i sinovima njegovim: Kuvajte to meso na vratima šatora od sastanka, i onde ga jedite i hleb posvetni što je u kotarici, kao što sam zapovedio rekavši: Aron i sinovi njegovi neka jedu to.
Mluvte k synům Izraelským, řkouce: Tito jsou živočichové, kteréž jísti budete ze všech hovad, kteráž jsou na zemi:
Kažite sinovima Izrailjevim i recite: Ovo su životinje koje ćete jesti izmedju svih životinja na zemlji:
Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.
Ne budi osvetljiv, i ne nosi srdnju na sinove naroda svog; nego ljubi bližnjeg svog kao sebe samog; ja sam Gospod.
Ta slova mluvil Mojžíš k Aronovi a k synům jeho, i ke všechněm synům Izraelským.
I Mojsije kaza to Aronu i sinovima njegovim i svim sinovima Izrailjevim.
Ta jsou přikázaní, kteráž přikázal Hospodin Mojžíšovi na hoře Sinai, aby je oznámil synům Izraelským.
Ovo su zapovesti koje zapovedi Gospod Mojsiju za sinove Izrailjeve na gori sinajskoj.
I mluvil Mojžíš k synům Izraelským, aby slavili Fáze.
I reče Mojsije sinovima Izrailjevim da slave pashu.
K synům pak Izraelským toto mluviti budeš: Když by kdo umřel, nemaje syna, tedy přenesete dědictví jeho na dceru jeho.
A sinovima Izrailjevim kaži i reci: Kad ko umre, a nema sina, onda prenesite nasledstvo njegovo na kćer njegovu;
Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Vstup na horu tuto Abarim, a spatř zemi, kterouž jsem dal synům Izraelským.
Još reče Gospod Mojsiju: Izidji na goru ovu avarimsku, i vidi zemlju koju sam dao sinovima Izrailjevim.
I odpověděl Mojžíš synům Gád a synům Ruben: Což bratří vaši půjdou sami k boji, a vy zde zůstanete?
A Mojsije reče sinovima Gadovim i sinovima Ruvimovim: Braća će vaša ići na vojsku, a vi hoćete ovde da ostanete?
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
Reci sinovima Izrailjevim i kaži im: Kad predjete preko Jordana u zemlju hanansku,
Přikaž synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země Kanán, (tať jest země, kteráž se dostane vám v dědictví, země Kananejská s pomezími svými),
Zapovedi sinovima Izrailjevim i reci im: Kad dodjete u zemlju hanansku, ta će vam zemlja pripasti u nasledstvo, zemlja hananska s medjama svojim.
Tedy oznámil to Mojžíš synům Izraelským, řka: Ta jest země, kterouž dědičně obdržíte losem, jakož přikázal Hospodin, abych ji dal devateru pokolení a polovici pokolení Manassesova.
I kaza Mojsije sinovima Izrailjevim govoreći: To je zemlja koju ćete dobiti u nasledstvo žrebom, za koju je zapovedio Gospod da je dobije devet plemena i po.
Ti jsou, jimž přikázal Hospodin, aby rozdělili země k dědictví synům Izraelským v zemi Kananejské.
Ovima zapovedi Gospod da razdele nasledstvo sinovima Izrailjevim u zemlji hananskoj.
Přikaž synům Izraelským, ať dadí Levítům z dědictví, kterýmž vládnouti budou, města k bydlení, i podměstí měst vůkol nich,
Zapovedi sinovima Izrailjevim neka dadu od nasledstva svog Levitima gradove, gde će živeti; i podgradja oko gradova podajte im,
Tedy přikázal Mojžíš synům Izraelským podlé řeči Hospodinovy, řka: Dobře pokolení synů Jozefových mluví.
Tada zapovedi Mojsije sinovima Izrailjevim po zapovesti Gospodnjoj govoreći: Pravo govori pleme sinova Josifovih.
Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
A beše četrdesete godine prvi dan jedanaestog meseca, kad Mojsije kaza sinovima Izrailjevim sve što mu beše zapovedio Gospod da im kaže,
Ten jest zákon, kterýž předložil Mojžíš synům Izraelským,
Ovo je zakon koji postavi Mojsije sinovima Izrailjevim.
Ó kdyby bylo jejich srdce takové, aby se báli mne a ostříhali přikázaní mých po všeliký čas, aby jim dobře bylo i synům jejich na věky!
O, kad bi im bilo srce svagda tako da me se boje i drže sve zapovesti moje svagda, da bi bilo dobro njima i sinovima njihovim doveka.
Nebudeš jísti jí, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě, když bys činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma.
Ne jedi je, da bi dobro bilo tebi i sinovima tvojim nakon tebe, kad činiš ono što je ugodno Gospodu.
Ostříhej a poslouchej všech slov těchto, kteráž já přikazuji tobě, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě až na věky, když bys činil, což dobrého a pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.
Čuvaj i slušaj sve ove reči koje ti ja zapovedam, da bi dobro bilo tebi i sinovima tvojim nakon tebe doveka kad činiš šta je dobro i pravo pred Gospodom Bogom tvojim.
I napsal Mojžíš zákon tento a dal jej kněžím, synům Léví, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a všechněm starším Izraelským,
I Mojsije napisa ovaj zakon, i dade ga sveštenicima, sinovima Levijevim, koji nošahu kovčeg zaveta Gospodnjeg, i svim starešinama Izrailjevim.
Protož nyní napište sobě píseň tuto, a uč jí syny Izraelské; vlož ji v ústa jejich, aby ta píseň byla mi za svědka proti synům Izraelským.
Zato sad napišite sebi ovu pesmu, i nauči je sinove Izrailjeve; metni im je u usta da mi ta pesma bude svedok na sinove izrailjeve.
Města pak oddělená synům Efraimovým byla u prostřed dědictví synů Manassesových, všecka města s vesnicemi svými.
A gradovi behu odvojeni sinovima Jefremovim u nasledstvu sinova Manasijinih, svi gradovi sa selima svojim.
I uvrhl jim losy Jozue v Sílo před Hospodinem, a rozdělil tu Jozue zemi synům Izraelským vedlé dílů jejich.
I Isus baci žreb za njih u Silomu pred Gospodom, i onde podeli Isus zemlju medju sinove Izrailjeve po delovima njihovim.
Tedy navrátil se Fínes, syn Eleazara kněze, i ta knížata od synů Rubenových a od synů Gádových z země Galád do země Kananejské k synům Izraelským a oznámili jim tu věc.
I Fines sin Eleazara sveštenika i oni knezovi vratiše se od sinova Ruvimovih i od sinova Gadovih iz zemlje galadske u zemlju hanansku k sinovima Izrailjevim, i javiše im stvar.
I líbilo se to synům Izraelským, a dobrořečili Boha synové Izraelští, a již více nemluvili o to, aby táhli proti nim k boji a zkazili zemi, v kteréž synové Rubenovi a synové Gádovi bydlili.
I bi po volji sinovima Izrailjevim; i hvališe Boga sinovi Izrailjevi, i ne govoriše više da idu da se biju s njima da potru zemlju, u kojoj žive sinovi Ruvimovi i sinovi Gadovi.
Nýbrž shromáždili se synové Beniamin z měst svých do Gabaa, aby vytáhli k boji proti synům Izraelským.
Nego se skupiše sinovi Venijaminovi iz svojih mesta u Gavaju da izidju da se biju sa sinovima Izrailjevim.
Potom muži Izraelští navrátili se k synům Beniamin, a zbili je ostrostí meče, tak lidi v městech jako hovada, i všecko, což nalezeno bylo; také i všecka města, kteráž ještě pozůstávala, ohněm vypálili.
Potom sinovi Izrailjevi vrativši se k sinovima Venijaminovim isekoše oštrim mačem i ljude po gradovima i stoku i šta se god nadje; i sve gradove koji ostaše popališe ognjem.
Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
Tada posla sav zbor, te govoriše sinovima Venijaminovim koji behu u steni Rimonu, i objaviše im mir.
A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.
A pošto ga pogrebe, reče sinovima svojim govoreći: Kad umrem, pogrebite me u grobu gde je pogreben čovek Božji, pokraj kostiju njegovih metnite kosti moje.
A přivedli volků sedm, a skopců sedm, a beránků sedm, a kozlů sedm za hřích, za království, a za svatyni, a za Judu; a rozkázal synům Aronovým kněžím, aby obětovali na oltáři Hospodinovu.
I dovede sedam junica i sedam ovnova i sedam jaganjaca i sedam jaraca za greh, za carstvo i za svetinju i za Judu; i reče sinovima Aronovim sveštenicima da prinesu na oltaru Gospodnjem.
Tyrští také, kteříž bydlili v něm, nosili ryby i všelijaké koupě, a prodávali v sobotu synům Juda, a to v Jeruzalémě.
I Tirci koji življahu u Jerusalimu donošahu ribu i svakojaki trg i prodavahu u subotu sinovima Judinim u Jerusalimu.
Známé učinil Mojžíšovi cesty své, synům Izraelským skutky své.
Pokaza puteve svoje Mojsiju, sinovima Izrailjevim dela svoja.
Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
Vas vičem, o ljudi, i glas svoj obraćam k sinovima ljudskim.
Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.
I reče mi: Sine čovečji, ja te šaljem k sinovima Izrailjevim, k narodima odmetničkim, koji se odmetnuše mene; oni i oci njihovi biše mi neverni do ovog dana.
A řekl jsem synům jejich na též poušti: V ustanoveních otců svých nechoďte, a soudů jejich neostříhejte, a ukydanými bohy jejich se nepoškvrňujte.
Nego rekoh sinovima njihovim u pustinji: Ne idite po uredbama otaca svojih i ne držite njihove zakone, i ne skvrnite se gadnim bogovima njihovim.
Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?
Kad dakle vi, zli budući, umete dare dobre davati deci svojoj, koliko će više Otac vaš nebeski dati dobra onima koji Ga mole?
A my vám zvěstujeme to zaslíbení, které se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
I mi vam javljamo obećanje koje bi očevima našim da je ovo Bog ispunio nama, deci njihovoj, podignuvši Isusa;
1.2166728973389s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
I Bog blagoslovi Noja i sinove njegove, i reče im; radjajte se i množite se i napunite zemlju; 