Nažalost, ekonomija se èesto smatra konfuznom i dosadnom.
Bohužel je často ekonomika prezentována matoucím a nudným způsobem.
Od svetskih 100 najuspešnijih ekonomija, prema godišnjem bruto domaæem proizvodu, 51 su korporacije, a od toga 47 su iz SAD.
V žebříčku top 100 ekonomik světa sestavené podle ročního HDP, je 51 korporací. A 47 z těchto 51 korporací má sídlo v USA.
Mislite li da vam je ekonomija sad sjebana?
Myslíte, že je vaše ekonomika teď v hajzlu?
I pošto se ekonomija F1 ne razlikuje puno od ekonomije F2, razmišljali smo, da ako veæ gubimo pare, mogli bi to da radimo za velikim kockarskim stolom, u formuli 1.
A tak jsme mysleli, že pokud budeme utrácet peníze, měli bychom to dělat u velkého ruletního stolu - ve Formuli 1.
Nisam se slagao sa predsednikom Reaganom oko mnogo toga, ali postoji znaèaj u pojmu ekonomija u malim dozama, i oseæam isti znaèaj u ideji diplomatije u malim dozama.
S prezidentem Reaganem jsem nesouhlasil ve spoustě věcí, ale ekonomická teorie skapávání měla jisté přednosti. A já myslím, že ještě větší přednosti má teorie skapávání v diplomacii.
Imam oseæaj da æe za nekoliko godina ljudi raditi što su uvek radili kad ekonomija potone.
Já mám pocit to během několika let lidí udělají copak kdy chybějící ekonomika
Ekonomija SAD-a je ogromna -- 14, 7 triliona dolara.
Americká ekonomika je velká – 14, 7 bilionů dolarů.
Mislim da bi bilo neizmerno korisno za razumevanje razvoja ekonomija.
Myslím si, že to bude velmi užitečné při studiu toho, jak ekonomiky rostou.
Sada zamislite da prebrojavate svaki različiti proizvod i uslugu u ponudi u nekoj od vodećih ekonomija, kao što su Tokio, London ili Njujork.
A teď si zkuste představit počítání všech různých zvláštních produktů a služeb, které jsou k dostání v hlavních ekonomikách jako jsou Tokio, Londýn či New York.
Toliko je složena ekonomija koju smo stvorili.
Takhle složitá je ekonomika, kterou jsme vytvořili.
Američka ekonomija je još uvek najveća u svetu.
Americká ekonomika je stále největší světovou ekonomikou.
A kako je postala najveća ekonomija?
Jak se tou největší světovou ekonomikou stala?
Ovaj proces pokušaja i greške objašnjava ovu ogromnu razliku, ovaj neverovatan uspeh zapadnjačkih ekonomija.
Metoda pokus-omyl však vysvětluje tento propastný rozdíl, tuto neuvěřitelnou výkonnost západních ekonomik.
Na ovome je zasnovana naša čitava ekonomija, posebno prikazana u levom uglu: štapovi za hokej.
To nám celá naše ekonomika namlouvá, speciálně je ilustrováno v tom levém rohu: hokejky.
Ove mreže i njihova matematička osnova, nisu kao biologija, gde vlada sublinearno skaliranje, ili ekonomija obima, pa dolazi do usporavanja tempa života sa rastom.
Jsou to tedy propojení a jejich matematická podoba, v opaku s biologií, která má sublineární rozsah, úspory z rozsahu, pomalejší průběh života s tím, čím větší jste.
Ekonomija obima podstiče ovo sigmoidalno ponašanje.
Úspory z rozsahu daly vzniknout této esovitě prohnuté křivce.
Zbog toga što u ovom trenutku, naša ekonomija funkcioniše kako je Pol Hoken rekao, "kradući budućnost, prodajući je u sadašnjosti i nazivajući je BDP-om".
Protože právě teď naše ekonomika vcelku operuje tak, jak řekl Paul Hawken: "tím, že krade budoucnost a prodává ji v přítomnosti a nazývají ji HDP."
Na primer, nedavno Kinematografsko društvo Amerike je obelodanilo da naša ekonomija gubi oko 58 milijardi dolara godišnje zbog piraterije.
Například nedávno Motion Picture Assosiation odhalila, že naše ekonomika kvůli porušování copyrightu ročně přichází o 58 miliard dolarů.
To je sve što tražim u odlukama ljudi uzimanje u obzir sve tri stvari tehnologija, psihologija, ekonomija.
Při jakémkoli rozhodování bych si opravdu přál vzít v úvahu tyto tři věci.
Zanimljivo je da Fon Mizes veruje da je ekonomija samo deo psihologije.
Zajímavé je, že von Mises považuje ekonomii za část psychologie.
Čitali ste o tome kako nova ekonomija menja uloge negovatelja i onih koji zarađuju pare.
Četli jste o tom, jak nová ekonomika pozměňuje role pečovatele a živitele rodiny.
To može da bude iznenađujuće jer mnogo ljudi misli: "Filozofija je daleko udaljena od realnosti, ekonomija, tako nam je rečeno, nas čini sebičnijima i svi znamo da je matematika za štrebere."
A to se může zdát překvapivé, protože spousta lidi si může myslet: "Filosofie je odtržená od reality; ekonomie prý z nás dělá sobce, a všichni víme že matematika je pro šprty."
Najviše posla se odvija van monetarne ekonomije koja se naziva društvena ekonomija ili jezgrovita ekonomija, koju ljudi stvaraju za sebe.
Většina práce se odehraje mimo peněžní ekonomiku, v tom, co se nazývá sociální ekonomika nebo veřejná ekonomika, to znamená, že to lidé dělají pro sebe.
Problem je to što, sve do sad, to je bila monetarna ekonomija koja je imala čitavu infrastrukturu i sve alate.
Problém je v tom, že až doteď měla peněžní ekonomika veškerou infrastrukturu a všechny nástroje.
Danas, Kina je druga najveća svetska ekonomija, industrijski pokretač i njeni stanovnici žive u sve većem blagostanju.
Dnes je to druhá největší ekonomika světa, tahoun průmyslu, a lidé žijí v rostoucí prosperitě.
Ekonomija hrane i lokalna hrana su na vrhu, imate efekat staklene bašte, solarni i nuklearni otpad.
Hospodaření s potravinami a místní kuchyně jsou na vrcholu, skleníkové plyny, odpad z výroby solárních panelů a jaderných elektráren.
Američka ekonomija je strmoglavo padala u veliku ekonomsku krizu, a kreatori politike su se mučili da nađu rešenje.
Americká ekonomika se propadala do Velké hospodářské krize a politici obtížně hledali odpověď.
Kuznetsov izveštaj im je pružio pouzdane podatke o onome što je američka ekonomija proizvodila, ažuriran iz godine u godinu.
Kuznetsova zpráva jim dala spolehlivé údaje o tom, co americká ekonomika produkovala, aktualizované každý rok.
Naša ekonomija, naše društvo, prosto je na gubitku jer ne vaspitavamo naše devojke da budu hrabre.
Ztrácíme naši ekonomiku, naši společnost protože nevedeme naše dívky k odvaze.
Posedujemo veoma jake intuicije o svakakvim stvarima -- našim sopstvenim sposobnostima, o tome kako ekonomija funkcioniše, kako bismo trebali da platimo učitelje u školama.
Máme velmi silnou intuici o všech možných věcech – o naší schopnosti, jak funguje ekonomika a jestli bychom měli platit školné.
Video: narator: Amerika je u krizi, ekonomija, državna bezbednost, klimatska kriza.
Video: Vypravěč: Amerika je v krizi. Hospodářství, národní bezpečnost, klimatické změny.
Bocvana -- zemlja u južnoj Africi sa osrednjim primanjima, demokratska vlada, dobra ekonomija, i evo šta se tu događa.
Botswana je mírně nadprůměrně bohatá země v jižní Africe s demokratickým zřízením, dobrou ekonomikou, a stalo se v ní toto:
To svetlo je, po mom mišljenju, ono zbog čega je bihejvioralna ekonomija interesantna i uzbudljiva.
Myslím si, že to dobré je důvodem, proč je ekonomika studovaná skrz chování tak zajímavá a vzrušující.
I nije u pitanju ekonomija. Bogatije zemlje imaju malo više.
A není to ekonomikou. Bohatší země jsou nakaženy o trochu více.
Nemojte se buniti progresom ekonomija u razvijanju, i velikih kapaciteta ljudi u zemljama sa srednjim primanjima, i mirnih zemalja sa malim primanjima.
Nenechte se zmást pokrokem rostoucích ekonomik a velkými možnostmi lidí v zemích se středními příjmy a pokojných zemích s nízkými příjmy.
Imam običaj da ga zovem svetska ekonomija iz senke ili skraćeno MekMafija.
Říkám tomu Globální stínová ekonomika, anebo ve zkratce McMafia.
Možete uočiti da zemlje čija ekonomija raste jesu SAD i Velika Britanija.
A můžete vidět, že země, jejichž ekonomika rostla, byly Spojené státy a Spojené království.
To je bila centralna planska ekonomija Mao Cedunga.
Bylo to Mao Tse Tungovo centrální plánování.
Zatim se Kina oporavila, a onda su rekli: "Nikad više, planska ekonomija je glupa."
Čína se vzpamatovala. Pak řekli: "Nikdy více pitomé centrální plánování."
Kada posmatrate dve velike mačke ovde kako guraju napred, možete primetiti da se između njih i ispred njih nalazi cela skupina uzdižućih ekonomija sveta, što je Tomas Fridmen veoma ispravno nazvao "ravnim svetom".
A když vidíte dvě obrovské kočky, ženoucí se dopředu, vidíte, že mezi nimi a před nimi, jsou všechny rozvojové ekonomiky světa, které Thomas Friedman tak správně nazval "plochý svět".
Da li će bivše bogate zemlje zaista dopustiti da se svetska ekonomija potpuno promeni i da se moć premesti sa mesta na kojima je bila prethodnih 50, 100, pa i 150 godina, nazad u Aziju?
Budou bývalé bohaté země skutečně akceptovat kompletně změněnou ekonomiku světa, a posun moci jinam, než kde byla posledních 50, 100, 150 let, zpět do Asie?
Kada se napravi prvi i ukoliko se pokaže da funkcioniše prema predviđanjima, onda će biti jasno kao dan, jer je ekonomija, gustina energije, toliko drugačija od nuklearne, koliko je nama poznato.
Až bude stát první a bude fungovat tak, jak jsme předpověděli, bude situace jasná, protože ekonomičnost a energetický výkon jsou velmi odlišné od jádra jaké známe teď.
Ako se svetska ekonomija kreće u tom smeru da će energija biti super-skupa, bogati će moći da to sebi priušte.
Pokud to prohodíš a uděláš místo toho energii velice drahou, pak si ji budou moci dovolit jen bohatí.
Većina svetskih lidera nije obratila pažnju, a i oni koji jesu, mislili su da je to samo "budistička ekonomija".
Většina světových předáků si toho nevšimla a ti ostatní to považovali za "budhistickou ekonomii".
0.93072104454041s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Myslím si, že ekonomika se zhroutí 