My jako společnost jíme dvakrát více masa než jsme jedli v 50. letech.
Mi kao društvo jedemo dva puta više mesa nego u '50. godinama.
Když se to tak vezme, kdybychom my všichni jedli polovinu masa, co jíme, je to, jako kdyby polovina z nás byli vegetariáni.
Uostalom, ako bismo svi mi jeli upola manje mesa, bilo bi kao da smo polovina nas vegetarijanci.
Tedy učinil jim hody, i jedli a pili.
Tada ih on ugosti; te jedoše i piše.
Jedli pak synové Izraelští mannu za čtyřidceti let, dokudž nevešli do země, v níž bydliti měli; mannu jedli, dokudž nepřišli k končinám země Kananejské.
A sinovi Izrailjevi jedoše manu četrdeset godina dok ne dodjoše u zemlju u kojoj će živeti; jedoše manu dok ne dodjoše na medju zemlje hananske.
Na knížata pak synů Izraelských nevztáhl ruky své, ačkoli viděli Boha, a potom jedli i pili.
I ne pruži ruke svoje na izabrane izmedju sinova Izrailjevih, nego videše Boga, pa jedoše i piše.
I řekl Mojžíš: Šestkrát sto tisíců pěších jest tohoto lidu, mezi nimiž já jsem, a ty pravíš: Dám jim masa, aby jedli za celý měsíc.
A Mojsije reče: Šest stotina hiljada pešaka ima naroda, u kome sam, pa Ti kažeš: Daću im mesa da jedu ceo mesec dana.
I jedli z úrod té země na zejtří po velikonoci chleby nekvašené, a pražmu téhož dne.
I sutradan posle pashe jedoše od žita one zemlje hlebove presne i zrna pržena, isti dan.
I přestala manna na zejtří, když jedli z obilé té země, a již více neměli synové Izraelští manny, ale jedli z úrod země Kananejské toho roku.
I presta mana sutradan, pošto jedoše žito one zemlje, i već više nisu imali mane sinovi Izrailjevi, nego jedoše od roda zemlje hananske one godine.
A jedli synové Izraelští, kteříž se byli navrátili z přestěhování, i každý, kdož odděliv se od poškvrnění pohanů země, připojil se k nim, aby hledal Hospodina Boha Izraelského.
I jedoše sinovi Izrailjevi koji se vratiše iz ropstva i svi koji se od nečistote naroda zemaljskih odvojiše k njima da traže Gospoda Boga Izrailjevog.
Aj, my jsme dnes manové, a to v zemi, kterouž jsi dal otcům našim, aby jedli ovoce její a dobré věci její, aj, jsme v ní manové.
Evo, mi smo danas robovi; i još u zemlji, koju si dao ocima našim da jedu rod njen i dobra njena, evo mi smo robovi u njoj.
A když ten ještě mluvil, jiný přišel a řekl: Synové tvoji a dcery tvé jedli, a pili víno v domě bratra svého prvorozeného.
Dokle ovaj još govoraše, dodje drugi i reče: Sinovi tvoji i kćeri tvoje jedjahu i pijahu vino u kući brata svog najstarijeg;
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
I najedoše se i dade im šta su želeli.
Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
I kad vas dovedoh u zemlju rodnu da jedete rod njen i dobra njena, došavši oskvrniste zemlju moju i od nasledstva mog načiniste gad.
Protož pravím vám: Nepečujte o život váš, co byste jedli a co pili, ani o tělo vaše, čím byste je odívali.
Zato vam kažem: ne brinite se za život svoj, šta ćete jesti, ili šta ćete piti; ni za telo svoje, u šta ćete se obući.
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
A onih što su jeli beše ljudi oko pet hiljada, osim žena i dece.
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
A onih što su jeli beše četiri hiljade ljudi, osim žena i dece.
A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
I kad jedjahu reče im: Zaista vam kažem: jedan izmedju vas izdaće me.
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
I kad jedjahu, uze Isus hleb i blagoslovivši prelomi ga, i davaše učenicima, i reče: Uzmite, jedite; ovo je telo moje.
A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.
A beše onih što su jeli hlebove oko pet hiljada ljudi.
V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
U to vreme, kad beše vrlo mnogo naroda i ne imahu šta jesti, dozva Isus učenike svoje i reče im:
Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli.
Žao mi je naroda, jer već tri dana stoje kod mene i nemaju ništa jesti.
Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali.
A učenicima svojim reče: Zato vam kažem: ne brinite se dušom svojom šta ćete jesti; ni telom u šta ćete se obući:
I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.
I vi ne ištite šta ćete jesti ili šta ćete piti, i ne brinite se;
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
Jedjahu, pijahu, ženjahu se, udavahu se do onog dana kad Noje udje u kovčeg, i dodje potop i pogubi sve.
A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
Tako kao što bi u dane Lotove: jedjahu, pijahu, kupovahu, prodavahu, sadjahu, zidahu;
Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Da jedete i pijete za trpezom mojom u carstvu mom, i da sedite na prestolima i sudite nad dvanaest koljena Izrailjevih.
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
I skupiše, i napuniše dvanaest kotarica komada od pet hlebova ječmenih što preteče iza onih što su jeli.
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán,)
A druge ladje iz Tiverijade dodjoše blizu onog mesta gde jedoše hleb kad Gospod dade hvalu,
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
Isus im odgovori i reče: Zaista, zaista vam kažem: ne tražite me što čudesa videste, nego što jedoste hleba i nasitiste se.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
Očevi vaši jedoše manu u pustinji, i pomreše.
Oni pak nevešli do radného domu, aby se neposkvrnili, ale aby jedli beránka.
Ali beše jutro, i oni ne udjoše u sudnicu da se ne bi opoganili, nego da bi mogli jesti pashu.
Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
Niti zabadava hleb jedosmo u koga, nego u trudu i u poslu, dan i noć radeći, da ne budemo na dosadu nikome od vas.
Protož těm, kteříž takoví jsou, přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.
Takvima zapovedamo i molimo ih u Gospodu našem Isusu Hristu, da mirno radeći svoj hleb jedu.
Abyste jedli těla králů, a těla hejtmanů, a těla silných, a těla koňů, i těch, kteříž na nich sedí, a těla všech svobodných i služebníků, i malých i velikých.
Da jedete mesa od careva, i mesa od vojvoda, i mesa od junaka, i mesa od konja i od onih koji sede na njima, i mesa od svih slobodnjaka i robova, i od malih i od velikih.
0.39957308769226s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Mi kao društvo jedemo dva puta više mesa nego u '50. godinama. 