Nepca ovih jebaèa su jednako zaostala, kao i njihovi mozgovi.
Tyhle sráči mají chutě zaostalý stejně jako mozky.
Naši mozgovi imaju unurašnji sat, oseæaj za vreme.
Náš mozek má vnitřní hodiny, vlastní vnímání času.
Napokon, sreæa se nasmešila našim herojima jer meðu tim ogromnim životinjama minijaturni mozgovi mislili su samo na jedno hrana.
Pro jednou se štěstí usmálo na naše hrdiny... v podobě těhlech enormních zvířat. náznak mozku tu byl, ale myslel jen na jedno: Na jídlo.
Samo prosti mozgovi ne bi mogli da vide vezu meðu nama.
Jen prostá mysl by to neviděla.
Tako smo svrstali mušice čiji su mozgovi bili manje ili više nasumično poprskani ćelijama - prijemnicima za svetlo.
A tak jsme vypěstovali mouchy, jejichž mozky jsme více méně nahodile poseli buňkami, které jsou světelně směrovatelné.
U nedavnom eksperimentu, grupi odraslih ljudi su skenirani mozgovi na tomografiji magnetne rezonance, dok su slušali eksperte kako govore.
V nedávném experimentu se skupině dospělých skenovaly mozky na magnetické rezonanci, zatímco naslouchali řeči expertů.
Samo jedan delić konteksta -- društva u kojima su naši mozgovi evoluirali imala su oko 300 priozvoda i usluga.
Abych to zasadil do kontextu – společnosti, ve kterých se vyvíjel náš mozek, měly okolo 300 produktů a služeb.
Da bismo uradili takav projekat, očigledno je da su nam neophodni mozgovi.
Pochopitelně, že k tomu potřebujeme materiál v podobě mozků.
kako bismo bili srećniji. Pravi problem je što naši mozgovi rade suprotnim redosledom.
abychom byli šťastnější. Ale skutečný problém je, že náš mozek pracuje v opačném pořadí. Pokud můžete zvýšit něčí úroveň pozitivity v současnosti,
Ako možemo da pronađemo način da budemo pozitivni u sadašnjosti onda naši mozgovi rade još uspešnije jer smo sposobni da radimo napornije, brže i pametnije.
pak bude náš mozek pracovat dokonce více úspěšněji, jak budeme schopni pracovat pilněji, rychleji a chytřeji.
Treba da smo sposobni da izmenimo ovu jednačinu kako bismo otpočeli da uviđamo koliko su zapravo naši mozgovi sposobni.
Co potřebujeme být schopni udělat, je převrátit tento vzorec, abychom mohli vidět, čeho je náš mozek ve skutečnosti schopen.
Dakle, ovo su sistemi koji su stvoreni od više međusobno povezanih ili interaktivnih delova: najezde ptica ili riba, kolonije mrava, ekosistemi, mozgovi, finansijska tržišta.
Takže to jsou systémy, které jsou tvořeny mnoha spojenými a interagujícími díly: hejna ptáků nebo ryb, mravenčí kolonie, ekosystémy, mozky, finanční trhy.
Iako njihovi mozgovi nastavljaju da proizvode oluje i kodove za pokrete, oni ne mogu da pređu barijeru koju je napravila povreda u kičmenoj moždini.
Přestože jejich mozky i nadále produkují tyto bouře představující pohyby, tyto nemohou překročit bariéru vytvořenou přerušením páteře.
Kada sam počela da se zanimam za ova pitanja pre desetak godina, naučnici su mislili da znaju kakvog su sastava različiti mozgovi.
Když jsem se o tyto otázky asi před 10 lety začala zajímat, vědci se domnívali, že ví, z čeho jsou různé mozky utvořeny.
Iako je, u osnovi, bilo malo dokaza mnogi naučnici su mislili da su mozgovi sisara, uključujući i ljudski mozak, potpuno isto načinjeni, sa brojem neurona koji je oduvek bio proporcionalan veličini mozga.
I když pro to měli velmi málo důkazů, mnozí vědci se domnívali, že všechny savčí mozky včetně lidského mozku, byly utvořeny stejným způsobem, s počtem neuronů, který byl vždy úměrný velikosti mozku.
Tako da je ovo prvi pokazatelj da scenario tipa: "Svi mozgovi su isto načinjeni", nije baš prihvatljiv.
Takže toto je první náznak, že scénář "všechny mozky jsou vytvořeny stejným způsobem" není zcela správný.
Gorile mogu biti dva ili tri puta veće nego što smo mi, tako da bi njihovi mozgovi trebalo isto tako da budu veći od naših, ali u stvari je obrnuto.
Gorily mohou být dvakrát až třikrát větší než my, takže i jejich mozky by měly být větší, než naše. Ale je to přesně naopak.
Možda je problem bio u osnovnoj pretpostavci da su svi mozgovi istog sastava.
Možná, že problém je v základním předpokladu, že všechny mozky jsou vytvořeny stejně.
Tako da smo mi koristili tu metodu da izbrojimo neurone različitih vrsta, i ispostavlja se da nisu svi mozgovi istog sastava.
Použili jsme tuto metodu ke spočítání neuronů v tuctech různých živočišných druhů a ukazuje se, že všechny mozky nejsou vytvořeny stejným způsobem.
Sigurno smo inteligentniji od pacova, ali naši mozgovi imaju istu osnovnu strukturu, istu vrstu ćelija, iste hemikalije koje idu kroz njih, i iste parazite.
Jsme jistě inteligentnější než pouhá krysa ale naše mozky mají stejnou základní strukturu, stejné typy buněk, proudí jimi stejné chemikálie a stejní paraziti.
Mislim da je ovo krajnji dokaz, ako je ikad bio potreban, da su svačiji mozgovi predodređeni da budu makar malo matematički.
Podle mě je to nezvratný důkaz, jak kdyby vůbec byl potřeba, že naše mozky jsou naprogramovány na aspoň malou trošku matematiky.
Zapravo bih ti dao još par minuta, jer ima još nekoliko tačaka koje želimo da obrazložimo i, očigledno su nam potrebni umreženi mozgovi da bismo shvatili kuda ovo vodi.
Já bych vám rád dal ještě pár minut, protože některé věci bychom měli rozvinout a určitě musíme dát hlavy dohromady, abychom vymysleli, kam spějeme.
Ono što želim reći je da nijedna Tjuringova mašina, nijedan kompjuter ne može da predvidi šta će umreženi mozgovi da urade.
Mysím tedy říci, že žádný Turingův stroj, žádný počítač nedokáže předpovědět, co udělá mozková síť.
Umesto toga, naši mozgovi prosto uzimaju uzorke malenog dela sveta.
Naše mozky naopak zobrazují jenom kousek reality.
Pre nekoliko godina, osnovali smo firmu pod nazivom "Mozgovi iz dvorišta" i napravili smo neuronaučnu opremu iz kućne radinosti i doneo sam nešto od toga večeras da vam demonstriram.
Před pár lety jsme založili firmu nazvanou Backyard Brains a vyrábíme neurovědecké vybavení pro kutily, které tu mám s sebou, a chci vám i něco předvést.
Stoga naši mozgovi prebacuju svakodnevne stvari u navike, da bismo mogli da oslobodimo prostor za učenje novih stvari.
Naše mozky si tyto úkony převedou na zvyky, aby se uvolnilo místo na nové věci.
Stoga postoji dobar razlog zbog čega se naši mozgovi navikavaju na stvari.
Takže je dobrý důvod proč si naše mozky zvykají.
Ja to smatram smešnim jer je pripisivanje ljudskih misli i osećanja drugim vrstama najbolja prva pretpostavka o tome šta rade i kako se osećaju jer su njihovi mozgovi u suštini isti kao naši.
Ale to je hloupost. Právě takhle si lze naopak udělat aspoň přibližný obrázek, co zvířata dělají a cítí. Naše mozky jsou v zásadě podobné.
Sad, pretpostavljao sam da su mozgovi otezala zapravo drugačiji od mozgova drugih ljudi.
Měl jsem takovou hypotézu, že se mozek prokrastinujících nějak liší od mozků ostatních lidí.
(Aplauz) Tokom 18 minuta, 1 200 ljudi, od kojih se mnogi nikada nisu upoznali, shvatiće da njihovi mozgovi počinju da se sinhronizuju sa Hejlinim, ali i međusobno.
(Potlesk) Během 18 minut 1 200 lidí, z nichž se mnozí nikdy předtím nepotkali, začne zjišťovat, že se jejich mozky synchronizují s mozkem Haley a se všemi ostatními.
A odgovor bi mogao da bude da su mozgovi veoma altruističnih ljudi u osnovi različiti.
A odpověď může být, že jejich mozky jsou jiné v zásadních způsobech.
A odgovor bi mogao da bude da mozgovi ovih izuzetnih altruista imaju neke naročite karakteristike.
Odpověď možná je, že mozky těchto lidí mají zvláštní charakteristiky.
Naučilo me je da primećujem ribe koje plivaju unazad, a koje tvore naši mozgovi.
Naučilo mě to postřehnout pozpátku plující ryby, vytvořené v naší mysli.
Znali smo kako mozgovi vide, kontrolišu telo, kako čuju i kakva im je percepcija.
Věděli jsme, jak mozky vidí, jak ovládají tělo a jak slyší a cítí.
Pokazaću vam kako brzo naši mozgovi mogu da redefinišu normalno, čak i kod najprostije stvari koje mozak radi, a to je boja.
Rád bych vám ukázal, jak rychle náš mozek dokáže předefinovat normálnost, a to i u nejjednodušší věci, kterou mozek dělá, což je barva.
Njihovi mozgovi su u proseku bili veći od vašeg i mog danas.
Jejich mozek byl ostatně větší, než váš nebo můj dnes v této místnosti.
Kao evolutivni biolog rekao bih ovo: naši mozgovi su evoluirali da bi nam pomogli u preživljavanju u okviru reda veličina razmera i brzina u kojima naša tela funkcionišu.
Jako evoluční biolog bych řekl toto: náš mozek se vyvinul tak, aby nám pomáhal přežít v řádech rozměrů a rychlostí, v nichž naše těla fungují.
Da jesu, naši mozgovi bi bili mnogo bolji u razumevanju Ajnštajna.
Kdyby museli, náš mozek by daleko líp chápal Einsteina.
Ili su naši mozgovi toliko sposobni proširenju i prilagođavanju da možemo da istreniramo sami sebe da promenimo tok sopstvene evolucije?
A nebo jsou naše mozky tak všestranné a rozšiřitelné, že se můžeme naučit vymanit se ze sevření našeho vývoje?
0.6245219707489s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tyhle sráči mají chutě zaostalý stejně jako mozky. 