Чувствах разума си все по-слаб със всяка крачка, но все пак продължавах.
Cítil jsem, jak má mysl každým krokem slábne, a přece jsem nemohl zastavit.
Чувствах се малко тъжен, че се сбогувах със старата стая, мястото, с което бях свикнал.
Cítil jsem se malenko smutnej, opouštěje to starý dobrý vězení. Je to trochu doják, opustit místo, kde si čelověk zvyknul.
Можеш ли да си представиш как се чувствах?
Umíte si představit, jak jsem se cítil?
С него се чувствах в безопасност.
Cítím se s ním opravdu v bezpečí.
Когато гледах Таня, аз не просто я виждах, аз я чувствах.
Když jsem se podíval na Tanyu, nejen že jsem si viděl, já ji i cítil.
Ще ти кажа какво чувствах към Ерик Матюс.
Řeknu ti co cítím o Ericu Matthewsovi.
Напоследък не се чувствах много добре.
V poslední době se necítím moc dobře.
С Талахаси около мен не се утешавах, а се чувствах още по-самотен.
Mít kolem sebe Tallahasseeho mě neutěší, jen se cítím víc osamělý.
Трябваше, но се чувствах засрамена, чувствах се глупаво.
Měla jsem to udělat, ale tolik jsem se styděla. Připadala jsem si hloupě.
Соломон, през месеците, които беше тук, чувствах как сянка пада над нас.
Solomone... všechny ty měsíce... které jsi tu strávil, mám pocit, že jsme přikryti stínem.
Чувствах се като Йезекиил сред полето с костите.
Připadala jsem si jako Ezechiel v Údolí suchých kostí.
А по-късно, когато гледах как Лудия крал умира, си спомних как се смееше, докато баща ти гореше чувствах, че отмъщавам.
A později, když jsem sledoval, jak šílený král umírá, vzpomněl jsem si na jeho smích, když hořel tvůj otec, a cítil jsem spravedlnost.
По това време, когато погледнех в небето... чувствах, че всичко ще се промени към по-добро и тази жестокост ще престане.
A když se podívám na oblohu, cítím, že se vše špatné v dobré obrátí. Že tahle krutost skončí.
По-късно, когато се чувствах по-добре, сестрата дойде и ме нарече боец.
Když se mi udělalo lépe, přišla za mnou ta sestra a nazvala mě bojovnicí.
Чувствах, че си го заслужавах, да ги влача наоколо, за да помня винаги.
Připadalo mi, že si to zasloužím, tahat je kolem, abych na to nikdy nezapomněla.
Най-тъжното е, че се чувствах добре.
A smutné na tom je, že jsem na tom konečně začala být dobře.
Когато затворя очи, помня точно как се чувствах на онзи малък площад.
Když teď zavřu oči, vím přesně, jaký je to pocit, sedět na tom náměstíčku...
После се чувствах виновна и ги лекувах.
Pak jsem měla hrozný pocit, proto jsem je sešívala.
Вече не се чувствах така, но тя се чувстваше така, и аз го знаех.
Už se tak necítím, ale ona ano, a já vím, jaké to je.
Казвам всичко това с угризения, и аз чувствах огромни угризения в този момент, но бях в конфликт, защото, докато чувствах угризения, бях развълнуван, защото не ме хванаха,
Teď to všechno říkám s výčitkami svědomí, a v ten moment jsem měl obrovské výčitky svědomí ale byl rozpolcený, protože jsem cítil výčitky i nadšení, že mě neprokoukli.
но знаех, че се чувствах зле, за това което се случи.
Ale věděl jsem, že se cítím špatně kvůli tomu, co se dělo.
А за мен трудната част от това нещо, което ни държи извън връзките, е нашият страх, че не сме достойни за връзка, и това нещо, лично и професионално чувствах, че трябва да разбера по-добре.
A pro mě, ta těžká část téhle věci, která nám brání ve vztazích a spojení je strach z toho, že nejsme vztahu hodni. A to bylo něco, čemu jsem osobně a profesionálně potřebovala porozumět lépe.
Открих, че не трябва да нося високи токчета, че не трябва да нося розово, и аз чувствах, като че ли мога да се нагодя.
Pochopila jsem, že nemusím nosit vysoké podpatky, nemusím nosit růžovou a i tak můžu mít pocit, že zapadám.
Имаше неща, които бяха специфични за мен и колкото повече се съсредоточавах върху тях, толкова по-странна ставаше поезията ми, но толкова повече я чувствах своя.
Byly to věci, které byly pro mě specifické a čím víc jsem se na tyhle věci soustředila, tím divnější se moje poezie stávala, ale tím víc byla právě moje.
Второто нещо, което научих този ден -- и това бе, докато прелитахме над моста Джордж Вашингтон, което не беше много нависоко -- мислех си за, уау, наистина чувствах истинско съжаление.
Druhá věc, kterou jsem si toho dne uvědomil -- ve chvíli, když jsme míjeli most George Washingtona vážně jen o malý kousek -- napadlo mě, wow, skutečně lituju jedné věci.
Чувствах, че представям дело от името на глобалната общност, да опитам и да създам този ден.
Cítil jsem, že prezentuji tento projekt ve jménu celé globální komunity snažit se vytvořit tento den.
По това време се чувствах толкова изстискана, погледнах я и казах: "Беше откачено духовно пробуждане."
A já jsem ze všeho už tak utahaná, že se na ni podívám a říkám: "Bylo to zatracené duchovní probuzení."
Чувах звъна на телефон и го чувствах зелен, защото той звучеше като зелен цвят.
Slyšel jsem oznamovací tón a cítil jsem zelenou, protože zněl jako zelená barva.
Отне ми четири години повече от колегите ми и убедих съветника ми ангел, Сюзан Фиске, да ме вземе, и така завърших Принстън и се чувствах, като че ли не трябваше да бъда там.
Trvalo mi to o čtyři roky déle než mým spolužákům, a přesvědčila jsem svoji rádkyni a anděla, Susan Fiske, aby mne přijala a tak jsem skončila na Princetonu, a přitom si říkala, že tam nemám co dělat.
Не чувствах, че има нещо нередно с тялото ми.
Necítila jsem se, jako bych byla ve špatném těle.
Чувствах все едно играя някаква заплетена роля.
Cítila jsem se, jako bych účinkovala v této složité hře.
Чувствах, че нямам талант за нищо.
Cítil jsem, že nejsem pro nic nadaný.
Чувствах, че страстта, сърцето и душата ми бяха напуснали тялото ми.
Cítil jsem, jak má vášeň, má podstata, opouští mé tělo.
В този момент се чувствах като милионерка.
A v ten moment se cítím jako milionářka.
Точно обратното, имаше порочен кръг от страх, отбягване, недоверие и неразбиране, и това беше битка, в която се чувствах безсилна, и неспособна да установя мир или примирие.
V podstatě se utvořil koloběh strachu, vyhýbání, nedůvěry a neporozumění a v takové bitvě jsem se cítila bezmocná a neschopná vybudovat si vnitřní mír a smíření.
Междувременно в моето огромно еврейско семейство всички вече бяха женени и щяха да имат много деца, така че се чувствах под невероятно напрежение да си подредя живота.
Mezitím v mojí velké židovské rodině byli už všichni provdaní a chystali se mít spousty a spousty dětí a já jsem cítila, že jsem pod obrovským společenským tlakem, abych do toho taky praštila.
Всеки път, когато завъртах крана, се чувствах поразен.
Pokaždé, když jsem otočil kohoutkem, jsem byl ohromen.
Затова когато станах модел, чувствах че съм постигнала мечта за която имах от малко дете.
Když jsem se stala modelkou, cítila jsem, že jsem konečně dosáhla snu, po kterém jsem toužila již od dětství.
Мисля, че бях уплашена да не станем импровизирани идоли за процеса на влюбване, позиция за която аз не се чувствах компетентна.
Myslím, že jsem se bála, že se staneme bezděčnými ikonami zamilovávání se. To byla pozice, na kterou jsem se vůbec necítila.
Чувствах все едно физически бях вътре в останките на "Титаник".
Cítil jsem se, jako bych skutečně byl uvnitř vraku Titanicu.
той го казваше пред целия клас и аз наистина се чувствах ужасно.
to řekl před celou třídou a já se cítil fakt děsně.
(Смях) И така, един ден, когато се чувствах малко потиснат и без особена радост от живота, се оказах в местната книжарница зад ъгъла при нашите офиси.
(smích) Jednoho dne, kdy jsem se cítil trošku deprimovaný a bez joie de vivre, zašel jsem do knihkupectví za rohem od našich kanceláří.
Друг каза, "Чувствах се като участник в екзекуция."
Jiný rodič řekl: "Mám pocit, jako bych se podílel na popravě."
Скоро развих това, което мисля, че при много от нас, е тази тази предвидима реакция, че се чувствах зле всеки път, когато чуех за тях.
Za nějaký čas jsem si vypěstovala něco, co asi mnoho lidí, takový předvídatelný reflex, kdy jsem se začala cítit špatně, kdykoli jsem o nich uslyšela.
1.2888958454132s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
Cítil jsem, jak má mysl každým krokem slábne, a přece jsem nemohl zastavit. 