Ovo su kosti koje su ostale nakon što im je oduzeto svo meso.
Tohle jsou kosti, které tu zbyly, když bylo sebráno nejlepší maso.
I zakle Josif sinove Izrailjeve i reče: Zaista će vas pohoditi Bog; a vi onda odnesite kosti moje odavde.
Protož přísahou zavázal Jozef syny Izraelovy, řka: Když navštíví vás Bůh, vynestež kosti mé odsud.
U istoj kući da se jede, da ne iznesete mesa od nje iz kuće, i kosti da joj ne prelomite.
V témž domě jísti jej budeš, nevyneseš z domu ven masa jeho; a kostí v něm nezlámete.
I Mojsije uze kosti Josifove sa sobom; jer beše zakleo sinove Izrailjeve rekavši: Zaista će vas pohoditi Bog, a tada iznesite kosti moje odavde sa sobom.
Vzal také Mojžíš kosti Jozefovy s sebou; nebo byl přísahou zavázal syny Izraelské, řka: Jistotně navštíví vás Bůh, protož vyneste odsud kosti mé s sebou.
Neka ne ostavljaju od nje ništa do jutra i kosti da joj ne prelome, po svemu zakonu za pashu neka je slave.
Nezanechajíť ho nic až do jitra, a kosti v něm nezlámí; vedlé všelikého ustanovení Fáze budou je slaviti.
I ko se god dotakne u polju posečenog mačem ili umrlog ili kosti čovečije ili groba, nečist da je sedam dana.
Tak kdož by se koli dotkl na poli buď mečem zabitého, aneb mrtvého, buďto kosti člověka, aneb hrobu, nečistý bude za sedm dní.
Bog ga je izveo iz Misira, i On mu je kao snaga jednorogova; poješće narode koji su mu neprijatelji, i kosti će njegove potrti, i strelama svojim postreljati ih.
Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí.
I uzeše kosti njihove i pogreboše ih pod drvetom u Javisu, i postiše sedam dana.
A vzavše kosti jejich, pochovali je pod stromem v Jábes, a postili se sedm dní.
I načini car velik presto od slonove kosti, i obloži ga čistim zlatom.
Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
A pošto ga pogrebe, reče sinovima svojim govoreći: Kad umrem, pogrebite me u grobu gde je pogreben čovek Božji, pokraj kostiju njegovih metnite kosti moje.
A pochovav ho, mluvil k synům svým, řka: Když já umru, pochovejte mne v témž hrobě, v němž muž Boží jest pochován, vedlé kostí jeho položte kosti mé.
A ostala dela Ahavova i sve što je učinio, i za kuću od slonove kosti koju je sagradio, i za sve gradove što je sagradio, nije li to zapisano u dnevniku careva Izrailjevih?
Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
I pokla sve sveštenike visina, koji behu onuda, na oltarima, i sažeže kosti ljudske na njima; potom se vrati u Jerusalim.
Zbil také všecky kněží výsostí, kteříž tu byli, na oltářích, a pálil kosti lidské na nich. Potom navrátil se do Jeruzaléma.
Podigoše se svi junaci i uzeše telo Saulovo i telesa sinova njegovih, i donesoše ih u Javis, i pogreboše kosti njihove pod hrastom u Javisu, i postiše sedam dana.
Zdvihli se všickni muži silní a vzali tělo Saulovo, a těla synů jeho, a přinesli je doJábes. A pochovavše kosti jejich pod jedním dubem v Jábes, postili se sedm dní.
A kosti svešteničke sažeže na oltarima njihovim; i očisti Judeju i Jerusalim;
Kosti pak kněží popálil na oltářích jejich, a vyčistil Judu a Jeruzalém,
Strah poduze me i drhat, od kog ustreptaše sve kosti moje,
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Te duša moja voli biti udavljena, voli smrt nego kosti moje.
Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život.
Za kožu moju kao za meso moje prionuše kosti moje; jedva osta koža oko zuba mojih.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
Kosti će njegove biti pune greha mladosti njegove, i oni će ležati s njim u prahu.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
I kara ga bolovima na postelji njegovoj, i sve kosti njegove teškom bolešću.
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
Nestaje tela njegovog na očigled, i izmalaju se kosti njegove, koje se pre nisu videle,
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
Kosti su mu kao cevi bronzane, zglavci kao poluge gvozdene.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Smiluj se na me, Gospode, jer sam iznemogao; isceli me, jer su kosti moje ustreptale,
Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.
Mogao bih izbrojati sve kosti svoje. Oni gledaju, i od mene načiniše stvar za gledanje.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
Čuva Gospod sve kosti njegove, ni jedna se od njih neće slomiti.
Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Koji mi pakoste, prebijajući kosti moje, rugaju mi se govoreći mi svaki dan: Gde ti je Bog?
Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
Daj mi da slušam radost i veselje, da se prenu kosti koje si potro.
Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
Jer prodjoše kao dim dani moji, kosti moje kao topionica ogoreše.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Kao kad ko seče i teše, tako se razleteše kosti naše do čeljusti paklenih.
Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.
Mišljah za jutra da će kao lav potrti sve kosti moje; od jutra do večera učinićeš mi kraj.
Předkládal jsem sobě v jitře, že jako lev tak potře všecky kosti mé, dnes dříve než noc přijde, že mi učiníš konec.
Videćete i obradovaće se srce vaše i kosti će se vaše pomladiti kao trava, i znaće se ruka Gospodnja na slugama Njegovim i gnev na neprijateljima Njegovim.
Uzříte zajisté, a radovati se bude srdce vaše, a kosti vaše jako bylinka zkvetnou. I seznána bude ruka Hospodinova při služebnících jeho, a prchlivost proti nepřátelům jeho.
Izrailj je stado razagnano, lavovi ga rasplašiše; najpre ga jede car asirski, a posle mu kosti izlomi Navuhodonosor, car vavilonski.
Hovádko zahnané jest Izrael, kteréž lvové splašili. Nejprvé zžíral je král Assyrský, tento pak poslednější, Nabuchodonozor král Babylonský, kosti jeho potřel.
S visine pusti oganj u kosti moje, koji ih osvoji; razape mrežu nogama mojim, obori me nauznako, pustoši me, te po vas dan tužim.
Seslal s výsosti oheň do kostí mých, kterýž opanoval je; roztáhl sít nohám mým, obrátil mne zpět, obrátil mne v pustinu, celý den neduživá jsem.
Učini, te mi ostare telo i koža, potre kosti moje.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
A sada im je lice crnje od uglja, ne poznaju se na ulicama; koža im se prilepila za kosti, osušila se kao drvo.
Ale již vzezření jejich temnější jest než černost, nemohou poznáni býti na ulicích; přischla kůže jejich k kostem jejich, prahne, jest jako dřevo.
Nanesi drva, i raspali oganj, neka se straši meso, začini korenjem, i kosti neka izgore.
Přikládaje dříví, rozněcuje oheň, v nic obraceje maso, a kořeně kořením, tak že i kosti spáleny budou.
Od hrastova vasanskih gradiše ti vesla, sedišta ti gradiše od slonove kosti i od šimšira s ostrva kitejskih.
Z dubů Bázanských dělávali vesla tvá, a lavičky tvé dělávali z kostí slonových, a z pušpanu z ostrovů Citejských.
Sinovi Dedanovi behu trgovci tvoji, mnogih ostrva trgovina beše u tvojim rukama; kosti slonove i drvo evenovo donošahu ti u promenu.
Synové Dedanovi kupci tvoji, a ostrovové mnozí překupníci byli koupí tvých, tobě k ruce; rohy, kosti slonové i dříví hebénové směňovali za mzdu tvou.
Ruka Gospodnja dodje nada me, i Gospod me izvede u duhu, i postavi me usred polja, koje beše puno kosti.
Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
Tada mi reče: Prorokuj za te kosti, i kaži im: Suhe kosti, čujte reč Gospodnju.
V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
Tada stadoh prorokovati, kako mi se zapovedi; a kad prorokovah, nasta glas, i gle potres, i kosti se pribirahu svaka ka svojoj kosti.
Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
Tada mi reče: Sine čovečji, ove su kosti sav dom Izrailjev; gle, govore: Posahnuše kosti naše i prodje nadanje naše, propadosmo.
I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
Ovako veli Gospod: Za tri zla i za četiri što učini Moav, neću mu oprostiti, jer sažeže kosti cara edomskog u kreč.
Takto praví Hospodin: Pro troji nešlechetnost Moábovu, ovšem pro čtveru neodpustím jemu, proto že spálil kosti krále Idumejského na vápno.
Koji ležete na odrima od slonove kosti i pružate se na posteljama svojim, i jedete jaganjce iz stada i teoce ugojene;
Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
Koji mrzite na dobro, a ljubite zlo, sadirete kožu s njih i meso s kosti njihovih;
Nenávidí dobrého a milují zlé, sdírají s lidu kůži jejich, a maso jejich s kostí jejich.
I jedete meso naroda mog i sadirete kožu s njih i kosti im prebijate, i sasecate kao u lonac i kao meso u kotao.
A jedí maso lidu mého, a kůži jejich s nich svláčejí, i kosti jejich rozlamují, a rozdělují jako do hrnce, a jako maso do kotlíku.
Knezovi su mu u njemu lavovi koji riču; sudije su mu vuci večernji, koji ne glodju kosti do jutra.
Knížata jeho jsou u prostřed něho lvové řvoucí, soudcové jeho vlci večerní, nehryzou kostí až do rána.
Nije li na one koji sagrešiše, koji ostaviše kosti u pustinji?
Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
Verom se opominja Josif umirući izlaska sinova Izrailjevih, i zapoveda za kosti svoje.
Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.
1.2411558628082s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tohle jsou kosti, které tu zbyly, když bylo sebráno nejlepší maso. 