"I pristupiše sluškinje, "sa decom svojom... "i pokloniše se.
Tehdy služebnice přistoupily blíž, ony a jejich děti... a uklonili se.
I pristupiše robinje s decom svojom, i pokloniše se.
Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se.
Potom pristupi i Lija i deca njena, i pokloniše se; a najposle pristupi Josif i Rahilja, i pokloniše se.
Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili.
I braća Josifova došavši pokloniše mu se licem do zemlje.
Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.
I kad Josif dodje kući, iznesoše mu dar koji imahu kod sebe, i pokloniše mu se do zemlje.
Tedy přišel Jozef domů. I přinesli mu dar, kterýž měli v rukou svých, a klaněli se jemu až k zemi.
I narod verova; i razumeše da je Gospod pohodio sinove Izrailjeve i video nevolju njihovu; i savivši se pokloniše se.
A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.
Brzo zadjoše s puta, koji sam im zapovedio; načiniše sebi tele liveno, i pokloniše mu se, i prinesoše mu žrtvu, i rekoše: Ovo su bogovi tvoji, Izrailju, koji te izvedoše iz zemlje misirske.
Sešli brzo s cesty, kterouž jsem přikázal jim. Udělali sobě tele slité, a klaněli se mu, a obětovali jemu, řkouce: Tito jsou bohové tvoji, Izraeli, kteříž tě vyvedli z země Egyptské.
I sutradan uraniše, i pokloniše se Gospodu, i vratiše se i dodjoše kući svojoj u Ramat.
I vstali velmi ráno, a poklonu učinivše před Hospodinem, navrátili se, a přišli do domu svého do Ramata.
Jer ostaviše mene i pokloniše se Astaroti, boginji sidonskoj i Hemosu bogu moavskom i Melhomu bogu sinova Amonovih, i ne hodiše putevima mojim čineći što je pravo preda mnom, uredbe moje i zakone moje, kao David otac njegov.
Proto že opustili mne, a klaněli se Astarot bohyni Sidonské, a Chámos bohu Moábskému, i Moloch bohu Ammonskému, a nechodili po cestách mých, aby činili to, což mi se líbí, totiž ustanovení má a soudy mé, jako David otec jeho.
I sretoše ga i pokloniše mu se do zemlje.
I šli proti němu a poklonili se mu až k zemi.
I sav zbor blagoslovi Gospoda Boga otaca svojih, i savivši se pokloniše se Gospodu i caru.
I dobrořečilo všecko shromáždění Hospodinu Bohu otců svých, a přisehnuvše hlavy, poklonili se Hospodinu i králi.
A svi sinovi Izrailjevi videći gde sidje oganj i slava Gospodnja na dom saviše se licem k zemlji do poda i pokloniše se i hvališe Gospoda, jer je dobar, jer je doveka milost Njegova.
Všickni pak synové Izraelští viděli, když sstupoval oheň a sláva Hospodinova na dům, a padše tváří k zemi na dlážení, klaněli se a chválili Hospodina, že dobrý jest, a že na věky trvá milosrdenství jeho.
Tada se Josafat savi licem k zemlji, i svi Judejci i Jerusalimljani padoše pred Gospodom, i pokloniše se Gospodu.
I sklonil se Jozafat tváří k zemi, a všecken lid Judský i obyvatelé Jeruzalémští padli před Hospodinem, klanějíce se Hospodinu.
A kad umre Jodaj, dodjoše knezovi Judini i pokloniše se caru; tada ih posluša car,
Po smrti pak Joiadově přišla knížata Judská, a padše, klaněli se králi. Tedy uposlechl jich král.
A kad svršiše žrtvu, car i svi koji behu s njim padoše i pokloniše se.
A když dokonali obětování zápalu, sklonili se král a všickni, kteříž byli s ním, a poklonu učinili.
Potom reče car i knezovi Levitima da hvale Gospoda rečima Davidovim i Asafa videoca; i hvališe s velikim veseljem, i savivši se pokloniše se.
Tedy přikázal Ezechiáš král i knížata Levítům, aby chválili Hospodina slovy Davidovými a Azafa proroka. I chválili s velikým veselím, a sklánějíce se, poklonu činili.
I Jezdra blagoslovi Gospoda Boga velikog, a sav narod odgovori: Amin, amin, podignuvši ruke svoje, pa se saviše i pokloniše se Gospodu licem do zemlje.
I dobrořečil Ezdráš Hospodinu Bohu velikému, a všecken lid odpovídal: Amen, amen, pozdvihujíce rukou svých, a skloňujíce hlavy, poklonu učinili Hospodinu tváří k zemi.
Zato svi narodi kako čuše rog, svirale, kitare, gusle, psaltire i svakojake svirke, popadaše svi narodi, plemena i jezici, i pokloniše se zlatnom liku koji postavi car Navuhodonosor.
A protož hned, jakž uslyšeli všickni lidé zvuk trouby, píšťalky, citary, huslí, loutny a všelijaké muziky, padli všickni lidé, národové a jazykové, klanějíce se obrazu zlatému, kterýž postavil Nabuchodonozor král.
I ušavši u kuću, videše dete s Marijom materom Njegovom, i padoše i pokloniše Mu se; pa otvoriše dare svoje i darivaše Ga: zlatom, i tamjanom, i smirnom.
I všedše do domu, nalezli dítě s Marijí matkou jeho, a padše, klaněli se jemu; a otevřevše poklady své, obětovali jemu dary, zlato a kadidlo a mirru.
A koji behu u ladji pristupiše i pokloniše Mu se govoreći: Vaistinu Ti si Sin Božji.
Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
A one pristupivši uhvatiše se za noge Njegove i pokloniše Mu se.
A ony přistoupivše, chopily se noh jeho, a klaněly se jemu.
I kad Ga videše, pokloniše Mu se; a jedni posumnjaše.
A uzřevše ho, klaněli se jemu. Ale někteří pochybovali.
I oni Mu su pokloniše, i vratiše se u Jerusalim s velikom radošću.
A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Padoše dvadeset i četiri starešine pred Onim što sedjaše na prestolu, i pokloniše se Onome što živi va vek veka, i metnuše krune svoje pred prestolom govoreći:
Padlo těch čtyřmecítma starců před obličejem sedícího na trůnu, a klanělo se živému na věky věků, a metali koruny své před trůnem, řkouce:
I dvadeset i četiri starešine padoše i pokloniše se Onome što živi va vek veka.
A těch čtyřmecítma starců padlo, a klaněli se živému na věky věků.
I svi andjeli stajahu oko prestola i starešine i četiri životinje, i padoše na lice pred prestolom, i pokloniše se Bogu.
A všickni andělé stáli okolo trůnu a starců a čtyř zvířat. I padli před trůnem na tváři své a klaněli se Bohu,
I dvadeset i četiri starešine koje sedjahu pred Bogom na prestolima svojim, padoše na lica svoja i pokloniše se Bogu.
Tedy těch čtyřmecítma starců, kteříž před obličejem Božím sedí na stolicích svých, padli na tváři své, a klaněli se Bohu,
I čudi se sva zemlja iza zveri, i pokloniše se zmiji, koja dade oblast zveri.
Tedy divivši se všecka země, šla za tou šelmou.
I pokloniše joj se svi koji žive na zemlji kojima imena nisu zapisana u životnoj knjizi Jagnjeta, koje je zaklano od postanja sveta.
Protož klaněti se jí budou všickni, kteříž přebývají na zemi, jichžto jména nejsou napsaná v knihách života Beránka, toho zabitého od počátku světa.
I padoše dvadeset i četiri starešine, i četiri životinje, i pokloniše se Bogu koji sedjaše na prestolu, govoreći: Amin, aliluja!
I padlo čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se Bohu sedícímu na trůnu, řkouce: Amen, Haleluiah.
0.41523408889771s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?