Já budu pánem toho, co je mé! Je moje zboží, můj statek, je to můj dům, má stodola, můj rýč, můj háj, můj kůň, můj vůl, můj osel, má je a bude,

Do Vánoc zůstává už jen 59 dní.

Nemůžeš jen tak omotat dům toaletním papírem.

Osel má pravdu, je Štědrý den.

Já vím osle a já... A promiň, že to všechno skončilo takovou zkázou...

Ano osle, dívám se na tebe, moc by pro mě znamenalo kdybyste se všichni vrátili a přidali se k nám.

Oslíku, já tu smlouvu četl. O jejím zrušení se tam nikde nepíše.

"V souladu se zákony pohádek lze tuto smlouvu v případě nespokojenosti klienta zrušit polibkem z pravé lásky."

Kdybych byl pes, říkali by mi Pse, ne Oslíku!

Pak jsem bouchl pěstí do dortu a než jsem se nadál, skončil Oslík ve tvý vaflový pasti.

Oslíku, nerad tě odrtrhuju od tvého milujícího publika, ale s Fionou jsem zatím nijak nepokročil.

Oslíku, mohl bych použít tvůj jazyk?