Osvojen od strane Aleksandra godine 328. pre Hrista.
Asi roku 980 před Kristem vtrhl do Jeruzaléma egyptský faraón Šišak, nechal možná archu převézt do města Tanis a schoval ji v tajné komnatě nazývané Studna duší.
Kad je faraon Šišek zauzeo Jerusalim, oko 980. godine p. n. e. moguæe da je kovèeg odneo natrag u Tanis, i sakrio ga u tajnu odaju nazvanu "Bunar duša".
2300 let před Kristem jistý egyptský faraón objevil místo, které nazval Kolébka života, kde jsme vznikli, kde vznikl život.
2300 godina pre Hrista, egipatski faraon je našao mesto i nazvao ga Kolevkom života, jer je tu zapoèeo život.
Dávno před Kristem, byl v Judeji králem muž zvaný Josiah.
Davno pre Hrista, kralj Juda se zvao Josiah.
V Gíze, 3000 let před Kristem.
Giza, 3, 000. godine prije Krista.
Schopného velkého soucitu... 17000 let před Kristem...a velkého násilí.
Способна за велику милост... 17.000 год. пре нове ере И велико насиље.
Šel s nimi, aby se setkal se svatými muži a klaněl se před Bílým Kristem.
Otišao je sa njima da se sretne sa njihovim svetim èovekom, i pokloni se pred Belim Hristom.
Tento chrám byl kdysi místem bohoslužeb víry, která vznikla dlouho před Kristem.
Ovaj hram je bio mjesto štovanja religije nastale puno prije Krista.
V roce 334 před Kristem... porazil Alexandr Veliký perskou armádu a obsadil Východ.
334. god. p.n.e Aleksandar Veliki je porazio persijsku vojsku i okupirao Bliski Istok.
Hyperides byl athénský řečník ze čtvrtého století před Kristem.
Hiperid je bio atinski govornik iz četvrtog veka pre Hrista.
Když asi 450 let před Kristem začala být medicína trochu vědecká, díky Hippokratovi a spol., snažili se najít byliny, které by ty zlé duchy doslova vytřepaly z těla ven.
Kada je medicina postala koliko-toliko naučna, otprilike oko 450. godine p.n.e., sa Hipokratom i tim momcima, oni su pokušavali da nađu lekovito bilje, biljke koje bi bukvalno otresle loše duhove van.
Byl vyroben 2 tisíce let před Kristem, je 4 tisíce let starý.
Smestili su ga oko 2000. g. pre Hrista, dakle star je 4000 godina.
Ve třetím století před Kristem, Hierón, král sicilského města Syrakus, vybral Archiméda, aby dohlížel nad technickým projektem nevídaných rozměrů.
U trećem veku pre nove ere, Hijeron, kralj sicilijanskog grada Sirakuze, izabrao je Arhimeda da nadgleda građevinski projekat jedinstvenih razmera.
Již v roce 1900 před Kristem se obyvatelé tohoto regionu naučili zpracovávat boby původního kakaovníku.
Još daleke 1900 p. n. e. ljudi iz te regije su naučili kako da pripremaju zrnevlje autohtonog drveta kakao.
Ale asi 400 let před Kristem, se toto začíná rychle stupňovat, téměř pětinásobek knih se dostává blíže a blíže a blíže k objevení konceptu introspekce.
Međutim, oko četiri veka pre Hrista, ovo počinje da se vrlo brzo pojačava do skoro petostrukog porasta knjiga koje se sve više i više približavaju konceptu introspekcije.
A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
I počeše Ga tužiti govoreći: Ovog nadjosmo da otpadjuje narod naš, i zabranjuje davati ćesaru danak, i govori da je on Hristos car.
Tak mluvili rodičové jeho, že se báli Židů; nebo již tak byli uložili Židé, kdož by ho koli vyznal Kristem, aby byl vyobcován ze školy.
Ovo rekoše roditelji njegovi, jer se bojahu Jevreja; jer se Jevreji behu dogovorili da bude isključen iz zbornice ko Ga prizna za Hrista.
Protož věziž jistě všecken dům Izraelský, žeť jest Bůh i Pánem ho učinil i Kristem, toho Ježíše, kteréhož jste vy ukřižovali.
Tvrdo dakle neka zna sav dom Izrailjev da je i Gospodom i Hristom Bog učinio ovog Isusa koga vi raspeste.
Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
A ako umresmo s Hristom, verujemo da ćemo i živeti s Njim,
S Kristem ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto zamiloval mne a vydal sebe samého za mne.
A ja više ne živim, nego živi u meni Hristos. A što sad živim u telu, živim verom Sina Božjeg, kome omileh, i predade sebe za mene.
Když jsme my ještě mrtví byli v hříších, obživil nás spolu s Kristem, jehož milostí jste spaseni,
I nas koji bejasmo mrtvi od grehova ožive s Hristom (blagodaću ste spaseni),
K obémuť se k tomu nakloňuji, žádost maje umříti, a býti s Kristem, což by mnohem lépe bylo,
A oboje mi je milo, imajući želju otići i s Hristom biti, koje bi mnogo bolje bilo;
Poněvadž tedy zemřevše s Kristem osvobozeni jste od živlů světa, pročež tak jako byste živi byli světu, těmi ceremoniemi dáte se obtěžovati?
Ako dakle umreste s Hristom stihijama sveta, zašto se kao živeći u svetu prepirete:
Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.
Ako dakle vaskrsnuste s Hristom, tražite ono što je gore gde Hristos sedi s desne strane Boga.
Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.
Jer umreste, i vaš je život sakriven s Hristom u Bogu.
Přikazujiť tobě před Bohem, kterýž všecko obživuje, a před Kristem Ježíšem, kterýž osvědčil před Pontským Pilátem dobré vyznání,
Zapovedam ti pred Bogom koji sve oživljuje, i Hristom Isusom koji svedoči za vladanja Pontija Pilata dobro priznanje,
1.7764980792999s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Osvojen od strane Aleksandra godine 328. pre Hrista. 