Někteří říkají, že když narození Spasitele slavíme, jitřní pták celou noc zpívá.
Neki još kažu da u vreme kad se rodjenje našeg Spasa svetkuje, jutarnja ptica peva celu noæ.
Kdybych osedlal jitřní vánky a žil v moři, cítil bych na mně tíži Tvých rukou.
Zbog tebe sam opijena neodluènošæu. Kako su uzvišena tvoja dela!
Leč vtom vší silou zakokrhal jitřní kohout. A na ten zvuk to náhle sebou trhlo a zmizelo nám z očí.
ali tada baš jutarnji petao zakukurika, a na taj zvuk on žurno umaèe i nestade nam iz vida.
Je pověst, kdykoliv se vrátí čas, v němž narození Páně slavíme, ten jitřní pták že pěje celou noc.
Neki kažu da uvek kad doðe doba... proslavljanja roðenja našeg spasioca... jutarnja ptica peva celu noæ.
Ve skutečnosti je jitřní hvězdou Venuše, neboť předchází slunce na obloze, ale Římané ji říkali Lux Ferre.
Venera je zapravo jutarnja zvezda jer prethodi sunce na nebu, ali su Rimljani ga zvali Luk Ferre.
Baiame přišel, pravda, z místa, které nazýváme Jitřní hvězda v Mirrabooku.
Baiame je došao, pa, sa mesta koje mi nazivamo Jutarnja zvezda unutar Mirabuke.
On je nebeský hrdina a Baiame je vyrytý způsobem, který zde vidíte... ruce má od sebe a v jedné ruce drží měsíc a Jitřní hvězdu ve druhé, která je tak trochu jako to, co nazýváme planetou Zemí.
On je nebeski heroj i Baiame se rezbari na način koji ovde vidite-- ispruženih ruku, u jednoj ruci drži Mesec a u drugoj Jutarnju zvezdu, koja je nalik onom što nazivamo planeta Zemlja.
A toto jsou dva měsíce, které jsou poblíž Jitřní hvězdy v Mirrabooku, ze které přišel Baiame.
A ovo su dva meseca koji postoje oko Jutarnje zvezde u Mirabuki, odakle je Baiame došao.
Někteří lidé měli dokonce cestovat zpátky k jitřní hvězdě.
Neki ljudi su zapravo putovali na Jutarnju zvezdu.
Jsou tu příběhy, ve kterých starší říkají, že někteří lidé skutečně cestovali zpátky k Jitřní hvězdě... a pak se zase vrátili.
Starešine nekada pričaju da su neki ljudi ustvari i putovali na Jutarnju zvezdu... i nakon toga se vratili.
Naše tělo je z této země, ale náš duch pochází z Jitřní hvězdy.
Naše telo je stvoreno od ove zemlje, ali naš duh dolazi sa Jutarnje zvezde.
Tolikéž i obět suchou obětoval, a vzav plnou hrst z ní, pálil to na oltáři, mimo obět zápalnou jitřní.
Prinese i dar, i uzevši od njega punu šaku zapali na oltaru svrh jutarnje žrtve paljenice.
Beránka pak druhého obětovati budeš k večerou, tak jako obět suchou jitřní, a jako obět mokrou její obětovati budeš v obět ohnivou, u vůni spokojující Hospodina.
A drugo jagnje prinesi uveče; dar kao ujutru i naliv njegov prinesi za žrtvu ognjenu, za ugodni miris Gospodu.
Mimo obět zápalnou jitřní, kteráž jest obět ustavičná, obětovati budete to.
To prinesite osim jutarnje žrtve paljenice, koja je žrtva svagdašnja.
Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země:
I biće kao svetlost jutarnja, kad sunce izlazi jutrom bez oblaka, i kao trava koja raste iz zemlje od svetlosti iza dažda.
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
Potamnele zvezde u sumračje njeno, čekala videlo i ne dočekala ga, i ne videla zori trepavica;
Když prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní, a plésali všickni synové Boží?
Kad pevahu zajedno zvezde jutarnje i svi sinovi Božji klikovahu.
Zdaž jsi kdy za dnů svých rozkázal jitru? Ukázal-lis záři jitřní místo její,
Jesi li svog veka zapovedio jutru, pokazao zori mesto njeno,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Da se dignem na krilima od zore, i preselim se na kraj mora:
Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě.
Tada će sinuti videlo tvoje kao zora, i zdravlje će tvoje brzo procvasti, i pred tobom će ići pravda tvoja, slava Gospodnja biće ti zadnja straža.
Vidění pak to večerní a jitřní, o němž povědíno, jest jistá pravda; pročež ty zavři to vidění, nebo jest mnohých dnů.
A rečena utvara o danu i noći istina je; zato ti zapečati utvaru, jer je za mnogo vremena.
Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho, a přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi.
Tada ćemo poznati Gospoda i sve ćemo Ga više poznavati; jer Mu je izlazak uredjen kao zora, i doći će nam kao dažd, kao pozni dažd koji natapa zemlju.
Což mám činiti s tebou, ó Efraime? Což mám činiti s tebou, ó Judo, ano vaše dobrota jest jako oblak ranní, a jako rosa jitřní pomíjející?
Šta da ti učinim, Jefreme? Šta da ti učinim, Juda? Jer je dobrota vaša kao oblak jutarnji i kao rosa koja u zoru padne, pa je nestane.
Protož budou jako oblak ranní a jako rosa jitřní, kteráž odchází, jako plevy vichřicí zachvácené z humna, a jako dým z komínu,
Zato će biti kao oblak jutarnji i kao rosa koja u zoru padne, pa je nestane, kao pleva, koju odnosi vetar s gumna, i kao dim iz dimnjaka.
Den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty, jako záře jitřní rozprostřená po horách: Lid mnohý a silný, jemuž rovného nebylo od věků, aniž po něm kdy bude až do let národů i pronárodů.
Dan, kad je mrak i tama, dan, kada je oblak i magla; kako se zora razastire povrh gora, tako ide narod velik i silan, kakvog nije bilo otkad je veka niti će ga posle kad biti od kolena do kolena.
Nebo aj, on jest sformovatel hor a stvořitel větrů, a oznamuje člověku, jaké by bylo jeho myšlení; činí z záře jitřní tmu, a šlapá po vysokostech země. Hospodin Bůh zástupů jest jméno jeho.
Jer eto Onog koji je sazidao gore i koji je stvorio vetar i javlja čoveku šta misli, čini od zore tamu, i hodi po visinama zemaljskim; ime Mu je Gospod Bog nad vojskama.
Já jsem kořen a rod Davidův, a hvězda jasná a jitřní.
Ja sam koren i rod Davidov, i sjajna zvezda Danica.
0.62174701690674s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Neki još kažu da u vreme kad se rodjenje našeg Spasa svetkuje, jutarnja ptica peva celu noæ. 