Samotné kapitoly by pak byly tvé vyprávění, kde jsi byla a co sis myslela, postupně, když mizelo osm holek stejných jako ty po celé Minnesotě.
U samim poglavljima ti æeš prièati svoju prièu. Gde si bila, šta si mislila kada je jedna po jedna devojka poput tebe nestajala diljem Minesote.
Mohu vás ujistit, pane Daggette že popsané události pochází z vyprávění očitých svědků.
Uveravam vas, g. Degete da su dogaðaji opisani po seæanju oèevidaca.
Někteří lidé se dušují, že vyprávění od Perraulta, kde vystupuje dobrá kmotra sudička a kouzelné dýně, má nejblíž k pravdě.
Postoje oni koji se kunu da bi Peraultova prica... uh, bez njene kume vile i, hm, carobnih bundeva... bila blizu istine.
Zeď, která podle místního vyprávění, skrývala neobyčejné tajemství.
Зид, који по домаћем предању има неке необичне тајне.
Z Annina vyprávění usuzuji, že rodiny zakladatelů stále mají tajnou Radu.
Ох. Чула сам од Ене да оснивачке породице још увек имају тајно веће?
To je na dlouhý vyprávění, ale, podívej, teď jdeme po Moru.
Dugaèka je to prièa, ali, vidi... Sada jurimo Boleštinu.
Je to trochu komplikované, přinejmenším na vyprávění.
To je malo komplicirano. U najmanju ruku.
Vyprávění o ní, vyvolává řadu vzpomínek, na které bych raději zapomněl.
Prièa o njoj me podseæa na stvari koje bih voleo da zaboravim.
Že můj životní příběh bude stát za vyprávění.
Uvek sam mislio da æu imati veliku prièu da isprièam.
Jisté záhady stojí za vyřešení a jisté příběhy za vyprávění.
Postoje misterije vredne otkivanja i priče koje zavređuju da se ispričaju.
Je toho tady víc k vyprávění.
Ja kažem da nije samo to.
Podle jejich vyprávění tisíce let žili lidé na tomhle ostrově ve strachu.
Kako oni kažu, hiljadama godina ljudi na ovom ostrvu su živeli u strahu.
Mám toho ještě tolik na vyprávění.
Забога, имам још много прича да испричам.
V závěru této báje o ručních sekerách, Homo sapiens -- jak se pak tito lidé jmenovali -- měli potiže s nalezením nových způsobů pobavení a ohromení druhých, takže si vymysleli vyprávění vtipů, příběhů, tancování a úpravování vlasů.
Pri kraju epohe sekirica, homo sapiens - tako su ih naposletku onda zvali - je nesumnjivo pronalazio nove načine da zadivi i zabavi sebi slične ko zna, možda i pričanjem viceva, pripovedanjem, plesom, ili uređivanjem kose.
Vzpomínám si na vůbec prvního pacienta z té doby, který pokračoval ve vyprávění své anamnézy během toho, co měla být fyzická prohlídka.
Сећам се да је први пацијент из тог низа наставио да ми даје још података током онога што је требало да буде само преглед.
A každý je vypravěč, protože každý má příběh k vyprávění.
Svako je pripovedač, jer svako ima svoju priču.
Je to rozšířená realita projekce a mapovací systém, nebo také nástroj pro vyprávění digitálního příběhu.
To je proširena realnost, praćenje projekcija i sistem mapiranja, ili digitalni aparat koji pripoveda.
V této době byla kniha královnou vyprávění.
U to vreme, knjiga je bila kraljica pripovedanja.
Uvědomili si, že za 6000 let vyprávění příběhů se posunuli od zobrazování lovu na zdi v jeskyních k zobrazování Shakespeara na zdích Facebooku.
Shvatili su da su u 6.000 godina pripovedanja prešli put od crtanja scena lova u pećinama do pravljenja Šekspirovog profila na "Facebook"-u.
Když jsem uviděla iPad, viděla jsem v něm zařízení na vyprávění příběhů, které může spojovat čtenáře po celém světě.
I zato kad sam ugledala ajPed, videla sam u njemu uređaj za pripovedanje koji bi mogao da poveže čitaoce širom sveta.
Do vyprávění je najednou zapojeno mnoho smyslů.
Pripovedanje je postalo doživljaj za sva čula.
(Video) (Zvuky strojů) ♫ A to všechno ♫ ♫ je láska ♫ ♫ A až uplyne náš čas ♫ ♫ vzpomeneme si, ♫ ♫ že to jen ♫ (Smích) Stanton: Vyprávění příběhu bez dialogu.
(Видео) (Механички звуци) ♫ То је све ♫ ♫ што љубав јесте ♫ ♫ И сећаћемо се ♫ ♫ кад прође време ♫ ♫ да једино ♫ (смех) ЕС: Приповедање без дијалога.
To je nejčistější forma vyprávění filmového příběhu.
То је најчистија форма филмског приповедања.
Poprvé jsem začal opravdu chápat tento způsob vyprávění příběhů, když jsem s Bobem Petersonem psal "Hledá se Nemo".
Први пут сам почео да схватам овај механизам приповедања када сам са Бобом Питерсом радио "У потрази за Немом".
Ukázalo se, že vyprávění příběhů má určitá vodítka, ne pevná a jasná pravidla.
Тиме смо доказали да приповедање има упутства, а не чврста правила.
Ještě předtím, než jsem se vůbec rozhodl, věnovat se vyprávění příběhu profesionálně, vím, že se mi v mládí přihodily věci, které mi vážně tak trochu otevřely oči, pokud jde o příběhy.
Сада увиђам кључне ствари које су ми се десиле у младости, пре него што сам одлучио да се бавим приповедањем, а које су ми донекле отвориле очи за неке ствари у вези са причом.
Stanton: A to je první lekce vyprávění příběhů, kterou jsem se naučil.
ЕС: То је прва лекција о причи коју сам научио.
Co kdybychom přemýšleli o strachu jako o úžasném prvku představivosti, o něčem, co dokáže být hluboké a pronikavé jako vyprávění samotné?
Šta ako zamislimo strah kao jedan neverovatan oblik mašte, nešto što može biti toliko duboko i pronicljivo kao i samo pripovedanje?
Je to druh neúmyslného vyprávění, se kterým jsme se všichni narodili.
To je nekakav nenameran način pripovedanja koji umemo da koristimo od rođenja.
Ze všech vyprávění, které jejich obavy napsaly, odpověděli pouze na ten nejvíce děsný, nejvíce barvitý, na ten, který bylo pro jejich představivosti nejsnazší si zobrazit: na kanibaly.
Od svih priča koje su napisali njihovi strahovi, odgovorili su samo na najmračnije, najživopisnije na one koje je njihova mašta najlakše predstavila: na ljudoždere.
Ve výsledku jsem zjistila, že potřebuji vytvořit vlastní příběhy o této zkušenosti, nové vyprávění, abych získala zpět svou identitu.
Kao rezultat, znala sam da moram da stvorim svoje priče o ovom iskustvu, nove priče kojima bih povratila svoj identitet.
Víte, stále mluvím o této myšlence vyprávění příběhů, a přitom si vědecká komunikace vzala za svou myšlenku, kterou já nazývám „tyranie preciznosti“, kde nemůžete prostě vyprávět příběh.
Znate, stalno govorim o ovoj ideji pričanja priče i kao da je naučna komunikacija pod nečim što nazivam tiranijom preciznosti, gde ne možete jednostavno da ispričate priču.
Protože dobré vyprávění je především o emocionálním propojení.
Za dobro pripovedanje važna je emotivna veza.
Je tak zjevným faktem, že žárlivost, která se prožere do lidského nitra, tužeb a nedokonalostí, je silným základem vyprávění?
Da li je išta tako očito kao to da je ljubomora, koja se svodi na osobu, žudnju i prepreku, takav čvrst temelj za pripovedanje?
Byl to poutavé vyprávění, ale Faiza si schovávala to nejlepší na konec.
Bila je to odlična priča, ali Fajza je najlepše sačuvala za kraj.
Zjistil jsem, že to, co se stalo, souvisí méně s pomalým a rozvážným pokrokem ve vědě, zato však mnohem více se svůdnou mocí vyprávění.
Saznao sam da ono što se dogodilo ima manje veze sa sporim i opreznim napretkom nauke nego što ima sa zavodljivom moći pripovedanja.
Naslouchání a vyprávění příběhů jsou známky praktikování pro hlasu.
Slušanje i pripovedanje su odlike prakse "za glas".
Ráda bych vám řekla, že když se rozhodnete být pro hlas, naleznete nádherné momenty pokroku a zahrady plné květin, kde naslouchání a vyprávění příběhů vytváří úžasné aha momenty.
Volela bih da mogu vam kažem da kada odlučite da budete za glas, da ćete naći lepe trenutke uzdizanja i bašte pune cveća, gde slušanje i pripovedanje stvara divne "aha" trenutke.
A s pomocí vyprávění a umění je přivádíme k životu.
Koristimo pripovedanje i umetnost da ih oživimo.
Pinki, která svoji periodu ještě nedostala, Jiyau, která ji dostane v průběhu vyprávění, a Miru, která ji již dostala.
Pinki, koja još uvek nije dobila menstruaciju, Điju koja dobija prvu menstruaciju tokom radnje stripa i Miru, koja već neko vreme ima menstruaciju.
Zabývám se výzkumem v oboru psychologie osobnosti, který je součástí širší vědy o osobnosti, která zahrnuje celé spektrum od neuronů až po vyprávění.
Radim u oblasti istraživanja poznatoj kao psihologija ličnosti, koja je deo veće nauke o ličnosti koja se proteže čitavim rasponom od neurona do pripovedanja.
Je to vyprávění příběhu, příběhu, který sami sobě vyprávíte o sobě.
Четврти стожер је приповедање, прича коју причате себи о себи.
Náležení, účel, transcendence, vyprávění příběhů: to jsou čtyři pilíře smyslu.
Припадање, сврха, трансцедентност, приповедање - то су четири стожера смисла.
Způsob jakým jsme to udělali -- vyučujeme tyto děti digitálnímu vyprávění příběhů.
Ovo smo činili učeći decu digitalnom pripovedanju.
A vyprávění začíná už u první reakce naší paměti – začíná okamžitě.
То почиње са основном реакцијом наших сећања - почиње одмах.
Příběhy nevykládáme jen tehdy, když se pustíme do vyprávění.
Не причамо приче само кад то намеравамо да радимо.
1.7133979797363s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
U samim poglavljima ti æeš prièati svoju prièu. Gde si bila, šta si mislila kada je jedna po jedna devojka poput tebe nestajala diljem Minesote. 