Podle modelu rozpínajícího se vesmíru se všechna tělesa od sebe neustále vzdalují.
Model šireæeg svemira pokazuje da se sva tela konstantno udaljavaju.
Na konkurzu to bylo jako vyzařování černého tělesa v roce 1901.
Njena audicija, bila je radijacija crnog tela u 1901.
Každému přidělili roli nějakého nebeského tělesa.
Svakome od nas su dodelili jedno nebesko telo.
Průhledná tělesa závisí hodně na tom, co je proti nim, nemají žádnou barvu a přijímají každou nabídnutou.
Providna tela zavise od onoga što im je suprotnost, ako nemaju boju, onad uzimaju onu koja se nudi.
Jak se mohla vzdálená tělesa navzájem ovlivňovat přes prázdný prostor, aniž by se opravdu dotýkala?
Како удаљена тела утичу једно на друго, преко празног простора, а да се у ствари и не додирују?
Zakresluji nebeská tělesa, o jejichž existenci jsme ani nevěděli.
Iscrtavam svetla tela za koja nismo ni znali da postoje.
Tato anatomie naznačuje, že houbovitá tělesa mají co dočinění s výběrem jednání.
Tako ova anatomija sugeriše da pečurkasta tela treba nešto da urade u akciji vršenja izbora.
Na této hračce s obvodem, jsou neurony houbovitého tělesa symbolizovány svislou plošinou s modrými diodami ve středu desky.
U ovoj električnoj igrački neuroni pečurkastog tela su simbolizovani vertikalnim nagibom plave diode, na centru table.
a od chvíle, kdy Galileo zamířil svůj primitivní dalekohled na nebeská tělesa, nám světlo přinášelo známý vesmír, napříč celými věky vesmírné historie.
i od kad je Galileo uperio najosnovniji teleskop u nebeska tela, poznati univerzum nam se prikazao putem svetlosti, kroz ogromne epohe kosmičke istorije.
(Ťukání) Moje tvůrčí práce je tedy plně soustředěna na naslouchání zvláštním a úžasným zvukům, které vydávají nádherná nebeská tělesa tvořící náš vesmír.
(Tapkanje) Tako da se moj umetnički rad svodi na slušanje čudnovatih i predivnih zvukova koje emituju veličanstveni nebeski objekti koji ispunjavaju naš univerzum.
Jansky udělal historický objev, že nebeská tělesa dokáží vysílat rádiové vlny stejně jako vysílají světelné vlny.
Janski je došao do istorijskog otkrića, da nebeski objetki mogu emitovati radio talase isto kao i svetlosne talase.
Existují tělesa někde mezi maličkým kamenem a ohromnou skálou, a jestli někdo z vás někdy byl poblíž města Winslow v Arizoně, tak tam je v poušti kráter, který je tak známý, že se mu říká Meteor Crater.
Postoji srednja veličina, između kamenčića i ogromnih stena, i zapravo, ako je neko od vas ikada posetio Vinslou u Arizoni, tamo je krater u pustinji koji je toliko poznat da je nazvan Meteor krater.
Když tahle tělesa vybuchnou, nenapáchají ekologické škody celosvětového rozsahu.
Kada eksplodiraju, oni neće učiniti globalnu ekološku katastrofu.
Jak víte, všichni jsme zvyklí na to, že gravitace je silou, která způsobuje jedinou věc, přitahuje tělesa k sobě.
Vidite, svi smo navikli na gravitaciju kao silu koja radi jednu stvar, međusobno privlači stvari.
Když ale ta dvě tělesa rotují rychle, dostaneme stejný zvuk, který má ale navíc modulaci, takže to zní jako "uir, uir, uir!"
Ako se dva tela okreću veoma brzo, dobijamo taj isti cvrkut, ali s modulacijom povrh njega, pa zvuči nekako ovako: vir, vir, vir!
A mnohá tělesa sluneční soustavy kapalnou vodu nemají, a tak tam nehledáme.
A mnoga tela u solarnom sistemu nemaju tečnu vodu, te zato tamo ne tražimo život.
Jiná tělesa sluneční soustavy možná mají kapalné vody hojnost, dokonce víc než Země, ale je uvězněna pod ledovým příkrovem, a tak je těžko přístupná, těžko se k ní dostat, těžko dokonce i jen zjistit, jestli tam nějaký život je.
Druga tela u solarnom sistemu mogu da imaju obilje tečne vode, čak i više nego Zemlja, ali je ona zarobljena ispod ledene opne, te je teško njoj pristupiti, teško je doći do nje, teško je čak i saznati da li tamo uopšte ima života.
V naší sluneční soustavě přichází v úvahu jen tři tělesa, pokud jde o kapalnou vodu na povrchu planety, a podle vzdálenosti od slunce to jsou: Venuše, Země a Mars.
Možemo da razmišljamo o svega tri tela u našem solarnom sistemu, u smislu tečne vode na površini planete, a prema udaljenosti od sunca to su: Venera, Zemlja i Mars.
Výrony vydávají záření černého tělesa -- infračervený podpis -- krevety jsou tak schopny najít tyto výrony ve značných vzdálenostech.
Извори емитују зрачење црног тела - инфрацрвену ознаку - и тако могу да нађу изворе са поприличних удаљености.
Máte tu příběh orchestru jako profesionálního tělesa.
Имате причу оркестра као професионалног тела.
2.1448030471802s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Model šireæeg svemira pokazuje da se sva tela konstantno udaljavaju. 