Vojvoda je najmoæniji plemiæ u Engleskoj... on mi je jedina šansa.
Vévoda je tím nejmocnějším šlechticem v Anglii. Je to má jediná šance.
Vojvoda je otišao u London da proslavi.
Vévoda to odjel do Londýna oslavit.
Onaj mali, Napoleon je bio sa jedne strane, a Vojvoda sa druge.
Byl na jedné straně a... - vévoda byl na druhé.
Da li misliš da je on atinski vojvoda koji je naredio tvoje ubistvo?
Myslíš, že je to kníže Atén, kdo připravil tvou smrt tam nahoře?
George Villiers, prvi vojvoda Buckinghama, Ludi Konj,
George Villiers, první vévoda z Buckinghamu, Crazy Horse,
Francesco Gonzaga, vojvoda od Mantove, trazi audijenciju.
Francesco Gonzaga, vévoda z Mantovy, žádá audienci.
Sa Naomi, mojom vojvotkinjom, ja, njen zgodni vojvoda i naša palata na Bahamima.
S Naomi, mou vévodkyní a mnou, jejím oslnivým vévodou a Bahamas Ocean Clubem jako naším hradem.
Naravno, posle momačke večeri, ja... vojvoda, trebalo mi je nekoliko injekcija penicilina, kako bih mogao bezbedno da uđem u brak.
Po rozlučce se svobodou jsem já, vévoda, potřeboval pár penicilinových injekcí, abych mohl bezpečně konzumovat manželství.
Takođe, ja ga imam iz veoma dobrog izvora koji kaže... da nas krunisan Vojvoda i Vojvotkinja na Roial Court sutra uveče na takmičenju.
A taky mám informaci z dobrého zdroje, který tvrdí, že budeme korunovaní jako Král a Královna na zítřejším plesu.
Veliki vojvoda je davao sve od sebe da dokaže princu da se devojka neæe naæi.
Vevóda Duke vskutku dodržel své slovo. Dělal, vše co jen mohl, aby princi dokázal, že jeho záhadnou princeznu nelze nikde najít.
Ispostavilo se da je bio vojvoda iz kraljevske porodice.
Ukázalo se, že tenhle mnich byl vévoda z královské rodiny.
Kolum i vojvoda pokazuju da su u dobrim odnosima.
Colum a vévoda vypadají, že jsou v dobré náladě.
U to vreme reče Avimeleh i Fihol vojvoda njegov Avramu govoreći: Bog je s tobom u svemu što radiš.
Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
A vojvoda vojske Gospodnje reče Isusu: Izuj obuću s nogu svojih, jer je mesto gde stojiš sveto.
Tedy odpověděl kníže vojska Hospodinova k Jozue: Szuj obuv svou s noh svých, nebo místo, na němž stojíš, svaté jest.
I Gospod ih dade u ruke Javinu caru hananskom, koji vladaše u Asoru, a vojsci njegovoj beše vojvoda Sisara, koji življaše u Arosetu neznabožačkom.
I vydal je Hospodin v ruce Jabína krále Kananejského, kterýž kraloval v Azor; (a kníže vojska jeho byl Zizara), sám pak bydlil v Haroset pohanském.
I rekoše Jeftaju: Hodi i budi nam vojvoda, da vojujemo sa sinovima Amonovim.
I řekli k Jefte: Poď a buď vůdce náš, abychom bojovali proti Ammonitským.
Ali Avenir, sin Nirov, vojvoda Saulov uze Isvosteja sina Saulovog, i odvede ga u Mahanajim.
Abner pak syn Nerův, hejtman vojska Saulova, vzal Izbozeta syna Saulova a uvedl ho do Mahanaim.
I car reče slugama svojim: Ne znate li da je vojvoda i to veliki poginuo danas u Izrailju?
Řekl pak král služebníkům svým: Nevíte-liž, že kníže, a veliké, padlo dnes v Izraeli?
I Adad-Ezer posla, te dovede Sirce ispreko reke, koji dodjoše u Elam; a Sovak, vojvoda Adad-Ezerov idjaše pred njima.
Poslal také Hadarezer a vyvedl Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a přišli k Helam; Sobach pak, hejtman vojska Hadarezerova, vedl je.
Ali reč careva bi jača od Joava i vojvoda; i otide Joav i vojvode od cara da prebroje narod Izrailjev.
A však přemohla řeč králova Joába i knížata vojska. Protož vyšel Joáb a knížata vojska od tváři královy, aby sečtli lid Izraelský.
Venaja, sin Jodajev, vojvoda; a Sadok i Avijatar sveštenici;
A Banaiáš syn Joiadův nad vojskem, Sádoch pak a Abiatar kněžími,
Jer kad David beše u Idumeji i Joav vojvoda dodje da pokopa pobijene, pobi sve muškinje u Idumeji.
Nebo stalo se, když bojoval David proti Idumejským, a Joáb kníže vojska vytáhl, aby pochoval zmordované, a pobil všecky pohlaví mužského v zemi Idumejské,
A kad Adad ču u Misiru da je David počinuo kod otaca svojih i da je umro Joav vojvoda, reče Adad Faraonu: Pusti me da idem u svoju zemlju.
Když pak uslyšel Adad v Egyptě, že by usnul David s otci svými, a že umřel i Joáb kníže vojska, tedy řekl Adad Faraonovi: Propusť mne, ať jdu do země své.
I beše Neman vojvoda cara sirskog čovek velik u gospodara svog i u časti, jer preko njega sačuva Gospod Siriju; ali taj veliki junak beše gubav.
Náman hejtman vojska krále Syrského, jsa muž veliký u pána svého, a osoba vzácná, skrze něho zajisté dal Hospodin vysvobození zemi Syrské, ten, pravím, muž tak udatný byl malomocný.
Jer David reče: Ko prvi nadbije Jevuseje, biće knez i vojvoda.
Nebo byl řekl David: Kdož by koli nejprvé porazil Jebuzea, bude předním a knížetem.
Ali Sirci kad videše da ih nadbiše Izrailjci, poslaše poslanike te dovedoše Sirce ispreko reke; a Sofak vojvoda Adad-Ezerov idjaše pred njima.
A tak vidouce Syrští, že jsou poraženi od Izraelských, poslali posly, a vyvedli Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a Sofach kníže vojska Hadarezerova vedl je.
A nad redom drugog meseca beše Dodaj Ahošanin, i vojvoda u njegovom redu beše Miklot; i u njegovom redu beše dvadeset i četiri hiljade.
Zatím nad houfem na měsíc druhý byl Dodai Achochitský i s houfem svým, potom Miklot vývoda, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
Treći vojvoda trećeg meseca beše Venaja, sin Jodaja sveštenika, poglavar; i u njegovom redu beše dvadeset i četiri hiljade.
Kníže vojska třetího na třetí měsíc Banaiáš syn Joiady, nejvyššího kněze, a v houfě jeho čtyřmecítma tisíců.
A posle Ahitofela beše Jodaj, sin Venajin i Avijatar, a vojvoda carev beše Joav.
Po Achitofelovi potom byl Joiada syn Banaiášův, a Abiatar, a kníže vojska králova Joáb.
A ovo je broj njihov po domovima otaca njihovih; od Jude hiljadnici: Adna vojvoda, s kojim beše tri stotine hiljada hrabrih junaka.
A tento jest počet jich po domích otců jejich: Z Judy knížata nad tisíci: Adna kníže, a s ním udatných rytířů třikrát sto tisíc.
A za njim Joanam vojvoda, s kojim beše dvesta osamdeset hiljada;
A po něm Jochanan kníže, a s ním dvě stě a osmdesát tisíc.
Kad truba zatrubi, on vrišti, iz daleka čuje boj, viku vojvoda i poklič.
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Potom će se okrenuti na ostrva, i osvojiće mnoga; ali će jedan vojvoda prekinuti sramotu koju čini, i oboriće na nj sramotu njegovu.
Zatím obrátí tvář svou k ostrovům, a dobude mnohých, ale vůdce přítrž učiní pohanění jeho, anobrž to hanění jeho na něj obrátí.
A četa i vojvoda i momci jevrejski uhvatiše Isusa i svezaše Ga,
Tedy zástup a hejtman a služebníci Židovští jali Ježíše, a svázali jej.
A kad oni govorahu narodu, naidjoše na njih sveštenici i vojvoda crkveni i sadukeji;
A když oni mluvili k lidu, přišli kněží a úředník chrámu a saduceové,
A kad čuše ove reči poglavar sveštenički i vojvoda crkveni i ostali glavari sveštenički, ne mogahu im se načuditi šta bi to sad bilo.
A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i jiní přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
Tada otide vojvoda s momcima i dovede ih ne na silu: jer se bojahu naroda da ih ne pobije kamenjem.
Tedy šel tam úředník s služebníky, a přivedl je bez násilé; nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.
A vojvoda pristupivši uze ga, i zapovedi da ga metnu u dvoje verige, i pitaše ko je i šta je učinio.
Tedy přistoupiv hejtman, dosáhl ho, a rozkázal jej svázati dvěma řetězy, a ptal se, kdo jest a co učinil.
Zapovedi vojvoda da ga odvedu u logor, i reče da ga bojem ispitaju da dozna za kakvu krivicu tako vikahu na nj.
Rozkázal jej hejtman uvésti do vojska, a kázal jej biči mrskati, aby zvěděl, pro kterou příčinu na něj tak křičí.
A vojvoda odgovori: Ja sam za veliku cenu ime ovog gradjanstva dobio.
I odpověděl hejtman: Já jsem za veliké peníze toho měšťanství dosáhl.
Onda odstupiše odmah od njega oni što hteše da ga ispituju; a vojvoda se uplaši kad razume da je Rimljanin i što ga beše svezao.
Tedy ihned odstoupili od něho ti, kteříž jej měli trápiti. Ano i hejtman bál se, když zvěděl, že jest Říman, a že jej byl kázal svázati.
A kad posta raspra velika, pobojavši se vojvoda da Pavla ne raskinu, zapovedi da sidju vojnici i da ga otmu izmedju njih, i da ga odvedu u logor.
A když veliký rozbroj vznikl, obávaje se hejtman, aby Pavel nebyl od nich roztrhán, rozkázal žoldnéřům sjíti dolů a vychvátiti ho z prostředku jejich a vésti do vojska.
A vojvoda uzevši ga za ruku, i otišavši nasamo, pitaše ga: Šta je što imaš da mi kažeš?
I vzav jej hejtman za ruku jeho, a odstoupiv s ním soukromí, otázal se ho: Co jest to, ješto mi máš oznámiti?
A vojvoda onda otpusti momče zapovedivši mu: Nikom ne kazuj da si mi ovo javio.
Tedy hejtman propustil toho mládence, přikázav: Abys žádnému nepravil, žes mi to oznámil.
Ali dodje Lisija vojvoda, i ote ga iz naših ruku na veliku silu, i posla k tebi,
Ale přišed k tomu hejtman Lyziáš s mocí velikou, vzal ho z rukou našich,
A kad Filiks ču ovo, odgodi im znajući vrlo dobro za ovaj put i reče: Kad dodje Lisija vojvoda, izvideću vašu stvar.
A vyslyšav to Felix, odložil jim, až by o té cestě něco místnějšího vyzvěděl, řka: Až hejtman Lyziáš sem přijede, posoudím té pře vaší.
Da jedete mesa od careva, i mesa od vojvoda, i mesa od junaka, i mesa od konja i od onih koji sede na njima, i mesa od svih slobodnjaka i robova, i od malih i od velikih.
Abyste jedli těla králů, a těla hejtmanů, a těla silných, a těla koňů, i těch, kteříž na nich sedí, a těla všech svobodných i služebníků, i malých i velikých.
1.5251929759979s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
Vévoda z Bisceglie a princ salernský. 