Víš, že pokaždý, když ji vidím, je mi skoro na blití.

Až budeme ve dvacátým, tak mi řekni, budu zvracet.

Tak si to rozeberme. Vstal jsem ve tvým snu uprostřed noci a vyblil se do tvýho umyvadla? Neblil jsem?

Myslíš, že mně ne? Jen proto, že se neopíjím a pak nezvracím, říkají o mně: "To je ta hodná puťka ze sboru."

A jak tak zvracím s očima celýma zakrvácenýma, podívám se nahoru a říkám: "Kdo je ta krásná?"

Lidi, v jednom kuse zvracím. Nemluv o zvracení.

A, však víte, nejradši zvracím jen v chomoutu své rodiny.