Ako dobijem jednu vašu knjigu hoæete li mi je potpisati?
Kdybych si ji koupil, podepsala byste mi ji?
Ja sam administrator ovog grada i hoæu tvoju glavnu knjigu.
Jsem hlavnísprávce tohoto města a chci vaši účtovní knihu.
Napisaæu najbolju knjigu koju je ikad neko proèitao.
Napíšu nejlepší knihu, jakou kdy kdo četl.
Dobio si ugovor za knjigu i film, kao i franšizu za "Bar".
Dostal jsi smouvu na knihu a film, jako i franšízu na "Bar".
Nauèio sam ga prve kletve, a on mi je pokazao prvu knjigu s golim ženama.
Naučil jsem ho svoje nejlepší nadávky a on mi ukázal první hambatej časák.
Napisao sam i knjigu o zvuku. Dakle, živim da bih slušao.
Napsal jsem o něm celou knihu. Proto žiji, abych poslouchal.
Kada pričamo o poverenju, od kako sam napisala knjigu "Liespotting", niko više ne želi lično da se vidi sa mnom, ne, ne, ne, ne.
Když už mluvíme o důvěře, od doby, kdy jsem napsala knížku "Odhalení lži" se se mnou nikdo nechce setkat osobně, ne, ne, ne, ne, ne.
(Smeh) I u ovom trenutku, ona odlučuje da skloni svoju knjigu o silovanju.
(Smích) Takže v tuto chvíli se dívka rozhodla odložit svou knihu o znásilnění.
Napisao sam knjigu na spravi za trčanje, i za to mi je trebalo oko 1.600 kilometara.
Psal jsem knihu na běžeckém pásu, a trvalo mi to asi tisíc mil, než jsem ji dopsal.
Upravo sam objavila knjigu o introvertnosti, trebalo mi je oko sedam godina da je napišem.
Zrovna jsem vydala knihu o introverzi, jejíž napsání mi zabralo sedm let.
i kupio knjigu. I posebno me je oduševila ova strana knjige, da budem precizan, donji desni ugao.
Byl jsem obzvláště uchvácen touto stránkou, zejména rohem vpravo dole.
To je ta cura što je napisala onu knjigu zasnovanu na onom filmu."
To je ta, co napsala tu knížku podle toho filmu."
Poneo sam sa sobom knjigu kalendara.
Vzal jsem s sebou knihu kalendářů.
Kada sam objavila prvu knjigu, zaista sam jako mnogo radila kako bih je distribuirala svuda u Brazilu.
Když jsem vydala svou první knihu, tak jsem opravdu, opravdu hodně pracovala na distribuci po Brazílii.
Da sam malo radila, knjigu bi možda pročitalo 200 000 ljudi, i to je već fantastično.
Kdybych toho moc nedělala, přečetlo by si knihu pár stovek tisíc lidí, a to už je dobré.
Rekla sam mu da sam upravo pročitala knjigu "Američki psiho" - (smeh) i da je prava šteta to što su mladi amerikanci serijske ubice.
Tak jsem mu řekla, že jsem zrovna četla knihu jménem "Americké psycho" (Smích) a že je skutečně ostudné, že mladí Američané jsou masoví vrazi.
(smeh) Ne bi mi nikada palo na pamet da pomislim da samo zato što sam pročitala knjigu u kojoj je lik bio serijski ubica da je on nekako predstavnik svih Amerikanaca.
(Smích) Nikdy by mě nenapadlo myslet si, že jenom proto, že jsem četla knihu, ve které byla jedna postava sériovým vrahem, že by nějakým způsobem reprezentovala všechy Američany.
Ona ne samo da je pročitala knjigu, već ju je prisvojila i osećala je pravo da mi kaže šta da napišem u nastavku.
Nejen, že knihu četla, ona se s ní ztotožnila a cítila důvod mi říct, co mám napsat do pokračování.
Predstavila im je knjigu o južnjačkom životu koji su ostavili iza sebe.
Ukázala jim knihu o tom jižanském životě, který opustili.
"Sedeli su i sami čitali knjigu, slušali su mene kako čitam knjigu i nekakav raj je ponovo dostignut."
"Posedávali a sami si tu knihu četli, poslouchali, jak čtu knihu já, a znovunabyli jakéhosi ráje."
Objavili su moju prvu knjigu "Leteći prsti", -- vidite je ovde-
Vydali moji první knihu "Flying Fingers" (Létající prstíky) - tady je
Nedavno sam bio u San Francisku, potpisivao sam knjigu.
Před nějakou dobou jsem byl v San Francisku a podepisoval knihu.
Bio je jedan tip koji je kupio knjigu, tridesetih godina.
A byl tam chlapík, třicátník, a kupoval si knížku.
Zašto? Napisao sam celu knjigu pokušavajući da to sebi objasnim.
Proč? Napsal jsem celou knihu, ve které jsem se to sám sobě snažil vysvětlit.
Potom reče Gospod Mojsiju: Zapiši to za spomen u knjigu, i kaži Isusu neka pamti da ću sasvim istrebiti spomen Amalikov ispod neba.
Mluvil potom Hospodin k Mojžíšovi: Vpiš to do knih na památku, a pilně to vkládej v uši Jozue, že do konce vyhladím památku Amalechovu všudy pod nebem.
I odoše ljudi i prodjoše zemlju i prepisaše je u knjigu, selo po selo, na sedam delova; potom se vratiše k Isusu u logor, u Silom.
Tedy odešli muži, a prošedše zemi, popsali ji po městech na sedm dílů na knize, a navrátili se k Jozue do stanů v Sílo.
I napisa knjigu na ime Ahavovo, i zapečati je pečatom njegovim i posla knjigu starešinama i glavarima koji behu u gradu njegovom, koji nastavahu s Navutejem.
Zatím napsala list jménem Achabovým, kterýž zapečetila jeho pečetí, a poslala ten list k starším a předním města jeho, spoluobyvatelům Nábotovým.
A kad Jezekija primi knjigu iz ruku poslanika i pročita je, otide u dom Gospodnji, i razvi je Jezekija pred Gospodom.
Protož vzav Ezechiáš list z ruky poslů, přečtl jej a vstoupiv do domu Hospodinova, rozvinul jej Ezechiáš před Hospodinem.
U to vreme Merodah-Valadan, sin Valadanov, car vavilonski, posla knjigu s darom Jezekiji; jer beše čuo da je bio bolestan i ozdravio.
Toho času poslal Merodach Baladan syn Baladanův, král Babylonský, list a dary Ezechiášovi, když uslyšel, že nemocen byv, zase ozdravěl.
Ovako veli Gospod Bog Izrailjev govoreći: Napiši u knjigu sve reči koje ti govorih.
Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.
Uzmi opet drugu knjigu, i napiši u nju sve predjašnje reči koje behu u prvoj knjizi, koju sažeže Joakim car Judin.
Vezmi sobě zase knihu jinou, a napiš na ní všecka slova první, kteráž byla v té knize prvnější, kterouž spálil Joakim král Judský.
Reč koju reče Jeremija prorok Varuhu sinu Nirijinom, kad pisaše ove reči u knjigu iz usta Jeremijinih, četvrte godine Joakima, sina Josijinog, govoreći:
Slovo, kteréž promluvil Jeremiáš prorok k Báruchovi synu Neriášovu, když spisoval slova tato do knihy z úst Jeremiášových, léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, řka:
I reče mi: Sine čovečji, pojedi šta je pred tobom, pojedi ovu knjigu, pa idi, govori domu Izrailjevom.
Tedy řekl mi: Synu člověčí, což před tebou jest, sněz, sněz knihu tuto, a jdi, mluv k domu Izraelskému.
Tako je kazano: Ako ko pusti ženu svoju, da joj da knjigu raspusnu.
Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
I daše Mu knjigu proroka Isaije, i otvorivši knjigu nadje mesto gde beše napisano:
I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
Prvu sam ti knjigu napisao o svemu, o Teofile, što poče Isus tvoriti i učiti
První zajisté knihu sepsalť jsem, ó Teofile, o všech věcech, kteréž začal Ježíš činiti a učiti,
Jer kad Mojsije izgovori sve zapovesti po zakonu svom narodu, onda uze krvi jarčije i teleće, s vodom i vunom crvenom i isopom, te pokropi i knjigu i sav narod.
Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
I šta vidiš napiši u knjigu, i pošlji crkvama koje su u Aziji: u Efes, i u Smirnu, i u Pergam, i u Tijatir, i u Sard, i u Filadelfiju, i u Laodikiju.
An mi dí: Já jsem Alfa i Omega, ten první i poslední, a řekl: Co vidíš, piš do knihy, a pošli sborům, kteříž jsou v Azii, do Efezu, a do Smyrny, a do Pergamu, a do Tyatiru, a do Sardy, a do Filadelfie, i do Laodicie.
I videh u desnici Onog što sedjaše na prestolu knjigu napisanu iznutra i spolja, zapečaćenu sa sedam pečata.
I viděl jsem po pravici sedícího na trůnu knihy popsané vnitř i zevnitř, zapečetěné sedmi pečetmi
I videh andjela jakog gde propoveda glasom velikim: Ko je dostojan da otvori knjigu i da razlomi pečate njene?
A viděl jsem anděla silného, volajícího hlasem velikým: Kdo jest hoden otevříti knihy tyto a zrušiti pečeti jejich?
I ja plakah mnogo što se niko ne nadje dostojan da otvori i da pročita knjigu, niti da zagleda u nju.
Pročež já plakal jsem velmi, že není nalezen žádný, kterýž by hoden byl otevříti a čísti tu knihu, ani pohleděti do ní.
I jedan od starešina reče mi: Ne plači, evo je nadvladao lav, koji je od kolena Judinog, koren Davidov, da otvori knjigu i razlomi sedam pečata njenih.
Tedy jeden z starců dí mi: Neplač. Aj, zvítězilť Lev, ten, kterýž jest z pokolení Judova, kořen Davidův, aby otevřel tu knihu a zrušil sedm pečetí jejích.
I dodje i uze knjigu iz desnice Onog što sedjaše na prestolu.
I přišel a vzal knihy z pravice toho, kterýž seděl na trůnu.
I kad uze knjigu, četiri životinje i dvadeset i četiri starešine padoše pred Jagnjetom, imajući svaki gusle, i zlatne čaše pune tamjana, koje su molitve svetih.
A jakž vzal knihy, ihned těch čtvero zvířat a těch čtyřmecítma starců padlo před Beránkem, majíce jeden každý z nich harfu a báně zlaté plné vůně, jenž jsou modlitby svatých.
I pevahu pesmu novu govoreći: Dostojan si da uzmeš knjigu, i da otvoriš pečate njene; jer si se zaklao, i iskupio si nas Bogu krvlju svojom od svakog kolena i jezika i naroda i plemena,
A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevříti pečeti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.
1.4369540214539s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
Kolik bych dostala, kdybyste o mně napsala knihu? 