Dragi naš uvaženi generale i vrhovni komandante Emerituse, sudbina nam je da starimo.
Ctihodný pane generále a vrchní veliteli na odpočinku. Je údělem člověka zestárnout.
Mi smo ti koji ne starimo.
Jsme to my, kdo nestárne. Ano.
Svi starimo i placamo svoje dugove njemu.
Všichni stárneme a platíme své dluhy.
Imamo sve što nam treba i ne starimo.
Dostáváme tu všechno. A ani nestárneme.
Kako starimo, uviðamo da ništa nije tako jednostavno.
Ale jak stárneme, uvědomujeme si, že tak snadné to není.
Ali kako starimo, zaklinjemo se, i dajemo obeæanja, optereæujemo se obeæanjima da neæemo èiniti zlo i da æemo govoriti istinu i samo istinu, da æemo voleti i brinuti se jedno o drugom, dok nas smrt ne rastavi.
Jak ale stárneme, začínáme skládat jiné sliby, jiné přísahy, doslova se zavalíme vlastními závazky... Nikomu neublížit, neříkat nic než pravdu, milovat a ctít, dokud nás smrt nerozdělí...
Mi jednostavno ne moramo da budemo dementniji kako starimo.
My prostě nemusíme být dementní, když zestárneme.
Kako starimo, stvari se èine manje važnim.
Čím jsme starší, na věcech už tolik nezáleží.
Ali, bundevice, imaæemo dosta zabave dok starimo zajedno.
Ale zlatíčko, užijeme si spolu tolik zábavy, jak budeme stárnout.
Svi mi starimo kako godine prolaze.
Jak roky ubíhají my všichni stárnem.
Da li te brine što starimo zajedno?
Vadí ti to, že spolu stárneme?
Starimo, Džese. Lovili bismo ribu. Sedeli na tremu.
Muškaření, sezení na verandě, pomalé dny, nicnedělání.
Dok starimo ljudska DNK-a se raspada.
Bez vás bych tohle nedokázal. Lidská DNA se rozpadá, jak stárneme.
Ja više preferiram rad u ulju, ali vodene boje su prihvatljivije kako starimo.
Osobně preferuji práci s olejovýma barvama, ale vodové jsou uctivější k věku.
Uzorak je imao visoke nivoe P16, proteina kog je, kako starimo, sve više u krvi.
Ten vzorek má vysokou hladinu P16. To je bílkovina, která vzniká v krvi se stářím.
Kako starimo, naša tela nam rade stvari koje ne možemo kontrolisati.
Jak stárneme, naše těla reagují způsoby, se kterými nedokážeme nic dělat.
I znamo da kako starimo ako smo gojazni dok smo mlađi to vodi ka hroničnim bolestima koje ne samo da umanjuju kvalitet našeg života već su i ogroman ekonomski teret za naš zdravstveni sistem.
A víme, že v pokročilejším věku, pokud jste obézní jako dítě, může obezita vést k chronickým nemocem, což nejen snižuje kvalitu života, ale také vytváří ekonomické břímě pro systém zdravotní péče.
Medicina je mnogo uspešnija u produžavanju ljudskih života i javlja se problem, kako starimo naši organi više zakazuju i trenutno nema dovoljno organa za presađivanje.
Lékařství se podařilo prodloužit náš věk. Problémem je, když stárneme, naše orgány mají tendenci více selhávat. A proto v současné době, trpíme nedostatkem orgánů.
Moja priča je priča o mom putu od organa do ćelija -- o putu punom različitih kontroverzi, koji je ispunjen nadom -- nadom, da ćemo dok starimo vi i ja moći jednog dana da slavimo dugovečnost karakterisanu poboljšanim kvalitetom života.
Ten můj byl o cestě od orgánů k buňkám- cestě přes kontroverze, inspirované nadějí- nadějí, že jak stárneme, tak vy i já budeme moci jednoho dne oslavit dlouhověkost se zlepšenou kvalitou života.
I što duže živimo, to je skuplje da se lečimo kako starimo.
A čím déle žijeme, tím dražší je pečovat o naše nemoci, když stárneme.
To je prirodan proces, ali nestaje kako starimo.
Je to přirozený proces., ale s věkem se ztrácí.
Naša ideja smrti razvija se kako starimo.
Naše pojetí smrti se vyvíjí, jak stárneme.
Kao prvo, u pravu ste, promena se usporava kako starimo, ali kao drugo, grešite, zato što ne usporava ni približno onoliko koliko smo mislili.
Zaprvé, máte pravdu, změna zpomaluje tím, jak stárneme, ale zadruhé, mýlíte se, protože nezpomaluje zdaleka tak moc, jak si myslíme.
Društvo određuje kada smo stari, obično oko 65, kada dobijemo staračku zdravstvenu zaštitu, ali mi zapravo počinjemo da starimo od rođenja.
Společnost sama rozhodne, kdy jsme staří, obvykle kolem 65, kdy nám vyplatí zdravotní pojištění, Ale ve skutečnosti začínáme stárnout už od narození.
Mi starimo upravo sada, i svi mi to doživljavamo drugačije.
Právě teď stárneme a každý z nás to prožívá trochu jinak.
Kako starimo, postajemo bolji u tome, ali, zanimljivo, u ovoj grupi podataka ne dostižemo svoj vrhunac do kasnih tridesetih i ranih četrdesetih godina.
Věkem se zlepšujete, ale je zajímavé, že se nedostanete na vrchol až do přelomu svých třicátých a čtyřicátých let.
Svi, mladi i stari, nalaze da je pravi smeh zarazniji od veštačkog smeha, ali, kako starimo, postaje nam manje zarazan.
Všichni, mladí nebo staří, vnímají opravdový smích jako nakažlivější než strojený smích, ale jak stárnete, vše se stává méně nakažlivým.
Dakle, neurogeneza opada kako starimo, ali se i dalje odvija.
Tempo neurogeneze se s věkem snižuje, ale stále k ní dochází.
Ali kako starimo, naši organi teže da propadaju više.
Ale společně s tím jak stárneme, naše orgány mají tendenci víc selhávat.
0.64242815971375s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Ale jak stárneme, vidíme, že to není pravda. 