Za te ćelije, nazvane glijalne ćelije, se mislilo da su nevažni strukturni elementi kičmene moždine koji nisu radili ništa više od držanja važnih ćelija zajedno, kao na primer nervnih ćelija.
Tyto buňky, kterým se říká gliové, byly kdysi považovány za bezvýznamný stavební prvek míchy, který pouze drží všechny důležité části pohromadě, třeba nervy.
Ali se ispostavilo da glijalne ćelije imaju vitalnu ulogu u modulaciji, pojačavanju i u slučaju bola, distorziji osećajnog iskustva.
Ukazuje se však, že gliové buňky hrají zásadní roli v modulaci, zesílení a v případě bolesti i zkreslení smyslových vjemů.
Ja radim sa zaista fascinantnim malim stvorenjima koje zovemo ćelije.
Pracuji s opravdu úžasnými malinkatými potvůrkami, které se nazávají buňky.
I ispričaću vam sada kako izgleda uzgajati te ćelije u laboratoriji.
A teď vám povím, jaké to je pěstovat tyto buňky v laboratoři.
Ja radim u laboratoriji gde izolujemo ćelije iz njihove prirodne sredine.
Pracuji v laboratoři, kde odebereme buňky z jejich přirozeného prostředí.
I onda ih hranimo - u sterilnim uslovima naravno - nečim što zovemo ćelijski medijum, što je isto što i hrana za ćelije, a onda ih gajimo u inkubatorima.
A krmíme je -- samozřejmě sterilně -- něčím, co nazýváme živá půda - je to jejich potrava -- a pěstujeme je v inkubátorech.
Mi posmatramo ćelije u kulturi i one su na površini tog suda.
Pozorujeme tyto buňky v misce, a to jsou jenom na povrchu.
Ćelije su na neki način nostalgične, petri-šolje nisu zaista njihov pravi dom.
Těmto buňkám se nějak stýská po domově; v misce se jednoduše necítí jako doma.
Tako da je neophodno da unapredimo mogućnosti kopiranja njihovog prirodnog okruženja kako bi ćelije bolje napredovale.
A proto se musíme více snažit při kopírování jejich přirozeného prostředí, aby se jim mohlo dařit.
Mi kopiramo taj proces u laboratoriji tako što stimulišemo ćelije u kulturi elektrodama.
Toto napodobujeme v laboratoři tím, že systém buněčné kultury vybavíme elektrodami.
Pa, ćelije srca su poprlično pohlepne.
No, srdeční buňky jsou docela nenasytné.
Priroda hrani ćelije srca u našem telu pomoću veoma, veoma guste mreže krvnih sudova.
Příroda zásobuje srdeční buňky v našem těle pomocí velmi, velmi velkého množství krve.
Potpuno je fascinantno da ove ćelije uopšte pulsiraju.
Je úžasné, že tyto buňky vůbec pulzují.
Ali ono što je zaista zapanjujuće jeste da ove ćelije, kada ih stimulišemo elktricitetom kao pejsmejkerom, otkucavaju mnogo brže.
Ale co je opravdu úžasné, je to, že pokud tyto buňky stimulujeme pomocí kardiostimulátoru, tak pulzují mnohem víc.
Ovo nsd dovodi do lekcije broj dva: ćelije rade sav posao.
A to mě přivádí k lekci číslo dvě: buňky odvedou všechnu práci.
Hajde da se podsetimo da ćelije nisu neki apstraktni koncept.
Uvědomme si, že buňky nejsou abstraktním konceptem.
Podsetimo se da ćelije održavaju naše živote na veoma realan način.
Pamatujme si, že naše buňky nás opravdu velmi očividně udržují na živu.
"Mi smo ono sto mi jedemo" može biti lako opisano kao, "mi smo ono što naše ćelije jedu."
"Jsme to, co jíme, " můžeme jednoduše vystihnout jako, "Jsme to, co jí naše buňky."
I u slučaju flore u našem probavnom traktu, ove ćelije čak ne moraju biti ljudske.
A v připadě naší střevní flóry ani nemusejí být buňky původem lidské.
Ali je vredno pomena i to da ćelije takođe prenose naš doživljaj života.
Ale také stojí za zmínku, že buňky nám zprostředkovávají naše zážitky.
Opisuje promene u jednom enzimu koje se dešavaju kada ubacite supstancu izolovanu iz kožice neke sorte grožđa na neke ćelije raka negde u laboratoriji, u plastičnoj posudi.
Popisuje změny jednoho enzymu poté, co nakapete látku extrahovanou ze slupek červeného vína do rakovinných buněk v misce na stole někde v laboratoři.
Tu se nalaze i ove manje ćelije koje ćete videti.
můžete vidět i menší, podpůrné buňky,
Oni određuju sa kojim strukturama sarađuju ćelije nervnog sistema
nebo jak se buňky nervové soustavy spojují.
Priroda svake ćelije uslovljava određene biohemijske procese, a određena je podskupom uključenih gena od ukupno 25 000 prisutnih u genomu i merom njihove eksprimiranosti.
Funkce libovolné buňky, vyplývající z její biochemie, je dána tím, které z těch 25 tisíc genů jsou zapnuté a v jaké míře jsou zapnuté.
Ali se fizički pružaju u suprotnim smerovima, što stvara brojne komplikacije za vaše žive ćelije, kao što ćete videti, a najviše kada se prepisuje DNK.
Ale fyzicky prostě vedou opačnými směry, což vytváří řadu komplikací pro vaše živé buňky, jak za chvíli uvidíte. Zejména v případech, kdy je DNA kopírována.
To će poprskati ćelije po ovoj oblasti.
Tímto způsobem se postříkají buňky po celé ploše.
Ne znam zašto, no to bi moglo biti zato što njihove ćelije zapravo nisu shvatile pravu stvar koju treba uraditi s tim viškom energije.
Nevím proč, ale je to možná proto, že v jejich případě jejich buňky nepřišly na to, jak správně naložit s přebytečnou energií.
Da bismo proizveli kožu, prvo uzimamo ćelije od životinja, kroz jednostavnu biopsiju.
Abychom vypěstovali kůži, vezmeme si buňky ze zvířete, a to pomocí jednoduché biopsie.
Onda izdvojimo ćelije kože i umnožavamo ih u sredini za kulturu ćelije.
Nyní izolujeme kožní buňky a rozmožíme je v buňěčné živné půdě.
Tako da sam pronašla sopstveni način da izbrojim ćelije u mozgu, i u osnovi, sastoji se u rastvaranju mozga u supu.
Tak jsem přišla s vlastní metodou, jak spočítat buňky v mozku. V podstatě jde o to, rozpustit mozek na polévku.
U suštini smo pravili mapu mikro-vodova mozga: koje ćelije komuniciraju s kojima, pomoću kojih hemikalija i o kojim se količinama hemikalija radi?
V podstatě jsme mapovali miniaturní obvody mozku - jaké buňky komunikují s jakými buňkami, prostřednictvím jakých chemikálií a v jakých množstvích se tyto chemikálie v mozku nacházejí.
Ipak, nakon prekida terapije, virus može da probudi nove ćelije u krvi i zarazi ih.
Avšak po ukončení léčení se virus může probudit a infikovat nové buňky v krvi.
Da li mi, kao odrasle osobe, možemo da proizvodimo nove nervne ćelije?
Dochází u dospělých lidí ke vzniku nových neuronů?
Lek koji daješ pacijentima koji sprečava da se ćelije raka umnožavaju, takođe sprečava da se novi neuroni stvaraju u njihovom mozgu.“
Léky, které u tvých pacientů zastavily bujení rakovinných buněk, zastavily v jejich mozku i tvorbu nových neuronů."
A zatim me je Robert pogledao kao da sam luda i rekao: „Sandrin, to su odrasli pacijenti. Odrasli ne proizvode nove nervne ćelije.“
Ale Robert se na mě podíval jako na blázna. „Moji pacienti jsou dospělí, “ řekl. „U dospělých nové neurony nevznikají.“
[Neurogeneza] E, sad, Robert nije neuronaučnik, a kada je išao u medicinsku školu, nisu ga učili onome što sada znamo - da mozak odraslih može da proizvede nove nervne ćelije.
[Neurogeneze] Robert ovšem není neurovědec. Když chodil na medicínu, ještě nebylo známo, že nové neurony vznikají i v dospělém mozku.
Dakle, svi ovi podaci, gde moramo da sagledavamo na nivou ćelije, izvedeni su korišćenjem životinjskih modela.
Všechna data, kde jsme něco zkoumali na úrovni buněk, jsme získali z pokusných zvířat.
Sad, postoje neke stvari koje možete uraditi da bi vaš mozak proizvodio nove moždane ćelije.
Existuje něco, co můžete udělat pro to, aby váš mozek vypěstoval nové mozkové buňky.
(smeh) I ostale stvari koje mogu pogoršati, zbog kojih možete izgubiti moždane ćelije.
(smích) Anebo jiné věci, které mohou stav zhoršit, které vám mohou způsobit ztrátu mozkových buněk.
i u kojima su smeštene ćelije Vibrio fischeri,
to jsou domovy buněk Vibrio fischeri.
One prave hemijske reči, prepoznaju te reči, i uključuju grupno ponašanje, koje uspešno funkcioniše kada sve ćelije učestvuju zajedno.
Tvoří chemická slova, rozumí těmto slovům, a vytvářejí skupinové vzorce chování, které jsou úspěšné pouze, když všechny buňky jednají současně.
''Facijalne ćelije" su otkrivene oko 1970.
"Buňky rozeznávající tváře" byly objeveny okolo roku 1970
Tako da ne morate imati samo "automobil" ćelije, možete imati čak "Aston Martin" ćelije.
Tak nejen že můžeme mít buňky rozeznávající auta, ale také buňky pro rozpoznání auta značky "Aston Martin".
Uzmemo mišićne ćelije, nalepimo ili pokrijemo spoljni deo ovim mišićnim ćelijama, veoma nalik pečenju kore za tortu, ako vam se tako dopada.
Vezmeme svalové buňky, obalíme s nimi vnějšek, je to podobné jako když pečete dort s více vrstvami, jestli to znáte.
Onda razdvajamo tkivo na delove, na njegove dve ćelijske komponente, mišić i ove specijalizovane ćelije bešike.
Tkáň rozpitváme na její dva druhy buněk, svalové a speciální buňky močového měchýře.
Ćelije raka mutiraju i stiču sposobnost da otpuštaju mnoge od ovih angiogenskih faktora, prirodnog đubriva, koji remete ravnotežu u korist krvnih sudova prodirući u rak.
Rakovinné buňky mutují a získávají schopnost uvolňovat spoustu angiogenních faktorů, toho přirozeného hnojiva, jehož působením se jazýček vah vychýlí a cévy do nádoru proniknou.
Ovo je dvadesetogodišnji delfin koji živi na Floridi, i ona je imala ove lezije u ustima koje su se, tokom tri godine razvile u invazivne, slojevite ćelije raka.
Tohle je dvacetiletá samička delfína z Floridy, která měla v ústech léze, z nichž se v průběhu tří let vyvinuly invazivní dlaždicobuněčné nádory.
0.28513288497925s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tyto buňky, kterým se říká gliové, byly kdysi považovány za bezvýznamný stavební prvek míchy, který pouze drží všechny důležité části pohromadě, třeba nervy. 