Potom umre Josif, a beše mu sto i deset godina; i pomazavši ga mirisima metnuše ga u kovčeg u Misiru.
I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.
I načiniše dve kopče zlatne i dve grivne zlatne, i metnuše te dve grivne na dva kraja naprsniku,
Udělali také dva haklíky zlaté, a dva kroužky zlaté, a připjali ty dva kroužky na dvou krajích náprsníku.
I načiniše još dve grivne zlatne, koje metnuše na dve poramenice na oplećku ozdo napred gde se sastavlja, više pojasa na oplećku.
Udělali ještě dva jiné kroužky zlaté, kteréž dali na dvě strany náramenníka zespod po předu, proti spojení jeho, kteréž jest nad přepásaním náramenníka.
I načiniše zvonca od čistog zlata, i metnuše zvonca medju šipke, po skutu od plašta unaokolo izmedju šipaka.
Nadělali i zvonečků z zlata čistého, a zzavěšovali zvonečky ty mezi jablky zrnatými u podolku pláště vůkol, u prostřed mezi jablky zrnatými;
I dovede ovna za žrtvu paljenicu, i Aron i sinovi njegovi metnuše ruke svoje na glavu ovnu;
Potom přivedl skopce oběti zápalné, a položil Aron i synové jeho ruce své na hlavu toho skopce.
A sinovi Aronovi, Nadav i Avijud, uzevši svaki svoju kadionicu metnuše oganj u njih i na oganj metnuše kad, i prinesoše pred Gospodom oganj tudj, a to im ne beše zapovedio.
Synové pak Aronovi Nádab a Abiu, vzavše jeden každý kadidlnici svou, dali do nich oheň a položili na něj kadidlo, a obětovali před Hospodinem oheň cizí, čehož jim byl nepřikázal.
I metnuše ga u zatvor dokle im se kaže šta će činiti s njim po reči Gospodnjoj.
A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
I metnuše ga pod stražu, jer ne beše kazano šta će se činiti s njim.
I dali jej do vězení; nebo ještě nebylo jim oznámeno, co by s ním mělo činěno býti.
I uzeše svaki svoju kadionicu, i metnuvši u njih ognja metnuše u njih kada, i stadoše na vrata šatora od sastanka s Mojsijem i Aronom.
Tedy vzal jeden každý kadidlnici svou, a nabravše do nich uhlí, vložili na ně i kadidla, a stáli u dveří stánku úmluvy, i Mojžíši Aron.
A grad spališe ognjem i šta beše u njemu; samo srebro i zlato i posudje od bronze i od gvoždja metnuše u riznicu doma Gospodnjeg.
Město pak spálili ohněm, i všecko, což v něm bylo, stříbro však a zlato a nádoby měděné a železné složili na poklad v domě Hospodinově.
A sutradan kad ustaše Azoćani rano, a to Dagon ležaše ničice na zemlji pred kovčegom Gospodnjim; i oni uzeše Dagona i metnuše ga opet na njegovo mesto.
A když Azotští na zejtří ráno vstali, aj, Dágon povalený ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou. I vzali Dágona a postavili jej na místo jeho.
I metnuše kovčeg Gospodnji na kola, i mali kovčežić s mišima zlatnim i sa slikama svojih šuljeva.
A vstavili truhlu Hospodinovu na vůz, i škřiňku i myši zlaté, a podobizny zadků svých.
Tada brže uzeše svak svoju haljinu, i metnuše poda nj na najvišem basamaku, i zatrubiše u trubu i rekoše: Juj posta car.
Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu.
I sluge ga njegove metnuše na kola i odvezoše u Jerusalim, i pogreboše ga u grobu njegovom kod otaca njegovih u gradu Davidovom.
Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově.
Metnuše zamku nogama mojim, i stegoše dušu moju, iskopaše preda mnom jamu, i sami padoše u nju.
Vyvyšiž se nad nebesa, ó Bože, a nade všecku zemi sláva tvá.
Sačuvaj me od zamke, koju mi metnuše, od lukavstva onih, koji čine bezakonje.
Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.
Pade Vil, izvali se Nevo; likovi njihovi metnuše se na životinju i na stoku; šta nosite, teško je, i umoriće.
Klesl Bél, padl Nébo, modly jejich octnou se na hovadech a na dobytku. Tím zajisté, což vy nosíváte, budou náramně obtížena až do ustání.
Jer sinovi Judini učiniše šta je zlo preda mnom, govori Gospod, metnuše gadove svoje u dom koji se zove mojim imenom, da bi ga oskvrnili.
Činili zajisté synové Judovi, což zlého jest před očima mýma, dí Hospodin. Nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby poškvrnili jej.
A knezovi se razgneviše na Jeremiju, i izbiše ga, i metnuše ga u tamnicu u kući Jonatana pisara, jer od nje behu načinili tamnicu.
Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář.
I metnuše ga u krletku u verigama, i odvedoše ga caru vavilonskom, i metnuše ga u grad da mu se više ne čuje glas po gorama Izrailjevim.
I dali jej do klece v řetězích, a dopravili ho k králi Babylonskému, a uvedli jej do vězení nejtěžšího, aby nebyl slýchán hlas jeho více po horách Izraelských.
Tada zapovedi Valtasar, te obukoše Danila u skerlet, i metnuše mu zlatnu verižicu oko vrata, i proglasiše za nj da je treći gospodar u carstvu.
Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
Dovedoše magaricu i magare, i metnuše na njih haljine svoje, i posadiše Ga na njih.
Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej navrchu posadili.
I opletavši venac od trnja metnuše Mu na glavu, i dadoše Mu trsku u desnicu; i kleknuvši na kolena pred Njim rugahu Mu se govoreći: Zdravo, care judejski!
A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
I metnuše Mu više glave krivicu Njegovu napisanu: Ovo je Isus car judejski.
I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
I čuvši učenici njegovi dodjoše i uzeše telo njegovo, i metnuše ga u grob.
To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
I dovedoše magare k Isusu, i metnuše na nj haljine svoje; i usede na nj.
Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
Jer svi metnuše od suviška svog; a ona od sirotinje svoje metnu sve što imaše, svu hranu svoju.
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
A oni metnuše ruke svoje na Nj i uhvatiše Ga.
Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
I obukoše Mu skerletnu kabanicu, i opletavši venac od trnja metnuše na Nj.
I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
I izvrši se pismo koje govori: i metnuše Ga medju zločince.
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
A on im reče: Ne plašite se, Isusa tražite Nazarećanina raspetog; usta, nije ovde, evo mesto gde Ga metnuše.
Kterýžto řekl jim: Nebojte se. Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného. Vstalť jest, neníť ho tuto; aj, místo, kdež jej byli položili.
Jer svi ovi metnuše u prilog Bogu od suviška svog, a ona od sirotinje svoje metnu svu hranu svoju što imaše.
Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Jer vam kažem da još i ovo treba na meni da se izvrši što stoji u pismu: I medju zločince metnuše Ga. Jer šta je pisano za mene, svršuje se.
Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
I kad Ga povedoše, uhvatiše nekog Simona Kirinca koji idjaše iz polja, i metnuše na njega krst da nosi za Isusom.
A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
I vojnici spletavši venac od trnja metnuše Mu na glavu, i obukoše Mu skerletnu haljinu,
A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej.
Onde, dakle, petka radi jevrejskog, jer beše blizu grob, metnuše Isusa.
Protož tu pro den připravování Židovský, že blízko byl hrob, položili Ježíše.
Onda otrča, i dodje k Simonu Petru i k drugom učeniku koga ljubljaše Isus, i reče im: Uzeše Gospoda iz groba; i ne znamo gde Ga metnuše.
I běžela odtud a přišla k Šimonovi Petrovi a k jinému učedlníku, jehož miloval Ježíš, a řekla jim: Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kde jsou jej položili.
I rekoše joj oni: Ženo! Što plačeš? Reče im: Uzeše Gospoda mog, i ne znam gde Ga metnuše.
Kteřížto řekli jí: Ženo, co pláčeš? I dí jim: Vzali Pána mého, a nevím, kde ho položili.
I digoše na njih ruke, i metnuše ih u zatvor do ujutru: jer već beše veče.
I vztáhli na ně ruce a vsadili je do žaláře až do jitra, neb již byl večer.
I digoše ruke svoje na apostole, i metnuše ih u opšti zatvor.
I zjímali apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
Ove postaviše pred apostole i oni pomolivši se Bogu metnuše ruke na njih.
Ty postavili před obličejem apoštolů, kteřížto pomodlivše se, vzkládali na ně ruce.
I prenesoše ih u Sihem, i metnuše u grob koji kupi Avraam za novce od sinova Emorovih u Sihemu.
I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova.
I izvedavši ga iz grada stadoše ga zasipati kamenjem, i svedoci haljine svoje metnuše kod nogu mladića po imenu Savla.
A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul.
Tada apostoli metnuše ruke na njih, i oni primiše Duha Svetog.
Tedy vzkládali na ně ruce, a oni přijali Ducha svatého.
I dogodi se u te dane da se ona razbole i umre; onda je okupaše i metnuše u gornju sobu.
I stalo se v těch dnech, že roznemohši se, umřela. Kteroužto umyvše, položili na síň vrchní.
Tada postivši i pomolivši se Bogu metnuše ruke na njih, i otpustiše ih.
Tedy postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce na ně ruce, propustili je.
I kad svršiše sve što je pisano za Njega, skinuše Ga s drveta i metnuše u grob.
A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa s dřeva, do hrobu jest položen.
Jer David posluživši rodu svom po volji Božjoj umre, i metnuše ga kod otaca njegovih, i vide truljenje.
David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
A kad htede da se navrši sedam dana, videvši ga u crkvi oni Jevreji što behu iz Azije, pobuniše sav narod, i metnuše ruke na nj.
A když se vyplniti mělo dní sedm, Židé někteří z Azie, uzřevše jej v chrámě, zbouřili všecken lid a vztáhli naň ruce,
Padoše dvadeset i četiri starešine pred Onim što sedjaše na prestolu, i pokloniše se Onome što živi va vek veka, i metnuše krune svoje pred prestolom govoreći:
Padlo těch čtyřmecítma starců před obličejem sedícího na trůnu, a klanělo se živému na věky věků, a metali koruny své před trůnem, řkouce:
0.85506987571716s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě. 