Pro jeho zmučenou mysl je záhadou, zda to jsou vzpomínky na minulé triumfy nebo kvílení zvěstující budoucí pohromy nebo zda horký dech pouště roztavil jeho rozum v šílenství.
Његов измучени ум... не зна да ли призива успомене на минуле победе... или јадикује због слутњи нових катастрофа... или је врући дах пустиње... претопио његов разум у лудило.
Obrátím smích těchto otroků v mučivé kvílení!
Претворићу смех тих робова у крик мучења!
A kvílení prý znělo vzduchem, divné skřeky smrti a předpovědi hrůz.
I, kažu, èuo se jauk i èudni krici smrti.
Když nepočítám to funění a kvílení, tak asi osm.
Bez gunðanja i kukanja, recimo 8.
Probouzíte se ve tmě a slyšíte kvílení jehňat?
Пробудите се у мраку и чујете врисак јањаца?
A myslíte, že když zachráníte chudinku Catherine, to kvílení přestane, že?
И мислите, ако спасете јадну Кетрин, можда их успете зауставити, зар не?
Myslíte, že když bude Catherine žít, už nikdy vás v noci neprobudí to příšerné kvílení jehňátek.
Мислите да ако Кетрин остане у животу, никада се више нећете пробудити у мраку и чути тај ужасан јагњећи врисак.
To já taky, ale nikdo si toho nemá šanci všimnout skrze tvé neustálé kvílení.
I ja sam. ali niko ne primećuje od tvoje neprestajne kuknjave!
Mí lidé tomu říkali Nicota, Věční tomu říkali Kvílení.
Moj narod je to zvao Praznima, Eternali su ga zvali Zavijanje.
"Z dalekého severu uslyšeli slabé kvílení větru a strýc Henry a Dorothy uviděli jak se dlouhá tráva ohýbá ve vlnách před blížící se bouří.
"Sa krajnjeg severa èuli su tihu jadikovku vetra i ujka Henry i Dorothy su mogli videti gde se duga trava prignula u talasima pre dolaska oluje.
" Z dalekého severu uslyšeli slabé kvílení větru a strýc Henry a Dorothy mohli vidět, jak se dlouhá tráva ohýbala před blížící se bouří."
" Sa dalekog severa èuli su jaukanje vetra i ujak Henry i Dorothy, mogli su videti kako se duga trava povila pred dolazeæom olujom."
A když se ozval vítr, vrták vydal zvuk jako kvílení duchů.
A kad je vetar duvao svrdlo bi proizvodilo zvuk, bilo je kao zavijanje demona.
Neobvyklou sílu a... a schopnost zabít každého muže, který uslyší její kvílení.
Neobièna snaga i... sposobnost da ubije bilo kog muškarca koji èuje njen jauk.
Spíše připomíná smrtící kvílení Murawari, které obtěžuje.
Radije bih slušala obred smrti kod Muvarvara, nego to.
Bylo tam vybíleno, sálalo tam slunce a vzduch byl plný kouře, písku a hlasitého kvílení bomb.
Bilo je potpuno izblijedjelo i užasno, i zrak je bio pun dima, pijeska, i vrištanja od bomba.
Svou první publikovanou sbírku Kvílení a jiné básně věnoval Lucienu Carrovi.
Svoju prvu objavljenu zbirku 'Urlik i druge pjesme' posvetio je Lucienu Carru.
Asi není jiné východisko než čelit pláči a rozhořčenému obviňování a vysokofrekvenčnímu beznadějnému kvílení.
Претпостављам да нема друге него суочити се са плачем, љутим оптужбама и пискавим нарицањем у очају.
Kvílení a chlapa, který prosí boha, aby ho zabil.
Kukanje i moljenje da ga Bog ubije.
I plakali synové Izraelští Mojžíše na rovinách Moábských třidceti dní, a vyplněni jsou dnové pláče a kvílení nad Mojžíšem.
I plakaše sinovi Izrailjevi za Mojsijem u polju moavskom trideset dana; i prodjoše plačni dani žalosti za Mojsijem.
Pročež obrátilo se to vysvobození toho dne v kvílení všemu lidu; nebo slyšel lid v ten den, že bylo praveno: Zámutek má král pro syna svého.
I pobeda onog dana pretvori se u žalost svemu narodu, jer narod ču u onaj dan gde govore: Žali car sina svog.
V každé také krajině i místě, kamžkoli slovo královské a výpověd jeho došla, kvílení veliké bylo od Židů, a půst, pláč i úpění, a žíni s popelem podestřeli sobě mnozí.
I u svim zemljama, u koje god mesto dodje reč careva i zapovest njegova, bi velika žalost medju Jevrejima i post i plač i jauk, i mnogi u kostreti i pepelu ležahu.
A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
Gusle se moje pretvoriše u zapevku, i svirala moja u plač.
Nebo křik obejde vůkol meze Moábské, až do Eglaim kvílení jeho, a až do Beer Elim kvílení jeho,
Jer će vika ići oko medja moavskih, do Eglaima jauk njihov, i do Vir-Elima jauk njihov.
Nadto když volal Pán, Hospodin zástupů, v ten den k pláči a k kvílení, a k lysině a k přepásání se žíní.
I zva vas Gospod nad vojskama u onaj dan da plačete i ridate i da skubete kose i pripašete kostret;
Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
Za ovim gorama udariću u plač i u ridanje, i za torovima u pustinji u naricanje; jer izgoreše da niko ne prolazi niti se čuje glas od stada, i ptice nebeske i stoka pobegoše i otidoše.
Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
Zato, žene, čujte reč Gospodnju i neka primi uho vaše reč usta Njegovih, i učite kćeri svoje ridati i jedna drugu naricati.
Hlas žalostný pastýřů a kvílení nejznamenitějších toho stáda; nebo zkazí Hospodin pastvu jejich.
Vikaće pastiri i ridaće glavari od stada, jer će potrti Gospod pašu njihovu.
Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a potěším jich, a obveselím je po zámutku jejich.
Tada će se veseliti devojka u kolu, i momci i starci zajedno, i promeniću žalost njihovu na radost, i utešiću ih, i razveseliću ih po žalosti njihovoj.
Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.
Na svim krovovima Moavovim i po ulicama njegovim biće sam plač, jer ću razbiti Moava kao sud na kome nema miline, govori Gospod.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
Nesta radosti srcu našem, igra naša pretvori se u žalost.
Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.
I razvi je preda mnom, i beše ispisana iznutra i spolja, i beše u njoj napisan plač i naricanje i jaoh.
Protož takto praví Panovník Hospodin, Bůh zástupů: Po všech ulicích bude kvílení, a na všecky strany zkřiknou: Ouvech, ouvech, a povolají oráče k pláči a kvílení s těmi, kteříž umějí naříkati.
Zato ovako veli Gospod Bog nad vojskama, Gospod: Biće tužnjava po svim ulicama, i po svim putevima govoriće: Jaoh! Jaoh! I zvaće ratare na žalost i na tužnjavu one koji umeju naricati.
Nýbrž i po všech vinicích bude kvílení, když projdu prostředkem tebe, dí Hospodin.
I po svim će vinogradima biti tužnjava, jer ću proći posred tebe, govori Gospod.
A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti.
I pretvoriću praznike vaše u žalost i sve pesme vaše u plač, i metnuću kostret oko svih bedara, i učiniću da svaka glava oćelavi i da bude žalost kao za jedincem, i kraj će joj biti kao gorak dan.
Nad čímž kvíliti a naříkati budu, chodě svlečený a nahý, vydám se v naříkání jako drakové, a v kvílení jako mladé sovy,
Zato æu plakati i ridati; hodiæu svuèen i go, plakaæu kao zmajevi i tužiæu kao sove.
Ty, kteráž bydlíš v Safir, zajdi, obnaženou majíc hanbu. Nevyjdeť ta, kteráž bydlí v Zaanan pro kvílení v Betezel, od vás maje živnost svou.
Izadji, stanovnice safirska, s golom sramotom; stanovnica sananska neæe izaæi; žalost vet-ezilska neæe vam dati stanka.
I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas křiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a třeskot veliký od pahrbků.
I u taj će dan, veli Gospod, biti vika od ribljih vrata, i jauk s druge strane, i polom velik s humova.
Hlas kvílení pastýřů, proto že popléněno důstojenství jejich; hlas řvání lvů, proto že popléněna pýcha Jordánu.
Stoji jauk pastira, jer se zatre slava njihova; stoji rika lavova, jer se opustoši ponos jordanski.
V ten den bude veliké kvílení v Jeruzalémě, jako kvílení v Adadremmon na poli Mageddo.
U ono će vreme biti tužnjava velika u Jerusalimu kao tužnjava u Adadrimonu, u polju migdonskom.
Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč a kvílení mnohé; Ráchel plačící synů svých, a nedala se potěšiti, protože jich není.
Glas u Rami ču se, plač, i ridanje, i jaukanje mnogo: Rahila plače za svojom decom, i neće da se uteši, jer ih nema.
A netoliko příchodem jeho, ale také i potěšením tím, kteréž on měl z vás, vypravovav nám o vaší veliké žádosti nás, o vašem kvílení, a vaší ke mně horlivé milosti, takže jsem se velmi zradoval.
A ne samo dolaskom njegovim, nego i utehom kojom se on uteši za vas kazujući vašu želju, vaše plakanje, vaše stradanje za mene, tako da se još većma obradovah.
Souženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.
Budite žalosni i plačite i jaučite: smeh vaš neka se pretvori u plač, i radost u žalost.
A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly.
I Bog će otrti svaku suzu od očiju njihovih, i smrti neće biti više, ni plača, ni vike, ni bolesti neće biti više; jer prvo prodje.
0.23547101020813s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Његов измучени ум... не зна да ли призива успомене на минуле победе... или јадикује због слутњи нових катастрофа... или је врући дах пустиње... претопио његов разум у лудило. 