Mikroba, promjene, obveze, otvoriti oèi ispod vode, ljutih muževa, ljutih bivših, velikih ptica, pauka i mame.
Baktérií, změny, závazků, otevření očí pod vodou, rozhněvaných manželů, rozhněvaných bývalých přítelkyň, velkých ptáků, pavouků a matky.
Previše sam umoran da produžujem ovu brutalnu razmjenu misli izmeðu mikroba iz blata i mislioca na razini nobelove nagrade.
Jsem příliš unavený, abych pokračoval v téhle brutální výměně názorů mezi ucouraným mikrobem a myslitelem na úrovni Nobelovy ceny.
Dokazi živih mikroba pokazuju da su njihovi najraniji preci voleli visoke temperature.
Důkaz, od žijících mikrobů naznačuje, že nejstarší předkové preferovali vysoké teploty.
Bert prouèava naèin života mikroba u stenama koji mogu da prežive u ekstremnim uslovima.
Bert studuje, jak mikroby v horninách mohou přežít v extrémních podmínkách.
Ali onda sam upoznala jednog biologa, i sada o materijalima razmišljam na ovaj način - zeleni čaj, šećer, nekoliko vrsta mikroba i malo vremena.
Pak jsem se ale setkala s biologem a od té doby pracuji spíše s těmito: se zeleným čajem, cukrem, mikroby a trochou času.
Najfascinantnija pojava kod korišćenja mikroba jeste njihova efikasnost.
Co mě na mikrobech láká nejvíc je jejich efektivnost.
Na kraju krajeva, možda nećemo baš u svetu mode videti najveći doprinos ovih mikroba.
Možná že se nakonec tyto bakterie neuplatní v módě, ale jinde.
Zgrade su kompleksni ekosistemi koji su važan izvor mikroba koji čine dobro ljudima, ali i onih koji imaju loš uticaj na naše zdravlje.
Budovy jsou složité ekosystémy, které jsou důležitým zdrojem mikrobů, mikrobů, které jsou pro nás dobré, a některé, které jsou pro nás škodné.
Šta određuje vrste i distribuciju mikroba u zatvorenom prostoru?
Co určuje typy a distribuci mikrobů v interiérech?
Sudbina mikroba u zatvorenom prostoru zavisi od složenih interakcija sa ljudima, i sa okolinom koju su izgradili ljudi.
Osud mikrobů v interiéru závisí na složité interakci s lidmi a s prostředím vytvořeným lidmi.
U Centru za biologiju i izgrađenu životnu sredinu smo sproveli jednu studiju u bolnici u kojoj smo uzeli uzorke vazduha i skupili DNK iz mikroba koje smo pronašli u vazduhu.
V Centru Biologie a Vystavěného Prostředí jsme provedli studii v nemocnici, kde jsme vzali vzorky vzduchu a vytáhli DNA z mikrobů ve vzduchu.
Ako pogledate skupove podataka predstavljene zelenom bojom, koje predstavljaju vazduh spoljašnje sredine, uočićete veliku raznolikost mikroba, ili različite tipove mirkoba.
Tak když se podíváte na zelené datové body, které jsou vzduch venku, uvidíte velké množství mikrobní různosti, anebo pestrost mikrobových typů.
Kako bismo razumeli zašto se ovo dešava, mi smo analizirali naše podatke u ordinatnom dijagramu, koji je statisička mapa koja vam govori koliko su povezane zajednice mikroba u različitim uzorcima.
Pro pochopení, proč to byl ten případ, vzali jsme naše data a dali je do ordinačního diagramu, což je statistická mapa, která vám řekne něco o tom, jak spolu souvisejí mikrobiální společenství v různých vzorcích.
Bliži skupovi podataka imaju zajednice mikroba koje su međusobno sličnije u odnosu na skupve podataka koji su udaljeniji.
Datové body, které jsou blíž u sebe mají mikroby více spřízněné než datové body dál od sebe.
Sastoji se od mikroba koji uobičajeno obitavaju na našoj kozi, u našim ustima, pljuvački.
Má na tom mikroby, které normálně souvisí s naší kůží a s našimi ústy, našemi slinamy.
Najvažniji zdravstveni problemi današnjice nisu prouzrokovani jednostavnom mutacijom u našim genima, već su posledica složenog i dinamičnog međudejstva između genetičke varijacije, ishrane, mikroba i parazita i našeg imunološkog odgovora.
Nejdůležitější zdravotní problémy dnešní doby nejsou způsobeny jednoduchými mutacemi uvnitř genomu, ale jsou výsledkem složité a dynamické souhry mezi genetickými odchylkami, stravou, mikroby a parazity a naší imunitní reakcí.
(Smeh) Pa, na žalost, ali nije iznenađujuće, većina mikroba koje prodaju u Nacionalnoj akademiji su patogeni.
(Smích) Takže, naneštěstí nebo nepřekvapivě, většina mikrobů, které prodávají v budově Národní akademie, jsou patogeny.
Ispostavlja se da smo prekriveni oblakom mikroba i oni nam uglavnom čine dobro, više nego što nas uništavaju.
A ukazuje se, že jsme pokrytí mračnem mikrobů a ony mikroby nám vlastně po většinu času spíše přinášejí užitek, než aby nás zabíjely.
I ako ih pogledate u mikroskopu možete videti da, u stvari, imamo 10 puta više ćelija mikroba nego što imamo ljudskih ćelija.
A když se na ně podíváte pod mikroskopem, můžete vidět, že máme vlastně na těle 10 krát tolik buněk mikrobů, než kolik máme buněk vlastních.
I ono što je neverovatno kad koristite ovu tehnologiju na primer, posmatrajući ljude, nije da smo samo prekriveni morem mikroba.
A co je úžasné, když používáte tuto technologii, například při pozorování lidí, my nejsme pokryti jen mořem mikrobů.
Ima na hiljade i hiljade različitih vrsta mikroba na nama.
Máme na sobě tisíce a tisíce různých druhů mikrobů.
Milioni gena mikroba nas pokrivaju u našem ljudskom mikrobiomu.
Máme milióny genů mikrobů v našem lidském mikrobiomu, které nás pokrývají.
I možda je nekako ta zajednica mikroba nestala sa mene i to je pokrenulo neku vrstu odgovora imunosistema što je dovelo do uništavanja ćelija koje proizvode insulin u mom telu.
A možná se nějak mikrobiální společenství, které je ve mně a na mně, stáhlo a pak se tímto spustil nějaký druh imunitní reakce a vedl k tomu, že jsem zabíjel ty buňky, které vyrábí v mém těle inzulín.
Ono o čemu želim da vam pričam nekoliko minuta je, šta su ljudi saznali, posebno koristeći tehniku sekvenciranja DNK za proučavanje oblaka mikroba koji žive u nama i na nama.
A tak to, o čem vám chci během několika minut povídat je něco, čemu se lidé naučili užitím technik sekvencování DNA, zejména ke studiu mikrobiálního mračna, které žije v nás a na nás.
Moje prvo lično iskustvo u vezi sa proučavanjem mikroba na ljudskom telu potiče, u stvari, iz jednog govora koji sam održao ovde, blizu, u Džordžtaunu.
Má první osobní zkušenost se studiem mikrobů na lidském těle vlastně pocházela z přednášky, kterou jsem měl přímo tady za rohem v Georgetownu.
Uzeli su ileum pun mikroba od davaoca i imali su primaoca koji bi mogao imati problem sa njihovom mikrobijalnom zajednicom, recimo sa Kronovom bolešću i zato su sterilisali ileum davaoca.
Vezmou tenké střevo dárce, které obsahovalo mikroby od dárce a mají příjemce, který by mohl mít potíže se svým mikrobiálním společenstvím, řekněme s Crohnovou nemocí a sterilizovali dárcovské tenké střevo.
U poslednjih nekoliko godina postoji velika ekspanzija upotrebe DNK tehnologije za proučavanje mikroba u ljudima.
V několika posledních letech se ohromně rozšířilo užití DNA technologie ke studování mikrobů v lidech a na lidech.
I kada se uradi mnoštvo studija, ljudi su shvatili, na primer, kada se beba rodi, tokom vaginalnog porođaja, kolonije mikroba se prenose sa majke na dete.
A když lidé dokončili různorodé studie, naučili se věci jako, když se rodí dítě, během vaginálního porodu začne kolonizace mikroby od vaší matky.
Dobro je uništavati patogene kad ste bolesni, ali bi trebalo da shvatimo da, kada unosimo hemikalije i antibiotike u naš svet, takođe uništavamo oblak mikroba sa kojima živimo.
A zabíjení patogenů je dobrá věc, pokud jste nemocní, ale měli byste pochopit, že když pumpujeme chemikálie a antibiotika do našeho prostředí, že také zabíjíme mračno mikrobů, které žijí v nás a na nás.
Transplantacija fecesa, mikroba iz fecesa, od zdravog davaoca, pokazala se kao lek za infekciju ljudi zaraženih Clostridium diff.
Bylo prokázáno, že transplantace výkalů, mikrobů z výkalů od zdravého dárce, léčí systémové C. dif infekce u některých lidí.
I sada možemo početi upoređivanje zajednice mikroba i njihovih gena, da vidimo ima li razlike.
A my teď můžeme začít porovnávat společenství mikrobů a jejich geny a sledovat, jestli existují nějaké rozdíly.
Naša tela su dom bilionima mikroba i ova stvorenja određuju ko smo.
Naše těla jsou domovem triliónům mikrobů a tito tvorové určují, kým jsme.
Tako kada na primer dodirnete olovku, desi se razmena mikroba.
Takže, například, když se dotknete tužky, dojde k mikrobiální výměně.
Dakle, kako bi izgledala mapa svih ovih grupacija mikroba?
A tak nás napadlo zachytit mikrobiální kultury na mapě.
Tako da, ako pogledam mikrobe u ustima ili crevima samo jedne osobe, ispostavlja se da je razlika između te dve zajednice mikroba ogromna.
Stačí téže osobě odebrat mikroby z úst a ze zažívacího traktu. Rozdíly mezi oběma kulturami budou obrovské.
Veća je od razlike između mikroba na ovom grebenu i mikroba u ovoj preriji.
Větší než mezi mikroby z korálového útesu a mikroby odsud z prérie.
Delimično tako što, uprkos tome što ima samo 1, 3 kilograma ovih mikroba u našim crevima, zapravo ih ima više nego nas.
Zčásti díky tomu, že i když jich ve střevech máme jen jeden a půl kila, jsou proti nám v přesile.
Tako da, baš kao što možemo spariti vas i vašu kompjutersku opremu pomoću mikroba koje delite, isto možemo uraditi kada je vaš pas u pitanju.
Tak jako podle mikrobů poznáme, jakou užíváte počítačovu myš, poznáme i vašeho psa.
To znači da su 1, 3 kilograma mikroba koje nosite sa sobom, možda važniji za neke bolesti od svakog pojedinog gena u vašem genomu.
jeden a půl kila mikrobů, které si s sebou nesete, možná ovlivňuje vaše zdraví víc než libovolný gen vašeho genomu.
Mogli bismo da uzgajamo miševe bez ikakvih mikroba koji pripadaju njima, u mehuru bez bacila.
Například tak, že ve sterilním prostředí chováme myši, které nemají vlastní mikroby.
Kada uzmemo mikrobe iz gojaznog miša i transplantujemo ih u genetski normalnog miša koji je uzgajan u mehuru bez sopstvenih mikroba on postaje još deblji nego da ih je dobio iz običnog miša.
Když například mikroby z obézní myši předáme geneticky normální myši, která nemá vlastní mikroby, bude ta myš o dost tlustší, než kdyby dostala mikroby od normální myši.
Oni šalju svoje uzorke, a mi od njihovih mikroba pravimo DNK nizove i šaljemo im rezultate.
Posílají nám vzorky a my sekvenujeme DNA jejich mikrobů a posíláme jim výsledky.
Evo ponovo te mape ljudskih mikroba.
Je to další mapa lidského mikrobiomu.
Sada, konačno, ako bi vam neko rekao da traženje vanzemaljskih mikroba nije kul jer ne možemo sa njima uspostaviti filozofski razgovor, dopustite da vam pokažem zašto i kako biste im mogli reći da nisu u pravu.
A nakonec: až vám někdo řekne, že hledání mimozemských mikrobů není zábava, protože s nimi nemůžete vést filozofickou konverzaci, ukážu vám, proč a jak jim můžete říct, že se mýlí.
Sve zajedno, govore nam o onome što je počelo kao put mikroba, i zašto je počelo baš tako, ponekad vodeći do civilizacije, a ponekad vodeći do ćorsokaka.
Vše dohromady nám říká, že co začalo mikrobiální cestou, a proč něco začalo mikrobiální cestou, někdy končí jako civilizace a někdy je to slepá ulička.
Svi živi organizmi sa aktivnim metabolizmom od mikroba do mene i vas, sastoje se najviše od vode.
Vše živé, aktivně metabolizující organismy, od mikrobů po vás i mě, se tvoří převážně z vody.
Kolonije mikroba-šećeroljubaca u vašim ustima će se postepeno smanjiti.
Postupně tak bude klesat množství cukr milujících mikrobů ve vašich ústech.
6.3095140457153s
Stáhněte si naši aplikaci s slovními hrami zdarma!
Spojte písmena, objevte slova a vyzvěte svou mysl na každé nové úrovni. Jste připraveni na dobrodružství?
Baktérií, změny, závazků, otevření očí pod vodou, rozhněvaných manželů, rozhněvaných bývalých přítelkyň, velkých ptáků, pavouků a matky. 