Požádala jsem Aviho, aby vzal děti do hotelu. -Fajn.
Rekao si mi da ti ne želiš decu.
Řekl jsi mi že nechceš děti.
Kako to da ti nikada nisi imao decu?
Jak to, žes ty nikdy neměl děti?
Ovo mesto je za malu decu.
Tohle místo je pro malý děti.
Vaša oèekivanja za vašeg sina se vremenom mogu promeniti, mogu ukljuèiti brak, decu, samodovoljnost.
Vaše očekávání od vašeho syna se časem změní. Možná mezi nimi bude manželství, děti a soběstačnost.
(Smeh) MI činimo našu decu savršenom, što je opasno.
(Smích) Zdokonalujeme, a to je ta největší hrozba, své děti.
Ovo je malo teže za decu, ali siguran sam da vi možete da se snađete.
To je trochu náročnější pro děti, ale řek bychm že to zvládnete.
Koliko moćan bi bio svet ako bismo imali decu koja se ne boje rizika, koja se ne boje da razmišljaju i koja imaju nekog junaka?
Jak mocný by svět mohl být, kdyby tu byly děti, které se nebojí podstoupit riziko, které se nebojí přemýšlet a které mají své hrdiny?
Počela sam da posmatram decu i odrasle u različitim vrstama otežavajućih uslova i u svim istraživanjima moje pitanje je bilo ko je ovde uspešan i zašto.
Začala jsem studovat děti a dospělé ve všech možných náročných prostředích a v každé studii mou otázkou bylo, kdo je zde úspěšný a proč.
Važna je i u školi, Pogotovo za decu koja su sklona odustajanju.
Záleží na tom také ve školách, zvláště u dětí, kterým hrozí vyhazov.
Postalo mi je jasno da Amerikanci shvataju ironiju kad sam naišao na Zakon za decu sa posebnim potrebama ("Nijedno dete izostavljeno").
To, že Američani ironii chápou, jsem zjistil, když jsem se setkal s legislativou k Žádné dítě nezůstane pozadu.
Obrazovanje po sistemu za decu sa posebnim potrebama. nije zasnovano na raznolikosti nego na konformitetu.
Vzdělání založené na Žádné dítě nezůstane pozadu není založeno na odlišnostech, ale konformitě.
To možemo primeniti i na našu decu.
To samé můžeme dělat i s dětmi.
Mi moramo da razmislimo o osnovnim principima prema kojima obrazujemo našu decu.
Musíme znovu přemýšlet o základních principech, podle kterých vzděláváme naše děti.
I jedini način da to ostvarimo je da sagledamo svog bogatstvo naših kreativnih kapaciteta i da sagledamo našu decu kroz nadu koju u sebi nose.
A jediným způsobem, jak toho dokázat, je uvědomit si, jak bohaté jsou naše tvůrčí schopnosti a jak velká naděje se skrývá v našich dětech.
Mogu li, molim vas, da dignu ruke oni od vas koji imaju decu?
Můžete, prosím, zvednout ruku všichni, kdo máte děti?
I moraš da znaš da će ovo ubiti tvoju decu.
A chci, abys věděla, že tohle všechno jednou předčasně zabije tvoje děti.
Moramo početi da učimo našu decu o hrani u školama, tačka.
Musíme začít naše děti učit o jídle. Ve škole.
Za decu kao što sam ja, biti nazivan detinjastim može biti česta pojava.
Dětem jako já to říkají poměrně často.
Cilj nije pretvoriti decu u vašu viziju odraslih, već u bolje odrasle nego što ste vi bili, što može biti mali izazov posmatrajući vaše zasluge,
Cílem není vychovat z dětí takové dospělé, jakými jste vy, ale spíše lepší dospělé, než jakými jste, což může být trochu náročné, když zvážíme vaše kvality.
Bez obzira na vašu poziciju i mesto u životu imerativ je kreirati prilike za decu da bismo odrasli da vas oduvamo.
Ať už děláte v životě cokoliv, je nutné vytvářet příležitosti pro děti, tak abychom mohli vyrůst a smést vás.
I ne mislite i ne govorite u sebi: Imamo oca Avrama; jer vam kažem da može Bog i od kamenja ovog podignuti decu Avramu.
A nedomnívejte se, že můžete říkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, že by mohl Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
I budući da nemaše čim platiti, zapovedi gospodar njegov da ga prodadu, i ženu njegovu i decu, i sve što ima; i da mu se plati.
A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
Tada privedoše k Njemu decu da metne ruke na njih, i da se pomoli Bogu; a učenici zabranjivahu im.
Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
I svaki, koji ostavi kuće, ili braću, ili sestre, ili oca, ili mater, ili ženu, ili decu, ili zemlju, imena mog radi, primiće sto puta onoliko, i dobiće život večni.
A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.
A kad videše glavari sveštenički i književnici čudesa što učini, i decu gde viču u crkvi i govore: Osana sinu Davidovom, rasrdiše se.
Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Aj syn Davidův, Spasitel, rozhněvali se.
I odgovarajući sav narod reče: Krv njegova na nas i na decu našu.
A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
I donošahu k Njemu decu da ih se dotakne; a učenici branjahu onima što ih donošahu.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
A Isus videvši rasrdi se i reče im: Pustite decu neka dolaze k meni, i ne branite im; jer je takvih carstvo Božje.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
A Isus odgovarajući reče: Zaista vam kažem: nema nikoga koji je ostavio kuću, ili braću, ili sestre, ili oca, ili mater, ili ženu, ili decu, ili zemlju, mene radi i jevandjelja radi,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
Rodite dakle rodove dostojne pokajanja, i ne govorite u sebi: Oca imamo Avraama; jer vam kažem da Bog može i od ovog kamenja podignuti decu Avraamu.
Protož čiňte ovoce hodné pokání, a neříkejtež u sebe: Otce máme Abrahama. Neboť pravím vám, žeť jest mocen Bůh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
Ako ko dodje k meni, a ne mrzi na svog oca, i na mater, i na ženu, i na decu, i na braću, i na sestre i na samu dušu svoju, ne može biti moj učenik.
Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
A Isus dozvavši ih reče: Pustite decu neka dolaze k meni, i ne branite im; jer je takvih carstvo Božije.
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
A On im reče: Zaista vam kažem: nema nijednoga koji bi ostavio kuću, ili roditelje, ili braću, ili sestre, ili ženu, ili decu carstva radi Božijeg,
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
I razbiće tebe i decu tvoju u tebi, i neće ostaviti u tebi kamena na kamenu, zato što nisi poznao vreme u kome si pohodjen.
A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
Ne pišem ja ovo da posramim vas, nego vas učim kao svoju ljubaznu decu.
Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.
Mogli smo vam biti na dosadu, kao Hristovi apostoli; ali bismo krotki medju vama, kao što dojilica neguje svoju decu.
Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.
Koji svojim domom dobro upravlja, koji ima poslušnu decu sa svakim poštenjem;
Kterýž by dům svůj dobře spravoval, a dítky své měl v poddanosti se vší šlechetností.
Po tom znamo da ljubimo decu Božiju kad Boga ljubimo i Njegove zapovesti držimo.
Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme a přikázání jeho ostříháme.
I decu njenu pobiću na mesto; i poznaće sve crkve da sam ja koji ispitujem srca i bubrege, i daću vam svakome po delima vašim:
A syny její zmorduji smrtí; i zvědíť všecky církve, žeť jsem já ten, kterýž zpytuji ledví a srdce, a odplatím jednomu každému z vás podle skutků vašich.
0.82059216499329s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Udeřil jsem Paula, abych ochránil tebe a děti. 