Prevod od "oděv" do Srpski


Kako koristiti "oděv" u rečenicama:

Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
Nije li život više nego li hrana i telo više nego li odelo?
Byla to sebevědomá žena, jejíž oděv, který obepínal tělo, naznačoval svůdnost, která ležela ukrytá pod ním.
Била је самоуверена жена, чија је одеца скривала сексуалност, скривену испод.
Můj oděv zastává dvě funkce, prolomení ledů a získávač pozornosti.
Moja odeæa služi dvojnoj funkciji "probijanja leda"i"privlaèenja pažnje".
Každý z vás si za poslední měsíc pořídil nějaký oděv; za to vám ručím.
Svi ste kupili neku odeću u poslednjih mesec dana. Garantujem.
Naučili jste se vyrobit si oděv z kůže zvířat, abyste se chránili před zimou.
Naučili ste kako da napravite odeću od životinjske kože kako biste se grejali tokom zime.
Mají na sobě pestrobarevné oblečení, růžové a modré, jaké má orientální oděv."
Obučeni su u vedre boje, roze i plavu, kao u istočnjačkoj odeći."
I zdělal Hospodin Bůh Adamovi a ženě jeho oděv kožený, a přioděl je.
I načini Gospod Bog Adamu i ženi njegovoj haljine od kože, i obuče ih u njih.
Tedy vzali Sem a Jáfet oděv, kterýžto oba položili na ramena svá, a jdouce zpátkem, zakryli hanbu otce svého; tváři pak jich byly odvráceny, a hanby otce svého neviděli.
A Sim i Jafet uzeše haljinu, i ogrnuše je obojica na ramena svoja, i idući natraške pokriše njom golotinju oca svog, licem natrag okrenuvši se da ne vide golotinje oca svog.
A vyňav služebník ten nádoby stříbrné a nádoby zlaté a oděv, dal Rebece; drahé také dary dal bratru jejímu a matce její.
I izvadi zaklade srebrne i zlatne i haljine, i dade Reveci; takodje i bratu njenom i materi njenoj dade darove.
I vyšel první ryšavý všecken, a jako oděv chlupatý; i nazvali jméno jeho Ezau.
I prvi izadje crven, sav kao runo rutav, i nadeše mu ime Isav.
Uváže k vinnému kmenu osle své, a k výbornému kmenu oslátko oslice své. Práti bude u víně roucho své, a v červeném víně oděv svůj.
Veže za čokot magare svoje, i za plemenitu lozu mlade od magarice svoje; u vinu pere haljinu svoju i ogrtač svoj u soku od groždja.
A oblékl jej v sukni a přepásal ho pasem, a oděv ho pláštěm, dal náramenník svrchu na něj, a připásal jej pasem náramenníka a otáhl ho jím.
I obuče mu košulju, i opasa ga pojasom, i ogrnu ga plaštom, i metnu mu svrh njega oplećak, i steže oko njega pojas od oplećka, i opasa ga njim.
Čině soud sirotku a vdově, miluje také příchozího, dávaje mu chléb a oděv.
Daje pravicu siroti i udovici; i ljubi došljaka dajući mu hleb i odelo.
A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento oděv náš a obuv naše zvetšela, pro přílišnou cesty dalekost.
A ovo su mehovi vinski: nalismo nove, i eto su se već poderali; i haljine naše i obuća naša pohaba se od dalekog puta.
To když uslyšel král Ezechiáš, roztrhl roucho své, a oděv se žíní, všel do domu Hospodinova.
A kad to ču car Jezekija, razdre haljine svoje i veza oko sebe kostret, pa otide u dom Gospodnji.
Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
Od teške sile promenilo se odelo moje, i kao ogrlica u košulje moje steže me.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
Ali Ti, Gospode, ne udaljuj se. Silo moja, pohitaj mi u pomoć.
Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.
U vezenoj haljini vode je k caru; za njom vode k tebi devojke, druge njene.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
Nek se obuče u kletvu kao u haljinu, i ona nek udje u njega kao voda, i kao ulje u kosti njegove.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
Ko peva pesme žalosnom srcu, on je kao onaj koji svlači haljinu na zimi, i kao ocat na salitru.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
Pokrivače sama sebi gradi, tako platno i skerlet odelo joj je
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
Odelo joj je krepost i lepota, i osmeva se na vreme koje ide.
Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.
I čovek će uhvatiti brata svog iz kuće oca svog govoreći: Imaš haljinu, budi nam knez, ovaj rasap neka je pod tvojom rukom.
Tedy zavržete obestření rytin svých stříbrných, a oděv slitin svých zlatých; odloučíš je jako nemoc svou trpící, řka jim: Táhněte tam.
I oprznićete posrebrene likove svoje rezane i zlatno odelo likova livenih, i bacićete ih kao nečistoću, i reći ćeš im: Odlazite.
Obláčím nebesa v smutek, a žíni dávám jim za oděv.
Oblačim nebesa u mrak, i kostret im dajem za pokrivač.
Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?
Zašto Ti je crveno odelo i haljine Ti kao u onog koji gazi u kaci?
Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.
Gazih sam u kaci, i niko izmedju naroda ne beše sa mnom; ali ih izgazih u gnevu svom i potlačih u ljutini svojoj; i krv njihova poprska mi haljine i iskaljah sve odelo svoje.
Stříbro tažené z zámoří přivážíno bývá, a zlato z Ufaz, dílo řemeslníka a rukou zlatníka; z postavce modrého a šarlatový jest oděv jejich, všecko to jest dílo umělých.
Srebro kovano donosi se iz Tarsisa i zlato iz Ufaza, delo umetničko i ruku zlatarskih, odelo im je od porfire i skerleta, sve je delo umetničko.
Nebo jakž došla ta řeč krále Ninivitského, vstav s trůnu svého, složil s sebe oděv svůj, a přioděv se žíní, seděl v popele.
Jer kad dodje ta reč do cara ninevijskog, on usta sa svog prestola, i skide sa sebe svoje odelo, i obuče se u kostret i sede u pepeo.
Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo více nežli oděv?
Nije li život pretežniji od hrane, i telo od odela?
A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí.
I kad se moljaše postade lice Njegovo drugačije, i odelo Njegovo belo i sjajno.
Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv.
Duša je pretežnija od jela i telo od odela.
Ale majíce pokrm a oděv, na tom přestaneme.
A kad imamo hranu i odeću, ovim da budemo dovoljni.
0.72847390174866s

Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!

Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?