Za te ćelije, nazvane glijalne ćelije, se mislilo da su nevažni strukturni elementi kičmene moždine koji nisu radili ništa više od držanja važnih ćelija zajedno, kao na primer nervnih ćelija.
Tyto buňky, kterým se říká gliové, byly kdysi považovány za bezvýznamný stavební prvek míchy, který pouze drží všechny důležité části pohromadě, třeba nervy.
Ali ono što mi zaista pokušavamo da uradimo u mojoj laboratoriji jeste da napravimo tkiva od ćelija.
Ale to, co se opravdu snažíme v laboratořích dělat, je vytváření tkání z těchto buňek.
I za ovakav cilj, tradicionalne tehinke uzgajanja ćelija jednostavno nisu dovoljne.
Ale pro tyto účely jsou tradiční techniky takovýchto buněčných kultur opravdu nedostačující.
Ove elektrode funkcionišu kao mini-pejsmejkeri koje stimulišu kontrakciju ćelija u labratorijskim uslovima.
Tyto elektrody fungují jako malé kardiostimulátory, aby se buňky mohly smršťovat.
Na levom delu ekrana, možete uočiti delić tkiva srca koje otkucava koji sam ja napravila od ćelija pacova u laboratoriji.
Nalevo vidíme malý kousek pulzující srdcové tkáně, který jsem v laboratoři připravila z krysích buněk.
Iza svakog zvuka, vizuelnog doživaljaja, dodira, ukusa i mirisa postoji odeređeni skup ćelija koji prima tu informaciju i tumači je za nas.
Za každým zvukem, pohledem, dotykem, chutí a vůní stojí odpovídající skupina buněk, které přijímají tyto informace a interpretují nám je.
I želim vam da nijedna od vaših ne-kancerogenih ćelija postane ugrožena vrsta.
Kéž by se žádná z vašich nerakovinných buněk nestala ohroženým druhem.
On je sekvencirao, uzeo je uzorak ćelija kože, zdrave kože, i koštane srži žene obolele od raka i sekvencirao je potpuni genom oba uzorka u periodu od dve nedelje, to nije velika stvar.
jeden z morku kosti, který byl napaden rakovinou. Sekvenoval celý genom obou vzorků. Zabralo to pár týdnů -- což není velký problém.
Ovo su primeri gena koji su eksprimirani u određenom tipu ćelija.
Zkoumali jsme, jak jsou geny zapnuté u jednotlivých typů buněk.
Ovde možete videti donora broj jedan i broj četiri, koji se razlikuju u odnosu na ostala dva, jer su geni eksprimirani u veoma određenoj grupi ćelija.
Můžete proto vidět, že vzorky od dárců 1 a 4 mají na rozdíl od ostatních tyto geny zapnuté u specifické podmnožiny buněk.
Ovako izgleda živa ćelija posmatrana kroz svetlosni mikroskop.
Takto vypadá živá buňka v mikroskopu.
Kada ćelija oseti da je spremna, dolazi do razdvajanja hromozoma.
Když buňka cítí, že je připravena, roztrhne chromozom.
U stanju je da oseti kada je ćelija spremna, kada je hromozom na pravom položaju.
kdy jsou chromozomy ve správné pozici. Tady začíná zelenat,
Sada ću vam pokazati regeneraciju na bazi ćelija.
Nyní vám ukáži regeneraci založenou na buňkách.
Tečnost od liposukcije je prepuna matičnih ćelija.
Kmenové buňky jsou součástí této kapaliny.
Međutim, za mene možda najvažnija, gledajući u budućnost, jeste ta ideja uzimanja sopstvenih matičnih ćelija, sa vašim genima i okruženjem i izrađivanja vaših ličnih lekova.
ale pro mě je asi nejdůležitější věc, co se týká budoucnosti, myšlenka, že si vezmete své vlastní kmenové buňky s vašimi geny a vašim prostředím a vytisknete si vaše vlastní osobní léky.
Uglavnom se koristi jedan tip ćelija i većinom je dvodimenzionalan.
Převážně používá jeden typ buňky, a je z velké části dvourozměrná.
Ovo zahteva milione ćelija i umnožava ih na milijarde.
To vyžaduje miliony buněk, a rozmnoží je do miliard.
Već hiljadama godina proizvodimo sa kulturama ćelija, počev od proizvoda poput vina, piva i jogurta.
S buněčnou kulturou pracujeme vlastně již tísíce let, počínaje produkty jako víno, pivo a jogurt.
Mislim, tu je 100 milijardi nervnih ćelija, malih svežnjeva protoplazme koji međusobno intereaguju i iz te aktivnosti izranja čitav spektar sposobnosti koje nazivamo ljudskom prirodom i ljudskom svešću.
Máte 100 miliard nervových buněk, malé chuchvalce protoplasmy, které se vzájemně ovlivňují, a z této aktivity vyplývá celá škála schopností, kterým říkáme lidská přirozenost a lidské vědomí.
Sad, svi ovde znaju da je telo napravljeno od ćelija.
Všichni víme, že tělo je složeno z buněk.
Ako mogu da se koriste u zubarstvu, za operacije i lečenje rana dijabetičara, mogu se koristiti za bilo šta drugo, uključujući i prenošenje leka do ćelija.
Pokud mohou být používány v zubařství, na léčení diabetických ran a operace, mohou být použity pro cokoli představitelného, včetně přenosu léků do buňek.
Laser buši ćeliju, dok ćelija guta lek za nekoliko mikrosekundi,
Laser prorazí buňku, a v mikrosekundách do buňky pronikne i lék.
Znači, one su samo jedna ćelija, i imaju jedno posebno svojstvo, da imaju samo jedan DNK molekul.
Jsou tedy tvořeny jednou buňkou, která má zvláštní vlastnost, má pouze jednu molekulu DNA.
A način na koji bakterije žive, jeste taj da one uzimaju hranljive sastojke iz sredine, porastu duplo u odnosu na svoju veličinu, podele se po sredini, i jedna ćelija postaje dve, i tako dalje i tako dalje.
Bakterie přežívají tím způsobem, že konzumují živiny ze svého prostředí, dorostou do dvojnásobku své velikosti, rozpůlí se a jedna buňka se stane dvěma a tak dále.
Postoji otprilike trilion ljudskih ćelija, koje čine svakog od nas, ko smo i šta smo sve sposobni da uradimo,
V každém z nás je zhruba bilión buněk, které dělají z každého z nás to, čím jsme a umožňují nám dělat všechny ty věci, které děláme,
ali postoji 10 triliona bakterijskih ćelija u vama i na vama, u bilo kom trenutku vašeg života.
ale pak je tu 10 biliónů bakteriálních buněk ve vás nebo na vás v každém okamžiku vašeho života.
Znači, 10 puta više bakterijskih ćelija nego ljudskih ćelija na jednom ljudskom biću.
Takže desetkrát více bakteriálních buněk než lidských buněk na lidské bytosti.
i kada svi učestvuju u stvaranju ovih molekula, molekul -- vanćelijska količina ovog molekula povećava se proporcionalno broju ćelija.
a všechny se podílejí na vytváření těchto molekul, ta molekula - mimobuněčné množství té molekuly roste spolu s počtem buněk.
I ono što smo pronašli -- ovo je ponovo moja bakterijska ćelija -- je to da Vibrio fischeri ima protein -
A zjistili jsme - takže tohle je opět moje bakteriální buňka - že Vibrio fischeri má protein
Ovi receptori su isti kao i oni na površini vaših ćelija.
Jsou stejné jako receptory na povrchu vašich buňek.
Setite se da imate 10 puta ili više bakterijskih ćelija u sebi ili na sebi, koje vas održavaju zdravima.
Vzpomeňte, že máte 10x více bakteriálních buněk na vás nebo ve vás, které vás udržují zdravé.
A sada znamo da postoji još na stotine drugih vrsta ćelija, koje mogu biti vrlo, vrlo specifične.
a teď víme, že existují stovky jiných druhů buněk, které mohou mít velice specifické poslání.
Na ovim nivoima inferiornog vizualnog korteksa gde imate hiljade i desetine hiljada i milione slika ili segmenata koji su plod mašte, šifrovanih u posebnim ćelijama ili malim grupama ćelija.
Jste v této úrovni spodní části vizuálního kortexu, kde máte tisíce, desetitisíce a milióny obrazů, fantazie nebo úryvky fantazií, všechny neuronově zakódované, ve zvláštních buňkách nebo v malých skupinách buněk.
Pa umesto uobičajene percepcije, osoba prima zbrkane, haotične stimulacije ili oslobađanja svih onih vizualnih ćelija smeštenih u inferotemporalnom korteksu.
a namísto normálního vnímání dostáváme anarchické a trhavé stimuly nebo uvolněný proud vjemů ze všech těchto zrakových buněk v inferotemporálním kortexu.
Danas ću govoriti o drugačijem pristupu koji se sastoji u primeni elektroda na različite delove mozga, i beleženju aktivnosti pojedinačnih nervnih ćelija u mozgu.
Dnes budu mluvit o jiném způsobu, který spočívá v zavedení elektrod do různých částí mozku a zaznamenávání aktivity jednotlivých mozkových nervových buněk.
Nešto kao "prisluškivanje" aktivnosti nervnih ćelija u mozgu.
Je to takové naslouchání aktivitě nervových buněk v mozku.
Međutim i dalje smo daleko od ubacivanja matičnih ćelija u pacijente, zarad stvarne terapije organa.
Ale přece ještě dlouhá cesta dostat kmenové buňky do pacientů, ve smyslu skutečných terapií pro orgány.
Krvni sud je sačinjen od dve različite vrste ćelija.
Céva se skládá ze dvou odlišných druhů buněk.
Složenije strukture kao što su krvni sudovi, uretre, koje sam vam pokazao, oni su definitivno komplikovaniji zato što koristite dva različita tipa ćelija.
Složitější struktury jako jsou cévy nebo močovody, které jsem vám ukázal, jsou rozhodně složitější, protože musíte zavést dva odlišné typy buněk.
Čvrsti organi su kompleksniji zato što koristite mnogo veći broj ćelija po centimetru.
Ty jsou složitější, protože je na jeden centimetr potřeba víc buněk.
Danas možemo dobiti ćelije iz gotovo svakog organa vašeg tela, osim nekoliko za koje nam još uvek trebaju matične ćelije, poput ćelija srca, jetre, nervnih i ćelija pankreasa.
A v dnešní době jsme schopni odebrat buňky téměř z jakéhokoliv orgánu ve vašem těle, až na pár výjimek, u kterých je potřeba kmenových buněk, jako je srdce, játra, nervy nebo slinivka.
Počinje kao mala, mikroskopska mreža ćelija koja može da naraste do veličine od samo pola kubnog milimetra.
Zpočátku jsou nepatrnými, mikroskopickými shluky buněk, které se mohou rozrůst pouze do objemu půl krychlového milimetru.
Postoje dva tipa ćelija koje su zadužene za ovo, koje pamte crte lica bilo u globalu ili posebno, ove velike ćelije koje brzo reaguju, prvo gledaju lice u celosti.
A v ní jsou dva druhy buněk, které se tohoto procesu účastní, jedny zachytí rysy obličeje celkově, druhé specifičtěji. Tyto velké, rychlé buňky nejprve zhodnotí obličej obecně.
Ovo su hemijski satovi i nađeni su u svakom poznatom organizmu koji ima dve ili više ćelija i u nekim koji imaju samo jednu ćeliju.
To jsou chemické hodiny a můžeme je najít v každém známém organismu, který má 2 a více buněk a v některých, které mají jen jednu buňku.
1.6142210960388s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tyto buňky, kterým se říká gliové, byly kdysi považovány za bezvýznamný stavební prvek míchy, který pouze drží všechny důležité části pohromadě, třeba nervy. 