Načini sebi kovčeg od drveta gofera, i načini pregratke u kovčegu; i zatopi ga smolom iznutra i spolja.
Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím.
Pusti dosta svetlosti u kovčeg; i krov mu svedi ozgo od lakta; i udari vrata kovčegu sa strane; i načini ga na tri boja: donji, drugi i treći.
Okno uděláš v korábu, a svrchkem na loket vysokým zavřeš jej; dvéře také korábu v boku jeho postavíš, a pokoje spodní, druhé i třetí zděláš v něm.
Ali ću s tobom učiniti zavet svoj: i ući ćeš u kovčeg ti i sinovi tvoji i žena tvoja i žene sinova tvojih s tobom.
S tebou však učiním smlouvu svou; a vejdeš do korábu, ty i synové tvoji, žena tvá i ženy synů tvých s tebou.
I udje Noje u kovčeg i sinovi njegovi i žena njegova i žene sinova njegovih s njim radi potopa.
A protož přišel Noé a synové jeho, i žena jeho, i ženy synů jeho s ním k korábu, pro vody potopy.
Udje k Noju u kovčeg po dvoje, muško i žensko, kao što beše Bog zapovedio Noju.
Po dvém vešli k Noé do korábu, samec a samice, tak jakž byl rozkázal Bůh Noé.
Taj dan udje u kovčeg Noje i Sim i Ham i Jafet, sinovi Nojevi, i žena Nojeva i tri žene sinova njegovih s njima;
Toho dne všel Noé, Sem a Cham i Jáfet, synové Noé, žena Noé, a tři ženy synů jeho s ním do korábu.
Dodje k Noju u kovčeg po dvoje od svakog tela, u kome ima živa duša,
Vešli k Noé do korábu, po dvém ze všelikého těla, v němž byl duch života.
I navali voda, i usta jako po zemlji, i kovčeg stade ploviti vodom.
Nebo zmohly se vody a rozmnoženy jsou velmi nad zemí, i zplýval koráb na vodách.
Te se ustavi kovčeg sedmog meseca dana sedamnaestog na planini Araratu.
Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat.
A golubica ne našavši gde bi stala nogom svojom vrati se k njemu u kovčeg, jer još beše voda po svoj zemlji; i Noje pruživši ruku uhvati je i uze k sebi u kovčeg.
Kterážto když nenašla, kde by odpočinula noha její, navrátila se k němu do korábu; nebo vody byly po vší zemi. On pak vztáhna ruku svou, vzal ji, a vnesl k sobě do korábu.
Potom umre Josif, a beše mu sto i deset godina; i pomazavši ga mirisima metnuše ga u kovčeg u Misiru.
I umřel Jozef, když byl ve stu a v desíti letech; a pomazán jsa vonnými věcmi, vložen jest do truhly v Egyptě.
Neka načine kovčeg od drveta sitima, u dužinu od dva lakta i po, a u širinu od podrug lakta, i u visinu od podrug lakta.
Udělají také truhlu z dříví setim. Půl třetího lokte bude dlouhost její, půl druhého lokte širokost její, půl druhého také lokte vysokost její.
I metnućeš zaklopac ozgo na kovčeg, a u kovčeg ćeš metnuti svedočanstvo koje ću ti dati.
Dáš pak slitovnici svrchu na truhlu, a do truhly vložíš svědectví, kteréž dám tobě.
I provuče poluge kroz biočuge s obe strane kovčegu, da se može nositi kovčeg.
A uvlékl sochory do kruhů po stranách truhly; aby na nich nošena byla truhla.
I uzevši svedočanstvo metnu ga u kovčeg, i provuče poluge na kovčegu, i metnu zaklopac ozgo na kovčeg.
A vzav svědectví, vložil je do truhly, uvlékl také sochory k truhle a dal slitovnici svrchu na truhlu.
I unese kovčeg u šator, i obesi zaves, te zakloni kovčeg sa svedočanstvom, kao što beše zapovedio Gospod Mojsiju.
I vnesl truhlu do příbytku a zavěsil oponu zastření, a zastřel truhlu svědectví, jakož byl přikázal Hospodin Mojžíšovi.
I tako podjoše od gore Gospodnje, i idjahu tri dana, i kovčeg zaveta Gospodnjeg idjaše pred njima tri dana tražeći mesto gde bi počinuli.
A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je,) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
U to vreme reče mi Gospod: Isteši dve poče od kamena kao što behu prve, i izidji k meni na goru, i načini kovčeg od drveta.
Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.
I napisaću na tim pločama reči koje su bile na prvim pločama što si ih razbio, pa ćeš ih metnuti u kovčeg.
I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.
Tako načinih kovčeg od drveta sitima, i istesah dve ploče od kamena, kao što behu prve, i izidjoh na goru s dvema pločama u rukama.
Tedy udělal jsem truhlu z dříví setim, a vyhladiv dvě dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvě dsky v rukou svých.
Zapovedi Mojsije Levitima, koji nošahu kovčeg zaveta Gospodnjeg, govoreći:
Že přikázal Levítům, kteříž nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, řka:
A i usred Jordana postavi Isus dvanaest kamenova na mestu gde stajahu nogama svojim sveštenici noseći kovčeg zavetni, i onde ostaše do danas.
Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenů u prostřed Jordánu na místě, kdež stály nohy kněží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.
Zapovedi sveštenicima koji nose kovčeg od svedočanstva neka izadju iz Jordana.
Přikaž kněžím, kteříž nesou truhlu svědectví, ať vystoupí z Jordánu.
I narod posla u Silom da donesu odande kovčeg zaveta Gospoda nad vojskama, koji sedi na heruvimima; a behu onde kod kovčega zaveta Gospodnjeg dva sina Ilijeva, Ofnije i Fines.
Poslal tedy lid do Sílo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zástupů, sedícího na cherubínech. Byli také tam dva synové Elí s truhlou smlouvy Boží, Ofni a Fínes.
I uzevši Filisteji kovčeg Božji unesoše ga u dom Dagonov, i namestiše ga do Dagona.
Vzali tedy Filistinští truhlu Boží, a vnesli ji do domu modly Dágon, a postavili ji vedlé Dágona.
I beše kovčeg Gospodnji u zemlji filistejskoj sedam meseci.
Byla pak truhla Hospodinova v krajině Filistinské za sedm měsíců.
I poslaše poslanike k stanovnicima kirijat-jarimskim govoreći: Donesoše natrag Filisteji kovčeg Gospodnji, hodite, odnesite ga k sebi.
I poslali posly k obyvatelům Kariatjeharim, řkouce: Vrátili zase Filistinští truhlu Hospodinovu; přiďte, vezměte ji k sobě.
Tada dodjoše ljudi iz Kirijat-Jarima: i uzeše kovčeg Gospodnji, i odnesoše ga u kuću Avinadavovu na brdu, a Eleazara, sina njegovog, posvetiše da čuva kovčeg Gospodnji.
Tedy přišli muži Kariatjeharim a vzali odtud truhlu Hospodinovu, a vnesli ji do domu Abinadabova na pahrbek, a Eleazara syna jeho posvětili, aby ostříhal truhly Hospodinovy.
I reče Saul Ahiji: Donesi kovčeg Božji; jer kovčeg Božji beše tada kod sinova Izrailjevih.
I řekl Saul Achiášovi: Postav sem truhlu Boží. (Truhla pak Boží toho času byla s syny Izraelskými.)
A kad dodjoše do gumna Nahonovog, Uza se maši za kovčeg Božji i prihvati ga, jer volovi potegoše na stranu.
A když přišli k humnu Náchonovu, vztáhl ruku svou Uza k truhle Boží a pozdržel jí, nebo uchýlili se volové.
I uplaši se David od Gospoda u onaj dan, i reče: Kako će doći k meni kovčeg Gospodnji?
A boje se David Hospodina v ten den, řekl: Kterakž má vjíti ke mně truhla Hospodinova?
I kad oni koji nošahu kovčeg Gospodnji postupiše šest koraka, prinese na žrtvu vola i debela ovna.
A když poodešli ti, kteříž nesli truhlu Hospodinovu, na šest kroků, obětoval voly a tučný dobytek.
Reče car Natanu proroku: Vidi, ja stojim u kući od kedrova drveta, a kovčeg Božji stoji pod zavesima.
Řekl král Nátanovi proroku: Pohleď medle, já bydlím v domě cedrovém, truhla pak Boží přebývá mezi kortýnami.
I tako Sadok i Avijatar odnesoše kovčeg Božji natrag u Jerusalim, i ostaše onde.
A tak donesl zase Sádoch a Abiatar truhlu Boží do Jeruzaléma, a zůstali tam.
I svetinju nad svetinjama uredi unutra u domu, da se onde namesti kovčeg zaveta Gospodnjeg.
Svatyni pak svatých v domě vnitř připravil, aby tam postavena byla truhla smlouvy Hospodinovy.
Jer heruvimima behu raširena krila nad mestom gde će stajati kovčeg, i zaklanjahu heruvimi kovčeg i poluge njegove odozgo.
Nebo cherubínové měli roztažená křídla nad místem truhly, a přikrývali cherubínové truhlu i sochory její svrchu.
I tako David sabra sav narod Izrailjev od Sihora misirskog dori do Emata, da donesu kovčeg Božiji iz Kirijat-Jarima.
Protož shromáždil David všecken lid Izraelský od Nílu Egyptského, až kudy se vchází do Emat, aby přivezli truhlu Hospodinovu z Kariatjeharim.
I povezoše kovčeg Božiji na novim kolima iz kuće Avinadavove; a Uza i Ahijo upravljahu kolima.
I vstavili truhlu Boží na nový vůz, vzavše ji z domu Abinadabova, Uza pak a Achio spravovali vůz.
A kad dodjoše do gumna Hidonovog, Uza se maši rukom da prihvati kovčeg jer volovi potegoše na stranu.
A když přišli až k humnu Kídon, vztáhl Uza ruku svou, aby pozdržel truhly; nebo uchýlili se volové.
I uplaši se David od Boga u onaj dan, i reče: Kako ću doneti k sebi kovčeg Božji?
A boje se David Boha v ten den, řekl: Kterakž mám k sobě přivezti truhlu Boží?
I reče im: Vi ste poglavari porodica otačkih medju Levitima osveštajte sebe i braću svoju da donesete kovčeg Gospoda Boga Izrailjevog na mesto koje sam mu spremio.
A řekl jim: Vy jste přední z otcovských čeledí mezi Levíty, posvěťte sebe i bratří svých, abyste vnesli truhlu Hospodina Boha Izraelského tu, kdež jsem jí připravil.
A Henanija poglavar medju Levitima koji nošahu kovčeg uredjivaše kako će se nositi, jer beše vešt.
Chenaniáš pak, přední z Levítů nesoucích truhlu, spravoval, jak by nésti měli; nebo byl umělý.
I kad donesoše kovčeg Božji, namestiše ga usred šatora, koji mu razape David; i prinesoše žrtve paljenice i žrtve zahvalne pred Bogom.
A když přinesli truhlu Boží a postavili ji u prostřed stánku, kterýž jí byl rozbil David, tedy obětovali oběti zápalné a oběti pokojné před Bohem.
I unesoše sveštenici kovčeg zaveta Gospodnjeg na mesto njegovo, u unutrašnji dom, u svetinju nad svetinjama, pod krila heruvimima.
A tak vnesli kněží truhlu smlouvy Hospodinovy na místo její, do vnitřního domu, do svatyně svatých, pod křídla cherubínů.
I namestih ovde kovčeg, u kome je zavet Gospodnji što je učinio sinovima Izrailjevim.
A postavil jsem tam truhlu, v níž jest smlouva Hospodinova, kterouž učinil s syny Izraelskými.
I tako, stani, Gospode Bože, na počivalištu svom, Ti i kovčeg sile Tvoje; sveštenici Tvoji, Gospode Bože, neka se obuku u spasenje, i sveci Tvoji neka se raduju dobru.
Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých věcech.
Jer kao što pred potopom jedjahu i pijahu, ženjahu se i udavahu do onog dana kad Noje udje u kovčeg,
Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu,
Jedjahu, pijahu, ženjahu se, udavahu se do onog dana kad Noje udje u kovčeg, i dodje potop i pogubi sve.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
Koja imaše zlatnu kadionicu, i kovčeg zaveta okovan svuda zlatom, u kome beše zlatan sud s manom, i palica Aronova, koja se beše omladila, i ploče zaveta.
Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
Koji nekad ne hteše da slušaju kad ih očekivaše Božije trpljenje u vreme Nojevo, kad se gradjaše kovčeg, u kome malo, to jeste osam duša, ostade od vode.
Někdy nepovolným, když ono jednou očekávala Boží snášelivost za dnů Noé, když dělán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vodě.
0.24861288070679s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Učiň sobě koráb z dříví gofer; příhrady zděláš v tom korábu, a oklejuješ jej vnitř i zevnitř klím. 