Prevod od "stříbra" do Srpski


Kako koristiti "stříbra" u rečenicama:

Bojový výcvik, tavení stříbra do nábojů?
Obuka s oružjem i topljenje srebra u metke?
Při druhé vlně útoků jsme použili ultrafialové střelivo a dusičnan stříbra, které jsou pro nakažené smrtící.
Zapoèeli smo drugi talas napada koristeæi ultraljubièasto svetlo i srebro-nitrata, municija, koja je smrtonosna po inficirane.
Každý z tamtěch vagónů veze čtyři a půl tuny surového stříbra.
Svaki od ovih vagona, sadrži četiri i po tone najčistijeg srebra.
I uposlechl Abraham Efrona, a odvážil mu stříbra, jakž oznámil při přítomnosti synů Het, čtyři sta lotů stříbrných, běžných mezi kupci.
A Avram čuvši Efrona izmeri mu srebro, koje reče pred sinovima Hetovim, četiri stotine sikala srebra, kako su išli medju trgovcima.
Jestliže by služebníka vůl ztrkal neb děvku, třidceti lotů stříbra dá pánu jeho, a vůl ten bude ukamenován.
Ako li roba ubode vo ili robinju, da da gospodaru njihovom trideset sikala srebra i vo da se zaspe kamenjem.
Aby vtipně smysliti uměl, což by koli řemeslně uděláno býti mohlo z zlata a z stříbra i z mědi.
Da vešto izmišlja kako se šta može načiniti od zlata i od srebra i od bronze,
Kdokoli obětoval obět stříbra a mědi, přinášeli to za obět pozdvižení Hospodinu; každý také, kdo měl dříví setim, ke všelikému dílu služebnosti, přinášeli je.
I ko god prilagaše srebro ili bronzu, donošaše u prilog Gospodu; i u koga god beše drveta sitima, za svaku upotrebu u službi donošaše.
Sloupů jejich dvadceti, a k nim podstavků dvadceti z mědi, háky na sloupích, a přepásaní jejich z stříbra.
I dvadeset stupova za njih i dvadeset stopica pod njih od bronze, a kuke na stupove i prevornice od srebra.
Tolikéž k straně půlnoční koltry na sto loket, sloupů k nim dvadceti a podstavků jejich dvadceti z mědi, háky na sloupích a přepásaní jejich z stříbra.
Tako i na severnoj strani zavese od sto lakata, dvadeset stupova za njih i dvadeset stopica pod njih od bronze; a kuke na stupove i prevornice njihove od srebra;
K straně pak západní koltry očkovaté na padesáte loket, sloupů k nim deset a podstavků jejich deset, háky na sloupích a přepásaní jejich z stříbra.
A na zapadnoj strani zavese od pedeset lakata, deset stupova za njih i deset stopica njihovih od bronze, kuke na stupovima i pojaseve njihove od srebra;
Podstavkové pak sloupů z mědi, hákové na sloupích a přepásaní jich z stříbra, a obložení makovic jejich z stříbra; všickni také sloupové síně přepásáni byli stříbrem.
A stopice pod stupovima od bronze, kuke na stupovima i pojasevi na njima od srebra; i vrhovi im behu srebrni; svi stupovi u tremu behu opasani srebrom.
A sloupové k ní čtyři a podstavkové jejich čtyři z mědi, hákové jejich stříbrní, a obložení makovic jejich a přepásaní jejich z stříbra.
I četiri stupa za nj, i četiri stopice pod njih od bronze, čepovi na njima od srebra i vrhovi im i pojasevi od srebra.
A bylo sto centnéřů stříbra k slévání podstavků svatyně a podstavků opony; sto podstavků ze sta centnéřů, centnéř do podstavku.
Od sto talanata srebra sališe se stopice za svetinju i stopice za zaves; sto stopica od sto talanata, talanat na stopicu.
Tato pak bude cena tvá: Osobě mužského pohlaví, počna od toho, kterýž jest ve dvadcíti letech, až do šedesátiletého, uložíš výplatu padesáte lotů stříbra vedlé lotu svatyně.
A ovako ćeš ceniti: muško od dvadeset godina do šezdeset cenićeš pedeset sikala srebra, po siklu svetom.
Odpovídaje pak Balám, řekl služebníkům Balákovým: Byť mi pak dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nemohl bych přestoupiti slova Hospodina Boha svého, a učiniti proti němu malé neb veliké věci.
A Valam odgovori i reče slugama Valakovim: Da mi da Valak kuću svoju punu srebra i zlata, ne bih mogao prestupiti reči Gospoda Boga svog da učinim šta malo ili veliko.
Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu,
Da mi da Valak kuću svoju punu srebra i zlata, ne bih mogao prestupiti reči Gospodnje da učinim šta dobro ili zlo od sebe; šta kaže Gospod ono ću kazati.
Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali.
Dodjoše carevi, biše se; biše se carevi hananski u Tanahu na vodi megidskoj; ali ni mrve srebra ne dobiše.
I dali jemu sedmdesáte lotů stříbra z domu Bále Berit, na něž sobě najal Abimelech služebníky, povaleče a tuláky, aby chodili za ním.
I dadoše mu sedamdeset sikala srebra iz doma Val-Veritovog, za koje najmi Avimeleh ljudi praznova i skitnica, te idjahu za njim.
I doložil služebník, odpovídaje Saulovi, a řekl: Hle, nalezl jsem u sebe čtvrt lotu stříbra; to dám muži Božímu, aby nám oznámil cestu naši.
A momak opet odgovarajući reče Saulu: Eto u mene četvrt sikla srebra; to da dam čoveku Božijem da nas uputi.
A tak koupil David humno a voly za padesáte lotů stříbra.
I tako kupi David gumno i volove za pedeset sikala srebra.
I složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
I učini car, te u Jerusalimu beše srebra kao kamenja, i kedrovih drva kao divljih smokava koje rastu po polju, tako mnogo.
I koupil horu Someron od Semera za dvě hřivny stříbra, a když vystavěl tu horu, nazval jméno města toho, kteréž vzdělal, od jména Semery, pána té hory, totiž Samaří.
I kupi goru samarijsku od Semera za dva talanta srebra, i sagradi grad na gori, i nazva grad koji sagradi Samarija po imenu Semera gospodara od gore.
A stalo se tak, jakž mluvil muž Boží králi, řka: Dvě míry ječmene budou za lot stříbra, a míra mouky bělné za lot stříbra zítra o tomto času v bráně Samařské.
Jer kad čovek Božji reče caru: Dve mere ječma za sikal i mera belog brašna za sikal biće sutra u ovo doba na vratima samarijskim,
Totiž tři tisíce centnéřů zlata, zlata z Ofir, a sedm tisíc centnéřů stříbra přečištěného k potažení stěn domů svatých,
Tri hiljade talanata zlata ofirskog, i sedam hiljada talanata čistog srebra, da se oblože zidovi domovima.
A dali k službě domu Božího zlata pět tisíc centnéřů, a deset tisíc zlatých, stříbra pak deset tisíc centnéřů, a mědi osmnácte tisíc centnéřů, a železa sto tisíc centnéřů.
I dadoše za službu u domu Božijem zlata, pet hiljada talanata i deset hiljada zlatica, i srebra deset hiljada talanata, i bronze osamnaest hiljada talanata, i gvoždja sto hiljada talanata.
I složil král stříbra a zlata v Jeruzalémě jako kamení, a dříví cedrového jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
I učini car te beše u Jerusalimu srebra i zlata kao kamena, a kedrovih drva kao divljih smokava koje rastu po polju, tako mnogo.
A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
I učini car, te u Jerusalimu beše srebra kao kamena, a kedrovih drva kao divljih smokava koje rastu po polju, tako mnogo.
Najal také ze mzdy z Izraele sto tisíc mužů udatných ze sta hřiven stříbra.
I jošte najmi izmedju Izrailjaca sto hiljada hrabrih ljudi za sto talanata srebra.
A což se koli tobě a bratřím tvým za dobré viděti bude, s ostatkem stříbra a zlata učiniti, vedlé vůle Boha vašeho učiňte.
I šta se tebi i braći tvojoj svidi učiniti s ostalim srebrom i zlatom, učinite po volji Boga svog.
Až do sta centnéřů stříbra, a až do sta měr pšenice, a až do sta sudů vína, a až do sta tun oleje, a soli bez míry.
Do sto talanata srebra i do sto kora pšenice i do sto vata vina i do sto vata ulja, a soli bez mere,
Odvážil jsem, pravím, do rukou jejich stříbra šest set centnéřů a padesát, a nádobí stříbrného sto centnéřů, a zlata sto centnéřů,
Izmerih im u ruke šest stotina i pedeset talanata srebra, i sudova srebrnih sto talanata i sto talanata zlata,
A tak přijali kněží a Levítové váhu stříbra, zlata a nádobí, aby donesli do Jeruzaléma, do domu Boha našeho.
I tako primiše sveštenici i Leviti izmereno srebro i zlato i sudove da odnesu u Jerusalim, u dom Boga našeg.
Knížata také čeledí otcovských dali na poklad ku potřebám dvadceti tisíc drachem zlata, a stříbra liber dva tisíce a dvě stě.
A glavari domova otačkih dadoše u riznicu za posao dvadeset hiljada drama zlata, i srebra dve hiljade i dvesta mina.
Jestliže se králi za dobré vidí, nechť se napíše, aby je zahladili, a já deset tisíc centnéřů stříbra odvážím do rukou představeným té práci, aby je vnesli do komory královské.
Ako je caru ugodno, da se piše da se istrebe; i ja ću izmeriti deset hiljada talanata srebra u ruke pristavima da donesu u carevu riznicu.
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Ako nakupi srebra kao praha, i nabavi haljina kao blata,
Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
Miliji mi je zakon usta Tvojih nego hiljade zlata i srebra.
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
Ako ga ustražiš kao srebro, i kao sakriveno blago ako dobro ustražiš;
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
Koliko je bolje teći mudrost nego zlato! I teći razum koliko je lepše nego srebro!
Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
Uzmi od srebra trosku, i izaći će livcu zaklad.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
Jer je mudrost zaklon, i novci su zaklon; ali je pretežnije znanje mudrosti tim što daje život onome ko je ima.
Místo mědi dodávati budu zlata, a místo železa dodávati budu stříbra, a místo dříví mědi, a místo kamení železa, a představímť správce pokojné a úředníky spravedlivé.
Mesto bronze doneću zlata, i mesto gvoždja doneću srebra, i bronze mesto drva, i gvoždja mesto kamenja, i postaviću ti za upravitelje mir i za nastojnike pravdu.
I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.
I kupih od Anameila, sina strica svog tu njivu koja je u Anatotu, i izmerih mu novce, sedamnaest sikala srebra.
Nad to, vzavši přípravy ozdoby své z zlata mého a stříbra mého, kteréžť jsem byl dal, nadělalas sobě obrazů pohlaví mužského, a smilnilas s nimi.
I uzevši krasni nakit svoj od mog zlata i od mog srebra što ti dadoh, načinila si sebi muške likove, i kurvala si se s njima.
Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobě zboží, a nahrnuls zlata a stříbra do pokladů svých;
Stekao si blago mudrošću svojom i razumom svojim, i nasuo si zlata i srebra u riznice svoje;
Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
Glava tom liku beše od čistog zlata, prsi i mišice od srebra, trbuh i bedra od bronze,
Vystavěltě sobě Týrus pevnost, a nashromáždil stříbra jako prachu, a ryzího zlata jako bláta na ulicích.
I Tir sagradi sebi grad, i sabra srebra kao praha, i zlata kao kala po putu.
Neshromažďujte zlata ani stříbra, ani peněz v opascích vašich mívejte,
Ne nosite zlata ni srebra ni bronze u pojasima svojim,
Stříbra nebo zlata neb roucha nežádal jsem od žádného.
Srebra, ili zlata, ili ruha ni u jednog ne zaiskah.
0.33476185798645s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?