Prièa o njihovoj hrabrosti daje nadu ostalim sveštenicima koji se kriju.
Příběh jejich odvahy dává naději nám kněžím, kteří tu zůstali v utajení.
Ali ništa od èuda viðenih u ovom, nije bilo tako opisano kao zanimljivosti o sveštenicima koji su se odrekli vere.
Ale žádný z divů, které jsem líčil v tomto deníku, jsem nekomentoval, jako kuriózní záležitost odpadlých kněží.
Isto je sa sveštenicima, ali njima se makar obeæava raj.
Tak je kněz, ale on se na alespoň je zaručena nebe.
Zatim smo otišli sveštenicima, jer si nam ti tako rekao.
Šli jsme za kaplany, protože se to tak má přece dělat.
Otišao sam tamo i predložio sveštenicima: "Zašto ne bismo ponovo sagradili crkvu od papirnih cevi?"
Odjel jsem tam a navrhl panu faráři, že postavím kostel z papírových trubek.
Samo ne kupi svešteničke njive; jer Faraon odredi deo sveštenicima, i hranjahu se od svog dela, koji im dade Faraon, te ne prodaše svojih njiva.
Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých.
I neka je donese sinovima Aronovim sveštenicima, i neka sveštenik uzme tog brašna punu šaku i ulja i sav kad, i neka to zapali sveštenik na oltaru za spomen njen; to je žrtva ognjena na ugodni miris Gospodu.
Přinese ji pak k synům Aronovým kněžím, a vezme odtud plnou hrst svou té mouky bělné a toho oleje se vším kadidlem jejím; i páliti to bude kněz na památku její na oltáři v obět ohnivou, vůně spokojující Hospodina.
Još reče Gospod Mojsiju: Kaži sveštenicima sinovima Aronovim, i reci im: Za mrtvacem da se ne skvrni ni jedan u narodu svom,
Řekl také Hospodin Mojžíšovi: Mluv kněžím synům Aronovým a rci jim: Při mrtvém nepoškvrní se žádný z vás v lidu svém.
I otidi k sveštenicima Levitima ili k sudiji koji onda bude, pa ih upitaj, i oni će ti kazati kako valja presuditi.
A přijdeš k kněžím Levítského pokolení aneb k soudci, kterýž by tehdáž byl, i budeš se jich ptáti, a oznámíť výpověd soudu.
Ali ovo pripada sveštenicima od naroda, od onih koji prinesu žrtvu, bilo vola ili jagnje: da se daje svešteniku pleće i obe vilice i želudac.
Toto pak náležeti bude kněžím od lidu, od obětujících obět, buď vola neb dobytče: Dáno bude knězi plece, a líce a žaludek.
I Mojsije napisa ovaj zakon, i dade ga sveštenicima, sinovima Levijevim, koji nošahu kovčeg zaveta Gospodnjeg, i svim starešinama Izrailjevim.
I napsal Mojžíš zákon tento a dal jej kněžím, synům Léví, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, a všechněm starším Izraelským,
Potom reče Isus sveštenicima govoreći: Uzmite kovčeg zavetni i idite pred narodom.
Potom řekl Jozue kněžím těmi slovy: Vezměte truhlu smlouvy, a jděte před lidem.
Zato ti zapovedi sveštenicima koji nose kovčeg zavetni, i reci: Kad dodjete na kraj vode Jordana, stanite u Jordanu.
Protož ty přikaž kněžím, kteříž nosí truhlu smlouvy, a rci: Když vejdete na kraj vody Jordánské, zastavte se v Jordáně.
Zapovedi sveštenicima koji nose kovčeg od svedočanstva neka izadju iz Jordana.
Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.
I zapovedi Isus sveštenicima govoreći: Izadjite iz Jordana.
I přikázal Jozue kněžím, řka: Vystupte z Jordánu.
A vojnici podjoše pred sveštenicima, koji trubljahu u trube, a ostali podjoše za kovčegom; i idući trubljahu u trube.
Zbrojní pak šli před kněžími, kteříž troubili na trouby, a ostatní šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce.
Potom reče Husaj sveštenicima Sadoku i Avijataru: Tako i tako savetova Ahitofel Avesaloma i starešine Izrailjeve, a ja savetovah tako i tako.
Oznámil pak to Chusai Sádochovi a Abiatarovi kněžím: Tak a tak radil Achitofel Absolonovi a starším Izraelským, ale já takto a takto jsem radil.
Novci za prestup i novci za grehe ne donošahu se u dom Gospodnji; pripadahu sveštenicima.
Peněz za vinu, a peněz za hříchy nebylo vnášíno do domu Hospodinova; kněžím se dostávaly.
I oni bacaše žreb prema braći svojoj, sinovima Aronovim, pred Davidom i Sadokom i Ahimelehom i poglavarima domova otačkih medju sveštenicima i Levitima, od domova otačkih svaki poglavar prema bratu svom mladjem.
I ti také metali losy naproti bratřím svým, synům Aronovým, před Davidem králem, Sádochem a Achimelechem, i knížaty otcovských čeledí z kněží a Levítů, z čeledí otcovských, každý přednější naproti bratru svému mladšímu.
Tada se razgnevi Ozija držeći u ruci kadionicu da kadi; i kad se gnevljaše na sveštenike, izidje mu guba na čelu pred svim sveštenicima u domu Gospodnjem kod oltara kadionog.
Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo.
I dovede sedam junica i sedam ovnova i sedam jaganjaca i sedam jaraca za greh, za carstvo i za svetinju i za Judu; i reče sinovima Aronovim sveštenicima da prinesu na oltaru Gospodnjem.
A přivedli volků sedm, a skopců sedm, a beránků sedm, a kozlů sedm za hřích, za království, a za svatyni, a za Judu; a rozkázal synům Aronovým kněžím, aby obětovali na oltáři Hospodinovu.
I zapovedi narodu, Jerusalimljanima, da daju deo sveštenicima i Levitima, da se jače drže zakona Gospodnjeg.
Přikázal také lidu přebývajícímu v Jeruzalémě, dávati díl kněžím a Levítům, aby tím ochotnější byli v zákoně Hospodinově.
I knezovi njegovi dadoše dragovoljno narodu, sveštenicima i Levitima: Helkija i Zaharija i Jehilo starešine u domu Božijem dadoše sveštenicima za pashu dve hiljade i šest stotina jaganjaca i jarića i tri stotine goveda.
Knížata jeho také k lidu, kněžím i Levítům štědře se ukázali: Helkiáš, Zachariáš a Jechiel, přední v domě Božím, dali kněžím k obětem velikonočním dva tisíce a šest set bravů a skotů tři sta.
Potom gotoviše sebi i sveštenicima; jer sveštenici sinovi Aronovi imahu posla oko žrtava paljenica i pretilina do noći; zato Leviti gotoviše i sebi i sveštenicima sinovima Aronovim.
Potom pak připravili sobě a kněžím. Nebo kněží, synové Aronovi, zápaly a tuky až do noci obětovali, protož Levítové připravili sobě i kněžím, synům Aronovým.
Ali poglavari ne znahu kuda sam išao ni šta sam radio, jer dotada ne bejah ništa rekao ni Judejcima ni sveštenicima ni knezovima ni poglavarima ni drugima koji upravljahu poslom.
Ale knížata nic nevěděli, kam jsem jezdil, a co jsem činil; nebo jsem Židům, ani kněžím, ani přednějším, ani knížatům, ani jiným úředníkům až do té chvíle neoznámil.
I prvence od sinova svojih i stoke svoje, kako piše u zakonu, i prvence od goveda svojih i od ovaca svojih da donosimo u dom Boga svog sveštenicima koji služe u domu Boga našeg;
K tomu i prvorozené syny své, i hovádka svá, (jakož psáno jest v zákoně), i prvorozené z skotů i bravů svých, že přinášeti budeme do domu Boha svého, kněžím přisluhujícím v domě Boha našeho.
A Leviti, glavari domova otačkih, za vreme Elijasiva, Jojade, Joanana i Jadve biše popisani sa sveštenicima do carovanja Darija, cara persijskog;
Levítové pak přednější z čeledí otcovských za dnů Eliasiba, Joiady, Jochanana a Jaddua, zapsáni jsou až do kralování Daria Perského.
Jer evo ja te postavljam danas kao tvrd grad i kao stup gvozden i kao zidove bronzane svoj ovoj zemlji, carevima Judinim i knezovima njegovim i sveštenicima njegovim i narodu zemaljskom.
Nebo aj, já postavuji tě dnes jako město hrazené, a jako sloup železný, a jako zdi měděné proti vší této zemi, proti králům Judským, proti knížatům jejím, proti kněžím jejím, a lidu země této.
Tada rekoše knezovi i sav narod sveštenicima i prorocima: Nije ovaj čovek zaslužio smrt, jer nam je govorio u ime Gospoda Boga našeg.
I řekli knížata i všecken lid kněžím a těm prorokům: Nemáť nikoli muž tento odsuzován býti na smrt, poněvadž ve jménu Hospodina Boha našeho mluvil nám.
A iste godine, u početku carovanja Sedekije cara Judinog, četvrte godine, petog meseca, reče mi Ananija sin Azorov, prorok iz Gavaona, u domu Gospodnjem pred sveštenicima i svim narodom govoreći:
Stalo se pak léta toho, na počátku kralování Sedechiáše krále Judského, léta totiž čtvrtého, měsíce pátého, mluvil ke mně Chananiáš syn Azurův, prorok, kterýž byl z Gabaon, v domě Hospodinově, před očima kněží i všeho lidu, řka:
Tada reče Jeremija prorok Ananiji proroku pred sveštenicima i pred svim narodom, koji stajaše u domu Gospodnjem.
Tedy řekl Jeremiáš prorok Chananiášovi proroku tomu před očima kněží a před očima všeho lidu, kteříž stáli v domě Hospodinově,
A ovo su reči u poslanici koju posla prorok Jeremija iz Jerusalima k ostatku starešina zarobljenih i sveštenicima i prorocima i svemu narodu što ga preseli Navuhodonosor iz Jerusalima u Vavilon,
Tato jsou slova listu, kterýž poslal Jeremiáš prorok z Jeruzaléma k ostatku starších zajatých a k kněžím i k prorokům i ke všemu lidu, kterýž přestěhoval Nabuchodonozor z Jeruzaléma do Babylona,
Ovako veli Gospod nad vojskama, Bog Izrailjev, govoreći: Što si u svoje ime poslao knjige svemu narodu koji je u Jerusalimu, i Sofoniji sinu Masijinom svešteniku i svim sveštenicima, govoreći:
Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský, řka: Proto že jsi poslal jménem svým listy ke všemu lidu, kterýž jest v Jeruzalémě, a Sofoniášovi synu Maaseiášovu knězi i ke všechněm kněžím, řka:
I napitaću sveštenicima dušu pretilinom, i narod će se moj nasititi dobra mog, govori Gospod.
Rozvlažím i duši kněží tukem, a lid můj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.
Na sveštenicima Levitima neće nestati preda mnom čoveka koji bi prinosio žrtvu paljenicu i palio dar i klao žrtvu do veka.
Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé, ješto by neobětoval zápalu, a zapaloval suchou obět, a obětoval obět po všecky dny.
Onda će se ukinuti i moj zavet s Davidom, slugom mojim, da nema sina koji bi carovao na prestolu njegovom, i s Levitima sveštenicima slugama mojim.
Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby neměl syna, kterýž by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými kněžími, aby nebyli služebníky mými.
I sveštenicima Levitima koji su od semena Sadokovog, koji pristupaju k meni, govori Gospod Gospod, da mi služe, daćeš junca za žrtvu za greh.
Nebo dáš kněžím Levítským, kteříž jsou z semene Sádochova, kteříž přistupují ke mně, dí Panovník Hospodin, aby mi sloužili, volka mladého za hřích.
I prvine od svakog prvog roda i svi prinosi podizani od svega izmedju svih prinosa vaših biće sveštenicima; i prvine od testa svog davaćete svešteniku da bi počivao blagoslov na domovima vašim.
I přední věci všech prvotin ze všeho, i každá obět zhůru pozdvižení všeliké věci, ze všech obětí zhůru pozdvižení vašich, kněžské bude. I prvotiny těsta vašeho dávati budete knězi, aby odpočinulo požehnání v domě tvém.
To neka bude svet deo od zemlje sveštenicima, koji služe u svetinji, koji pristupaju da služe Gospodu, i neka im bude mesto za kuće i sveto mesto za svetinju.
Díl ten země svatý jest. Kněží služebníků při svatyni býti má, těch, kteříž přistupují, aby přisluhovali Hospodinu, aby měli místo pro domy i místo svaté pro svatyni.
I taj će sveti prinos biti sveštenicima, sa severa dvadeset i pet hiljada lakata u dužinu, a sa zapada deset hiljada u širinu, i s istoka deset hiljada u širinu, a s juga dvadeset i pet hiljada u dužinu; i svetinja Gospodnja da bude usred njega.
Těmto pak se dostane ta obět svatá, totiž kněžím, na půlnoci pětmecítma tisíc loket, k západu pak zšíří desíti tisíc, a na východ zšíří desíti tisíc, na poledne též zdélí pětmecítma tisíc, a bude svatyně Hospodinova u prostřed něho,
To će biti sveštenicima posvećenim izmedju sinova Sadokovih koji držaše šta sam naredio da se drži i ne zadjoše kao drugi Leviti, kad zadjoše sinovi Izrailjevi.
Kněžím, posvěcenému každému z synů Sádochových, kteříž drží stráž mou, kteříž nebloudili, když bloudili synové Izraelští, jako bloudili Levítové.
Jer ću mahnuti rukom svojom na Judu i na sve stanovnike jerusalimske, i istrebiću iz mesta ovog ostatak Valov i ime sveštenika idolskih s drugim sveštenicima,
Nebo vztáhna ruku svou na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské, zahladím z místa tohoto ostatek Bále, i kněží jeho s jich pomocníky,
I da govore sveštenicima, koji behu u domu Gospoda nad vojskama, i prorocima, i kažu: Hoćemo li plakati petog meseca odvajajući se, kako činismo već toliko godina?
A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?
Kaži svemu narodu zemaljskom i sveštenicima, i reci: Kad postiste i tužiste petog i sedmog meseca za sedamdeset godina, eda li meni postiste?
Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?
Kako udje u kuću Božju, i hlebove postavljene pojede, kojih nije valjalo jesti njemu ni onima što su bili s njim, nego samim sveštenicima.
Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Kako udje u Božju kuću pred Avijatarom poglavarom svešteničkim i hlebove postavljene pojede kojih ne beše slobodno nikome jesti osim sveštenicima, i dade ih onima koji behu s njim?
Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichžto neslušelo jísti než samým kněžím,) a dal i těm, kteříž s ním byli?
I videvši ih reče im: Idite i pokažite se sveštenicima.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím.
A sveštenicima koji se dobro staraju da se daje dvoguba čast, a osobito onima koji se trude u reči i u nauci.
Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení.
Kome nije potrebno svaki dan, kao sveštenicima, najpre za svoje grehe žrtve prinositi, a potom za narodne, jer On ovo učini jednom, kad sebe prinese.
Kterýž by nepotřeboval na každý den, jako onino kněží, nejprv za své vlastní hříchy oběti obětovati, potom za za hříchy lidu. Neboť jest to učinil jednou, samého sebe obětovav.
0.3562479019165s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Příběh jejich odvahy dává naději nám kněžím, kteří tu zůstali v utajení. 