Dakle... jesi li razmišljao o onome što smo razgovarali?
Přemýšlela jsi o tom, o čem jsme mluvili?
Razmislila si o onome što smo prièali?
Myslel jsem, že jsme o tom už mluvili.
Pa, mislim da smo veæ vodili ovaj razgovor.
Myslel jsem, že jsme o tom mluvili.
Mislio sam da smo dogovorili oko toga.
Ano, mluvili jsme spolu po telefonu.
Da, mi smo razgovarali preko telefona -.
O čem jsme to právě mluvili?
Hej, zašto ne bi prièale o tom?
Všichni, kdo v TEDu mluvili, zmiňovali nepřímo a někdy i výslovně, jiný příběh, že život nejde nalinkovat, je organický.
Svi koji su pričali na TED-u rekli su nam implicitno, ponekad i eksplicitno, drugačiju priču, da život nije linearan, nego organski.
I přišel Emor a Sichem, syn jeho, k bráně města svého; a mluvili mužům města svého, řkouce:
I otide Emor i sin mu Sihem na vrata grada svog, i rekoše gradjanima govoreći:
Tito jsou, kteříž mluvili Faraonovi, králi Egyptskému, aby vyvedli syny Izraelské z Egypta; toť jest ten Mojžíš a Aron.
To su koji govoriše Faraonu, caru misirskom, da izvedu sinove Izrailjeve iz Misira; to je Mojsije i to je Aron.
A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a třech letech, když mluvili s Faraonem.
A Mojsiju beše osamdeset godina, a Aronu osamdeset i tri godine, kad govorahu s Faraonom.
Tedy mluvili synové Izraelští k Mojžíšovi, řkouce: Hle, již mřeme, mizíme a všickni my hyneme.
Tada rekoše sinovi Izrailjevi Mojsiju govoreći: Pomresmo, propadosmo, svi propadosmo.
I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem!
I svadjaše se narod s Mojsijem, i govorahu: Kamo da smo pomrli kad pomreše braća naša pred Gospodom!
Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
Tada posla sav zbor, te govoriše sinovima Venijaminovim koji behu u steni Rimonu, i objaviše im mir.
Tehdy přišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, řkouce: Aj, my kost tvá a tělo tvé jsme.
Tada dodjoše sva plemena Izrailjeva k Davidu u Hevron, i rekoše mu govoreći: Evo, mi smo kost tvoja i telo tvoje.
A řekl k nim: Co vy radíte, jakou bychom dali odpověd lidu tomuto, kteříž mluvili ke mně, řkouce: Polehč břemene, kteréž vzložil otec tvůj na nás?
I reče im: Šta vi savetujete da odgovorimo narodu, koji mi rekoše govoreći: Olakšaj jaram koji je metnuo na nas tvoj otac?
Že jsme se zpronevěřili, a lhali Hospodinu, a odvrátili se od následování Boha svého, že jsme mluvili o nátisku a odvrácení, že jsme ukládali a vynášeli z srdce slova lživá,
Da neveru učinismo i slagasmo Gospodu, i odstupismo od Boga svog, govorismo o nasilju i odmetu, da, sastavljasmo i iznosismo iz srca reči lažne.
Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo.
Tada oni ljudi sabraše se kod cara i rekoše caru: Znaj, care, da je zakon u Midijana i Persijana da se nikakva zabrana i naredba koju postavi car, ne menja.
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
A Isus odmah čuvši reč što rekoše reče starešini: Ne boj se, samo veruj.
Když pak vás povedou vyzrazujíce, nestarejte se, co byste mluvili, aniž o to pečlivě přemyšlujte, ale což vám bude dáno v tu hodinu, to mluvte; nebo nejste vy, jenž mluvíte, ale Duch svatý.
A kad vas povedu da predaju, ne brinite se unapred šta ćete govoriti, niti mislite; nego šta vam se da u onaj čas ono govorite; jer vi nećete govoriti nego Duh Sveti.
Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná.
Jer mnogi svedočahu lažno na Njega i svedočanstva ne behu jednaka.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
Teško vama kad stanu svi dobro govoriti za vama; jer su tako činili i lažnim prorocima očevi njihovi.
Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
I On im reče: O bezumni i sporog srca za verovanje svega što govoriše proroci!
A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.
A neki od njih behu Kiprani i Kirinci, koji ušavši u Antiohiju govorahu Grcima propovedajući jevandjelje o Gospodu Isusu.
I stalo se v Ikonii, že vešli spolu do školy Židovské, a mluvili slovo Boží, takže jest uvěřilo i Židů i Řeků veliké množství.
U Ikoniji pak dogodi se da oni zajedno udjoše o zbornicu jevrejsku, i govorahu tako da verova veliko mnoštvo Jevreja i Grka.
I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho.
I kazaše mu reč Gospodnju, i svima koji su u domu njegovom.
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.
A kad Pavle metnu ruke na njih, sidje Duh Sveti na njih, i govoraše jezike i proricahu.
Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé.
Jer nikad proroštvo ne bi od čovečije volje, nego naučeni od Svetog Duha govoriše sveti Božiji ljudi.
Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.
Da učini sud svima, i da pokara sve bezbožnike za sva njihova bezbožna dela kojima bezbožnost činiše, i za sve ružne reči njihove koje bezbožni grešnici govoriše na Nj.
0.67821621894836s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Niste došli ovde da bi slušali o meni. 