Mislim da je to bila jedna velika, nacionalna, i internacionalna piramidalna šema.
Vlastně to nebylo nic jiného, než velký celostátní, a ne jen celostátní, ale celosvětový podvod na bázi Ponziho schématu.
Razraðena šema stvorena da bi vas naterali da radite ono drugi žele.
Jde o komplikované programy, které mají za cíl, abyste udělal to, co chtějí.
Vaša šema prièanja demonstrira, samopouzdanje u vaše mišljenje, vašu nezainteresovanost za uobièajene poglede.
Váš styl mluvy vyzařuje sebedůvěrou, Vaši lhostejnost k tradičním pohledům.
Ovo nije neka šema da vratiš kontrolu nad Isabelinim novcem, zar ne?
Tohle je ale skvělý způsob jak získat zpět Isabeliny peníze, není?
jedna šema za drugom i nikad se ništa ne dogodi.
Jeden plán za druhým a nikdy se nic nesplnilo.
Drugi simbol je genotip jer takva šema dopušta oba èitanja.
Druhý symbol je opět rafinovaný svou schematikou, takže to může znamenat oboje.
Naše informacije potièu iz prastarih šema, poruènièe ne iz uputstva za rukovanje.
Informace pocházejí ze starověkých nákresů, poručíku, ne z operačního manuálu.
Šema sudaranja je bila tako super, kada je pušten snop elektrona.
Ta rušivá struktura byla tak super když byl spuštěný ten elektronový paprsek.
S obzirom da si i ti bio žrtva njihovih teroristièkih šema... zašto mi se ne pridružiš protiv našeg zajednièkog neprijatelja?
Poté, co byla na přijímací stanici jejich teroristických režimů... proč se ke mě nepřipojíš proti společnému nepřítely?
SEC zna da je tvoja tvrtka Ponzi šema.
S.E.C. o tobě ví... vědí že jsi rozjel šmelinu, Ponziho schema.
Kao da je potrebna šema i lampa samo da bi...
V podstatě potřebujeme návod, baterky, jen aby...
Izvinjavam se, morao sam malo da zbrzam, šema je malčice nedovršena.
Omlouvám se. Dělal jsem to narychlo. Je to jen hrubý náčrt.
Ono unutra nije bila šema dobrog i lošeg pandura.
Tamto... to nebyl hodnej polda, zlej polda.
Uzmimo Fatihah, sedam strofa dugo uvodno poglavlje koje je očenaš i "Šema Izrael" islama u kombinaciji.
Vezměte si Fatihu, úvodní kapitolu o sedmi verších. Je to muslimský Otčenáš a Slyš, Izraeli dohromady.
Na kraju, ovo je noćna jagorčevina koju mi je poslao iz Norveške Bjorn Rorslet-- fenomenalna skrivena šema.
A nakonec, zde je jedna z prvosenek, kterou mi poslal Bjorn Rorslett z Norska -- krásně schovaný vzor.
Druga primena ovih podataka je u vežbama za pronalaženje šema, usled toga što je to jedinstveni potpis gena, možete na osnovu ovoga analizirati čitav genom i naći i druge proteine koji imaju sličan potpis.
A můžeme dělat i další věci. Náš postup je založen na srovnávání "otisků prstů" v databázi. Můžeme tedy napříč celým genomem hledat bílkoviny s podobným "otiskem prstu".
Ovo je veoma nekorisna šema kategorizacije.
Toto je vysoce nepoužitelné kategorizační schéma.
Da li je to šema, ljubavna priča, plaćeni seks, soba za čet, masaža sa srećnim krajem?
Je to jednorázovka, románek, placený sex, chatovací místnost, masáž se šťastným koncem?
Šema stabla koje se grana bila je, zapravo, tako moćna metafora za prenošenje informacija da je vremenom postala važno sredstvo komunikacije za mapiranje mnoštva sistema znanja.
Schéma stromu bylo tak silnou metaforou vyjádření informace, že se stalo důležitým komunikačním prostředkem k zobrazení systémů vědomostí.
Kao drugo, smatram da je to predstavljanje ovih šema uz pomoć jezika.
Za druhé, jde o vyjádření těchto vzorců jazykem.
Mozak je razvio mehanizme za nalaženje šema, nalaženje veza u informaciji, i povezivanje tih veza sa bihejvioralnim značenjem, značaj, interakcijom sa svetom.
Mozek si tedy vyvinul mechanismy pro nalézání vzorů, nacházení vztahů v informacích a spojování těchto vztahů se smyslem týkajícím se chování, s významem, prostřednictvím vzájemného působení ve světě.
Zovem ovaj proces "stvaranje šema" -- to jest, skolonost ka pronalaženju smislenih obrazaca kako u logičnom, tako i u nelogičnom skupu.
Říkám tomuto procesu "patternicity" - hledání vzorců, tedy snaha nacházet smysluplné vzorce jak ve smysluplných věcech, tak v nesmyslném šumu.
Greška prvog tipa ili lažni pozitiv je verovanje da je šema stvarna, kada zapravo nije.
Chyba prvního typu, falešná pozitivita, je víra ve vzorec, který ve skutečnosti neplatí.
Problem je u tome što se do stvaranja šema dolazi svaki put kada je šteta od greške prvog tipa manja od pravljenja greške drugog tipa.
Problémem tedy je, že "hledání vzorců" se bude uplatňovat vždy, když je důsledek chyby prvního typu méně závažný než u chyby druhého typu.
Imamo problem u opažanju šema, to jest, procenjivanje razlike između greške prvog i drugog tipa je veoma problematično, naročito u situacijama kada je život ugrožen, koje traju delić sekunde.
Máme problém v rozpoznávání vzorců, protože posuzování rozdílů mezi chybami prvního a druhého typu je velmi složité, a to hlavně ve zlomku vteřiny, v otázkách života a smrti.
postojala je prirodna selekcija za razvijanje mehanizama verovanja, za moždanim procesima koji omogućavaju traženje šema, da uvek pronađemo smislene šeme i pripišemo im ova predatorska ili namerna svojstva o kojima ću pričati kasnije.
existoval přirozený tlak na naše "stroje na víru", na naše vzorce vyhledávající děje v mozku, aby vždy hledaly smysluplné vzorce a aby je vztahovaly k různým nebezpečným či důležitým jevům, ke kterým se ještě vrátím.
Vidite, naš uređaj za traženje šema, koji je izgleda smešten u prednjem limbusu -- to je naš mali uređaj za opažanje -- može se lako zavarati i to je problem.
Vidíte, že náš rozpoznávač vzorců, který se asi v mozku nachází v přední části gyrus cinguli, náš vlastní malý detektor, jde lehce oklamat, což představuje problém.
Ovo je eksperiment Dženifer Vitson (Jennifer Whitson) sa Teksaškog Univerziteta u Ostinu, o korporativnom okruženju i povezanosti osećanja nesigurnosti i manjka kontrole sa stvaranjem imaginarnih šema.
Je to pokus, který provedla Jennifer Whitson na univerzitě v Austinu. Je o prostředí ve velkých firmách a o tom, jestli pocity nejistoty a ztráty kontroly způsobí, že lidé vidí iluzorní vzorce.
Ljudi koji su u uslovima kada osećaju manjak kontrole imaju veće šanse da vide nešto u ovome, gde navodno nema šema.
lidé, kteří cítí, že ztratili vládu nad situací, s větší pravděpodobností něco uvidí na tomhle obrázku, který údajně žádný vzorec neobsahuje.
Drugim rečima, sklonost ka nalaženju ovih šema povećava se kada se gubi kontrola.
Jinými slovy, náchylnost k nacházení neexistujících vzorců je větší, pokud nekontrolujeme situaci.
Tako da je njihovo sujeverje, njihovo stvaranje šema, povezano sa osećanjem nedostatka kontrole i tako dalje.
Jejich pověrčivost a "hledání vzorců" je spojena s pocity ztráty kontroly a tak dále.
Oni koji su imali najbolje rezultate na ESP testu ne samo da su uočavali više šema u uništenim slikama, već i netačne šeme.
A ti s vysokým ESP skóre měli tendenci nejen vidět více vzorců v rozostřených obrázcích, ale také viděli vzorce nesprávné.
Sličan ogled je sproveo još jedan britanski psiholog, Piter Bruger (Peter Brugger), koji je pronašao da je znatno više smislenih šema opaženo u desnoj hemisferi, putem levog vidnog polja, nego u levoj hemisferi.
Podobný experiment provedl jeden švýcarský psycholog jménem Peter Brugger, který zjistil, že významně více smysluplných vzorců je vnímáno pravou hemisférou přes levé zrakové pole, než hemisférou levou.
Čini se da se u našoj desnoj hemisferi stvara najviše šema.
Naše pravá hemisféra se zdá být místem, kde se odehrává značná část tohoto "hledání vzorců"
Rast nivoa dopamina izazvao je uočavanje većeg broja šema, u odnosu na tretman bez dopamina.
Zvýšený dopamin pak způsobil, že pokusné osoby viděly více vzorců, než ty, které dopamin nedostaly.
Čini se da je dopamin jedinjenje koje je povezano sa stvaranjem šema.
Dopamin je tedy nejspíše látkou spojenou s "hledáním vzorců".
Zapravo, antipsihotici, koji se koriste za lečenje psihoza, poput paranoje, diluzija i halucinacija, ovo su poremećaji čestog stvaranja šema.
Vezměme si třeba neuroleptika, léky, které potlačují psychotické chování, tedy věci jako paranoiu, přeludy a halucinace, což je vlastně druh "hledání vzorců".
Samim tim je veća verovatnoća da ćete osećati euforiju, biti kreativniji, naći više šema.
a vy se pak cítíte spíše euforicky, jste kreativní a vidíte více vzorců.
To jest, našu preciznost u nalaženju šema.
tedy to, jak přesní jsme v nacházení vzorců.
Jedan možda zapaža baš pravi broj šema potrebnih za osvajanje Nobelove nagrade.
První třeba viděl přesně tolik vzorců, aby získal Nobelovu cenu.
Drugi isto tako, ali možda vidi isuviše šema.
Ten druhý také, ale možná jich viděl až příliš mnoho
Zato nam odnos signal/šum skreće pažnju na problem opažanja šema.
Poměr signál-šum tedy představuje problém s detekcí vzorců.
Vlastně to nebylo nic jiného, než velký celostátní, a ne jen celostátní, ale celosvětový podvod na bázi Ponziho schématu. 