Ticho stále leží mezi dřevem a kamením v Hill House.
Tišina je duboko utisnuta u drvo i kamen Hill House.
Máme jít proti jezdcům v brnění s kamením a holýma rukama?
Da na oklopljene konjanike krenemo kamenjem i golih ruku?
Kdyby neměly kundy, házel bys po nich kamením.
Da nemaju picku, kamenjem bi se bacao na njih.
Strýc říkal, že brány byly zapečetěny ledem a kamením, než byly hrady opuštěny.
Moj ujak je rekao da su kapije zapeèaæene ledom i snegom kada su zamkovi napušteni.
Zbytek je pokryt kamením a větrem pročesanými skálami.
Ostalo su stene, i vetrom izglaèani kamen.
A kdyby ji nenašli, řítila by se taky dolů se vším tím kamením.
I da je nisu našli i ona bi se spustila dole, sa svim kamenjem i krhotinama.
Lidi, který žijou ve skleněných domech, by neměli házet kamením.
Ljudi koji žive u staklenim kuæama ne bi trebali da bacaju kamenje.
Čluny s kamením šly ke dnu a zatarasily řeku.
Barže sa kamenom su bile potopljene i oni imaju blokiranu reku.
A ty ji zasypeš hlínou a kamením.
A ti bi je sakrio pod kamen.
Silná koncentrace jemného jílu, ve směsi se štěrkem a kamením.
Gusta koncentracija mulja, gline pomiješana sa šljunkom i kamenom.
Synům také Izraelským díš: Kdo by koli z synů Izraelských a z příchozích, kteříž by byli pohostinu v Izraeli, dal z semene svého modle Moloch, smrtí umře. Lid země té kamením jej uhází.
Još reci sinovima Izrailjevim: Ko god izmedju sinova Izrailjevih ili izmedju došljaka koji se bave u Izrailju, da od semena svog Molohu, neka se pogubi, narod u zemlji neka ga zaspe kamenjem.
Muž pak neb žena, kteříž by měli ducha čarodějného a věštího, smrtí umrou. Kamením uházejí je, krev jejich bude na ně.
A čovek ili žena, u kojima bi bio duh vračarski ili gatarski, da se pogube, kamenjem da se zaspu, krv njihova na njih.
Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.
I Mojsije kaza sinovima Izrailjevim, a oni izvedoše psovača napolje iz logora, i zasuše ga kamenjem; i učiniše sinovi Izrailjevi kako Gospod zapovedi Mojsiju.
Tedy mluvilo všecko množství, aby je kamením uházeli, ale sláva Hospodinova ukázala se nad stánkem úmluvy všechněm synům Izraelským.
Tada reče sav zbor da ih pobiju kamenjem; ali se pokaza slava Gospodnja svim sinovima Izrailjevim u šatoru od sastanka.
A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umřel, jakož rozkázal Hospodin.
I sav zbor izvede ga iza logora i zasuše ga kamenjem, i umre, kao što zapovedi Gospod Mojsiju.
Bez lítosti vyvedeš muže toho aneb ženu tu, kteříž to zlé páchali, k branám svým, muže toho aneb ženu, a kamením je uházíš, ať zemrou.
Izvedi onog čoveka ili onu ženu, koji učiniše ono zlo, na vrata svoja, čoveka onog ili ženu, i zaspi ih kamenjem da poginu.
Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť; a tak odejmeš zlé z prostředku svého, a všecken Izrael uslyšíce, báti se budou.
Tada svi ljudi onog mesta neka ga zaspu kamenjem da pogine; i tako izvadi zlo iz sebe, da sav Izrailj čuje i boji se.
Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.
Izvedite ih oboje na vrata onog mesta, i zaspite ih kamenjem da poginu, devojku što nije vikala u mestu, a čoveka što je osramotio ženu bližnjeg svog. Tako izvadi zlo iz sebe.
Mezi kterýmžto vším lidem bylo sedm set mužů vybraných, neužívajících pravé ruky své, z nichž každý z praku kamením házeli k vlasu, a nechybovali se.
U svem tom narodu beše sedam stotina ljudi odabranih, koji behu levaci, i svaki gadjaše kamenom iz praćke u dlaku ne promašujući.
Ano i kamením házel na Davida, a na všecky služebníky krále Davida, ačkoli všecken lid a všickni udatní byli po pravici jeho i po levici jeho.
I bacaše se kamenjem na Davida i na sluge cara Davida, kome i s desne i s leve strane beše sav narod i svi junaci.
A tak šel David a muži jeho cestou. Semei také šel po stráni hory naproti němu, a jda, zlořečil a házel kamením proti němu a zmítal prachem.
I tako David sa svojim ljudima idjaše svojim putem; a Simej idjaše pokraj gore prema njemu jednako psujuæi i bacajuæi se kamenjem na nj, i podižuæi prah.
I poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, a uházel ho všecken Izrael kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.
I car Rovoam posla Adorama koji beše nad dankom; ali ga sav Izrailj zasu kamenjem, te pogibe; a car Rovoam brže sede na kola, te pobeže u Jerusalim.
A zkazíte všeliké město hrazené, i všeliké město výborné, též všecko stromoví dobré zporážíte, a všecky studnice vod zasypete, a všeliké pole dobré kamením přiházíte.
I raskopaćete sve tvrde gradove, i sve izabrane gradove, i poseći ćete sva dobra drveta i zaroniti sve izvore vodene, i svaku njivu dobru potrćete kamenjem.
Nosíce lučiště, a bojujíce pravicí i levicí kamením i střelami z lučiště, a byli z bratří Saulových, z pokolení Beniaminova:
Naoružani lukom, iz desne ruke i iz leve gadjahu kamenjem i iz luka strelama, izmedju braće Saulove, od plemena Venijaminovog:
A když poslal král Roboám Adurama, kterýž byl nad platy, uházeli ho synové Izraelští kamením až do smrti, čímž král Roboám přinucen byl, aby vsedna na vůz, utekl do Jeruzaléma.
I car Rovoam posla Adorama koji beše nad dankom, ali ga sinovi Izrailjevi zasuše kamenjem, te pogibe. Tada car Rovoam brže sede na kola, te pobeže u Jerusalim.
Známo buď králi, že jsme přišli do Judské krajiny k domu Boha velikého. Kterýžto stavějí kamením velikým, a dříví kladou do stěn, a dílo to spěšně se staví, a daří se v rukou jejich.
Da je na znanje caru da dodjosmo u judejsku zemlju k domu Boga velikog, koji zidaju od velikog kamena, i drvlje meću u zidove, i posao se brzo radi i napreduje u rukama njihovim.
Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
Jer ćeš s kamenjem poljskim biti u veri, i zverje će poljsko biti u miru s tobom.
Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
Na rukama su mu zlatni prsteni, na kojima su ukovani virili; trbuh mu je kao svetla slonova kost obložena safirima.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
Svališe u jamu život moj i nabacaše kamenje na me.
I přivedou proti tobě shromáždění, a uházejí tě kamením, a probodnou tě meči svými.
I dovešće na te ljudstvo, te će te zasuti kamenjem, i izbošće te mačevima svojim.
I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí.
I ljudstvo će ih zasuti kamenjem, i iseći će ih mačevima svojim; sinove će njihove i kćeri njihove pobiti, i kuće će njihove spaliti ognjem.
A vykonám při něm soud morem a krve prolitím a přívalem rozvodnilým, a kamením krupobití velikého, ohněm a sirou dštíti budu na něj i na houfy jeho, a na národy mnohé, kteříž jsou s ním.
I sudiću mu pomorom i krvlju; i pustiću na nj i na čete njegove i na mnoge narode, koji budu s njim, silan dažd, kamenje od grada, oganj i sumpor.
A na místě Boha nejsilnějšího ctíti bude boha, kteréhož neznali otcové jeho; ctíti bude zlatem a stříbrem, a kamením drahým a klénoty.
I na mesto Boga Najsilnijeg slaviće boga kog oci njegovi ne znaše, slaviće zlatom i srebrom i dragim kamenjem i zakladama.
Hospodin zástupů chrániti bude lidu svého, aby zmocníce se kamením z praku, jedli a pili, prokřikujíce jako od vína, a naplní jakož číši tak i rohy oltáře.
Gospod nad vojskama zaklanjaće ih, i oni će jesti pogazivši iz praće, i piće podvikujući kao od vina, i biće puni kao čaša, kao uglovi od oltara.
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
I jednako dan i noć bavljaše se u grobovima i u gorama vičući i bijući se kamenjem.
A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
I kad neki govorahu za crkvu da je ukrašena lepim kamenjem i zakladima, reče:
Žena pak odína byla šarlatem a brunátným rouchem, a ozdobena zlatem a kamením drahým i perlami, mající koflík zlatý v ruce své, plný ohavností a nečistoty smilstva svého.
I žena beše obučena u porfiru i skerlet i nakićena zlatom i kamenjem dragim i biserom, i imaše čašu u ruci svojoj punu mrzosti i poganštine kurvarstva svog;
A řkouce: Běda, běda, ó město veliké, kteréž odíno kmentem, a šarlatem, a brunátným rouchem, a ozdobeno bylo zlatem, a kamením drahým, i perlami! nebo v jednu hodinu zahynula tak veliká bohatství.
I govoreći: Jaoh! Jaoh! Grade veliki, obučeni u svilu i porfiru i skerlet, i nakićeni zlatom i kamenjem dragim i biserom;
0.26436495780945s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Tišina je duboko utisnuta u drvo i kamen Hill House. 