Tohle je poddůstojník Barry Hopper, námořní SEAL, který přijal rozkaz narafičit důkazy o jaderném materiálu a zavraždit jaderného inspektora, který rozhodl, že v Pákistánu žádný jaderný materiál není.
Ово је водник Бери Хопер, "Фока" која је добила наређење да подметне актовку са бомбом и убије инспектора који је закључио да нема нук. уређаја у Пакистану.
Nejdůležitější otázkou všech ale zůstává, jestli se jedná o první úder totálního jaderného útoku a jestli USA začaly s odvetou.
Ali veæe pitanje o kome svi razmišljaju je da li je ovo samo prvi udar u moguæoj seriji nuklearnih napada i da li æe Amerika sada poèeti da uzvraæa.
Stát chtěl udělat na pozemku Gwynekových sklad jaderného odpadu, čímž by město získalo slušný kontrakt, ale Gwynekovi odmítli.
Vlada želi da pretvori Gwynekovu zemlju u deponiju... nuklearnog otpada što bi gradu dalo znaèajan ugovor. Ali su Gwynekovi odbili.
Další den mi dali nákresy jaderného zařízení a armádu inženýrů jako pracovní sílu.
Sledeæeg dana, dobio sam planove postrojenja za obradu nuklearnog goriva i vojne inženjere kao radnu snagu.
Bylo to nedovolené vniknutí do jaderného zařízení a ten stožár byl u budovy 'School for the Americas'.
Ovde sam zbog ometanja poseda nuklearnog postrojenja a stup je bio ispred škole za Amerikance.
Přidala jsem se k nim před měsícem, abych se dostala do jaderného zařízení v Tulse.
Pridružila sam se FBI da bi dobila pristup nuklearnoj elektrani u Tulsi.
Podle Jedikiahy má stroj 2 hodiny do spuštění jaderného výbuchu.
Prema Džedakaji, Mašina postaje nuklearna za dva sata.
Jídlo v jídelně je připraveno pro přežití jaderného úderu.
Храна из кантине отпорна је на атомски удар.
Samar Navabiová bude vydána do Íránu, kde bude čelit soudu za vraždu jejich předního jaderného vědce.
Самар Наваби ће бити изручен Ирану, где ће се судити због убиства једног од својих нуклеарних научника топ.
Vyvrtat jí díru do hlavy bude jako udělat díru do jaderného reaktoru.
Bušenje rupe na njenoj glavi æe biti poput curenja nuklearnog reaktora.
Celé ústředí i celé město jsme napájeli z jaderného reaktoru.
Napajali smo zgradu i celi grad iz jezgra reaktora.
Právě v téhle chvíli připevňují přehnaně složitou bombu dovnitř hlavního jaderného reaktoru.
Upravosada, jedna bespotrebno komplikovana bomba ćebitipostavljena usredišteglavnogreaktora.
A v této době jsem přečetl knihu od Franka Barnabyho toho skvělého jaderného fyzika, tvrdí, že média mají odpovědnost, že všechny sektory společnosti mají odpovědnost usilovat o rozvoj a aby se věci pohly kupředu.
Tada sam pročitao knjigu od Frenka Barnabija, izvrsnog nuklearnog fizičara, koji je rekao da mediji imaju odgovornost, da svi društveni sektori imaju odgovornost da pokušaju da učine napredak i podstaknu druge.
A problém tradičního jaderného reaktoru je, že máte tyče, to jsou v zirkonu zapouzdřené pelety s oxidem uraničitým.
Problem sa tradicionalnom nuklearnom elektranom poput ove je to što imate ove šipke prekrivene cirkonijumom, i unutar njih su kuglice s gorivom od uranijum dioksida.
Žádná výměna paliva znamená, že to můžete zapečetit a nemusíte řešit úniky radiace a nebudete mít žádné úniky jaderného nebo radiologického materiálu z jádra reaktoru.
Ako nema dopune goriva znači da ih možete zatvoriti i neće biti rizika od proliferacije, i neće imati ni nuklearnog ni radiološkog materijala koji se širi iz jezgara.
Částečně k tomu přispívá fakt, že jsme investovali obrovské sumy do jaderného zastrašování.
Delimično je tako jer smo uložili mnogo novca u sprečavanje nuklearne pretnje.
Na pravé straně jsme vzali tentýž kousek korálu a dali ho do jaderného reaktoru, zahájili štěpení, a pokaždé, když dojde k rozpadu, zanechá to viditelnou stopu na korálu, takže můžeme vidět rozložení uranu.
Са десне стране сам узела исти део корала, ставила га у нуклеарни реактор, изазвала фисију, и сваки пут када постоји неко распадање, можете то видети забележено на коралу, те видимо расподелу уранијума.
V létě roku 1950, Enrico Fermi, italsko-americký fyzik a konstruktér jaderného reaktoru, šel na oběd v Národní laboratoři v Los Alamos, přisedl k několika kolegům a zeptal se jich: „Kde jsou všichni?“
Leta 1950. godine, Enriko Fermi, italijansko-američki fizičar i graditelj nuklearnog reaktora, otišao je na ručak u Nacionalnoj laboratoriji u Los Alamosu u SAD, pridružio se kolegama i postavio im pitanje: „Gde su svi?"
Ve Švýcarsku před asi 15 lety se snažili rozhodnout, kam umístit úložiště jaderného odpadu.
U Švajcarskoj, pre oko 15 godina, pokušavali su da odluče gde da smeste nuklearni otpad.
A ptali se jich, "Byli byste ochotní mít sklad jaderného odpadu ve vaší obci?"
Pitali su ih: „Da li biste dozvolili da se nuklearni otpad odlaže u vašoj zajednici?“
Ptali se, "Pokud vám zaplatíme šestitýdenní mzdu každý rok, byli byste ochotní mít ve vaší obci sklad jaderného odpadu?"
Pitali su: „Ako vam platimo svake godine vrednost zarade za šest nedelja, da li biste dozvolili odlaganje nuklearnog otpada u vašoj zajednici?“
CA: Takže pokud tomu rozumím správně, toto bude reaktor budovaný do hloubky, něco jako vertikální tunel plný jaderného paliva, naplněný tímto vyhořelým uranem, a pak ten proces zažne zeshora a bude pokračovat dolů?
KA: Znači, ukoliko sam dobro razumeo, to uključuje gradnju duboko u zemlju skoro kao neka vrsta vertikalnog stuba nuklearnog goriva, u ovom slučaju utrošenog uranijuma, i tako proces započinje na vrhu i ide ka dole?
0.37532615661621s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tako da æemo nastaviti sa gradnjom nuklearnih elektrana, još uvek nemamo program za izbacivanje nuklearnog otpada. 