Кажи ми честно, смяташ, че вървим в правилна посока понеже, цитирам:
Ty si myslíš, že jdeme správným směrem, protože... a to cituji: "Prostě jdeš."
а сами ние сме готови да вървим въоръжени пред израилтяните, догде ги заведем до мястото им; и челядите ни ще седят в укрепените градове в безопасност от местните жители.
Sami pak v odění pohotově budeme, statečně sobě počínajíce před syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zůstanou dítky naše v městech hrazených, pro bezpečnost před obyvateli země.
Остави ме да замина през земята ти; няма да свръщаме ни по нивите ни по лозята; не ще да пием вода от кладенците; през царевия друм ще вървим, докато преминем твоите предели.
Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého.
Може ли да си вървим вече?
Máme pět týdnů. - Nenaučí se to ani za pět let. - Dokázala bych to za pět dní.
Мисля, че е време да вървим.
No, asi už bychom měli jít, ne?
Може ли вече да си вървим?
Dobrá, podívej, můžeme už jít domů?
Може би трябва да си вървим.
Víš, možná bychom už měli jít.
Мисля, че трябва да си вървим.
Jestli se teď o něco pokusíme, budou vědět, že jsme to my. - Měli bychom všichni jít domů...
Да вървим, преди да дойдат охранителните дроиди.
Teď musíme pryč, než se objeví další strážní droidi.
Важното е, че вървим по разписание.
Důležitější je, že jedeme podle plánu.
Да вървим у нас, където правиш каквото и когато поискаш.
Jdeme, Fezi, do našeho novýho bejváku, kde si lidi můžou dělat co chtějí a kdy chtějí.
Време е да си вървим у дома.
Takže myslím, že nastal čas, abyste se všichni vrátili domů.
Вървим на север, тъй като стената е на север.
Podívej, jdeme na sever, jasné? Zeď je na severu.
Не може ли да си вървим?
Nemůžeme se prostě vrátit domů? Můžeme se vrátit?
Сигурен ли си, че вървим в правилната посока?
Ari, jseš si jistý, že jdeme správně?
Да вървим, преди да са ни хванали.
Prostě neví, co dělají. Lidi, měli bychom vypadnout, než nás chytí.
Както и да е, да вървим.
Já jen myslel... To je jedno, pojď.
Да вървим, Нед, шерифът си тръгна.
Práskneme do koní. Maršál je pryč.
От колко време вървим не сме попаднали на никой.
Byli jsme na cestě několik dní a neviděli jsme nikoho.
Да си вземем нещата и да си вървим.
Dobře, možná... bychom si měly sbalit věci a jít.
Сега можем ли да си вървим?
Tak jo? - Tak my už můžem jít, že?
Стига си ме чукал с поглед и да вървим.
Přestaň mě šukat očima a rovnou na to zapomeň.
Да вървим, той ще се оправи.
Pojďme. Bude muset starat se sám za sebe.
Да, бях, но сега трябва да вървим.
Jo, to já taky. Musíme jít. - Ne.
Просто ни върнете дракона и ще си вървим, враждебен страннико, когото не познаваме.
Vrať nám našeho draka, a my zase zmizíme... Ty podivnej pošuku, kterýho vidíme prvně v životě.
Едва ли ще ви уверя да ми се доверите, но трябва да вървим.
Nemám, jak bych vás přesvědčil, abyste mi důvěřovali, ale musíme jít.
Надявам се, че можем да стъпим на това и да вървим напред.
A doufám v to, že na tom budem moct stavět. Tak na budoucnost.
Милорд епископе, да вървим на война.
Můj lorde biskupe, veď nás do války!
42 Станете да вървим; ето, приближи се оня, който Ме предава.
21Avšak hle, ruka toho, který mne zrazuje, je se mnou na stole.
Помогнало ни е да разширим себе си физически, да вървим по-бързо, да удряме неща по-силно, и е имало лимит на това.
Pomáhalo nám to rozšiřovat naše fyzické já, zrychlit, tvrději zasáhnout věci až to dosáhlo limitu.
Възможно ли е (този въпрос наистина ме смая, зададе ми го Николас Негропонте) Възможно ли е да вървим към бъдеще, където знанието е отживелица?
Je možné – a to je otřesný dotaz, dotaz, který pro mě zformuloval Nicholas Negroponte – je možné, že směřujeme k takové budoucnosti, kde vědomosti budou zastaralé?
Тази втора история ни казва как сме стигнали дотук и накъде трябва да вървим.
Druhý příběh nám říká, jak jsme se ocitli tam, kde jsme, a kam se potřebujeme dostat.
Но в този случай, ще трябва да вървим с пълна скорост и да постигнем чудо при доста стегнат времеви график.
Ale tohle je případ, kde musíme skutečně zabrat vší silou a získat zázrak v zatraceně krátkém čase.
Но Халев успокояваше людете пред Моисея, като казваше: Да вървим напред незабавно и да я завладеем, защото можем да я превземем.
Amalech bydlí v kraji poledním, a Hetejský, Jebuzejský a Amorejský bydlejí na horách, Kananejský pak bydlí při moři a při břehu Jordánském.
И сутринта, като станаха рано, изкачиха се на планинския връх и казаха: Ето ни; и ще вървим напред на мястото, което Господ ни е обещал; защото съгрешихме.
A vstavše ráno, vstoupili na vrch hory, a řekli: Aj, my hotovi jsme, abychom šli k místu, o němž mluvil Hospodin; nebo jsme zhřešili.
Чрез Бога ще вървим юнашки, Защото Той е, Който ще стъпче противниците ни.
liž nám pomoci proti nepříteli, nebo marná jest pomoc lidská. [(Psalms 108:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a on pošlapá nepřátely naše.]
Станете да вървим; ето, приближи се тоя, който Ме предава.
A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
Станете да вървим; ето, приближи се оня, който Ме предава.
Ty si myslíš, že jdeme správným směrem, protože... a to cituji: "Prostě jdeš." 